Robin Böhnisch, CSSD a Národní Parky v Ohrožení

Nejcennější části naší přírody zabírají jen 1,5 % rozlohy státu. Zásadní ohrožení budoucnosti národních parků představují přijaté pozměňovací návrhy senátora Jaroslava Větrovského. Senát ve středu 18. ledna vrátil Poslanecké sněmovně novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která upravuje pravidla pro všechny čtyři české národní parky.

Například vypuštění ustanovení o dlouhodobých cílech ochrany národních parků jako nejvzácnějších částí naší přírody ponižuje formálně nejcennější kategorii chráněných území daleko pod úroveň, která je pro zachování unikátních 1,5 % rozlohy České republiky žádoucí. Stojí za připomínku, že zmínka o dlouhodobých cílech ochrany přírody se neobjevila v textu zákona během projednávání novely v Poslanecké sněmovně, ale je součástí zákona od jeho vzniku na počátku 90.

Senát jej po zhruba dvoudenním projednávání ve výborech a na plénu nejtěsnější možnou většinou pozměnil do těžko přijatelné podoby. Dolní komora, která se na plénu, ve výborech, během kulatých stolů a na dalších formálních i neformálních jednáních zabývala normou více než rok, poslala na sklonku loňského roku do Senátu kompromisní znění návrhu zákona ústavní většinou 121 hlasů.

V souvislosti s návrhem na vypuštění části o dlouhodobých cílech ochrany národních parků text schválený senátory umožňuje takové způsoby rekreačního a turistického využití území, které otevírá národní parky živelným aktivitám bez ohledu na zájmy ochrany přírody a krajiny. Pod záminkou retence vody také umožňuje budování umělých vodních nádrží, jejichž význam pro skutečně účinné zadržování vody v krajině je více než sporný.

Přitom negativní zkušenost z minulosti právě s takovým postupem má právě nejvíce diskutovaný Národní park Šumava. Nejcennější zóny národních parků by někde nebylo reálně možné vymezit jako celistvé plochy, ale jen jako mozaiku malých ostrůvků, které není prakticky možné chránit. Zásadně by dopadly senátní návrhy na lesy v národních parcích.

Čtěte také: Český pohled na ekologii

Během projednávání novely zákona o ochraně přírody v Poslanecké sněmovně bylo do zákona vtěleno patnáctileté moratorium na změny zonace národních parků. Pozměňovací návrh senátora Větrovského toto moratorium ruší, což například v prostředí Národního parku Šumava otevírá cestu k pokračování letitých sporů a obecně zpochybňuje tvrzení, že Senátu jde o zájmy šumavských obcí. Cílem bylo dát jistotu a stabilitu jak obcím, tak správcům chráněných území.

Vnesení matoucí terminologie a výkladových nejasností do zákona o ochraně přírody a krajiny je předehrou k novým a novým kolům soudních sporů, z nichž budou v následujících letech těžit především právní kanceláře. Nezbývá než věřit, že to nebylo cílem Senátem schválených pozměňovacích návrhů, stejně jako jím nebyla postupná destrukce českých národních parků.

Je na Poslanecké sněmovně, aby si ještě jednou uvědomila, jak mimořádnou hodnotu představují necelá 2 % území České republiky, chráněná mezinárodně respektovanou značkou národního parku a setrvala na znění zákona v podobě, ve které jej odeslala do Senátu.

Politické Souvislosti a Hlasování

Lepší pravidla pro národní parky podpořila většina vládních poslanců. Chybějící část hlasů doplnila opozice. Proti byly především poslanecké kluby ODS a KSČM. Za zrušením občanských práv zase stálo zejména hnutí ANO spolu s ODS, KSČM a zákonodárci z dalších stran. Řada z nich argumentovala snahou o urychlení stavby dálnic. Ve skutečnosti se ale navržené změny dálnic vůbec netýkají.

Koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL úplně naplnila jen tři ze svých devatenácti ekologických závazků. Dalších osm naplnila pouze částečně a v osmi případech úplně selhala. Některé vládní kroky přírodě a životnímu prostředí pomohly - zejména již zmíněná společná pravidla pro národní parky či zavedení kontroly spalování odpadků v domácích kotlích, jiné zase ne. Soustřeďme se ale na případy selhání.

Čtěte také: Fungování Nálezové databáze

Podobného osudu se dočkal závazek kabinetu, že „zachová současnou legislativně zaručenou úroveň občanských práv týkajících se životního prostředí“. KDU-ČSL a někteří ministři se snažili slib dodržet. Je pochopitelné, že ani strany, které vládnou, nesplní všechny své společné veřejné závazky.

Richard Brabec (ANO) podobně avizuje povolební druhý pokus o předložení odpadového zákona. Ještě před finálním hlasováním jeho předkladatelka ministryně Šlechtová (ANO) vlastní návrh zkritizovala a oznámila, že její ministerstvo už pracuje na novém zákonu. Ministerstvo průmyslu (vedené ČSSD) už zase slibuje legislativní posílení práv obcí při rozhodování o hlubinném úložišti radioaktivního odpadu. Jakýkoliv pokus o sebereflexi bychom ve všech případech hledali marně.

Z analýzy volebních závazků pro nadcházející volby vycházejí nejlépe komplexní programy Zelených a TOP 09. Dobrý program mají také Piráti. Naopak ODS či Svobodní se drží pouze „osvědčených“ ideologických frází a jejich programy zhoršují prostředí pro život lidí a oslabují ochranu přírody v České republice.

Konkrétní propracované plány pro vyčištění ovzduší a výrazné snížení závislosti na fosilních palivech nabízejí Piráti a TOP 09. TOP 09 a Zelení prosazují konkrétní návrhy pro rozumnou podporu obnovitelných zdrojů. Nejkonkrétnější plány, jak zlepšit recyklaci odpadů v České republice, předkládají TOP 09 a Zelení. Účinná řešení nabízejí také Piráti. Naopak ODS a ANO obecně inklinují spíše k nešetrnému spalování odpadu.

TOP 09 prosazuje rozšíření divočiny na tři procenta území České republiky. Podobnou představu mají i Piráti. Zelení chtějí prosadit rozšíření divočiny v národních parcích a vyhlášení tří nových parků. Trochu lépe vypadají sliby ve prospěch divoké přírody.

Čtěte také: Integrovaný plán pro klima a energetiku

Například KSČM zvláštním způsobem komentovala otázku zachování limitů těžby hnědého uhlí: „Otázka limitů je hodně diskutovaná i v rámci naší strany. Pokud se z nás, kdo se zabýváme ekologickými programy, stane nepodstatná menšina, mohou příslušné pasáže z volebních programů jednou úplně zmizet. A politikům by nebylo co připomínat.

Volební štáby politických stran si dobře všímají toho, jak voliči (ne)reagují. Takže čtěte programy a věcné analýzy, ptejte se politiků a hlavně - běžte volit. Jinak se jednou probudíte v zemi, kde se vám nebude chtít žít.

Robin Böhnisch a Krkonošský Národní Park

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) jmenoval v úterý bývalého poslance ČSSD Robina Böhnische, který uspěl ve výběrovém řízení. Robin Böhnisch uspěl ve standardním výběrovém řízení, které Ministerstvo životního prostředí na pozici ředitele Správy Krkonošského národního parku vyhlásilo 1. listopadu 2017.

„Věřím, že nově zvolený ředitel plynule naváže na úspěšnou éru svého předchůdce a udrží nastavený kurz. Robin Böhnisch je rodákem z krkonošských Mladých Buků, vystudovaným učitelem s doktorátem v oboru biologie s didaktikou na Pedagogické fakultě UK v Praze, mj. členem České botanické společnosti a Rady Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, 14 let působil jako poslanec Poslanecké sněmovny PČR.

V nové funkci bude chtít navázat na práci Jana Hřebačky, k jehož práci má podle svých slov velký respekt. „V nadcházejícím období nás čeká příprava nové zonace národního parku a celá řada dalších kroků, jejichž úspěšnost bude mimo jiné záviset také na udržení výborných vztahů Správy KRNAP a krkonošských obcí. Ochrana unikátního kusu severské přírody uprostřed Evropy je koneckonců naším společným zájmem,“ uvedl Böhnisch.

Ekologické Hnutí Duha ve svém stanovisku vyjádřilo s Böhnischovým jmenováním spokojenost, ve sněmovně se Böhnisch podle hnutí v oblasti ochrany životního prostředí zasadil o řadu pozitivních změn. Hnutí věří, že Böhnisch bude pokračovat v dobré práci svého předchůdce Jana Hřebačky. Podle programového ředitele Hnutí Duha Jiřího Koželouha bude pro nového ředitele velkou výzvou návštěvnost parku a zvyšující se tlak na výstavbu developerských projektů na úkor přírody.

„Za tou novelou je více než rok jednání se šumavskými starosty i s odbornou veřejností a především usilovná snaha najít kompromis," připomíná zpravodaj vládního návrhu zákona a předseda výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch z ČSSD fakt, že starostové šumavských obcí byli do přípravy zákona po celou dobu zapojeni.

Ocenění pro Robina Böhnische

Zakladatel vlčích a rysích hlídek Ludvík Kunc a bývalý poslanec za ČSSD a současný ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch získali ve čtvrtek večer prestižní ekologickou cenu pojmenovanou po českém novináři a politikovi Josefu Vavrouškovi. Böhnisch ji získal za prosazení zákazu kožešinových farem a ekology oceňovaného zákona o národních parcích.

„Udělení ceny Ludvíku Kuncovi znamená významné veřejné ocenění jeho přes půlstoletí trvající a velmi úspěšné práci na ochraně rysa ostrovida nejen v České republice, ale v celé Evropě. Robin Böhnisch cenu získal za významný ekologický počin, konkrétně za prosazení normy zakazující provoz kožešinových farem a zákona o národních parcích. Na závěr svého působení pomohl jako parlamentní zpravodaj posílit ochranu národních parků a potvrdil, že jejich účelem je také ponechání části krajiny divočině.

Asociace ekologických organizací Zelený kruh opakovaně vyhodnotila Robina Böhnische jako poslance, který hlasuje nejvíce přátelsky k životnímu prostředí. Oba laureáti se zařadili do společnosti významných ekologů a držitelů ceny Josefa Vavrouška, kterými jsou bývalí ministři životního prostředí Bedřich Moldan, Ivan Dejmal nebo Martin Bursík či vědci a akademici Josef Fanta, Hana Librová nebo Igor Míchal.

tags: #robin #bohnisch #cssd #národní #parky #v

Oblíbené příspěvky:

• Ubytování pro školy v přírodě v Horní Malé Úpě
• Historie a význam komunitního kompostování
• Výkup plastů: Průvodce
• Dosažení klimatické neutrality v ČR a Evropě
• Informace o dozorčí radě