Regulace Připojování Obnovitelných Zdrojů v České Republice

Energetika s využitím obnovitelných zdrojů energie (OZE) představuje udržitelné řešení pro naši budoucnost. Mezi tyto obnovitelné zdroje patří sluneční záření, vítr, biomasa, vodní tok či geotermální energie. Jejich využití nejen snižuje závislost na fosilních palivech, ale rovněž podporuje udržitelný rozvoj. Podnikatelé, kteří uvažují o investicích do tohoto sektoru, se však musí orientovat v příslušných právních předpisech.

Právní regulace obnovitelných zdrojů energie zahrnuje legislativu na evropské i národní úrovni. Evropská unie stanoví rámec pro rozvoj obnovitelné energie prostřednictvím směrnic a nařízení, které členské státy implementují do svých právních řádů.

Záměr vybudovat obnovitelný zdroj energie vyžaduje pečlivou analýzu legislativních povinností. Investor musí zohlednit stavební předpisy, environmentální normy, podmínky financování a obchodní modely. S podnikáním v oblasti obnovitelných zdrojů se také pojí různé možnosti financování, včetně dotační podpory či výhodných úvěrů. Určité finanční příspěvky na rozvoj OZE projektů nabízí také např.

V českém právním prostředí je klíčová znalost následujících zákonů a vyhlášek:

• Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (zákon o POZE): Definuje zejména provozní podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů, podporu tepla z obnovitelných zdrojů a podporu biometanu, podmínky jejího poskytování, způsoby jejího financování a stanovuje práva a povinnosti výrobců energie podle zákona o POZE. Dále definuje oblast plnění kritérií udržitelnosti a úspory emisí, oblast záruk původu energie, povinnosti dodavatelů paliv zajistit minimální podíl energie z obnovitelných zdrojů v pohonných hmotách a elektřině pro dopravní účely, kreditový systém, povinnost zajistit minimální podíl obnovitelného vodíku nebiologického původu na vodíku v průmyslu.
• Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon): Upravuje podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích, zejména v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství.

Důležité prováděcí předpisy:

Čtěte také: Tělesné klima

• Nařízení vlády č. 470/2022 Sb., o postupu pro určení výše podpor a zpětné výplatě podpor podle zákona o podporovaných zdrojích energie v návaznosti na oznámení nebo rozhodnutí o slučitelnosti podpor s vnitřním trhem Evropské unie - upravuje pravidla pro zpětnou výplatu podpory elektřiny, podpory tepla a podpory biometanu.
• Vyhláška č. 489/2021 Sb., o postupech registrace podpor u operátora trhu a provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie (registrační vyhláška) - upravuje postupy registrace provozní podpory u operátora trhu pro výrobce elektřiny, tepla a biometanu z podporovaných zdrojů.
• Vyhláška č. 79/2022 Sb., o technicko-ekonomických parametrech pro stanovení referenčních výkupních cen a zelených bonusů a k provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie (vyhláška o technicko-ekonomických parametrech) - stanoví klíčové parametry pro výpočet referenčních výkupních cen a zelených bonusů pro podporované zdroje energie.
• Vyhláška č. 68/2022 Sb., o modernizaci podporované výrobny elektřiny a postupech při úpravách zařízení výrobny elektřiny - stanovuje podmínky a požadavky na modernizaci výroben elektřiny a rozsah uchovávaných dokladů, v případě palivových výroben také způsob stanovení množství elektřiny odpovídající výrobě před provedením úpravy.
• Vyhláška č. 166/2022 Sb., o vykazování energie z podporovaných zdrojů - bude rozšiřovat vykazovací povinnost nejen pro účely provozní podpory, ale i pro vydávání záruk původu energie a plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů. Definuje vzory jednotlivých výkazů pro vykazování množství použitých vstupních surovin, paliv a z nich vyrobeného množství elektřiny, tepla a biometanu, včetně souvisejících emisí a stanovuje termíny vykazování. Definuje postup a způsob uvedení do provozu výrobny elektřiny, výrobny tepla a výrobny biometanu. Stanovuje způsob měření množství surovin, paliv a vyrobeného tepla, elektřiny a biometanu.
• Vyhláška č. 328/2022 Sb., o zárukách původu energie - stanovuje pravidla pro registraci výroben energie v systému operátora trhu, termíny a postupy pro vydávání, převod a uplatnění záruk původu energie v systému operátora trhu.
• Vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou - stanovuje pravidla pro fungování trhu s elektřinou v ČR platná pro všechny účastníky trhu, výrobce, provozovatele přenosové soustavy a distribučních soustav, obchodníky, operátora trhu a odběratele elektřiny. Důležité oblasti pro výrobce elektřiny jsou zejména registrace účastníků trhu a evidence předávacích míst, rozsah a termíny pro předávání údajů mezi účastníky trhu pro účely vyúčtování dodávek elektřiny, vyhodnocení a vyúčtování odchylek, pro akumulaci a sdílení elektřiny, pravidla přístupu k přenosové a distribuční soustavě, poskytování regulační energie, pravidla pro změnu dodavatele. V přílohách vyhláška definuje mimo jiné způsob stanovení hodinového (od 1. 1.
• Vyhláška č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem - stanovuje pravidla pro fungování trhu s plynem pro všechny účastníky trhu; pro výrobce plynu, provozovatele přepravní soustavy a provozovatele distribučních soustav, obchodníky, operátora trhu a odběratele plynu. Důležité oblasti pro výrobce plynu jsou zejména registrace účastníků trhu a evidence předávacích míst, rozsah a termíny pro předávání údajů mezi účastníky trhu pro účely vyúčtování dodávek plynu, vyhodnocení a vyúčtování odchylek, pravidla přístupu k přepravní a distribuční soustavě, pravidla pro sjednávání kapacit, pravidla pro skladování plynu, pravidla pro změnu dodavatele.

Legislativní Změny a Novely

V posledních letech došlo k několika významným novelizacím energetického zákona, které mají za cíl usnadnit rozvoj OZE a modernizovat energetický sektor.

Lex OZE 3, zavádí právní rámce hlavně pro ukládání elektřiny, což má pomoci stabilizovat přenosovou síť. Na akumulaci energie se bude vydávat licence. „Akumulace energie umožní ‚uskladnit‘ přebytečnou energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie či odkládat spotřebu elektřiny na dobu, kdy se to na základě podmínek na trhu s energiemi nejlépe vyplatí. Licence pro nové BESS se nově vyžaduje v případě instalovaného výkonu nad 100 kW připojené do elektrické rozvodné sítě. Držitelé licence na BESS mít obdobné povinnosti i práva jako výrobci elektřiny. Musí dodržovat stanovené technické a tržní podmínky, ale zároveň můžou dodávat uloženou elektřinu do sítě a poskytovat z ní podpůrné služby.

Novela Lex OZE 3 odstraňuje omezení, podle kterého bylo doteď možné baterie provozovat jen přímo u výrobny elektřiny. Aby nedocházelo k dvojímu zpoplatnění akumulované energie, zavádí Lex OZE3 úlevy pro provozovatele. Je-li efektivita úložiště vyšší než 80 % (vrací >80 % energie), neplatí se ani poplatek za rezervovanou kapacitu v síti. Tyto výhody se netýkají energie ukládané jen pro vlastní spotřebu. „S LEX OZE3 přichází flexibilita, důležitá pro rozvoj obnovitelných zdrojů. Mimo jiné velké síťové baterie konečně dostávají pravidla, aby posílily stabilitu sítí.

Novela umožní sdružovat v rámci agregace více výrobců do jedné větší, efektivnější, ale také z hlediska výroby elektřiny předvídatelnější skupiny. Do tzv. agregačních bloků, v nichž jsou sdruženy výrobní zdroje i spotřebitelé, se mohou zapojit firmy i domácnosti. Díky Lex OZE 3 dochází k urychlení a usnadnění povolovacího řízení pro nové obnovitelné zdroje energie (OZE). Solární a větrné elektrárny o výkonu do 100 kW nově nebudou potřebovat licenci ani stavební povolení.

Lex Plyn má urychlit výstavbu paroplynových zdrojů elektřiny. Úprava zákona také zjednodušuje stavbu nových velkých obnovitelných zdrojů s instalovaným výkonem nad 15 MW, včetně souvisejících staveb - rozvodny, trafostanice, vedení, odbočka plynovodu a další. Povolovací řízení týkajících se větších zdrojů se budou nově považovat za řízení s velkým počtem účastníků, kde je jednodušší a rychlejší komunikace - místo individuálních dopisů každému účastníkovi probíhá doručení veřejnou vyhláškou. Velké solární a větrné parky nad 15 MW výkonu budou mít postavení zařízení pro energetickou bezpečnost Česka, podobně jako velké plynové elektrárny.

Čtěte také: Kvalita ovzduší v MSK

Další zásadní legislativní změnou v rámci Lex Plyn je omezení spekulativních blokací kapacity pro připojení nové elektrárny. Novela energetického zákona - tzv. Lex Plyn - proto zavádí jednoduchý, ale podle odborníků účinný nástroj: nevratnou část paušální platby za rezervaci kapacit. Zájemce o stavbu energetického zdroje musí starší smlouvy uvést do souladu s výše popsanou změnou zákona a vyhlášky. Pokud tak neučiní do 15 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona a zároveň nepřipojí elektrárnu k síti před uplynutím této lhůty, staré smlouvy zanikají.

Energetická Společenství a Sdílení Energie

Jedním z řešení současné energetické krize je vyšší energetická soběstačnost. Obojího lze dosáhnout vlastní výrobou elektřiny především za využití obnovitelných zdrojů a jejím sdílením s dalšími zájemci. Toho lze snadno docílit v energetickém společenství, které nabízí nižší ceny energie, vyšší nezávislost, úspory, prevenci energetické chudoby, a zapojení veřejnosti do projektů i vznik lokálních pracovních míst. V českém prostředí však stále neexistuje jasné ukotvení energetického společenství v zákoně, což má napravit další novela energetického zákona, tzv. Lex OZE II.

Zásadním prvním krokem je výběr vhodné právní formy pro vznik budoucího energetického společenství. Definici podle evropské legislativy může splňovat spolek, družstvo a společnost s ručením omezeným (s.r.o.). Pro správné fungování energetického společenství je nezbytné, aby byli do jeho fungování a aktivit zapojeni všichni jeho členové spravedlivě a transparentně.

Investice do Distribučních Sítí

Aby bylo možné do distribuční sítě v Česku připojovat další obnovitelné zdroje energie, bude třeba po deset let investovat 40 miliard korun ročně do distribučních sítí a přenosové soustavy. Provozovatelé distribučních sítí aktuálně evidují velké množství žádostí o připojení nových zdrojů. Kromě investic ale budou zapotřebí také regulační opatření, EGU jako jedno z nejsnáze proveditelných doporučuje odstupňování poplatků za připojení, které již funguje například v Polsku. Efektivní může být také zavedení nevratné zálohy při žádosti o připojení, která pomáhá omezit spekulativní záměry.

Podle EGU nejen blokují kapacitu pro realizovatelné či reálné projekty, ale také výrazně zkreslují představy o plánovaném rozvoji. Poradenská společnost navrhla i několik dalších opatření, mimo jiné například takzvané negarantované připojení. Od června 2024 jej distribuční společnosti nabízejí jako možnost připojení do sítí vysokého napětí s tím, že za určitých podmínek mohou omezit výkon zdroje bez nároku na finanční náhradu.

Čtěte také: Česká legislativa a kvalita ovzduší

Německý Přístup k Regulaci OZE

Německo chystá zásadní změnu pravidel pro připojování obnovitelných zdrojů k elektrické síti. Podle návrhu zákona ministerstva hospodářství a energetiky by nově měli developeři větrných, solárních a bateriových projektů sami hradit náklady na připojení k síti. Nová regulace má kromě přesunu části nákladů na investory motivovat výstavbu obnovitelných zdrojů v oblastech, kde je připojení k síti technicky snazší a levnější. Cílem je zefektivnit rozvoj infrastruktury a uvolnit kapacity pro další projekty.

Přestože Německo v posledních letech výrazně zrychlilo výstavbu větrných a solárních elektráren, tempo stále nestačí k naplnění ambiciózních cílů. Největší evropská ekonomika chce, aby obnovitelné zdroje v roce 2030 pokrývaly 80 procent výroby elektřiny.

tags: #regulace #připojování #obnovitelných #zdrojů

Oblíbené příspěvky:

• Umění z recyklovaného kovu
• Zelená energie v Česku
• Efektivní čištění odpadu vany
• Encyklopedický pohled na člověka a přírodu
• Žermanice a bioodpad