Evropská unie dlouhodobě patří k lídrům v oblasti ochrany klimatu a usiluje o dosažení klimatické neutrality do roku 2050. V roce 2019 představila Evropská unie dokument zvaný Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal), která je novou strategií růstu, jež má vést ke zdravějšímu životu a inovativnějším podnikům.
Zelená dohoda pro Evropu vytyčuje plán na podporu účinného využívání zdrojů prostřednictvím přechodu na čisté oběhové hospodářství a zastavení změny klimatu, zabránění ztrátě biologické rozmanitosti a snížení znečištění. S cílem začlenit do právních předpisů politickou ambici stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě předloží Komise do 100 dnů první evropský právní rámec pro klima.
Evropská unie přijala vlastní klimatický zákon v roce 2021. Zavázala se v něm dosáhnout klimatické neutrality v roce 2050 a do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990. Tento zákon je však závazný pouze pro Unii jako celek - pro jednotlivé členské státy nestanovuje klimatické cíle ani neupravuje trajektorii k jejich dosažení.
Stanovení klimatického cíle pro rok 2040 přináší několik klíčových výhod:
Splnění cílů Zelené dohody pro Evropu bude vyžadovat rozsáhlé investice. K dosažení stávajících cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 bude dle odhadů potřeba 260 miliard EUR dodatečných ročních investic, což představuje přibližně 1,5 % HDP v roce 2018. Tyto investice budou vyžadovat mobilizaci veřejného a soukromého sektoru.
Čtěte také: Volné stanování: Právní aspekty
Jako součást východisek pro aktualizaci strategií schválila vláda České republiky národní cíl klimatické neutrality do roku 2050. Česká republika letos aktualizuje všechny své strategické dokumenty v oblasti klimatické a energetické politiky. Všechny tyto strategické dokumenty jsou v současné podobě neslučitelné s klimatickými cíli Pařížské dohody a evropskými cíli v rámci balíčku Fit for 55.
Aby tohoto cíle dosáhla, počítá s dalším rozvojem a investicemi do jaderné energetiky. Kromě vybudování nového reaktoru v jaderné elektrárně Dukovany, který má nahradit pomalu dosluhující bloky, se uvažuje o stavbě dalších jaderných zdrojů s cílem dosáhnout 50% podílu jaderných elektráren na výrobě elektřiny do roku 2050. To by si vyžádalo masivní investice do konvenčních i malých modulárních reaktorů.
Po více než deseti letech stagnace rozvoje obnovitelných zdrojů energie zůstává jejich podíl v českém energetickém mixu velmi nízký. Budování obnovitelných zdrojů energie u nás však čelí řadě administrativních překážek. Ani po četných průtazích stále nebyl schválen zákon umožňující zakládání energetických komunit. Povolovací procesy pro výstavbu nových elektráren jsou zdlouhavé a několik krajů na svém území prosazuje praktický zákaz výstavby jakýchkoliv větrných elektráren.
Analytici AMO ve spolupráci s belgickou společností Climact aktualizovali dříve publikované emisní scénáře a doplnili do dekarbonizačního modelu řadu funkcionalit včetně rozdělení sektorových emisí na ty, spadající pod EU ETS a ostatní, nebo možnosti interaktivně porovnat dva emisní scénáře. Za přiměřeně optimistických předpokladů může Česko dosáhnout klimatické neutrality do r. Rychlejší pokles emisí uhlíku lze očekávat v sektorech spadajících pod systém EU ETS, a to napříč scénáři.
Přechod ke klimatické neutralitě s sebou přinese významné příležitosti, jako je potenciál pro hospodářský růst, nové obchodní modely a trhy, nová pracovní místa a technologický rozvoj. K dosažení klimatické neutrality však bude zapotřebí překonat závažné výzvy.
Čtěte také: Věštění z přírody: Průvodce
Je jasné, že Země nepočká, a jelikož se klimatické změny již začaly projevovat, je třeba, aby se k této problematice společnost nějakým způsobem postavila. Využívání obnovitelných zdrojů energie může být v tomto případě dobrou cestou. Na snižování znečišťování se může podílet každá domácnost např. Tip: Zajímá vás víc informací o tom, jak funguje fotovoltaika nebo jak vysoké úspory vám přinese tepelné čerpadlo? Rádi vám pomůžeme s návrhem i realizací těchto technologií a poradíme vám, které řešení bude u vás doma dávat největší smysl.
Současný legislativní rámec EU sice pokrývá jednotlivé části hodnotového řetězce CO₂, avšak neobsahuje komplexní řešení, které by umožnilo vznik jednotného, integrovaného a konkurenceschopného trhu s uhlíkem. Komise proto poprvé představuje legislativní iniciativu, která má cíleně řešit chybějící prvky, tedy: tržní pravidla, přístup k infrastruktuře, přeshraniční interoperabilitu, povolovací procesy, pobídky pro investice i integraci se souvisejícími energetickými odvětvími.
Jádrem iniciativy je přesvědčení, že bez jasných a koordinovaných pravidel nebude možné zajistit investiční jistotu, dlouhodobé smluvní modely ani efektivní využití stávající energetické infrastruktury, například opětovné použití plynovodů pro přepravu CO₂. Komise rovněž zdůrazňuje potřebu integrovaného energetického plánování.
Evropská unie a Česká republika podnikají kroky k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. I přes existující výzvy a překážky, je dosažení klimatické neutrality zásadní pro ochranu naší planety a zajištění udržitelné budoucnosti.
Čtěte také: Znečištění vody a možnosti řešení
tags: #jak #dosáhnout #klimatické #neutrality #do #roku