Renesance (la renaissance = obrození, znovuzrození) je velké kulturní a společenské hnutí, které znamenalo rozmach a zásadní změny v literatuře, umění, vědě, filosofii a v životě vůbec. Vrací se k antickým ideálům.
V architektuře se objevují vodorovné pravoúhlé linie, jónské sloupy, podloubí, kopule. V malířství dochází k návratu k přírodě a objevu perspektivy.
Humanismus (humanus = lidský) se zajímá o člověka a jeho plnohodnotný život na zemi, který nemá být jen přípravou na posmrtný život, jak to prosazovala církev. Humanismus je tedy nový životní (světový) názor měšťanstva. Staví se především proti autoritě církve, která omezovala každý projev svobodného myšlení a bránila vědeckému rozvoji, hlavně v přírodních vědách.
Reformace je úsilí o nápravu a řešení sociálních a politických problémů na podkladě reformy církve jako hlavní ideologické opory feudalismu. Také zde je hledána opora v minulosti - v původním předfeudálním křesťanství. Představiteli německé reformace byl Martin Luther. Ve Francii to byl Jean Calvin.
Z nezámožné rodiny, vzdělaný, zasahuje do politického florentského státu, stoupenec protipapežské strany. Byl nucen odejít do vyhnanství, snil o sjednocení Itálie. Miloval Beatricii a tato láska poznamenala jeho tvorbu.
Čtěte také: Pokrok v přírodě
Epická báseň Božská komedie: tři části (Peklo, Očistec, Ráj); námět vychází z Bible, básník zabloudil v lese, kde jej ohrožují tři šelmy: Smyslnost, Pýcha a Lakomství, nebezpečí může uniknout pouze pokud projde Peklem a Očistcem, putuje těmito záhrobními říšemi (alegorická pouť člověka za spásou, poznáním, Bohem, světlem). Autor v díle sděluje své názory, soudí politickou skutečnost své doby (setkáváme se zde s významnými osobnostmi - Alexander Veliký, Caesar), vyřizuje si účty se svými odpůrci (zejm. vládci a papeži - stíhá je v Pekle krutými tresty). Silný motiv lásky k rodné Florencii, touha po poznání; katolický středověk (víra v posmrtný život, Odysseus potrestán za to, že chtěl poznávat, Vergilius jako pohan nesmí do ráje) X renesanční pojetí člověka.
Syn florentského kupce, vystudoval práva v Neapoli, většinu svého života strávil ve Florencii, snažil se vyjádřit své představy na člověka, kritizoval humanismus. Na rozdíl od renesance tvrdil, že člověk není dokonalý, snaží se vyjádřit všechny jeho dobré i špatné vlastnosti. Dochází k úplnému odhalení lidského nitra. Zakladatel novodobé prózy.
Soubor sto novel Dekameron: (rámcová próza - zasazeno do dějového rámce: útěk deset mladých lidí z Florencie před morem (tři muži, sedm dívek); cestou (čtrnáct dnů, ale v sobotu a v neděli si příběhy nevypráví) si vypravují příběhy. Zcela světská tematika (např. láska), kritika soudobých mravů, měšťanstva, chamtivosti duchovenstva, apod.
Politik a literát.
Označován za prvního moderního básníka, předchůdce proklatých básníků, inspirovali se z chudých poměrů, ujal se ho kněz, poskytl mu vzdělání. Problémy se zákonem, stýká se spodinou, kriminální život, krádeže, násilí => obliba u krále, jeho talent a umělecké schopnosti ho uchránily před trestem smrti, jen vyhnanství. Otevřenost v básních, člověk na okraji společnosti svým chováním, do poezie své vlastní prožitky, mísení vysokého s nízkým.
Čtěte také: Doporučená literatura pro biologii a ekologii
Na přání otce mnichem, studium lékaře, cenil si víc vědeckých prací.
Literát, filosof, samotář, stojí za to studovat umění žít (techne tou biou), do 6 let neuměl francozsky, mluvili na něj jen latinsky. Tvůrce nového literárního žánru eseje podle názvu jeho díla.
Plodný dramatik španělského „zlatého věku“ (2000 her), různorodé, rozmanitost žánrů, smazávání hranice mezi žánry. „Hry pláště a kordu“ - historické náměty, renesanční radost ze života.
Všestranný dramatik, hlavní pozornost duchovní tématice.
Diplomat, na své cestě do Itálie poznal renesanci.
Čtěte také: Literatura k Ekologii Živočichů
Rodištěm Stratford nad Avonou, finanční rodinná tíseň, neměl hlubší vzdělání. Jeho tvorba v Londýně, odešel tam, herec, dramatik, v souboru divadla The Globe - kruhový amfiteátr pod otevřenou oblohou, těsný kontakt herců a obecenstva, nemají kulisy ani oponu, ženské role hrají muži, důraz na kostýmy, holé jeviště bez kulis. Čerpal z předloh jiných tvůrců a hry předělával, přetvářel do originální podoby, dokázal vykreslit realitu, rozlišoval jazyk svých postav, psychologicky propracované postavy. Později optimismus opadá, skepse, ve světě lidské špatnosti a slabosti vítězí nad dobrými úmysly.
tags: #renesance #literatura #návrat #k #přírodě #charakteristika