Pro každého, kdo se na jakékoli úrovni zabývá vínem, je vždy zajímavé srovnávat vinařské regiony, případně státy, obzvláště ty, které historicky čerpají ze stejných či podobných tradic i vinařské historie a zároveň spolu přímo sousedí. Takových regionů je ve světě vína hned několik, ale pro naše vlastní poznání a z přirozené podstaty věci nás zajímá srovnání našich a rakouských vinařství.
Na úvod tedy několik základních faktických informací. Rakousko má více jak dvounásobek rozlohy našich vinic, přibližně 45 tisíc hektarů oproti našim necelým 20 tisícům hektarů. Naše hlavní vinařské regiony se rozkládají severně od 48. rovnoběžky, přesněji podél 49. rovnoběžky a v případě vinařské oblasti Čechy je to pak severně od 50. Rakouské vinařské regiony se pak rozkládají mezi 49. až 46. rovnoběžkou.
Aby bylo naše srovnání objektivní, dává smysl porovnávat na naší straně hranice vinařství z vinařské oblasti Morava a na Rakouské pak z vinařského regionu Dolního Rakouska. Naši jižní vinařskou hranici „střeží“ dvě vinohradnické podoblasti, konkrétně Znojemská (3 153 ha), která začíná západně od Znojma a táhne se podél hranice na východ až městečku Hrušovany nad Jevišovkou. Hned na ni pak navazuje Mikulovská podoblast (4 432 ha), která pokračuje podél hranice přes Mikulov až za město Valtice.
Klimaticky mají všechny tři regiony relativně podobné podmínky. Naproti tomu Mikulovská podoblast a podobně tak i východní část Weinviertelu kolem městečka Poysdorf sice také patří do chladného klimatického pásu, ale projevuje se zde i proudění teplého panonského klimatu, které se údolím Dunaje dostává až na Pálavu, a ta proto má typický panonský biotop.
Stejně tak jsou si jmenované regiony relativně podobné i odrůdovým složením. Znojemská i Mikulovská podoblast a stejně tak region Weinviertel jsou oblastmi primárně bílých vín. I v Mikulově a na Znojemsku Veltlín samozřejmě najdete, mimochodem je to nejpěstovanější odrůda v ČR vůbec, ale hned za ním jsou další tradiční odrůdy jako je Muller Thurgau, Ryzlink rýnský a Vlašský, Sauvignon a v poslední době také hodně vysazované Chardonnay, což se nedá říct o výsadbách našich jižních sousedů.
Čtěte také: Klimatické podmínky
I zde samozřejmě kromě Veltlínského zeleného najde další odrůdy, ale v mnohem menším rozsahu a objemu výsadby než u nás. Rakouské vinařství staví hodně na své historii a tradicích a „experimentování“ s novými odrůdami tu moc nehledejte. Samozřejmě, že i zde najdete Chardonnay, Ryzlink rýnský, Sauvignon a další, ale o hodně méně než u nás. V tomto ohledu se tedy porovnávané regiony od sebe liší a zajímavé je i srovnání těchto dvou odlišných přístupů z pohledu zákazníků.
Já osobně dávám přednost spíš tomu „minimalistickému“ rakouskému přístupu a za poslední dekádu se i u našich vinařů, a to i díky nové nastupující vinařské generaci, setkávám čím dál tím více se stejným názorem a troufám si tvrdit, že podobný trend bude pomalu převládat i u nás. Tedy užší okruh pečlivě vybraných odrůd, na které se bude vinař soustředit a zaměřovat. Charakterově jsou si pak vína z uvedených regionů poměrně dost podobná.
Nesmíme samozřejmě pomíjet unikátní terroir charakter vína z každého zmíněného regionu jako například typické znojemské šťavnaté a kořenité Veltlíny, mikulovské „minerální“ Vlašáky a pepřové Veltlíny z Weinviertelu. Každopádně v drtivě většině případu se všechny tři regiony i přes svou diverzitu v půdách a rozdílech v mikroklimatických podmínkách dají odborně charakterizovat jako lehká až středně plná bílá (aromatická) vína.
Od těchto vín pak můžete čekat, jak už sám název napovídá, lehkost, svěžest a hravost. U vín z prémiových poloh/vinic a povedených ročníků i senzorickou intenzitu a vyvážené patro s dlouhotrvající dochutí. Základní vína, ta lehčí s expresivní primární aromatikou, se hodí hlavně k běžnému pití a degustaci, případně lehkým studeným pokrmům a ta středně plná a komplexnější s delší dochutí klidně i k archivaci a při párování s pokrmy spíš s bílým drůbežím masem, sladkovodní i mořskou rybou a plody moře a případně i vhodné úpravě vepřového a měkkým i tvrdým zrajícím sýrům.
Strukturou vinařství se porovnávané regiony v podstatě také moc neodlišují, i když na naší straně hranice si vinařské firmy prošly v posledních třech dekádách hodně „turbulentní“ periodou. Oproti tomu regionu Weinviertel, ostatně stejně tak jako celému vinařskému Rakousku, dominují převážně malá a střední tradiční rodinná vinařství, která dokáží svou produkční rodinnou historii datovat řadu generací dozadu.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Důvody hledejme v poválečném období druhé poloviny 40. let a zároveň pak v pohnutému roku 1938. Tímto je myšleno samozřejmě zabrání Sudet a našeho pohraničí po takzvané Mnichovské konferenci a následně recipročním odsunu po válce, kdy naše tehdejší vláda aplikovala na všechny etnické Němce a Rakušany princip kolektivní viny a pak celou situaci ve slibně se rozvíjejícím zemědělském sektoru včetně vinařství ukončila násilná kolektivizace po puči v roce 1948.
Tolik tedy základní porovnání. Bez přehánění se dá říct, že srovnávání a porovnávání je jednou z nejčastějších rutinních aktivit ve vinařském oboru.
Rakousko má velmi rozmanité podnebí, které se liší podle regionů. V nížinných oblastech, jako je Vídeň, panuje mírné kontinentální klima s teplými léty a chladnými zimami. V Alpách, kde je klima ovlivněno vysokohorskými podmínkami, jsou zimy velmi chladné a zasněžené, zatímco léta jsou příjemně chladnější.
Rakousko se nachází v mírném klimatickém pásmu, což znamená, že zde panuje typické středoevropské podnebí se čtyřmi ročními obdobími. Letní měsíce jsou teplé, s průměrnými teplotami kolem 20-23 °C, přičemž ve vyšších polohách a horských oblastech mohou být teploty výrazně nižší. V zimě jsou teploty chladné a oblastmi se procházejí časté sněhové přeháňky, zejména v alpských regionech, kde sníh může vydržet několik měsíců. Průměrné zimní teploty v nižších polohách se pohybují kolem -2 °C.
Na území Rakouska se setkáte celkem se třemi druhy podnebí. klimatického pásu jako ČR a díky tomu na jihu země panuje podobné podnebí. lemují Alpy, díky čemuž zde panuje i horské podnebí. čemuž zde panují dlouhé a tuhé zimy, které se střídají s horkými a suchými léty. se setkáte s mírnějšími zimami a horkými léty, které jsou bohaté na srážky. dlouhé a chladné s průměrnými teplotami pod bodem mrazu. velehor. Velmi často se zde vyskytují padavé větry a teplotní inverze.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
V Rakousku ročně naprší přes 1 000 mm srážek, v blízkosti Vídeňské pánve kolem 700 mm. úhrn srážek v Alpách je až 2 000 mm. Průměrné teploty v zimě se pohybují kolem - 2 stupňů Celsia. kolem 20 stupňů, což je obdobné jako u nás v ČR.
Rakousko je celoročně atraktivní destinací, která nabízí širokou škálu aktivit. Pokud jste fanoušky zimních sportů, ideální období pro návštěvu Rakouska je od prosince do března. V tomto čase jsou nejlepší podmínky pro lyžování, snowboarding a další zimní aktivity. Nejlepší sníh a stabilní podmínky bývají v lednu a únoru, kdy jsou rakouské Alpy pokryté silnou sněhovou pokrývkou. Oblíbená lyžařská střediska jako St. Anton am Arlberg, Kitzbühel nebo Zell am See nabízejí vynikající podmínky pro zimní sporty.
Pokud máte rádi turistiku, cykloturistiku a venkovní aktivity, nejlepší čas pro návštěvu Rakouska je od dubna do září. Teploty jsou příjemné a příroda je v plném květu, což je ideální pro pěší túry, cyklistické výlety a objevování rakouských národních parků nebo také koupání v jezerech.
Pro relaxaci po celý rok jsou ideální rakouské termální lázně. Zimní měsíce jsou ideální pro únik před chladem, zatímco v létě si můžete užít venkovní bazény a wellness procedury. Doporučujeme navštívit Termály Bad Gastein, St.
Rakousko je skvělé pro kulturní a městskou turistiku po celý rok. Můžete navštívit města jako Vídeň, Salzburg nebo Innsbruck, prozkoumávat historické památky, užívat si kulturní akce a festivaly. V zimě navíc můžete zažít vánoční trhy, koncerty a speciální výstavy, které vytvářejí jedinečnou atmosféru.
Pokud si přejete vychutnat příjemné počasí a vyhnout se davům turistů, ideálními měsíci pro návštěvu Rakouska jsou květen a září.
Rakousko vás uchvátí svou rozmanitou krajinou, která sahá od vysokých Alp až po malebná jezera a kopce. Na západě charakterizují krajinu Alpy se svými majestátními vrcholy a rozlehlými vysokohorskými loukami. Turistické stezky vedou nedotčenou přírodou, kolem potoků a lesy, které přímo vybízejí k odpočinku. Zejména přírodní a národní parky se vyznačují rozmanitou flórou a faunou a skýtají nepřekonatelný zážitek z pobytu v přírodě.
Na východě se rozprostírá Panonská nížina s Neziderským jezerem, zatímco na severu a jihu vás budou lákat podhůří Alp svými sady a vinicemi. Tradice a příroda se zde harmonicky snoubí. Mírné kopce jižního Štýrska a rozlehlé oblasti Burgenlandu nabízejí ideální útočiště pro milovníky přírody.
Průzračná jezera, řeky a vodopády v Rakousku jsou známé nejen díky své kráse, ale také díky vynikající kvalitě vody. Zejména alpská jezera, která jsou zasazena hluboko v horské krajině, jsou tím největším lákadlem. Jsou ideálním místem nejen pro ty, kteří hledají odpočinek, ale i pro aktivní dovolenkáře, kteří milují vodní sporty, jako je plachtění, surfování nebo potápění. Kromě jezer vhodných ke koupání se v nedotčené krajině nacházejí i četné vodopády a řeky, které vybízejí k prozkoumání i vykoupání a umožní vám poznat přírodu zblízka.
tags: #klimatické #podmínky #Rakousko #charakteristika