Pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias) a jeho pěstování

09.04.2026

Pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias) je vytrvalá bylina z čeledi pryšcovitých (Euphorbiaceae), původní v Evropě a západní Asii.

Čeleď pryšcovitých (Euphorbiaceae) s 300 rody a téměř 2000 druhy je čtvrtou největší čeledí rostlin. Příslušníci této čeledi jsou rozšířeni hlavně v tropické Americe a jižní Africe; mnoho z nich se vyskytuje také v tropických a subtropických oblastech jiných částí světa. V mírných pásmech severní a jižní polokoule je domovem jen několik málo rodů.

V přírodě roste na suchých stráních, stepních loukách a v kamenitých trávnících, kde přežívá díky oddenkům.

Český název pryšec souvisí s lepkavým latexem, který z pryšců prýští, pokud rostliny utrhneme či poškodíme. Tato lepkavá šťáva přitom rostlinám pomáhá rychle zacelit rány, je však pro lidi a obvykle i většinu zvířat toxická a může způsobovat i alergické reakce a dermatitidy pokožky.

Charakteristika pryšce chvojky

Pryšec chvojka je 20-40 cm vysoký a dobře se hodí k osázení větších ploch a přírodních partií s lehkými a chudými půdami.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

V zahradě vytváří rhizomatózní porost s množstvím vzpřímených lodyh, obvykle 20-40 cm vysokých, a s velmi úzkými, jehlicovitými listy v modrozeleném odstínu.

Listy jsou podlouhle úzké, jehlicovité a modře zelené.

Na jaře bývají mladé výhony svěže zelené, v létě se olistění zjemní do šedomodré, takže porost působí jako nízký „mlžný“ polštář.

Od května do června se objevují zelenožluté, často načervenalé okolíky s malými květy.

Na přelomu května a června se na vrcholcích objevují okolíkovitě uspořádaná květenství, kde hlavní okrasu tvoří zelenožluté listeny. Ty při dokvétání často oranžoví až červenají a barva na několik týdnů zvýrazní přední okraj záhonu.

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

Pryšec kvete na jaře, ale celou sezónu je okrasný listem a nádherně zdobí zahradu.

Šíření probíhá především podzemními výběžky.

Celá rostlina obsahuje bílé jedovaté mléko. Při manipulaci s ním proto používejte rukavice.

Všechny části obsahují bílou mléčnou mízu, která je jedovatá a při kontaktu dráždí kůži i oči, proto se při práci doporučují rukavice.

Větší význam mají kříženci uvedeného druhu, např. Euphorbia cyparissias × Euphorbia waldsteinii ‚Betteni‘.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Pěstování pryšce chvojky

Pryšec chvojka je nenáročná rostlina, která se dobře hodí do skalek a suchých zahrad.

Pěstování se daří na plném slunci, případně ve světlém polostínu, v otevřených i mírně větrných polohách.

Pryšec má rád dobře propustné půdy. Vyžaduje minimální péči.

Nejvhodnější je lehká, dobře propustná půda, od písčitých až po štěrkovité směsi, s pH přibližně 6,5-8,0.

Není náročný na půdu, může být výrazně chudá na živiny, což je však velmi důležité, měla by být dobře propustná.

V těžkých jílech pomáhá drenážní vrstva a příměs štěrku, protože dlouhodobé zamokření vede k řídnutí porostu.

Zálivka bývá potřeba hlavně po výsadbě a v extrémním suchu, jinak rostlina snáší přísušek velmi dobře.

V suchých zahradách se osvědčuje minerální mulč ze štěrku, který stabilizuje teplotu půdy a omezuje zaplevelení.

Hnojení se drží střídmě, příliš živná půda podporuje bujnější růst na úkor kompaktního habitu.

Výsadba probíhá od března do října, pro rychlé zapojení se volí rozestup 25-30 cm, což odpovídá přibližně 9-12 rostlinám na m².

Vyzrálé trsy bývají v českém klimatu mrazuvzdorné přibližně do −28 °C a bez problémů přezimují i na odkrytých stanovištích, pokud půda nezůstává v zimě rozbahněná.

Řez se obvykle omezuje na odstranění suchých stonků na konci zimy, případně na zkrácení po odkvětu, pokud je cílem omezit šíření.

Po odkvětu odstraňujte odkvetlá květenství.

V únoru/březnu jej sestřihněte u země a pak ho jen trochu hlídejte, protože se rychle rozrůstá.

Škůdci bývají spíše okrajoví, někdy se objevují mšice na mladých výhonech.

Množení je možné dělením, řízky a výběžky.

Pryšec chvojka 'Betten'

Pryšec chvojka 'Betten' je menší 50 cm bylina s dřevnatým oddenkem. Vytváří kompaktní keříky, které mají dlouhé čárkovité listy zelené barvy, což působí velmi dekorativně a zvláštně. Je okrasný nejen v době kvetení, ale během celé vegetace. Kvete během května až července zeleno-žlutými květy.