Rumunská řeka Nera a další toky: Informace pro vodáky

Rumunská řeka Nera vodákovi nabízí sice nenáročnou plavbu, avšak o to zajímavější krajinu. Protéká Národním parkem Cheile Nerei-Beuşniţa v pohoří Munţi Semenic v jihozápadní části země. Obtížnost popsaného úseku s mírným spádem se pohybuje mezi stupni ZW a WW I, jen několik peřejí je nepatrně těžších. Zvládnete jej za normálního stavu i na otevřenkách s bagáží.

Na Neru můžeme nastoupit na levém břehu na soutoku u mostu kousek pod vesnicí Şopotu Nou. Za příznivého stavu můžeme zkusit i přítok, který vsí protéká. Břehy porostlé vrbami jsou kupodivu bez odpadků. Asi po 2 km se mezi stromy na březích postupně objevují vápencové skály a řeka trochu zrychlí. Vjíždíme do vápencového kaňonu.

Nera se kroutí v nádherném kaňonu mnoha zákruty. Posléze se skály začínají postupně snižovat a objevují se zelené kopce. Jste na konci kaňonu. Úseky bez peřejí jsou stále delší a poslední končí na vzdutí nízkého stupně, který lehce přešoupnete.

Asi po 8 km těsně před plochým ostrovem je na levém břehu nenápadná modrobílá cedule s nápisem Lacul Dracului. Spíše vás na toto místo upozorní vyšlapaná cesta od řeky do svahu. Zastavte tu, stojí to za to. Asi 20 m nad vodou je pod skálou s jeskyní Drákulovo jezírko s temně zelenou hladinou, zčásti pokrytou spadaným listím.

Pokud se stavba vysokého jezu dokončí, bude vzdutí sahat určitě až do kaňonu. Asi 150 m pod stupněm je most. Okolo se rozkládá vesnice Sasca Montana. Popisovaný úsek měří 30 km a dá se v pohodě zvládnout za den. Ale za zvážení by určitě stálo rozdělit si jej na dny dva a v nádherném kaňonu přespat.

Čtěte také: Česká příroda očima Jakuba Vágnera

Převážení aut je možné přes Bozovici na Oravitu. Může se stát, že po vás bude chtít strážce parku poplatek za splutí, my jsme jej nepotkali. Možnost nákupu potravin je v Şopotu Nou, na poště, kde jinde. silnice dobře, kromě kaňonu. Cesta ze Sopotu Nou přímo na Sasca Moutana je nezpevněná a obtížně sjízdná (klasická rumunská cesta), ale auta a dodávky projedou.

Ze začátku hezky tekoucí, sirka 10-20 m, pak se střídala stojata a mirne tekoucí voda, mirne perejky, v závěru jeden malý jez (stupen) - skluzavka. Minus k veceru velmi nepříjemné mušky. Jinak 36 stupňů dnes !! Na startu bylo nutné od restaurace jít skoro 200 m pěšky z kopce k řece. Popisované místo v článku s vycnivajicim klackem je zde asi stále. Predtim najednou zúžené a zacina téct svizne voda po cca 200 m voleji predtim.. tak se te nepozornosti nedivím. Mimochodem první rumunska řeka na “zájezdu” bez odpadků.

Na druhou stranu už víme, ze v zemích kde nejsou odpadky je nesvoboda a policejní a jiná striktnost a buzerace ( viz Swiss, Austria atd.) Takže raději odpadky.. jedinej problém vidím spis ze minimálně v této oblasti jih, jihozápad Rumunska, Banát chybí kanalizace částo a splašky jdou přímo do vody a voda pak zatím mimo Nery na ostatních řekách díky tomu smrdela a to už mi teda vadí..-)). Zde naštěstí šla řeka mimo civilizaci.

Pěkná krajinovka, sjízdná, pokud projedete bez drhnutí první peřejku 100m pod mostem v Sopotu Nou. Limity sjízdnosti jsou definovány pro plastové kánoe se středně zkušenou posádkou, která si dokáže i za nižších stavů najít proudnici s dostatkem vody. Pro majitele kajaků, zkušené vodáky nebo pro vodáky, kterým nevadí občasné přetahování, může být limit nižší.

Další rumunské řeky

Na rozhýbání ztuhlých koster a pro dodržení povinné pauzy šoférů nasedáme v maďarském Sajópetri na řeku Sajó. Ano, správně, ze Slovenska přitéká pod názvem Slaná. Pod chatrným mostem v řece široké 20 až 30 m protéká docela dost vody. Plavba rychle ubíhá, Sajó teče svižným proudem mezi vysokými břehy. Asi po pěti kilometrech zastavujeme u pravého břehu, posvačíme a jdeme si prohlédnout hrad Ónodi. Dál v řece se objevují štěrkové lavice a písečné pláže. Sajó příjemně překvapila.

Čtěte také: Vlastnosti a fungování potočních a říčních ekosystémů

Již za tmy překračujeme rumunskou hranici a brzy ráno po přenocování na louce u Copalnicu vyplouváme po řece Lápus vstříc dlouhému kaňonu. Řeka moc vody nemá, po dešti je kalná a na březích je spousta odpadků. Na štěrkových lavicích občas drhneme, údolí se ale rychle sevře a my užším korytem proplouváme pod strmými vysokými stráněmi porostlými svěže zelenými buky. Občas mezi nimi vykoukne šedočerná vápencová skála. Po pěkné balvanité peřeji se údolí zase rozevře. Až za mostem proplouváme mezi skalami další peřeje prokládané klidnějšími úseky. Průjezd je třeba dobře volit mezi balvany a v nájezdu se vyhnout mělčinám. Za dalším mostem je opět klidnější úsek s mělčinami, ale zanedlouho se Lápus opět zúží a až do konce plavby splouváme lehké peřeje.

Následující den přejíždíme přes Baia Mare do údolí řeky Viseu. Plánované řeky Mara a Iza jsou bez vody. Viseu sbírající vodu v dlouhém údolí má ale vody dostatek, a tak nasedáme u mostu v Leordina. Řeka teče rychle táhlými zatáčkami širokým údolím vroubeným krásnými horami. Břehy jsou ale opět bohužel zdobené tunami odpadků, ostatně jako tady všude. Zanedlouho zprava průtok zdvojnásobí Ruscova a my si užíváme pěknou vodnatku. Za vsí Petrova mizí silnice doleva za kopec a my vplouváme do sevřenějšího hlubokého údolí. Za mostem si užíváme dlouhou trojkovou peřej. Končíme pod mostem na dohled od soutoku s Tisou, která tvoří rumunsko-ukrajinskou hranici.

Ráno slunce rychle rozpustí údolní mlhu a je opět krásně a teplo. Startujeme pod nesjízdným kolmým stupněm na začátku vsi. Rica má krásnou čistou vodu, balvanité koryto široké 6-8 m se nespočetnými přítoky rozšiřuje až na 20. Řeka je jedna dlouhá dvojková peřej. Na soutoku s Repedeou naložíme lodě a vyjíždíme rozbitou cestou až ke skalnatým stupňům, pod kterými dáváme lodě na vodu. Dál je cesta nesjízdná. Repedea sype dolů nepřetržitou trojkovou peřejí. Jedeme spořádaně za sebou, řeka není úplně přehledná a těsně před koncem ještě skáčeme vysoký stupeň s dopadem do balvanů. Někdo méně, někdo více tvrdě. Na soutoku jsme po čtyřech kilometrech za 35 minut. Pokračujeme po Ruscově, je to již docela mohutná řeka a nad soutokem někoho překvapí řada skalnatých prahů. Sportovní plavba až do konce. Od soutoku s Viseu už to známe, jen končíme dřív, ještě než odbočí silnice.

Další den vyjíždíme ještě výše proti proudu. Tisla je bohužel bez vody, a tak nasedáme na konci města Borsa. Ještě než vyplujeme, zastavují u nás místní a upozorňují na nějakou překážku. Vyplouváme po skupinách a včas zastavujeme nad velkou rourou ležící napříč v prudkém proudu a bezpečně přenášíme. Viseu rychle uhání pěkným spádem, místy jsou v řečišti skalní žebra vytvářející šikmé vlny nebo i válečky. Několik peřejí je těžších (WW III), vše je ale v pohodě sjízdné. Občas přejíždíme proud, na některých prazích je mělko. Za dvě a půl hodiny zdoláme 18 km. Navážeme a pokračujeme na průsmyk Prislop, ze kterého následující den vyrážíme do hor na okruh přes Vf. Gargalau vysoký 2159 m. Ještě večer se přesuneme ke stanici lesní železnice ve Viseu de Sus. Spíme v proluce mezi zahradami mezi složenými betonovými rourami.

Dnes jsme si přivstali, v devět nám to jede. K vláčku nám po objednávce ještě z Česka připojili dva vagóny navíc - osobní a pak nákladní na lodě, který beze zbytku zaplníme. Mašinka zapíská a vyrazí v oblacích dýmu a páry závratnou rychlostí do krásného údolí řeky Vaser. Jízda dlouhá 22 km se dvěma přestávkami (dočerpání vody, promazání stroje a doplnění dříví) nám trvá asi dvě hodiny. Je to asi jediná možnost, jak se sem s lodí dostat, pokud nemáte pořádné auto do terénu, cesta je jen pro dřevaře. Voda trochu opadla, je ale čistá a hlavně bez odpadků. Vaser je široký zpočátku 8-12 m a pospíchá ve velkém spádu lehkými peřejemi. Na začátku zdoláváme několik kolmých stupňů, vývary ale za tohoto stavu téměř nedrží. Plujeme úzkým hlubokým zalesněným údolím, které se občas ještě více sevře mezi kolmými skalami vystupujícími přímo z vody. Řeka postupně mohutní a v závěru nám ještě připraví výživnou balvanitou peřej s velkým spádem sjízdnou vpravo.

Čtěte také: Tipy na ubytování u řeky Moravy

Vracíme se na Prislop a sjíždíme do údolí řeky Bistrita Aurie. Bistrita Aurie je krásná horská říčka, která se větví a probíjí nádherným údolím. Několikrát ale přenášíme zátarasy z padlých smrků. Cáká na nás osvěžující průzračná a ledová voda. Přes velký spád není obtížná, jen je na vše méně času. Postupně mohutní a plavbu zpestří několik výraznějších peřejí. Plánované přítoky Cirlibaba a Tibau jsou bohužel bez vody. Končíme asi pět kilometrů pod prvně jmenovanou. Počasí nám stále přeje, a tak můžeme i trochu usušit neoprény.

Vyjíždíme údolím řeky Neagra Sarului nekonečnou rozbitou cestou do hor až k opuštěnému sirnému lomu. Druhý den dopoledne využijeme k výšlapu na vrchol Vf. Ratitis nebo k obhlídce fotogenického lomu. I další den plujeme po Bistritě, je to mohutná vodnatá řeka s rychlým proudem a občasnými peřejemi, které jsou obtížné jen vlnami, v hlubokém zalesněném údolí. Jezdí se údajně i v létě a na více dní. Asi po 20 km zdoláváme peřej ne nepodobnou Stvořidlům za velké vody.

Přejíždíme na naši poslední divokou řeku, Somesul Mare, táboříme v opuštěném lomu, kde se odehraje i náš poslední večírek. Ani jsem si nevšiml, že jsem šel spát. Ráno si v trávě najdu pošlapanou kšiltovku a můžeme jet. V řece teče čistá voda, zdá se, že jí bude málo, ale opak je pravdou. Přítoky Rebra a Comarnic ale už mají vody málo. Somesul Mare uhání kamenitým až balvanitým korytem pěkným spádem a vytváří nepřetržité peřeje. Na dvou kolmých stupních lovíme i plaváčky. Důstojné rozloučení s rumunskými řekami.

Znečištění a perzistentní organické látky (POPs)

Na světě je hodně míst, která jsou zatížena vysoce nebezpečnými perzistentními organickými látkami tzv. POPs. Jedná se o látky, které dlouho přetrvávají v životním prostředí a jsou bioakumulativní tj. hromadí se v živých organismech a to především v jejich tukových tkáních. Jejich koncentrace tak roste s každým patrem potravního řetězce, na jehož vrcholu stojí člověk. Způsobují poruchy hormonálního a reprodukčního systému, část z nich jsou karcinogeny, jiné poškozují plod nenarozeného dítěte.

Některé z nich jsou vedlejšími (nechtěnými) produkty průmyslové činnosti (např. spalování plastů s obsahem PVC atd.), jiné byly vyráběny záměrně a teprve poté byla zjištěna jejich vysoká toxicita pro člověka (DDT). Mezi perzistentní organické látky patří např.: dioxiny, DDT, lindan, polychlorované bifenyly (PCBs), hexachlorbenzen a další.

Do projektu se zapojilo mnoho lokálních organizací. Výsledkem této činnosti byla jednak kampaň na zvýšení informovanosti veřejnosti a také zpráva o POPSs přítomných na úložišti odpadů v lokalitě Sharra. Centrum EDEN zahájilo kampaň zdůrazněním významu rozhodnutí o POPS, přijímaných v rámci politických strategií na národní i mezinárodní úrovni.

EDEN Center vypracovalo zprávu o dané lokalitě - jednalo se o opuštěnou, zničenou chemičku poblíž města Durres, kde se dříve vyráběl lindan a dichromat. Zpráva se věnuje historii provozu, návrhy na sanaci místa, chemickému rozboru, přístupu k informacím o životním prostředí a také ekologickým, společensko-ekonomickým a zdravotním dopadům.

Nadace FRI vypracovala zprávy o dvou lokalitách kontaminovaných POPS na území Běloruska: o velkém petrochemickém komplexu v Novopolocku a o skládce starých pesticidů ve Verchnědvinsku. Práce zahrnovaly fyzický POPsis míst, ekologické, sociální a zdravotní dopady, pojednávají také o odpovědných subjektech, plánech na sanaci míst a doporučeních učiněných nevládními organizacemi.

Nadace FRI testovala slepičí vejce z okolí skládky Bolšoj Trostenec. Testování bylo součástí celosvětového projektu v rámci IPEP, který se zabývá POPS jako vedlejšími, nezamýšlenými produkty chemické výroby. Hodnoty PCB (polychlorovaných bifenylů), vyjádřené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v TEQ, přesáhly hodnoty pozadí více než 10krát a byly čtyřikrát vyšší než limit, který pro vejce navrhla EU. Hodnoty dioxinů přesáhly evropský regulační limit pro vejce o téměř 1 pg WHO-TEQ/g. Šlo o první studii podávající údaje o POPS ve slepičích vejcích v Bělorusku.

Organizace Za Zemiata shromáždila a přeložila informace o nakládání s nebezpečnými odpady, o úložištích POPS, jejich destrukci a sanaci v Bulharsku. Vydala materiály s cílem zvýšit povědomí veřejnosti o ekologicky šetrných způsobech nakládání s nebezpečnými odpady.

Organizace Za Zemiata provedla rozbor vajec od slepic chovaných v Kovačevu, které se nachází po větru směrem od tepelné elektrárny a továrny na brikety. Analýza byla součástí projektu testování výskytu nechtěně vznikajících POPS. Hodnoty dioxinů ve zkoumaných vejcích z Kovačeva překračovaly limity stanovené EU více než dvacetkrát, u PCB pak více než dvakrát . Byl také překročen evropský limit TEQ, stanovený Světovou zdravotnickou organizací. Výsledná studie jako první poskytla údaje o POPS ve slepičích vejcích v Bulharsku.

Česká ekologická společnost (ČES) se zabývala problémem POPS pesticidů v ČR. V rámci této činnosti vytvořila stručný přehled hodnot reziduí pesticidů v celé zemi, který našel využití v jako jeden ze základních podkladů pro připomínkování Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy.

Sdružení Arnika požádalo místní úřad o provedení měření hodnot dioxinů, PBDE a dalších chemikálií v tkáních ryb chycených po proudu za místem, odkud vytéká odpad z dolu. Výsledky jsou uvedeny ve zprávě.

V rámci svého programu Toxické látky a odpady Arnika koordinovala celosvětové měření hodnot POPS (furanů, dioxinů ,PCB a HCB) ve vzorcích vajec od slepic z domácích chovů nacházejících se poblíž lokalit, kde podle Stockholmské úmluvy dochází v důsledku chemické výroby ke vzniku POPS jako jejích vedlejších produktů. Vzorky vajec byly shromážděny nevládními organizacemi z osmnácti zemí a zaslány do ČR k rozboru pod dohledem Arniky, která koordinovala jak shromažďování zpráv o zasažených lokalitách, tak i informační kampaně v těchto státech.

Byla testována vejce od slepic chovaných v Ústí nad Labem v blízkosti Spolchemie, chloralkalického provozu, který vyrábí látky s obsahem chloru a také hexachlorbenzen (HCB) jako jeden z meziproduktů. Hodnoty HCB ve vejcích byly 2,5krát vyšší ve srovnání s nově navrhovaným limitem pro HCB jako rezidua pesticidu. Pokud jde o dioxiny, byly naměřené hodnoty dvakrát vyšší oproti limitu. Nejvyšší zjištěné hodnoty těchto látek se blížily dioxinovému limitu stanovenému EU pro vejce a byly téměř 1,5krát vyšší než akční limit pro dioxiny ve vejcích v EU.

Uvedené texty mají pouze informativní charakter. potencionálně nebezpečný a vždy je nutné posoudit zobrazené informace dle aktuální situace.

tags: #reka #odpadku #rumunsko #informace

Oblíbené příspěvky:

• Aktuality Imperia Likvidace Odpadu
• Odpad z konvektomatů
• ČKA a ekologie
• Kriticky ohrožený žluťásek
• Aktivátor kompostu