Rám v přírodě a obraz Zlínský kraj

Zlínský kraj nabízí mnoho zajímavostí a krásných míst k objevování. Od unikátní lidové architektury po moderní umělecké instalace v přírodě, tento region má co nabídnout každému návštěvníkovi.

Pozorovatelna Durch u Valašských Příkaz

Při toulkách přírodou Bílých Karpat můžete na kopci nad Valašskými Příkazy na Vsetínsku spatřit obří dřevěný rám. Jedná se o pozorovatelnu Durch. Navrhl ji architekt Zdeněk Fránek jako „minimalistickou dřevěnou konstrukci s čistými detaily bez jakéhokoliv výrazného prvku.

Není to ale jenom pozorovatelna. Slouží také jako posezení pro kolemjdoucí, kteří se zde mohou občerstvit nebo ukrýt před rozmary počasí. Její zadání bylo neotřelé a sympatické - měl to být výraz revolty vůči reklamě zaneřáďující přírodu ve spojení s firemní filozofií čistých výhledů.

Rám vznikl z popudu rodinné firmy Janošík, která má pod kopcem halu na výrobu oken. Jednoduchá konstrukce ze solidních dřevěných trámů ale není to jediné, co tady najdete.

Muzeum Kroměřížska

Muzeum Kroměřížska, jehož sídlo najdete na Velkém náměstí v Kroměříži, tedy přímo v historickém centru města, nabízí návštěvníkům celoročně řadu stálých expozic i sezónních výstav.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Expozice pro zrakově postižené

Expozice nabízejí řadu prvků vhodných pro zrakově postižené. Mohou si budovou projít doslova od sklepa až po půdu. Připraveno je pět stálých expozic s komentovanou prohlídkou a mnoha haptickými prvky.První nese název Historie ukrytá pod dlažbou města.

Prostřednictvím průvodců a zvukových panelů si můžete projít historií Kroměříže od dob nejstaršího pravěkého osídlení až po raný novověk. Zážitek z prohlídky umocňují prostory starobylého sklepení domu, do nichž je expozice zasazena. Expozice Strážci času představuje unikátní hodiny a hodinové strojky.

Třetí stálou expozicí je Památník Maxe Švabinského, jehož součástí je pouze jediný haptický prvek, kterým je busta Maxe Švabinského. Busta zachycuje Švabinského v mladém věku. Vyhotovil ji známý český sochař a zároveň malířův nejlepší přítel Jan Štursa.

Další stálou expozicí je Kroměříž v soukolí dějin 1848-1948, která zachycuje stěžejní momenty, které formovaly rozvoj Kroměříže mezi lety 1848-1948. Nejnovější expozice Poklady staré půdy vtáhne návštěvníky do světa fantazie, který je umocněn autentickým prostředím a záhadnými zvuky.

Fojtství Jasenná

Nejvýznamnější částí podsbírky Fojtství Jasenná je samotná budova bývalého fojtství v Jasenné čp. 60 (Národní kulturní památka ÚSKP 398). Tato rozsáhlá roubená patrová stavba je originálním objektem lidové architektury in situ, s rozvinutým trojdílným řešením a na přízemí navazujícím patrem s pavlačí.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Součástí usedlosti je kamenný sklep se seníkem. Ostatní předměty dokumentují způsob života zdejších obyvatel v oblasti bydlení, vybavení domácnosti, odívání, způsobu obživy a zemědělství. Většina předmětů pochází z vlastnictví bývalých majitelů domu - rodiny Mikuláštíků.

Za poslední generace soukromých majitelů byl soubor předmětů víceméně nesystematicky rozšiřován o dary příbuzných a dalších občanů obce Jasenná i okolních vesnic (Lutonina, Liptál aj.), výjimečně byl doplňován také nákupem.

Převážnou část podsbírky Fojství Jasenná tvoří předměty pocházející z konce 19. století a z poloviny 20. století s dílčími přesahy do 2. poloviny 20. století. Sbírkový soubor obsahuje také jednotliviny dalších tematických skupin, jako např. keramika a lidové umění.

Obraz - Z kotliny u Poličné u Valašského Meziříčí

Obraz je signován a datován vlevo dole. Autorem je Fratišek Malý (Hájek - Hvězdínský). Rozměry včetně rámu cca 42 cm x 33 cm, rám je úzký, zdobený, místy má otluky. Akvarel na papíře či kartonu. Obraz je zasklený.

Poličná je obec v okrese Vsetín, kraj Zlínský, v západním sousedství města Valašské Meziříčí, jehož byla do 31. prosince 2012 místní částí. Je zde evidováno 547 adres. O vzniku Poličné nejsou žádné zmínky, ovšem předpokládá se, že vznikla někdy kolem roku 1270, stejně jako sousední Branky. První zmínka o Poličné pochází z roku 1310, kdy se obec jmenovala Arnoltovice. O názvu Poličná můžeme poprvé slyšet kolem roku 1390. V polovině 15. století byla kvůli válkám zničena tvrz Arnoltovice. V roce 1516 bylo v Poličné 27 domů, fojtství a ves, tehdy stejně velká jako nedaleký Rožnov, měla i vlastní mlýn. Pečeť vesnice z 18.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

František Malý (Hájek - Hvězdínský)

Vlastním jménem byl Hájek - Hvězdínský, v pozdější době se podepisoval jako Franta Malý. Od roku 1904 bydlel v Suchovršicích u Trutnova, kam byl otec jako státní železniční zaměstnanec přeložen. Bydleli v domku, který patřil c.k. státní severovýchodní dráze, u níž otec pracoval jako strážník na trati Suchovršice - Úpice. Přesto, že měl otec poměrně stálé zaměstnání, rodina s osmi dětmi byla velmi chudá.

F. Hájek chodil do obecné školy v Suchovršicích a v Úpici. V Úpici navštěvoval i měšťanskou školu, kterou ukončil propouštěcím vysvědčením v roce 1914. Dětství a mládí v Suchovršicích zanechalo ve Františkovi trvalé vzpomínky. Měl rád přírodu, rád se toulal po okolních kopcích, s vnímavostí budoucího malíře sledoval jejich barevné proměny. Ze Suchovršic pocházela i jeho první láska. Přesto, ač nebyl nejstarším z dětí, byl první, kdo rodinu jako velmi mladý opustil, aby se sem natrvalo již nikdy nevrátil.

Po válce se malíř zabýval myšlenkou vybudovat v Suchovršicích vlastní galerii. Nápad ale nebyl nikdy realizován. Dnes je připomínán jediným obrazem vystaveným na obecním úřadě. Obci jej věnovala zde dosud žijící neteř.

Ve 20. letech žil v Praze, založil společnost Život, redigoval časopis Cíl života, zabýval se filosofií, spiritismem, okultismem. Černohorský pobyt v letech 1931 - 1940 (možná - 1945) představuje pravděpodobně nejplodnější umělecké období F. Hájka. Jugoslávii si velmi oblíbil, na svých toulkách křížem krážem celou zemí zachytil rázovitou krajinu jižního Srbska, Bosny, Černé Hory, Dalmácie… Mezi jeho obrazy najdeme motivy ze Sarajeva, Mostaru a dalších míst. Kromě přírody se věnoval i folklorní tématice, což dosvědčují obrazy typických vesničanů, trhovců, sedláků.

Vedle kreseb perem a tužkou používal i techniku akvarelu a olejomalby. S příchodem do Jugoslávie začal František Hájek používat pseudonym Franta Malý a u tohoto signování obrazů zůstal až do konce své umělecké činnosti.

V prvních poválečných letech namaloval velký počet obrazů s karlovarskou tématikou. Mnohé z nich bylo možné vidět v lázeňských domech, ale i ve spořitelně a restauracích Národní dům a Petr. Dnes jsou neznámo kde. Připomínkou této tvorby je, dnes již možná jediná dochovaná, dvoudílná publikace Karlovy Vary z roku 1946, obsahující 28 dřevorytů.

V roce 1947 stál František Malý u zrodu Karlovarské besedy - spolku umělců a přátel umění. Několik let byl jejím předsedou. Na sklonku života maloval i karikatury a podobizny, které mnohdy vyměňoval i za jídlo a potřebné věci.

Franta Malý, jehož druhá žena pocházela z Jugoslávie, malíř v Jugoslávii v té době ještě známý a ceněný, mohl se po politické roztržce s Jugoslávií stát politicky nepohodlným. Zemřel téměř zapomenut 18. července 1980 v Karlových Varech.

Umělecké jméno, které si zvolil podle rodného jména své matky, užíval od začátku 30. let i jako jméno občanské. Okrajově se věnoval ilustraci knížek. Vytvořil řadu obrazů ze srbsko-chorvatské války, portrétoval významné osobnosti. Jeho byt v Bělehradu v Kosovské ul.č. 17 byl doslova malou galerií.

Díla: 1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl); 1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl); 1999, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 1999 (III. díl).

tags: #ram #v #prirode #obraz #zlínský #kraj

Oblíbené příspěvky:

• Zkušenosti s kompostérem na hranici
• Emisní limity v ČR
• Praktické koše KIS
• Výpočet ekologické daně Volvo V40
• Porcované čaje a udržitelnost