Radioaktivní Jód: Účinky na zdraví a ochrana

Radioaktivita je přirozenou součástí našeho prostředí, vznikající samovolným rozpadem atomového jádra. Existují tři formy radioaktivního záření - alfa, beta a gama, přičemž gama záření je nejnebezpečnější. Člověk začal využívat ionizované záření radioaktivních prvků pro výrobu elektřiny. S rozvojem jaderných elektráren a po tragédii v Černobylu se úroveň radioaktivity v životním prostředí pečlivě sleduje. Pro srovnání, průměrná dávka radiace, kterou obdrží člověk v nekontaminovaném prostředí, je 3,2 miliSievertů ročně.

Účinky radiace na lidské tělo

Pokud lidé obdrží silnou dávku záření, vznikají ionty, které negativně působí na náboj atomů a molekul v lidské tkáni. Některé buňky jsou zářením usmrceny, jinde se pozmění genetická informace. Z dlouhodobého hlediska se zvyšuje riziko vzniku rakoviny. Při silné dávce dochází ke vzniku nemoci z ozáření, odborně nazývané akutní radiační syndrom.

Aplikace radioaktivního jódu u nemocí štítné žlázy se klinicky používá od 50. let minulého století a její bezpečnost je ověřena na desítkách tisíc pacientů na celém světě. Pro určité typy onemocnění je aplikace radioaktivního jódu (131I) šetrnější než jiné způsoby léčby. Jde zejména o případy zvýšené funkce štítné žlázy. O vhodnosti léčby pro konkrétního pacienta vždy rozhoduje internista-endokrinolog. Ten také zajišťuje další sledování pacienta po léčbě radiojódem.

Mechanismus účinku radioaktivního jódu

Radioaktivní jód se vychytá ve tkáni štítné žlázy, zejména v buňkách, které mají největší metabolickou aktivitu. Zářením dojde k eliminaci těchto buněk, snížení činnosti štítné žlázy a zpravidla i k jejímu zmenšení.

Nežádoucí účinky aplikace radiojódu

Dávky radioaktivního jódu podávané ambulantně jsou malé, a proto se nemusíte obávat výraznějších vedlejších účinků. Přechodně může dojít ke zhoršení příznaků zvýšené činnosti štítné žlázy (zrychlený tep, pocení a podobně) z důvodu vyplavení hormonů z odumírajících buněk. Vzácně se vyskytuje nevolnost, zcela ojediněle zvracení.

Čtěte také: Zdroje radioaktivního záření

Protože citlivost tkáně štítné žlázy na záření je zcela individuální, nelze přesně určit množství radioaktivního jódu k dosažení normální činnosti štítné žlázy, a proto se u některých pacientů musí léčba opakovat (přetrvává zvýšená činnost štítné žlázy), a u některých po léčbě je naopak část hormonů štítné žlázy potřeba dodávat v tabletách (snížená činnost štítné žlázy). Substituce hormony štítné žlázy je však dnes již standardizovaná a pacienti ji tolerují velmi dobře, proto u značné části pacientů lze přistupovat k terapii s cílem navození trvalého snížení funkce a tím trvalé následné substituce.

Jodové tablety a jejich role při jaderné havárii

V případě jaderné havárie se do ovzduší uvolňuje radioaktivní jód, který se ukládá ve štítné žláze a může způsobit rakovinu. Jodové tablety obsahují jodid draselný, který štítnou žlázu nasytí neradioaktivním jodem, čímž se zabrání ukládání radioaktivního jódu.

Kdy a jak užívat jodové tablety

Jodové tablety si vezměte až v moment, kdy vás k tomu přímo vyzvou odborníci. Lékaři doporučují si tablety vzít během 1 hodiny po oznámení. Vhodné jsou jak pro dospělé, tak děti. Informace o dávkování najdete v příbalovém letáku.

Jodid draselný se doporučuje pouze osobám mladším 40 let a těhotným nebo kojícím osobám. Lidé s určitými zdravotními problémy by se měli poradit s lékařem.

Dávkování jodidu draselného v tabletách

Dávkování jodidu draselného v tabletách (1 tableta = 65 mg jodidu draselného) je následující:

Čtěte také: Hořící ruské lesy a únik radioaktivity

• Dospělí a děti od 12 let - 2 tablety
• Děti od 3 do 12 let - 1 tableta
• Děti od 1 měsíce do 3 let - půl tablety
• Novorozenci a děti mladší než 1 měsíc - čtvrtina tablety
• Těhotné a kojící ženy (všechny věkové kategorie) - 2 tablety

Rizika preventivního užívání jodových tablet

Pravidelné užívání jodových tablet bez doporučení odborníků může být škodlivé. Předávkování jodem může způsobit zvracení, horečku, zánět hrdla, bolesti břicha i průjem. Dlouhodobé užívání může způsobit ohrožení srdečně-cévního systému a poškození štítné žlázy.

Jód v potravinách a doplňcích stravy

Jód je esenciální minerál, který tělo potřebuje pro správnou funkci štítné žlázy. Mezi přírodní zdroje jódu patří mořské řasy, ryby, mléčné produkty a vejce. Jód se také přidává do kuchyňské soli (jodidovaná sůl).

V případě nedostatku jódu je možné užívat doplňky stravy s obsahem jódu. Při výběru doplňku stravy je důležité zaměřit se na jeho formu a chemickou formu jódu.

Doporučená denní dávka jódu

Pro snížení rizika nedostatku jódu vypracoval americký Národní institut zdraví (NIH) konkrétní doporučení:

• Novorozenci a kojenci do 6 měsíců: 110 mcg denně
• Kojenci od 6 měsíců do 1 roku: 130 mcg denně
• Děti od 1 do 8 let: 90 mcg denně
• Děti od 9 do 13 let: 120 mcg denně
• Starší děti a dospělí: 150 mcg denně
• Těhotné ženy: 200-220 mcg denně
• Kojící ženy: až 290 mcg denně

Bezpečnostní pravidla po aplikaci radioaktivního jódu

I když dávka radioaktivního jódu je malá, je bezpodmínečně nutné dodržovat několik pokynů, které chrání vaše okolí před zbytečnou zátěží zářením. Po dobu nejméně 16 dnů od příchodu z nemocnice je třeba dodržovat následující pokyny:

Čtěte také: Zdroje radioaktivních prvků

• Nepohybovat se, nesedět a nespat v blízkosti jiných osob doma ani v práci (dodržovat odstup alespoň 1 m, od těhotné ženy udržovat odstup nejméně 2 m).
• Důsledně se vyhýbat velmi blízkému kontaktu s malými dětmi, u dětí do dvou let pokud možno přenechat starost o ně partnerovi (partnerce) nebo příbuzným a známým.
• Předem upozorňovat návštěvy, že není vhodné, aby braly s sebou děti nebo těhotnou ženu.
• Omezit cesty veřejnými dopravními prostředky na nejnutnější minimum.
• Nenavštěvovat místa, kde je shromážděno více lidí (kina, divadla, restaurace apod.).
• Úzkostlivě dodržovat osobní hygienu při použití WC, úzkostlivě dodržovat čistotu WC (muži musí močit vsedě), pečlivě mýt ruce mýdlem, sprchovat se denně, používat jen svůj ručník.
• Po použití WC 2× spláchnout.
• Používat jen svoje ložní prádlo a oděvy (je však možné je prát s ostatním prádlem).
• Používat jen svůj jídelní příbor a nádobí (je však možné je mýt společně s jiným nádobím).
• Pít větší množství tekutin v prvních dnech po aplikaci.

Radiojód a plodnost

Léčba radiojódem nijak negativně neovlivní reprodukční schopnosti žen nebo mužů. Z bezpečnostního hlediska se však pacientkám v reprodukčním věku doporučuje neotěhotnět v době 6 měsíců po léčbě radioaktivním jódem. U mužů je velmi nežádoucí počít dítě v době do 4 měsíců po léčbě.

Upozorněte lékaře, pokud v krátké době po léčbě máte v úmyslu odcestovat do zahraničí. Na hranicích jsou instalovány velmi citlivé detektory záření, proto budete potřebovat potvrzení o aplikaci radioaktivní látky, abyste předešli komplikacím.

Podání léčebné dávky radioaktivního jódu podléhá podle atomového zákona striktním pravidlům Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Proto si prosím ve vlastním zájmu přečtěte pozorně následující řádky - jejich pochopení a dodržení pokynů je podmínkou léčby. Jejich smyslem pak je, aby léčebný účinek byl optimální a riziko radiačního poškození pacienta i jeho okolí bylo minimální.

tags: #radioaktivní #jod #účinky #na #zdraví

Oblíbené příspěvky:

• Zeolit a kompostování
• Značky v přírodě: Voda
• Značení Produktů
• Průvodce výběrem eko boxů na svačinu
• Programy a iniciativy v ČR