V Bílých Karpatech se nachází řada chráněných území, která jsou cenná z botanického i zoologického hlediska. Mezi tato území patří například přírodní rezervace Drahy, přírodní památka Bahulské jámy, přírodní památka Uvezené a přírodní památka Za Lesem. Tato území jsou domovem pro mnoho vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Přírodní rezervace DRAHY se nachází asi 1 km jihovýchodně od obce Horní Němčí. Jedná se o ojedinělou ukázku druhotně vzniklého stanoviště s mělkou půdou a xerotermními společenstvy, místy odpovídající svým složením skalním stepím.
Přírodní památka BAHULSKÉ JÁMY představuje jednu z posledních ukázek zachovalých květnatých bělokarpatských luk lučního komplexu Lesné. Území je hodnotné také z hlediska krajinného rázu.
Přírodní památka UVEZENÉ je lesní porost s typickou skladbou dřevin původních dubohabrových lesů nižších poloh Bílých Karpat. Hlavním důvodem ochrany je zachování bohaté směsi listnatých dřevin, které zároveň dokladují dřívější hospodaření v lesích pařezinovým způsobem.
Přírodní památka ZA LESEM je jediná lokalita šafránu bělokvětého v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty.
Čtěte také: Kriticky ohrožený motýl
Jedním z druhů, kterému je věnována zvýšená pozornost v rámci ochrany přírody, je žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone). Ještě nedávno silné populace v Bílých Karpatech byly zdecimovány uniformní a strojovou sečí luk.
V lepidopterologicky nejprozkoumanější oblasti v ČR (jen v letech 2004-2006 přes 30 000 faunistických záznamů k denním motýlům) se desítkám pracovníků podařilo získat jen 26 pozorování v roce 2004, pět v roce 2005 a dvě (!) v roce 2006 (Konvička et al., 2008a). V roce 2007 nebyl motýl již vůbec pozorován. Po roce 2008 tak zřejmě budeme nuceni motýla označit za nezvěstného pro celou ČR.
Na základě opakovaných varování entomologů se sice management změnil a v současné době respektuje biologické potřeby tohoto druhu, avšak změna pravděpodobně nastala pozdě.
K povinnostem států patří nejen přísná ochrana druhů a jejich stanovišť včetně adekvátního managementu, ale i pravidelný monitoring stavu populací.
Ten organizuje odbor monitoringu Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR a stejně, jako v případě jiných skupin, pro všechny „evropsky významné“ motýly úspěšně běží v některých případech již od roku 2000.
Čtěte také: Kriticky ohrožené druhy netopýrů
Je centrálně koordinován, vlastní sběr dat v terénu zajišťuje stabilizovaný tým externistů a interních pracovníků AOPK ČR. Vedle cíleného monitoringu jsou k dispozici údaje z celostátního mapování motýlů, které organizuje oddělení ekologie a ochrany přírody Entomologického ústavu BC AV ČR spolu se Společností pro ochranu motýlů.
Žluťásek barvoměnný obývá květnaté louky. Druhu nejvíce vyhovují dočasně opuštěné či extenzivní (ovčí) pastviny, respektive krajina, kde se ve velmi jemném zrnu střídají pasené, dočasně pasené a nepasené plošky. Mezi hlavní ohrožení patří uniformní management luk a absence extenzivní pastvy.
Existující nástroje jako agroenvironmentální programy jsou pro ochranu tohoto druhu při současném nastavení zcela nevhodné. Situaci je třeba řešit na úrovni krajinných celků.
Kromě žluťáska barvoměnného je v České republice ohrožena celá řada dalších druhů motýlů. Mezi ně patří například:
Ochrana ohrožených druhů motýlů, jako je žluťásek barvoměnný, vyžaduje komplexní přístup zahrnující monitoring populací, ochranu stanovišť a vhodný management krajiny. Je nutné zohledňovat specifické nároky jednotlivých druhů a přizpůsobit tomu ochranářská opatření.
Čtěte také: Ohrožené druhy: Šimpanzi
tags: #zlutasek #kriticky #ohrozeny #bile #karpaty #informace