Řízená skládka Žulová a životní prostředí v Olomouckém kraji

Tento článek se zaměřuje na problematiku řízené skládky Žulová a širší aspekty životního prostředí v Olomouckém kraji. Bude se zabývat kvalitou ovzduší a vodních zdrojů, nakládáním s odpady, stavem lesů a dalšími environmentálními faktory.

1. Monitorování ovzduší

Stav ovzduší v Olomouckém kraji je sledován prostřednictvím imisního monitoringu měřících stanic. Krajské město Olomouc a okresní města Přerov, Šumperk a Prostějov patří v Olomouckém kraji mezi nejvíce imisně zatížené lokality.

Znečištění ovzduší je nerovnoměrné, vzhledem ke koncentraci průmyslu a osídlení. Emise nejvíce ovlivňuje automobilová doprava (mobilní zdroje) ve větších městech Olomouckého kraje a sekundární prašnost. Nejvíce TZL emitují do ovzduší malé zdroje a nejvíce emisí SO2 velké a zvláště velké zdroje.

V rámci zlepšování ovzduší byla ve sledovaném období realizována opatření ke snížení produkce emisí (plány snižování emisí a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe).

Údaje o NH3 zohledňují výskyt průmyslových podniků v našem kraji, což znamená, že nedochází k navyšování NH3 u zemědělských zdrojů. Produkce VOC se naopak nepatrně snížila.

Čtěte také: Rekultivace řízené skládky

Tabulka 1: Hlavní znečišťovatelé ovzduší v Olomouckém kraji

2. Stav vodních zdrojů

Olomoucký kraj se převážně zásobuje z podzemních zdrojů (kvartér řeky Moravy). Využití vodních zdrojů stagnuje a nedosahuje v průměru ani 75 % jejich vydatnosti. I přesto se vyskytují části kraje, které jsou mimo ekonomický a technický dosah stávajících skupinových vodovodů.

Podíl obyvatel zásobených pitnou vodou z veřejných vodovodů byl v roce 2003 88,1 %, oproti předešlému roku se podařilo snížit ztráty vody ve vodovodních sítích o 1,3 % na celkových 25 %.

Významné společnosti v oblasti vodohospodářství:

• Severomoravská vodohospodářská společnost a.s., Šumperk
• Vodovody a kanalizace Prostějov, a.s.

Byl vybudován přivaděč pitné vody z Ostravského oblastního vodovodu Fulnek - Hranice - Přerov s napojením ve vodojemu Moravská Brána ve Stříteži nad Ludinou, který slouží jak k zásobování obyvatelstva, tak zejména kryje potřebu pitné vody pro průmyslovou zónu Hranice.

Čtěte také: TAZA skládka: inovace

Tento přivaděč má celkovou délku 23,9 km, z toho 17,2 km se nachází na území Moravskoslezského kraje a 6,7 km na území Olomouckého kraje. Součástí je i nový zásobní řad v délce 6,4 km z vodojemu Moravská Brána do Hranic.

Tento projekt má jasně zajistit krytí potřeby kvalitní pitné vody v případě živelní pohromy, kdy např. dojde ke kontaminaci řeky Moravy.

Tabulka 2: Základní údaje o vodovodech

3. Kvalita povrchových vod

Mezi nejvíce zatížené profily patří Valová - Polkovice, na kterém bylo pět ukazatelů v V. třídě. Nejčastěji hodnoceny IV. a V. třídou, byly BSK5, Pcelk a CHSKCr. Ve skupině B na všech profilech, kde byla měřena suma PAU byly hodnoty ve III. třídě, ostatní látky byly zařazeny do I. a II. třídy. Ve skupině C se vyskytovaly všechny hodnoty ukazatelů ve III. třídě, pouze Hg na profilu Morava - Olomouc byly ve IV. třídě.

4. Odpadní vody a kanalizace

K čištění odpadních vod (ČOV) jsou největší znečišťovatelé PRECHEZA Přerov, FARMAK Olomouc, LG.Philips Hranice, Olšanské papírny.

Čtěte také: Skládka odpadu Panské Nové Dvory

Na veřejnou ČOV bylo napojeno 58,5 % obyvatel kraje. Probíhaly rekonstrukce a intenzifikace ČOV (Olomouc - I. etapa). Jednalo se o úpravy zajišťující odstranění dusíku a fosforu z odpadních vod.

Tabulka 3: Vypouštěné odpadní vody

Tabulka 4: Obyvatelé bydlící v domech napojených na veřejnou kanalizaci

5. Havárie a Česká inspekce životního prostředí

Ve sledovaném období bylo registrováno v Olomouckém kraji celkem 26 havárií. Česká inspekce životního prostředí - oblastní inspektorát (ČIŽP OI) Olomouc řešila 14 případů, 12 případů řešil místně příslušný vodoprávní úřad obce s rozšířenou působností.

Z počtu havárií byla pouze jedna na podzemních vodách, 3krát došlo k ohrožení podzemních vod a 9 havárií bylo způsobeno ropnými látkami. Celkem v 16 případech nebyl zjištěn původce.

6. Zemědělství a lesnictví

Jako pozitivní lze hodnotit nárůst výměry lesní půdy o 132 ha a vodních ploch o 32 ha. Výměra zatravněných pozemků vzrostla oproti roku 2002 o 794 ha. Nebyla zjištěna nová kontaminace zemědělských půd rizikovými látkami.

7. Těžba nerostných surovin

Na území Olomouckého kraje se nachází 171 výhradních ložisek nerostných surovin, těženo je 54 výhradních ložisek. Mezi nejvýznamnější patří ložiska vápence (Hranice - Černotín, Vitošov) a těžba kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu a těžba stavebního kamene (Hašovice, Bělkovice - Jívová, Lipník - Podhoří, Hraboůvka).

V oblasti těžby štěrkopísků dochází ke ztrátě půdního profilu v bonitní kategorii I. - II. (okolo 30 %). Střety zájmů vznikají na území chráněných krajinných oblastí (CHKO) - CHKO Jeseníky a Litovelské Pomoraví.

8. Ochrana přírody

V roce 2003 byl realizován záchranný program kriticky ohrožené rostliny matizny bahenní v NPP Hrdibořické rybníky.

9. Stav lesů

Rok 2003 byl poznamenán podnormálními srážkami z pohledu dlouhodobého průběhu srážek. Průběh suché sezóny mělo vliv na vysoké ztráty na zalesňování, docházelo k nárůstu nahodilých těžeb v důsledku poškození větrem a suchem. Přemnožením podkorního hmyzu dochází ke snížení vitality porostů, a tím i ke zvýšenému objemu „kůrovcových těžeb“.

Tabulka 5: Kategorizace lesů (tis. ha)

Vysvětlivky: 0. Stupeň poškození: 0./I. - První známky poškození, I. - Mírné, II. - Střední, III.a - Silné, III.b - Velmi silné, IV.

10. Odpady a skládky

Celkové množství odpadů v Olomouckém kraji zaznamenalo ve srovnání s rokem 2002 mírný pokles. Největším problémem subjektů, které se zpracováním odpadů zabývají, je kvalita třídění.

Mezi problémy v oblasti nakládání s odpady patří nedostatečná kapacita zařízení využívajících tento druh odpadu, špatná dostupnost a nerovnoměrnost sítě zařízení k využívání, úpravě a odstraňování odpadů a existence černého skládkování.

Tabulka 6: Produkce a nakládání s odpadem (tis. tun)

Tabulka 7: Počet provozovaných skládek

11. Staré ekologické zátěže

Z hlediska kvantitativního je možno tyto zátěže z převážné většiny hodnotit jako lokální. Za nejrizikovější pro životní prostředí je nutno považovat skládky, které byly nevhodně založeny v prostředí příhodném pro eventuální šíření kontaminace. Další skupinu starých ekologických zátěží představují objekty a areály bývalých průmyslových podniků.

12. Doprava

Dopravní síť kraje je tvořena silnicemi I., II. a III. třídy a rychlostními silnicemi v celkové délce 3 521 km. Dopravně nejzatíženějšími úseky silnic v kraji jsou silnice I. třídy - intenzita dopravy dosahuje 30-35 tis. vozidel.

tags: #řízená #skládka #Žulová

Oblíbené příspěvky:

• Pěstování růže bedrníkolisté
• Objevte německé přírodní skvosty
• Environmentální výchova: zahraniční inspirace
• Informace o skládkách suti a odpadu
• Kontejnery na odpad Jičín