Zdraví a vitalita lesních ekosystémů v České republice

Les v našem středoevropském prostoru existuje od pradávna. Sám se šířil, sám se obnovoval a vyvíjel. Lesní porosty prošly za poslední staletí velkými změnami a člověk se na těchto změnách podílel převažující měrou. Les počal člověku sloužit. Plocha lesů v průběhu doby silně kolísaly, od základů se měnila jejich struktura, jejich dřevinná skladba a věkové složení. To vše dle požadavků společnosti v příslušném místě a čase.

Město Loket má všechny své lesy certifikovány systémem PEFC (www.pefc.cz). Výměra PEFC certifikovaných lesů celosvětově přesahuje 242 milionů hektarů lesů a v České republice 1,85 mil. ha, tedy více než 70 % celkové rozlohy lesů v ČR. Loketské lesy jsou certifikované již od roku 2002. Hlavním účelem certifikace lesů je zajištění trvale udržitelného hospodaření (TUH).

Trvale udržitelné hospodaření (TUH)

Princip trvale udržitelného obhospodařování lesů (Sustainable management of forests) je taková péče o lesy a lesní půdu a využívání takovým způsobem a takovou rychlostí, aby byla zachována jejich biodiverzita, produktivita, regenerační kapacita, vitalita a schopnosti plnit v současnosti i v budoucnosti všechny ekologické, ekonomické a sociální funkce na místní, regionální globální úrovni a to tak, aby nebyla způsobována újma jiným ekosystémům. Česká republika se k dodržování těchto standardů zavázala na 2. ministerské konferenci o ochraně evropských lesů v Helsinkách v roce 1993 (tzv. rezoluce H1).

Hlavními kritérii TUH (podle Třetí celoevropské ministerské konference na ochranu lesů v Evropě, Lisabon 1998) je:

• Zachování a vhodné rozšiřování lesních zdrojů a jejich příspěvek ke globálním cyklům uhlíku
• Zachování zdraví a vitality lesních ekosystémů
• Zachování a podpora produkčních funkcí lesů (dřevo a jiné produkty)
• Zachování a odpovídající zlepšování biologické diverzity lesních ekosystémů
• Zachování a odpovídající zlepšování ochranných funkcí (zvláště půdy a vody) při hospodaření v lesích
• Zachování dalších sociálně - ekonomických funkcí a podmínek.

V praxi to znamená, že se správce lesa snaží, aby obnova lesa probíhala původními dřevinami, aby se snížilo na nezbytnou úroveň používání pesticidů a herbicidů nebo aby se věnovala péče zdraví a vitalitě lesů prostřednictvím pěstebních zásahů. Trvalá udržitelnost rovněž znamená, že v lesních porostech není vytěženo více dříví, než ve skutečnosti přiroste. To znamená, že zásoba (živého rostoucího) dřeva je v lese stále stejná nebo vyšší.

Čtěte také: Pracovní rizika

Hospodařit na svěřených lesních majetcích trvale udržitelným způsobem je hlavním cílem Loketských městských lesů, s. r. o.

Zdravotní stav českých lesů a vliv klimatických změn

České stromy trápí nedostatek listí a jehličí. Platí to zejména pro jehličnany starší 59 let, těch jsou zcela zdravá pouze 2 %, mírný úbytek jehličí je pozorován u 18 % jehličnanů. Zbylé čtyři pětiny jehličnanů se pak potýkají s výraznějším nedostatkem jehličí. Listnáče jsou na tom o poznání lépe, avšak alarmující je i 13% podíl zdravých stromů v této kategorii. Většině listnatých stromů schází nanejvýš 60 % listů, vyplývá to z letošního monitoringu provedeném Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).

Míru defoliace vědci využívají jako ukazatel zdravotního stavu stromů. Do odlistění se totiž promítá jak napadení škůdci a parazity, tak sucho či znečištění ovzduší. Ačkoliv celkový objem emisí v Česku již přes 30 let klesá a situace se postupně zlepšuje, průměrná teplota naopak setrvale stoupá, což stromy výrazně zatěžuje. Tento trend lze pozorovat například u smrku - v českých lesích nejpočetněji zastoupené dřevině. Od roku 2009 se smrky starší 59 let pomalu zotavovaly a stoupal podíl stromů, které trpěly jen mírnou defoliací (postrádaly maximálně čtvrtinu jehličí).

Jak vysvětluje Petr Fabiánek z VÚLHM, změna k horšímu přišla s rokem 2015: „Vyšší zastoupení smrků se silnou defoliací od roku 2015 je způsobeno kůrovcovou kalamitou, která se šířila ze severní Moravy postupně na celé území republiky a zasáhla i polohy s nadmořskou výškou přes 900 m.”

Současná situace ale může být ještě horší, než ukazují čísla. „Uváděné hodnoty silně poškozených stromů ovšem nemusí odpovídat jejich skutečné výši a především celkové mortalitě lesních dřevin, protože v intervalu mezi pravidelným každoročním hodnocením dojde zpravidla k odtěžení těchto silně poškozených stromů, nemohou být proto zahrnuty do hodnocení,” dodává Fabiánek.

Čtěte také: GMO a jejich vliv na lidské zdraví

Jen smrky přitom tvoří polovinu veškerých stromů v českých lesích, borovice pak 16 %. Podle Ministerstva zemědělství by se ale v české krajině bez přičinění člověka smrk podílel na lesích jen 11 % a borovice 3 %.

Úbytek jehličnanů v Kraji Vysočina

Objem vytěženého dříví rozhodně není zanedbatelný. Například v Kraji Vysočina bylo od roku 2016 pokáceno 20 % veškerého jehličnatého lesa. Podle serveru Fakta o klimatu se v 95 % případů jednalo o nahodilou těžbu spojenou především s kůrovcovou kalamitou. Jehličnaté lesy výrazně ubývaly i v Olomouckém, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji.

Moderní technologie pro ochranu lesů

Česká zemědělská univerzita (ČZU) se v rámci projektu Chytrá lesní krajina snaží kalamitám takového rozsahu zabránit. Studuje, jak se česká příroda může v budoucnu měnit a především, jak se na tuto změnu lze připravit. S použitím moderních technologií zjišťuje, jak efektivně hospodařit s vodou, bránit se proti suchu a zamezit erozi.

Univerzita ve spolupráci s T-Mobilem také zahájila pilotní projekt Jevany. „V rámci projektu bude v přírodě instalována hustá síť senzorů, ale nasazeny budou také drony, které se pro monitoring krajiny využívají čím dál více. Jednotlivá zařízení budou vzájemně propojena, díky čemuž budou moci spolu komunikovat a shromažďovat přesná data například o změnách vlhkosti či vývoji teploty v jednotlivých částech lesa při extrémním počasí. Tato data pak budou skrze 5G síť v reálném čase zasílána do data centra, kde je bude analyzovat umělá inteligence. Tento projekt, který navazuje na Chytrou zemědělskou krajinu, je zatím na svém začátku, ale věříme, že přinese zajímavé a v praxi uplatnitelné výsledky,“ vysvětluje Jan Hirš, ředitel pro Industry 4.0 ve společnosti T-Mobile.

Projekt bude realizován na ploše o rozloze 1 725 ha, kterou představuje zejména kaskáda rybníků na Jevanském potoce a okolní lesní porosty.

Čtěte také: Zdraví 21 a školství

Financování adaptace krajiny

Pro adaptaci krajiny na klimatickou změnu získá Česká republika v rámci Národního plánu obnovy z evropských peněz 14,5 miliardy korun. Z této částky Ministerstvo zemědělství podpoří zadržování vody v lese a především výsadbu smíšených lesů, které jsou odolnější než smrkové monokultury.

Výzkum a monitorování zdravotního stavu lesů

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (VÚLHM) provádí rozsáhlý monitoring a výzkum zdravotního stavu lesů. Program ICP Forests představuje jeden z nejdůležitějších evropských systémů kontroly lesních ekosystémů. V současné době se v České republice provádí pravidelné šetření stavu lesa v systematické síti tohoto programu na monitorovacích plochách základní sítě 16 × 16 km a vybraných plochách ze sítě 8 × 8 km v celkovém počtu 306 ploch.

Doc. Ing. Vít Šrámek, Ph.D., ředitel VÚLHM, v. v. i., k tomu říká: „I přes relativně pozitivní trend ve vývoji zdravotního stavu lesů jsou nadále rizika poměrně vysoká. Lesní ekosystémy budou citlivě reagovat na vývoj meteorologických podmínek a výskyt škodlivých činitelů. Rok 2024 byl globálně nejteplejším rokem v historii meteorologických měření. To platí i pro Českou republiku. Avšak i přes vysoké průměrné teploty se zdravotní stav lesů v ČR v posledních pěti letech postupně mírně zlepšuje. Je to díky dostatečným srážkovým úhrnům, které zejména v první polovině vegetačního období bránily vzniku výrazného sucha, které by ohrožovalo dřeviny a přispívalo k rozvoji škůdců. Jak ukazují data mezinárodního programu ICP Forests, extrémně teplé a suché roky 2015 a 2018 vedly k výraznému zhoršení zdravotního stavu lesů - v roce 2019 byla zaznamenána vysoká ztráta olistění (defoliace) u 62 % borovic, 28 % dubů a 18 % smrků.

Vývoj defoliace u hlavních dřevin

U hospodářsky nejvýznamnějších jehličnatých druhů, borovice a smrku, měl vývoj společné defoliace u porostů starších než 59 let v letech 1986-2020 výrazně odlišnou dynamiku. Koncem 80. let došlo k prudkému nárůstu defoliace, v 90. letech se zhoršování zdravotního stavu zpomalovalo a po roce 1999 se defoliace zvyšovala jen velmi mírně. K výraznějšímu nárůstu zastoupení silně poškozených stromů (defoliace > 60 %) dochází opět až v letech 2015-2019.

U listnatých porostů starších než 59 let je dlouhodobý vývoj defoliace v porovnání s jehličnany odlišný. V období 1991-2020 dosáhla defoliace listnáčů nejvyšší úrovně v roce 1993 (dub 43,0 % a buk 22,5 %), v dalších letech klesala až na nejnižší úroveň v roce 1998 (dub 27,8 % a buk 14,6 %). Následoval zřetelný vzestup defoliace do roku 2000. Poté do roku 2019 defoliace starších listnáčů s menšími výkyvy velmi mírně stoupala. V roce 2020 se tento vzestup zastavil.

Mladší porosty (do 59 let) jehličnatých i listnatých dřevin dosahují v porovnání se staršími porosty všeobecně nižších hodnot defoliace. Mladší jehličnany vykazují v dlouhodobém trendu nižší defoliaci než porosty mladších listnáčů. U starších porostů (než 59 let) je toto srovnání opačné, starší jehličnany mají výrazně vyšší defoliaci než porosty starších listnáčů.

Konec kůrovcové kalamity a další hrozby

Data Lesní ochranné služby z cca 70 % celkové výměry lesů v ČR ukazují, že objem poškození meziročně významně poklesl, a to z 5,9 mil. m3 dřevní hmoty v roce 2023 na 4,6 mil. m3 v roce 2024. Abiotické vlivy způsobily v uplynulém roce evidované poškození ve výši cca 2,9 mil. m3. Dominoval opět vítr, který poškodil cca 2,1 mil. m3 dřevní hmoty. Škody suchem byly hlášeny v objemu cca 560 tis. m3.

Působením biotických škodlivých činitelů bylo podle evidence poškozeno v roce 2024 cca 1,7 mil. m3 dřevní hmoty. Dominantně se jednalo i nadále o přemnožený podkorní hmyz na smrku. Na jeho vrub bylo připsáno přes 1,4 mil. m3 vytěženého smrkového kůrovcového dříví, což představuje meziroční pokles o téměř 60 %.

Ve zvýšené míře jsou podkorním hmyzem napadány také další, zejména jehličnaté, dřeviny, když bylo hlášeno např. cca 24 tis. m3 vytěženého borového kůrovcového dříví. Výskyt houbových patogenů byl v roce 2024 velmi vysoký. Evidováno bylo např. cca 195 tis. m3 vytěženého dříví z důvodu napadení václavkami. Možné bylo pozorovat častý výskyt listových skvrnitostí, kde nejvýznamnější jsou sypavky na borovicích a padlí dubové na dubech.

Ochrana lesa a ochrana přírody

Lesní hospodaření a ochrana přírody jsou někdy vnímány jako protichůdné přístupy - zvlášť pokud jde o ochranu lesa před hospodářskými „škůdci“. Musí to tak ale být? Protikladné vnímání vychází zejména z minulosti, kde se při ochraně lesa využívaly nešetrné postupy, hojně zasahující i necílové druhy, včetně užitečných. Ti jsou dnes již považování na nedílnou součást integrované ochrany lesa. Jejich podpora může být efektivní a nenáročná.

Proto se VULHM zabývá sledováním jejich výskytu, vlivů na lesní škůdce a možnostmi podpory v hospodářských lesích. Lesní mravenci jsou zvláště chráněným druhem, pro ochranu lesa jsou významní svou loveckou aktivitou, neboť dokáží účinně regulovat populace listožravého hmyzu. Jak dokládají naše nové poznatky, jsou schopni též ochránit stromy před napadením kůrovci. Významnými predátory jsou také datlovití ptáci.

Lesní ochranná služba (LOS)

LOS je poradenská služba v oboru ochrany lesa před škodlivými faktory, která je k dispozici zdarma pro všechny vlastníky a správce lesních majetků, odborné lesní hospodáře a orgány státní správy lesů na území Česka. V letošním roce slavíme 30. výročí založení LOS v současné podobě.

Činnost LOS a její výsledky se promítají do publikací v odborném tisku a instruktážních videí (vydáváme např. Zpravodaj ochrany lesa, metodické pokyny pro jednotlivé lesní škodlivé faktory, publikujeme informace v odborných časopisech). Pracovníci LOS pořádají řadu seminářů včetně celostátního semináře s mezinárodní účastí: „Škodliví činitelé v lesích Česka“, spolupracují s kolegy ze zahraničí.

Přímý dopad do lesnické praxe má jejich účast v „kalamitních štábech“ při mimořádných událostech, jako byla např. nedávná (stále ještě živá) kalamitní situace s přemnoženým podkorním hmyzem zejména ve smrkových porostech. S lesnickou praxí komunikují přímo při terénních šetřeních a při navrhování možností konkrétních případů ochrany. Vyvíjejí a ověřují nové způsoby ochrany proti škůdcům, v poslední době např.

tags: #zdravi #a #vitalita #lesniho #ekosystemu

Oblíbené příspěvky:

• Hořící skládka Litvínov: Co se stalo?
• Čištění znečištěného vzduchu
• Turistický ráj Portugalsko
• Recenze ekologických nátěrů na bazény
• Využití vozidel Piaggio