Náklady na odpadové hospodářství obcí v České republice

Nový zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. přináší do odpadového hospodářství zásadní změny v podobě několika zásadních milníků. Odpadové hospodářství se zakládá na hierarchii, podle níž je prioritou předcházení vzniku odpadu. Odpady se stávají povinností obce od chvíle, kdy je občané uloží na místě k tomu určenému. Zajímá vás něco konkrétního o novém zákoně o odpadech?

Legislativní rámec

Nový zákon o odpadech 541/2020 Sb. přináší spoustu změn, ve kterých často není snadné se vyznat. Mezi další související předpisy patří:

• 542/2020 Sb.
• 477/2001 Sb.
• 445/2022 Vyhláška, kterou se mění vyhláška 273/2021 Sb.
• 352/2014 Sb.

Povinnosti obcí

Nový zákon o odpadech říká, že obec může obecně závaznou vyhlášku vydat, ale není to její povinnost. Od okamžiku, kdy občan odloží odpad na obcí určené místo, se stává jeho původcem obec. Obec nově nemůže zařazovat odpady pod kódem 15 01. Dále se obecní úřad stará i o projednávání přestupků, kterých se dopustili občané nedodržováním povinností nastavených obecním systémem. Obecní úřad řeší také i přestupky podnikatelů (např.

Obec má podle zákona o odpadech povinnost sdělovat občanům informace nejméně jednou ročně způsobem umožňujícím dálkový přístup o způsobech a rozsahu odděleného soustřeďování komunálního odpadu, využití a odstranění komunálního odpadu a o možnostech prevence a minimalizace vzniku komunálního odpadu.Nejméně jednou ročně obec zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup kvantifikované výsledky odpadového hospodářství obce včetně nákladů na provoz obecního systému.Obec má povinnost sledovat plnění závazného zákonného cíle v oblasti třídění komunálních odpadů. O plnění cíle by měla rovněž informovat své občany.Obec by měla občanům minimálně sdělit základní informace o obecním systému nakládání s komunálním odpadem, základní výsledky (číselné údaje) o produkci, třídění odpadů a základní údaje o odpadovém hospodářství obce a rovněž náklady na provoz obecního systému. Dále hlavní možnosti prevence a minimalizace vzniku komunálního odpadu.

Informace poskytované občanům v oblasti odpadového hospodářství:

• Jaké odpady jsou v rámci systému obce odděleně soustřeďovány a seznam míst, na kterých je možno tyto odpady odložit.
• Identifikace míst, kde je možno odpady odevzdat, odložit (sběrná hnízda, sběrné nádoby, odpadkové koše, sběrný dvůr, sběrny zapojené do obecního systému atd.). Doplňující informace, např. o otevírací době sběrného dvora.
• Informace o mobilním svozu nebezpečných odpadů, o svozu objemného odpadu, pokud je obec organizuje (v jakých intervalech, případně termínech).
• Kam jsou komunální odpady obcí dále předány k dalšímu dotřídění, využití či odstranění.
• Veškeré aktivity obce za účelem předcházení vzniku komunálního odpadu (prevence vzniku odpadů). Jaké má občan možnosti prevence a minimalizace produkce komunálního odpadu (např. kompostování, opravy, možnost odevzdání nepotřebných věcí do re-use center, bazarů apod.).
• Způsoby předávání informací a znalostí o odpadovém hospodářství - upozornění na akce, besedy s občany, letáky, na články ve zpravodaji, na speciální webovou stránku případně i jinou komunikační platformu.
• Jaké jsou přínosy kvalitního a intenzivního třídění pro obec a občany.
• Informovat o možnosti zapojení živnostníků do odpadového hospodářství obce. Případně sdělit i počet zapojených živnostníků do obecního systému. Jaké jsou výhody tohoto zapojení pro obec i živnostníky.
• Podrobné a dostatečné informace, jak se odděleně soustřeďuje (třídí) a využívá biologický odpad. Jak se soustřeďuje a sváží rostlinný kuchyňský odpad a živočišný kuchyňský odpad z domácností. Jaké plynou výhody z třídění a využití biologického odpadu.
• Pokud má obec komunitní kompostárnu, tak jaké bylo množství zkompostovaných rostlinných zbytků z území obce (za určitá období a rok). Jaké plynou výhody z komunitního kompostování.
• Pravidla pro kompostování rostlinných zbytků. Zda obec dává nebo pronajímá občanům domácí kompostéry. Informace kolik obec předala domácích kompostérů občanům. Jaký je objem využívaných domácích kompostérů. Zda mohou občané předávat rostlinné zbytky z domácností a údržby zahrad do komunitní kompostárny.
• Jak a kolikrát do roka byly zorganizovány bazary (knih, nádobí, hraček, dětského oblečení apod.) nebo charitativní sběry (oblečení, textilní výrobky) a další. Kde jsou v průběhu roku zveřejněny informace o jejich konání.
• Provoz a pravidla obecního re-use centra (pokud existuje), pro možné odevzdání dále použitelných věcí (nářadí, nádobí, sportovní potřeby, elektrospotřebiče, nábytek). Pravidla pro předávající a odebírající (kupující) re-use centra. Kde jsou v průběhu roku zveřejněny informace o re-use centru.
• Informace o charitativních sběrech nebo bazarech, výměnných setkáních (swap) a různých ekologicky zaměřených akcích. Kde jsou v průběhu roku zveřejněny informace o jejich konání.
• Jak jsou na území obce aktivní školy, zda žáci v rámci školního sběru odděleně soustřeďují (třídí) vybrané komunální odpady (mohou papír, plast, kov). Jakých výsledků bylo dosaženo. Organizuje obec soutěž pro školy apod. Lze rovněž informovat o vzdělávacích aktivitách škol v oblasti prevence vzniku odpadů a nakládání s odpady.
• Zda jsou v obci možnosti nákupu bez obalů. Výhody takového nakupování.
• Zda je v obci realizován zpětný odběr výrobků s ukončenou životností např. baterie, elektrospotřebiče. Jaké výhody přináší zpětný odběr výrobků pro obec a občany.
• Jaká vhodná opatření přijala obec na obecním úřadě nebo v jí zřízených organizacích k omezování vzniku odpadů a podpoře recyklace odpadů (např. zelené nakupování, omezování jednorázových plastů na obecním úřadě a v dalších organizacích a na akcích pořádaných obcí apod.). Jaké výhody to přináší pro obec a občany.
• Zda občané mohou v rámci obecního systému např. na sběrném dvoře odevzdat vlastní stavební odpad (do jakého množství). Případně informace, kde mohou odevzdat za úplatu svůj stavební odpad. Je vhodné v rámci prevence vzniku černých skládek informovat, kde jsou v průběhu roku tyto informace dostupné.
• Popis aktivit obce ke snížení produkce směsného a objemného odpadu (zbytkových nevyužitelných odpadů). Jak mohou přispět občané a jaké plynou ze snížení produkce zbytkových odpadů výhody pro obec a občany (např. nižší náklady za ukládání takového odpadu na skládku).
• Jak obec přistupuje k motivaci občanů ke zvyšování jejich aktivity na vytřídění využitelných recyklovatelných složek komunálního odpadu.

Poplatky za odpady

Nový zákon o odpadech zásadně mění poplatky za odpady uložené na skládku. Do určitého množství odpadů uložených na skládku (180 kg/obyvatel v roce 2023, 170 kg v roce 2024, 120 kg/obyvatel v roce 2029) obce v kalendářním roce zaplatí 500 Kč za tunu jako doposud. Celkové množství odpadů, na které obec uplatní sníženou sazbu 500 Kč, nesmí v roce 2023 přesáhnout 180 kg na jednoho obyvatele. Obec s 1 000 obyvateli proto může letos na skládku uložit 180 000 kg odpadu. Počet obyvatel pro získání slevy vychází z bilance obyvatel zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu předchozího kalendářního roku. Pro výpočet v roce 2023 proto budete potřebovat bilanci k 1. Poplatkovým obdobím je kalendářní rok.

Čtěte také: Snížení poplatků za svoz odpadu

Obec by měla zavést poplatek s účinností od 1. 1. Podle zákona může sazba dosáhnout až na 1 200 Kč/poplatník/rok. Jeho výše závisí na rozhodnutí obce a není nutné ji zdůvodňovat v OZV. Osvobození od poplatků v zákoně definuje § 10 g. Obec ale může v OZV nastavit další způsoby osvobození a úlev (např. Tento poplatek zohledňuje skutečné množství odloženého odpadu. Tyto základy se nedají kombinovat, obec zvolí pouze jeden z nich. Potřebujete pomoct s nastavením sazby místního poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci?

Ekonomika odpadového hospodářství obcí

Ekonomiku odpadového hospodářství v obcích tvoří náklady na zajišťování služeb spojených s nakládáním s odpady a příjmy od uživatelů obecních systémů. S rostoucími nároky na kvalitu narůstá také rozsah těchto služeb a s tím spojené náklady. Ekonomické ukazatele komunálního odpadového hospodářství nejsou v ČR na státní úrovni systematicky sledovány. Jediným zdrojem dat jsou údaje AOS EKO-KOM, a. s. Údaje jsou získávány z dotazníku, který všechny obce zúčastněné v systému EKO-KOM poskytují jedenkrát ročně. Za rok 2010 zpracovávalo tento dotazník 5904 obcí (10,399 mil.

Celkové náklady na odpadové hospodářství obcí zahrnují náklady na směsný odpad, objemný odpad, tříděný sběr využitelných odpadů, nebezpečné odpady, provoz sběrných dvorů, likvidaci černých skládek, vysypávání uličních košů a další položky. Ze získaných údajů vyplývá, že celkové náklady na hospodaření s odpady v obcích stále stoupají. Zhruba o tři procenta (proti roku 2009) vzrostly náklady na tříděný sběr využitelných odpadů. Zvyšování nákladů na provoz sběrných dvorů (3,7 % meziročně) je důsledkem jejich většího počtu i intenzivnějšího využívání. To dokládají i klesající náklady na sběr velkoobjemového odpadu. Klesají rovněž náklady spojené s mobilním sběrem NO. Celkové náklady na odpadové hospodářství meziročně oproti roku 2009 vzrostly o 1,2 %.

Pro všechny obce bez rozdílu je největší položkou svoz a odstraňování směsných komunálních odpadů, které spolykají 49-80 % z celkových nákladů na OH v obci a průměrně dosahují 522 Kč/obyvatel/rok. Rozptyl nákladů na tříděný sběr přitom napříč republikou dosahoval zhruba 33 % (136,2- 45,4 Kč/obyvatel/rok). Rozdíly jsou nejen ve velikostních skupinách obcí, ale také v regionech, či spíše jednotlivých svozových oblastech. Rozdíly jsou dány především efektivností systému sběru a svozu využitelných odpadů. Nízká výtěžnost tříděného sběru a vysoké náklady na jednotkové množství svědčí o nesprávně nastaveném systému v obci či celé svozové oblasti. Z tohoto pohledu se jeví jako dlouhodobě neefektivní systémy tříděného sběru odpadů v malých obcích do 1000 obyvatel a v některých největších městech.

Odpadové hospodářství obce má také svoji příjmovou část. Ta je tvořena poplatky od občanů, platbami podnikajících nebo právnických osob ("živnostníků") zapojených do systému obce a případně tržbou za prodej druhotných surovin získávaných z odpadů. Platby od občanů představují téměř tři čtvrtiny příjmů a obecně se zvyšují s velikostí obce. Obce od svých občanů vybíraly v roce 2010 v průměru 446,6 korun na obyvatele, pohybovaly se tedy velmi blízko zákonné maximální hranice místního poplatku (max. 500 Kč/ob). Zajímavá je situace u tržeb za druhotné suroviny. Během surovinové krize před dvěma lety, kdy nebyl zájem o vytříděné odpady, si obce stěžovaly, že v důsledku toho se jim významně zvýšily náklady na tříděný sběr. Analýza dotazníků však ukázala, že příjmy z prodeje vytříděných odpadů (druhotných surovin) byly prokazatelně vykázány pouze u 749 obcí, a tvoří zanedbatelný podíl z celkových příjmů obce na OH (pouze 2,7 %)! Celkové příjmy obcí dosáhly v loňském roce v průměru 620,4 korun na obyvatele a rok.

Čtěte také: Komplexní analýza nákladů

Jelikož průměrné náklady dosahují 881 Kč/obyv./rok, je zřejmé, že rozdíl mezi příjmy a výdaji v odpadovém hospodářství obcí je kolem 30 %. Takže zhruba třetinu nákladů musí obce hradit ze svého rozpočtu.

Náklady na odpadové hospodářství v obcích

Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM zveřejnila data o nákladech a příjmech odpadového hospodářství v České republice za rok 2020. Data jsou obalovou společností zveřejňována každý rok na základě dotazníkového šetření, do kterého se zapojují české obce a města. EKO-KOMu poskytlo údaje 5 777 měst a obcí (tj. 94 % všech obcí v ČR) s 10,57 mil. obyvateli, které byly použity pro hodnocení ekonomických ukazatelů za rok 2020. Celkové náklady v odpadovém hospodářství jsou přitom součtem všech nákladových položek, které obce v dotaznících vyplnili. V přepočtu na obyvatele je tak možné obce porovnat z hlediska celkové výše odpadových služeb.

Vývoj výše celkových nákladů je zajímavý z časového hlediska. V roce 2006 činily celkové náklady přepočtené na jednoho obyvatele 698 Kč, ovšem v roce 2014 se tato částka zvedla na 911 Kč. V roce 2019 obce poprvé zaplatily za občana 1000 korun, což se v uplynulém roce zvedlo na 1 064 korun na obyvatele. Od roku 2015 náklady opět rostou v rozmezí 3 až 5%. Od toho roku tak lze tak hovořit o konstantním růstu.

První místo mezi kraji v nákladech na odpadové hospodářství v přepočtu na obyvatele drží Středočeský kraj (1 245 Kč). Následuje jej Karlovarský kraj (1 225 Kč) a Praha (1 161 Kč). Obecně lze říci, že ve východní části země byly náklady na odpadové hospodářství nižší. Nejnižší náklady na obyvatele měl Jihomoravský kraj (862 Kč). Samosprávy do 50 tis. obyvatel svými průměrnými náklady (1 139 Kč) mírně převyšovaly celorepublikový průměr, naopak ty do 100 tis. obyvatel a nad 100 000 obyvatel byly značně pod celorepublikovým průměrem.

Konstantní růst nákladů v odpadovém hospodářství představuje pro obce značnou výzvu. Efektivní nastavení systému, optimalizace nákladů a aktivní zapojení občanů do třídění odpadu jsou klíčové pro zvládnutí této situace.

Čtěte také: Těžba ropy z břidlice: Ekologická zátěž

Pro úplné zavedení správného systému odpadového hospodářství je důležité vědět, kde jednotlivé druhy odpadů fyzicky končí. Příklad Masarykovy univerzity: zadavatel deklaroval mj. omezování vzniku odpadů u objednatele a preference materiálového využití odpadů. Dalším příkladem je město Žďár nad Sázavou, kde zadavatel veřejnou zakázku rozdělil na dvě části: odstranění směsného komunálního odpadu jeho uložením na skládce (skládkování) a energetické využití směsného komunálního odpadu. Dodavatel by měl zadavatele informovat o způsobech konečného nakládání s odpady. Tyto informace poslouží k hodnocení, zda je s odpady nakládáno v souladu s hierarchií odpadového hospodářství dle zákona. V praxi se velmi často setkáváme s tím, že zadavatel neví, kde jejich odpady končí. Jde především o to, aby vytříděné složky komunálního odpadu (např.

Správnému nastavení systému odpadového hospodářství napomáhá i zřízení technických služeb (TS), které se mohou lépe přizpůsobovat změnám při optimalizaci systému nakládání s odpady. Navíc má zadavatel i lepší dohled nad tím, kde odpady končí. Příkladem může být zavedení pytlového sběru vytříděných složek, který můžou zaměstnanci TS sami svážet na sběrný dvůr (nebo ho tam obyvatelé sami vozí) a až po naplnění sběrného kontejneru zadavatel objednává odvoz vytříděné složky, a to cíleně do zařízení na zpracování daného druhu odpadu. Jednou z dalších příležitostí je zřízení (či využívání blízké) kompostárny s cílem zpracování biologického odpadu (odpady z údržby zeleně, ovoce a zelenina). Zadavatel by neměl zapomínat i na sběr bioodpadu ze zahrádkářské kolonie. Svoz může probíhat i individuálně (velkoobjemový kontejner na bioodpad je umístěn při vstupu do sběrného dvora). Gastroodpad z kuchyní by se měl zpracovávat v bioplynové stanici (pozn. některé kompostárny zpracovávají i gastroodpad, závisí od nastavení zpracování kompostárny). Při nastavování funkčního efektivního systému, který je v souladu s hierarchií odpadového hospodářství, je vhodné pro výběr konečného zpracovatele odpadu využít portál Informačního Systému Odpadového hospodářství, kde mj. nalezne i elektronickou mapu - Registr zařízení. V tomto registru nalezne zadavatel zařízení dle typu (např.

Důsledné informování o stavu třídění a z nich vyplývajících ekonomických otázek je účinným nástrojem zpětné vazby pro obyvatele. Inspirativním příkladem je město Jihlava, které spustilo i Program zodpovědného nakládání s odpadem s cílem motivovat obyvatelé ke zlepšení třídění a získání tak slevy na poplatku za směsný odpad. Zapojení principů třídění do jednotlivých akcí (např. třídění na akcích pro veřejnost, pravidelné osvětové aktivity s přímým i nepřímým zapojením tématu třídění a odpadového hospodářství) je další účinný nástroj osvěty.

tags: #informace #naklady #na #odpadove #hospodarstvi #obci

Oblíbené příspěvky:

• Jak nakládat se stavebním odpadem
• Umění a příroda
• Internet a ekologie
• Jarní příroda: Slovíčka a fráze
• Definice Holistické Ekologie