Pyrit (též železný pyrit, či kyz železný, chemicky disulfid železnatý) je velmi hojný minerál a důležitá železná ruda. Je to nejrozšířenější sulfid (sirník) v zemské kůře vůbec. Obvykle má zlatavou barvu, pro kterou bývá někdy neznalými zaměňován se zlatem, proto se mu taky někdy říká bláznovo zlato či kočičí zlato.
Často se ale může objevovat se zelenavým nádechem, nebo kovově modrými, červenými a zelenými povlaky, které se odborně nazývají náběhové barvy. Jeho chemický název je disulfid železnatý, FeS2. Nejčastěji je zrnitý, kusový, vtroušený, ale občas je možné nalézt i v podobě radiálně paprsčitých, hlízovitých či ledvinovitých agregátů.
Často se nacházejí dobře omezené krystaly ve tvaru krychle. Od zlata se pozná podle rozdílného vrypu, který má černý a podle toho, že není kujný. Oproti chalkopyritu má vyšší tvrdost. Při otloukání kladivem je možno cítit charakteristický zápach po síře a vidět jiskry.
Pyrit vzniká v širokém rozmezí podmínek. Pyrit vzniká v rudních žilách, sedimentech (uhlí, uhelné sloje, rašeliny, vápence, jílovité břidlice), v magmatitech a metamorfitech. Pyrit je běžný minerál ze skupiny sulfidů s chemickým vzorcem FeS₂ (disulfid železnatý). Vzniká v různých geologických prostředích, včetně magmatických, sedimentárních a metamorfovaných hornin.
Nejčastěji se tvoří v hydrotermálních žilách, kde horké roztoky bohaté na železo a síru pronikají do prasklin v horninách. Charakteristickým znakem pyritu je jeho tendence krystalizovat v dokonalých krychlových, oktaedrických nebo pentagonálně dodekahedrických krystalech. Pyrit je jedním z nejrozšířenějších minerálů na Zemi a vyskytuje se v mnoha geologických prostředích po celém světě.
Čtěte také: Stanování na divoko: co je legální?
V České republice se nachází nespočet lokalit s výskytem minerálů a drahých kamenů. V České republice se nachází několik významných nalezišť achátů, přičemž některá z nich jsou známa i v zahraničí. Níže pod textem nabízíme přírodní české pyrity z našich osobních nálezů. Ty jsme objevili na nalezištích v oblastech Vysočiny, kde se vyskytují krásné pyrity, často v kombinaci s dalšími vzácnými minerály, jako např. s černým turmalínem skorylem (viz. Kadlec T. (2020): Mineralogické nálezy z kamenolomu Nemojov u Pelhřimova.
Činný pětipatrový kamenolom Nemojov (Českomoravský štěrk a.s.), vzdálený přibližně 8 km jv. od Pelhřimova, je mezi sběrateli minerálů znám svými občasnými výskyty krystalů křemene a kalcitu i rudních minerálů, jako jsou galenit, pyrit a sfalerit (Litochleb 2001, Havránek 2016). Lokalita se nachází v sokolovské pánvi.
Sokolovská uhelná pánev je systém vzájemně propojených zbytků třetihorních uloženin, které vystupují na ploše více než 200 km2. Je výrazně protažena ve směru jz - sv. Hnědouhelný důl Jiří, který se v budoucnu propojí s blízkým dolem Družba těží uhelnou sloj Josef (oligocén). Uhelná sloj Josef je obvykle rozdělená jílovými a písčitými vrstvami do 2-4 těžitelných poloh.
Ukládání sloje Josef je už od samého začátku provázeno stupňující se sopečnou činností, ta se projevuje tufovými proplástky. Kromě toho byla uhlotvorba potlačována návraty deluviální a proluviální sedimentace. V přestávkách vulkanické činnosti, ve fázích obnovení uhlotvorného močálu, vznikaly uhelnaté jíly s konkrecemi bahenních limonitových a sideritových železných rud, které byly v minulosti těženy.
Koncem roku 2019 byla těžbou zastižena u paty s. stěny 4. lomového patra tektonická porucha vyplněná křemennými žilami s častými drúzovými dutinami. Krystalizace minerálů v dutinách popisovaných křemenných žil probíhala přibližně v pořadí křemen I - křemen II - fluorit - pyrit I - kalcit - pyrit II. Starší generace pyritu I tvořila složité prorostlice pentagondodekaedrických krystalů o velikosti do 1 cm a narůstala na křemen I.
Čtěte také: Tipy pro kempování v Evropě
Nápadné byly výrazné náběhové barvy krystalů od světle růžové přes zlatavě růžovou po modrozelenou až žlutozelenou. Pyrit II tvořil spojky převládající krychle s osmistěnem (krychle měly zkosené rohy) do 3 mm velké, které narůstaly na kalcit a křemen I. Byl zlatožlutý s nevýraznými náběhovými barvami.
Pyrit vystavený venkovním vlivům se přemění na limonit a kyselinu sírovou respektive sírany. Pyrit na rozdíl od zlata není kujný, tedy nemění svůj tvar (roztažnost) zpracováním za vyšších teplot. Dále se pyrit od zlata pozná vrypem (rýhou, škrábnutím), který je u pyritu černý (rýha se zbarvý do černa). Hlavním poznávacím znakem je však tvrdost.
Pyrit je hlavní sirnou rudou železa, kde se také využívá při výrobě železa nebo v dřívějších dobách při výrobě kyseliny sírové. V dnešní době slouží jako důležitý zdroj pro získávání mědi, kobaltu, niklu, zlata, stříbra, selenu a thalia. Dále se používá k získání síranu železnatého a někdy se používá i na výrobu síry. Komerční využití našel pyrit v nenabíjecích lithiových bateriích a ve fotovoltaickém průmyslu (solární panely).
Jako ruda železa se však používá jen zřídka pro velkou energetickou náročnost takové výroby. Většinou pouze v případech, kdy nejsou k dispozici jiné typy vhodných železných rud. Velké krystaly jsou mineralogicky cenné. V minulosti se mohl používat i jako ozdobný kámen, např. jako ozdoba inckých zrcátek.
Jelikož jde o poměrně citlivý minerál, není vhodné šperk s pyritem vystavovat potu, kosmetice, parfémům, vodě ani dlouhodobému pobytu na slunci. Proto jej nenoste na holém těle a v případě nutnosti pyrit vyčistěte jen krátce kartáčkem se saponátem a vyleštěte flanelem.
Čtěte také: Tipy pro kempování v přírodě
Název pyrit pochází z řeckého slova "pyr", což znamená "oheň". Toto pojmenování získal díky své schopnosti vytvářet jiskry při úderu kovovým předmětem. Ve starověku byl pyrit používán právě k rozdělávání ohně, což z něj činilo nesmírně cenný materiál. Historie pyritu je úzce spjata s lidskou civilizací.
Starověcí Řekové a Římané ho používali nejen k rozdělávání ohně, ale také jako dekorativní kámen. Indiánské kultury v Jižní a Severní Americe využívaly leštěné pyritové desky jako primitivní zrcadla. Ve středověké Evropě byl pyrit důležitou surovinou pro výrobu síry, která byla následně využívána k výrobě střelného prachu a kyseliny sírové.
tags: #pyrit #naleziště #Česká #republika