Řízená skládka odpadu: Princip fungování a legislativa v ČR

Řízená skládka představuje v současné době převážnou část způsobů odstraňování odpadů v České republice. Jedná se o zařízení, které je navrženo a provozováno s ohledem na minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí a s důrazem na kontrolu jejich vlivu na životní prostředí.

Legislativa a černé skládky

Kristýna Zahálková, právnička Frank Bold, shrnuje informace týkající se černých skládek. Dozvíte se, kdo projednává přestupky, kdy se jedná o trestný čin, koho a jak informovat, když objevíte nelegálně uložený odpad či jak postupovat při jeho odstranění.

Uložení odpadu mimo vyhrazená místa

Každý, kdo neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpady mimo vyhrazená místa, se dopouští přestupku podle zákona o odpadech. Jednání může naplňovat skutkovou podstatu několika přestupků.

Podle našeho názoru se může se jednat o přestupek, který spočívá v následujících jednáních:

• Nakládání s odpadem mimo zařízení určené pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu.
• Porušení povinnosti předat odpad v souladu s hierarchií odpadového hospodářství do zařízení nebo na místo určené v obci, případně obchodníkovi s odpady, který má příslušné povolení.

Hierarchie odpadového hospodářství je princip, na kterém je celé odpadové hospodářství založeno. Jeho prioritou je předcházení vzniku odpadu. Pokud nelze vzniku odpadu předejít, pak následuje jeho příprava k opětovnému použití, recyklace nebo jiné využití, včetně energetického využití. Pokud není možné ani to, následuje jeho odstranění.

Čtěte také: Rekultivace řízené skládky

Přestupky projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Ten také může uložit pokuty, pokud na základě provedeného dokazování dospěje k závěru, že konkrétní osoba spáchala přestupek.

Co dělat, když objevíte černou skládku

Pokud máte informace o vznikající černé skládce, případně o osobě, která odkládá odpady mimo vyhrazená místa, podejte podnět na obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pokud máte důkazy, na základě kterých by bylo možné zjistit, kdo skládku založil nebo do ní přispíval, přiložte je k podnětu. Zvýšíte tím pravděpodobnost, že úřad odhalí odpovědnou osobu a v rámci přestupkového řízení jí uloží pokutu.

Podněty jsou neformální úkony, které nemusí splňovat striktní požadavky na formu a obsah. Do podnětu je důležité uvést, komu je adresovaný, kdo jej podává, čeho se týká a co sleduje. Doporučujeme přímo v textu podnětu požádat úřad, aby vás do 30 dní informoval, jak s podnětem naložil. Pokud by úřad například neodhalil konkrétního pachatele, přestupkové řízení by nemohl zahájit. Kdybyste ho o to nepožádali, nemusel by vás úřad o odložení věci ze zákona vůbec informovat.

Jednoduchým způsobem můžete obci černou skládku nahlásit také na www.ZmapujTo.cz, nebo přes jejich mobilní aplikaci. Nahlášení skládky tímto způsobem je v podstatě podnětem. Do projektu je zapojeno poměrně velké množství obcí. Pokud v seznamu zapojených obcí vaši obec nenajdete, podejte podnět klasickou cestou.

Obecně závazná vyhláška obce

Odstraňování a jiné nakládání s odpady může upravovat i obecně závazná vyhláška obce. Nakládání s odpady je totiž oblast, která je v zájmu obce a občanů obce, a spadá tak do samostatné působnosti obce. Pokud by někdo porušoval povinnosti tam stanovené, mohl by se dopustit přestupku proti pořádku v územní samosprávě. K projednání tohoto přestupku je příslušný obecní úřad.

Čtěte také: TAZA skládka: inovace

Obecně závazné vyhlášky obce naleznete ve Sbírce právních předpisů územních samosprávních celků a některých správních úřadů. Tato sbírka slouží k vyhlašování právních předpisů (vyhlášek a nařízení). Najdete v ní všechny vyhlášky a nařízení obcí a krajů vydané po 1. 1. 2022. Na doplnění starších vyhlášek a nařízení mají obce a kraje 3 roky. Většina obcí své vyhlášky a nařízení zveřejňuje také na svém webu. Pokud je zakládání černých skládek v rozporu s některou obecně závaznou vyhláškou, můžete se s podnětem obrátit na obecní úřad. I zde platí, že je vhodné přiložit veškeré důkazy, které svědčí o tom, kdo černou skládku založil.

Kdy je spáchán trestný čin

V souvislosti s neoprávněným skládkováním může za určitých podmínek dojít i ke spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí. Typicky půjde o případy skládek nebezpečného odpadu, ze kterých unikají látky poškozující životní prostředí. Trestný čin je spáchán, pokud pachatel úmyslně nebo z hrubé nedbalosti skládkou poškodí nebo ohrozí některé ze složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší apod.). Aby se jednalo o trestný čin, musí být jednání pachatele společensky škodlivější než u přestupků.

Proto poškození nebo ohrožení složek životního prostředí musí být významnějšího rozsahu, např. musí zasahovat větší území nebo způsobovat těžkou újmu na zdraví nebo smrt lidí. Významnější rozsah může spočívat také v situaci, kdy je k odstranění následků založení skládky třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu (min. 1 000 000 Kč).

Trestnými činy se zabývají orgány činné v trestním řízení.

Technické zabezpečení skládek

Technicky nezajištěné skládky představují vážný ekologický problém. Proto je důležité, aby řízená skládka byla vybavena těsnícím systémem. Těsnící systém skládky má za úkol zabránit průniku škodlivých látek do okolního prostředí.

Čtěte také: Skládka odpadu Panské Nové Dvory

Bariéra je většinou kombinovaná a skládá se z:

• minerálního těsnění s koeficientem filtrace menším než1.10-9 m.s-1
• folie z PVC nebo polyethylenu či jejich kombinací

Vznik výluhových vod a skládkového plynu

Výluhové vody vznikají v tělese skládky několika způsoby. Jedná se o vodu srážkovou a o vody vzniklé biologicko-chemickými procesy při konsolidaci odpadů.

Skládkový plyn vzniká v důsledku biologických procesů rozkladu organických látek v anaerobních podmínkách. Pro tvorbu methanu jsou optimální pH 6,5-8, vlhkost vyšší než 20-30% a teplota 25-40°C.

Skládá se převážně z methanu a oxidu uhličitého, s příměsí dusíku 1 až 3% (špičková úroveň je 74% methanu a 26 % oxidu uhličitého).

Všechny drenáže proto musí být plynotěsně uzavřeny.

Technicky nezajištěné skládky představují vážný ekologický problém. U nich není zajištěno odstraňování průsakových vod ani monitoring podzemních vod.

Rekultivace skládek

Rekultivace skládky je proces úpravy uzavřené skládky s cílem jejího využití ke zvláštním účelům, např. vytvoření podmínek pro její zemědělské nebo lesnické využití. Nejjednodušší a nejvýhodnější je účelová rekultivace.

Pro další způsoby rekultivace je vhodné použít různé druhy travin. Na rekultivované skládky je vhodné aplikovat silnější vrstvu ornice (až 1 m). Na nadúrovňových skládkách a po delší době, kdy přestane silný vývin bioplynu, je vhodné pěstovat okopaniny.

Z dřevin se doporučují např. olše černá, bříza, akát, jasan, topol, lípa, jeřáb, vrby, javor atd.

Právní úprava černých skládek

Zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. nově nastavuje regulaci pro odstraňování černých skládek, neboť původní zákon č. 185/2001 Sb. tuto problematiku vůbec neřešil. V novém zákoně o odpadech je úprava černých skládek zařazena pod ustanovení, které je nazváno "nakládání s nezákonně soustředěným odpadem", jde o ustanovení § 14 NZOO.

Vlastník nemovitosti má povinnost informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností o tom, že se na jeho nemovitosti objevil nelegálně soustředěný odpad. Tato povinnost není omezena množstvím, protože i malé množství nebezpečných odpadů může výrazně ohrozit životní prostředí, přičemž není v možnostech vlastníka pozemku posuzovat nebezpečnost takového odpadu. Zároveň pokud se vznikající černá skládka začne řešit včas, má to velmi výrazný dopad na to, kolik odpadů bude nakonec v daném místě soustředěno.

Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností nezjistí osobu odpovědnou za soustředěný odpad, vyzve vlastníka pozemku, aby dobrovolně odklidil odpad. Tato výzva je velmi důležitá, protože pokud ji vlastník pozemku splní, může se vyhnout postupu obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle dalšího odstavce.

Dále návrh umožňuje, aby součinnost mohla poskytnout i obec v samostatné působnosti, na jejímž území se nelegálně soustředěný odpad nachází. Pokud vlastník pozemku odpad na výzvu neodstraní, může obecní úřad obce s rozšířenou působností přistoupit ke třem krokům.

Jednak může stanovit vlastníkovi pozemku povinnost zamezit dalšímu návozu odpadu. Takovým zabezpečením může být například přehrazení možnosti příjezdu na dané místo motorovým vozidlem, označením místa, že se jedná o nelegální soustřeďování, případně jakékoliv ohrazení.Další možností obecního úřadu, je zabezpečit soustředěné odpady před únikem, který ohrožuje životní prostředí. Poslední z možností, které obecní úřad obce s rozšířenou působností má, je právě přímé odklizení odpadu.

Druhým nástrojem je povinnost daná původci komunálních odpadů a stavebních a demoličních odpadů mít uzavřenu smlouvu o převzetí těchto odpadů ještě před okamžikem, kdy takové odpady vyprodukuje. Takto přísná povinnost byla omezena pouze na komunální odpady a stavební odpady, u kterých se nejčastěji objevují případy nelegálního nakládání ze strany původců.

V případě přestupků podnikajících fyzických osob a právnických osob se podle navrhované úpravy stanoví horní hranice výše pokuty 10 000, 500 000 Kč, 1 000 000 Kč, 10 000 000 Kč a 25 000 000 Kč. Ve srovnání s platnou právní úpravou tedy zůstávají horní hranice stejné s výjimkou nejnižší sazby pokuty, kde byla jednak nově nastavena nízká nejvyšší sazba u řešení černých skládek, protože pro majitele pozemku může být složité zajistit pozemek proti návozu dalších odpadů.

Závěr

Problematika řízených skládek a černých skládek je komplexní a vyžaduje aktivní přístup jak ze strany státní správy a samosprávy, tak ze strany občanů. Důsledné dodržování legislativy a prevence vzniku černých skládek jsou klíčové pro ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel.

tags: #řízená #skládka #odpadu #princip #fungování

Oblíbené příspěvky:

• Životní prostředí Spálené Poříčí
• Environmentální dopady odpadu
• Ochrana přírody v ČR
• Barvy Huber Group a ekologie
• Praktické stojany na odpadkové pytle