Ochraně životního prostředí věnuje Rakousko velkou pozornost. Udržitelnost a zdravé životní prostředí jsou klíčovým podpůrným stavebním kamenem pro úspěšný a hospodářsky významný turistický sektor a cestovní ruch. Země má ambiciózní cíle v oblasti OZE a klimatických závazků.
Zelené technologie v Rakousku vykazují dvojnásobně rychlé tempo růstu, než je průměrné tempo růstu ostatních průmyslových oborů. V sektoru pracuje více než 195 tis. zaměstnanců. Je zároveň zaměřen na export, neboť více jak 75 % obratu je generováno jeho prostřednictvím. Přibližně třetina tržeb oboru environmentálních technologií pochází z oblasti odpadových technologií a recyklace. Největší podíl obratu v tomto segmentu však připadá na technologie OZE a energetickou účinnost. Rakouské zelené technologie se rozvíjí enormním tempem a svůj podíl na tom má vysoké zapojení vědy a výzkumu do projektů.
Příkladem je Green-Tech-Valley-Cluster v Grazu, který spojuje dohromady 300 firem a výzkumných pracovišť, z čehož 20 patří mezi technologické lídry. Pracuje v něm na 2.300 vědeckých pracovníků a realizoval již na 600 zelených technologických řešení. Další klastr s podobným zaměřením je Cleantech-Cluster (CTC) v Horním Rakousku, v jehož rámci jsou v oblastech energetiky a životního prostředí realizovány i mezinárodní projekty. 12 % HDP Rakouska je generováno v oblastech spojených se zelenými technologiemi.
Podle zprávy o klimatu (Klimabericht) stoupla průměrná teplota v Rakousku oproti roku 1980 o 2 stupně, čímž roste rychleji, než je tomu v jiných částech světa. Klimatická změna představuje velkou výzvu pro udržitelnost zejména zimní turistiky a zimních sportů. Symbolem této změny je mj. tání alpských ledovců, jakož i zvýšené teploty v zimě a v létě a samozřejmě změny v tom, jak dlouho se udrží sněhová pokrývka v Alpách (za posledních 60 let se zvýšil počet dní, kdy není sníh o 42 dnů, což má dopad zejména na oblasti s nadmořskou výškou nižší než 1500 m).
Řada lyžařských areálů se bude muset adaptovat na teplejší zimy a řada rakouských regionů bude muset přehodnotit své modely fungování cestovního ruchu, budou-li chtít, aby nedošlo k jeho poklesu. Klimatické změny mají na Rakousko dopad i v řadě dalších oblastí jako např. stabilita svahů v horských regionech. Problémy spojené s erozí půdy a hornin budou v některých místech vyžadovat např. preventivní stavební zásahy apod. Totéž se týká adaptace přírody (typy rostlin), dopady na zemědělství (lepší zacházení se zemědělské půdou apod.) v rámci aktivní péče o krajinu. To všechno nevyhnutelně nutí jak k lepšímu managementu přírodních zdrojů, tak hledání nových konceptů cestovního ruchu.
Čtěte také: Pravidla pro vjezd do rakouských ekologických zón
Energetika a doprava činí více jak polovinu emisí skleníkových plynů a do těchto sektorů je tak přirozeně namířeno úsilí lepšími a novými technologiemi dosáhnout redukce těchto plynů. V oblasti energetiky si klade i nová rakouská vláda ambiciózní cíl docílit klimatické neutrality do konce roku 2040 (viz i kapitola energetika), tedy o 10 let dříve než EU. Důležitou prioritou pro Rakousko je i odchod i od fosilních paliv v průmyslu a při vytápění budov (redukce zemního plynu). Město Vídeň zkoumá možnosti využití geotermální energie při nahrazení vytápění zemním plynem. Vedle toho panuje snaha instalovat tepelná čerpadla, teplovody pro budovy a v energeticky náročné výrobě podporovat zelený vodík.
Strategie pro rozvoj zeleného vodíku byla schválena spolkovou vládou v roce 2022. Elektromobilita představuje další oblast, kam se Rakousko chce posunout. Vysoká koupěschopnost rakouské klientely, jakož i nastavené subvenční systémy zřejmě Rakousku umožní v příštích letech docílit rychlejšího vývoje v této oblasti v porovnání s průměrem EU. Spolkové ministerstvo pro mobilitu dalo na podporu e-mobility pro r. 2024 k dispozici 114,5 mil. EUR. Nová rakouská vláda hodlá podporovat ekologickou mobilitu a stanovila v této souvislosti cíle mj. i pro městskou cyklodopravu, která by se na městské mobilitě měla výhledově podílet 14 %.
Se stavem životního prostředí úzce souvisí čisté vodní toky a čištění odpadních vod. Daří se snižovat podíl nitrátů, a obecně se kvalita toků a vod v Rakousku poslední léta trvale zlepšuje. Úkoly a cíle rakouské vodní politiky pokrývají tři hlavní oblasti, a to ochranu povrchových a podzemních vod, regulaci využívání vody a ochranu před povodněmi. V květnu letošního roku byly ministerstvem zemědělství schváleny dotace ve výši 149 mil. eur, z čehož je 74 mil. eur určeno na infrastrukturu pitné a odpadové vody s důrazem na adaptace v důsledku sucha, 41. mil. eur na ochranu před povodněmi a 34 mil. eur na ekologizaci řek. Projekty týkající se kvality vody a protiopovodňových opatření jsou spolufinacovány též spolkovými zeměmi a obcemi.
V rámci česko-rakouského projektu s názvem „Inovativní technologie sledování vody a mikrobiologických parametrů ve vodním ekosystému“ financovaného z kooperačního programu Interreg byly vyvinuty rozdílné senzorické systémy na online monitorování vodních systémů. Jedním z těch hlavních byl ropný senzor, který byl dokonce nominován na Inovativní cenu roku 2022 v Dolním Rakousku v kategorii výzkum. Tento senzor o velikosti chytrého telefonu je schopný detekovat znečištění ve vodě za pomoci odrazu UV záření. Vývoj vedl tým z rakouské Dunajské univerzity Krems (Donau-Universität Krems) v čele s Martinem Braindlem, vedoucím Centra pro vodní a environmentální senzoriku. V rámci projektu pak spolupracoval s týmem ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) a také Vysokého učení technického (VUT) v Brně.
Rakousko je velmi úspěšné i v oblasti odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky. Od 1.1. 2025 byl v Rakousku spuštěn zálohový systém na pet lahve a plechovky od nápojů. Ministerstvo pro ochranu klimatu poskytne letos na projekty v oblasti cyklického hospodářství 41 mil. EUR. Dotace zahrnují např. kategorie vývoj a implementace udržitelného designu a navržení výrobních procesů, produktů a jejich užívání v souladu s principy udržitelnosti, udržitelný design, výroba a recyklace textilií, nebo zařízení na recyklaci a využití odpadů ze stavebního průmyslu.
Čtěte také: Podnebí Rakouska
Rakousko kompostuje 40 procent odpadu domácností a je v tomto oboru na prvním místě v Evropské unii. Ročně jde o téměř dva miliony tun bioodpadu. Rakouská síť zpracování a třídění odpadu byla vybudována v posledních 20 letech. Oddělování biologicky odbouratelného odpadu je pro rakouské domácnosti od roku 1995 povinné.
Dolní Rakousko a Česká republika mají společnou hraniční řeku Dyji. To vytváří potřebu řešit vodohospodářské problémy společně a přeshraničně. Obě oblasti jsou navíc srovnatelné z hlediska topografie a infrastruktury, proto společná inovativní řešení nabízejí pro veřejnost, uživatele a podniky podobné výhody a navíc potenciál tvorby přidané hodnoty. Program Interreg není jediným místem, kde se rakouské a české firmy nebo výzkumné týmy při hledání inovačních řešení mohou setkávat. Mnoho příležitostí se nabízí také ve Vídni nebo v Grazu, které jsou centry rakouských start-upů. Na mapě „Green Tech Startups Austria 2024“ lze nalézt rekordních 194 nových projektů, které se věnují udržitelnému rozvoji.
I když je rakouský sektor zelených technologií vyspělý a velmi kompetitivní, je dostatečně velký, což umožňuje najít v daném prostředí svou niku, resp. konkurenční výhodu. Příležitosti pro české firmy se nabízí například v oblastech různých IT řešení v kontextu lepšího monitorování, analyzování, vyhodnocování dat spojených s ochranou životního prostředí nebo v oblasti udržitelné elektromobility a s tím spojenými službami, resp. potřebné infrastruktury. Přičemž důležitou roli hraje i elektromobilní komunální doprava zahrnující elektrobusy, tramvaje nebo individuální přepravu formou elektrokol. Technologická řešení spojená s přestupem na elektromobilitu budou poptávána. Taktéž různé adaptace v průmyslu nebo v rámci ochrany krajiny a půdy jsou příležitostí pro strojírenské a stavební firmy.
Čtěte také: Rakousko a světelné znečištění
tags: #rakousko #environmentalni #prostredi #problemy