Robotické Systémy a Jejich Využití v Moderní Ekonomice

Svět, Evropa a Česká republika čelí vzrůstajícím nejistotám a hrozbám, ale i novým příležitostem. Změny se dotýkají vztahů mezi vlastníky, výrobci, distributory a konečnými uživateli, a ovlivňují zdroje obživy a uspokojování potřeb populace. Bude dostatek placené práce pro všechny, kdo chtějí pracovat?

Česká republika, jako otevřená a středně velká ekonomika v rámci EU, je citlivá na dění v globální ekonomice a úzce navázaná na Německo, svého největšího obchodního partnera. Země zaznamenala významný růst produktivity práce, posun z úrovně okolo 46 % v roce 1995 na 58 % v roce 2015 ve srovnání s Německem. Největší díl přidané hodnoty v české ekonomice vytvářejí služby, zejména ve finančním sektoru, dále průmysl, stavebnictví i zemědělství.

Vyšší míra automatizace a robotizace je pro ČR ekonomickou nevyhnutelností. Počet lidí v produktivním věku bude v příštích desetiletích klesat, a to poměrně výrazně. Zatímco ještě v roce 2011 bylo v Česku 7,3 miliónu obyvatel v produktivním věku, v roce 2021 jich bude už jen 6,7 miliónu a v roce 2031 jen 6,5 miliónu. Během 20 let to představuje úbytek o 800 tisíc práceschopných lidí.

V roce 2015 se průměrné hodinové náklady práce v EU odhadovaly na 25,03 eura. Výhodou robotů je vedle ceny i to, že vydrží pracovat 24 hodin denně, nepotřebují odpočinek, natož spánek, nechtějí zvyšovat mzdu, neplatí se za ně sociální pojištění a ani nestávkují. Navíc díky nim mohou firmy vykrývat sezónní špičky, kdy nemohou sehnat zaměstnance.

Ke stále větší pozornosti a zájmu podnikatelů o roboty paradoxně přispívá nejen konkurence a tlak na produktivitu, ale i současný nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Jen v Česku nemohou obsadit podnikatelé přes sto tisíc pracovních míst. Robotizace by mohla tento problém vyřešit. Náklady na roboty jsou už v současnosti často nižší než náklady na živou pracovní sílu. Roboty nejen zvýší produktivitu, zlevní i výrobu.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Dopady na Trh Práce a Vzdělávání

Větší pokles pracovních míst se v příštích deseti letech očekává v průmyslu, menší pokles v primárním a terciárním sektoru, naopak nárůst se očekává v kvartérním sektoru, zejména ve zdravotnictví a sociální péči, v uměleckých, sportovních a zábavních činnostech a ve vzdělávání.

Problémovou oblastí stále zůstává v ČR vzdělávání. Pomalu se zvyšuje podíl vysoce vzdělaných lidí. V podílu obyvatel s terciárním vzděláním se ČR nachází výrazně pod průměrem zemí OECD. ČR vydává na vzdělání 3,4 % hrubého domácího produktu, průměr zemí OECD je však 4,8 %. Z výsledků zkoušek digitálních dovedností mezinárodního projektu ECDL v ČR v roce 2016 vyplynulo, že pouze 24 % absolventů zkoušek má digitální dovednosti na úrovni, jakou očekává trh práce. Téměř 40 % absolventů nedokáže efektivně pracovat s běžnými dokumenty.

OECD uvádí, že v roce 2015 vytvořila digitální ekonomika 4,2 procenta celosvětového HDP. Po celém světě dávala práci 17 miliónům lidí a nepřímo podpořila dalších 15 miliónů pracovních míst v ostatních hospodářských oborech. Předpokládá se, že počet lidí zaměstnaných v digitální ekonomice celosvětově v následujících letech ještě dále vzroste.

V roce 2016 mělo 95 % firem zemí OECD vysokorychlostní internet (v roce 2010 86 % firem). Malé firmy však zaostávají v používání pokročilých nástrojů (zpracování, analýza dat a cloud computing). Průměrný podíl optických vláken v pevných širokopásmových sítích v oblasti OECD je stále nízký na úrovni 21 %.

Informační a komunikační technologie, včetně umělé inteligence a robotiky, budou mít v příštích deseti letech zásadní dopad na charakter a místo výkonu práce. Propojený jednotný digitální trh je také jednou z 10 priorit Evropské komise. Nové technologie ovlivňují typy dostupných pracovních míst, způsob práce a organizační struktury. Umožňují také nové obchodní modely a nabídky. Dochází k rozostření hranic mezi různými průmyslovými odvětvími a sektory.

Čtěte také: České startupy a energie

Roste přístup k internetu, roste průměrná rychlost, zlepšuje se internetová infrastruktura, zlepšuje se využívání digitálních nástrojů, ceny klesají. Vznikají důležité otázky týkající se pracovních míst a dovedností, soukromí, bezpečnosti a jak zajistit, aby technologické změny měly prospěch společnosti jako celku.

Bude třeba zvýšit úsilí společnosti, všech zúčastněných aktérů, aby bylo více investováno do vzdělání a dovedností. Zřejmě bude třeba revidovat pracovní zákony, obchodní dohody a další právní předpisy, aby zohledňovaly posun pracovních míst, vznik nových forem práce a měnící se obchodní prostředí.

I. Pilný (2016) se zabývá analýzou vlivu digitálního věku a digitální ekonomiky na pracovní trh a pracovní příležitosti. Uvádí, že zřejmě zmizí poslední lidé z průmyslových linek, výrazně se sníží počet úředníků. Řada algoritmizovatelných procesů bude automatizována. Průmysl vystačí s desetinou současných zaměstnanců. Statistiky uvádějí, že v roce 2013 jen ve Spojených státech změnilo 40 % lidí pracovní zařazení.

Prognostici firem Gartner i Massachusettského institutu předvídají do roku 2025 ztrátu až třetiny současných pracovních míst (v USA asi 47 % míst). Předvídají, že v USA roboti nahradí profese spojené se zadáváním dat, vyřizování objednávek, obsluhou a seřizováním strojů, dále prodejce, nákupčí, archiváře, účetní, knihovníky, bankovní úředníky atd.

Pilný k tomu uvádí: „Jak se zdá, co může být automatizováno, to také automatizováno bude. Nově vznikající pracovní místa zatím i v nejbližší budoucnosti nestačí tyto úbytky adekvátně nahradit.“ Pohyb pracovních sil mezi odvětvími a profesemi bude zřejmě daleko větší než celková změna počtu zaměstnanců.

Čtěte také: Více o sluneční energii

Pro další vývoj v ČR bude důležitá připravenost společensko-ekonomických, politických a dalších podmínek schopných pozitivně, rychle a pružně reagovat na prosazující se změny. Určitě nás čeká zrychlování životního i pracovního tempa, změna charakteru práce, časté změny profese a zaměstnání; ve službách kontakt s náročnými a nespokojenými zákazníky, růst pracovního stresu, apod.

Celkově můžeme sledovat postupnou a stále více se prohlubující individualizaci a fragmentaci společnosti, včetně atomizace společnosti v důsledku nárůstu online komunikace. Dochází k nárůstu individualizace ve všech sférách společnosti, nejvýrazněji pak v pracovním životě.

Pro čtyři české firmy z deseti znamená digitální transformace především přechod z „papíru“ na digitální formy práce (39 %). Téměř polovina (46 %) respondentů si pod digitální transformací představí automatizaci základních oblastí - tedy procesu řízení vztahů se zákazníky, aplikací či služeb pro finance, účetnictví a sledování skladových zásob či nástroje pro analýzu obchodních a tržních dat. To je na úrovni evropského průměru (50 %). Pro necelou čtvrtinu českých firem je digitalizace spojená s možností zaměstnanců pracovat odkudkoli (22 %). Možnost práce z domova se začíná šířit do všech odvětví.

Na důležitosti bude v důsledku digitalizace a rostoucích požadavků na flexibilitu pracovní síly dále nabývat schopnost celoživotního učení (zejména v digitální gramotnosti). Rozvoj digitalizace a robotizace povede k dalšímu snižování fyzické namáhavosti práce, ke zlepšování hygienických parametrů pracovního prostředí a tím ke snižování úrazovosti a nemocí z povolání.

Od roku 2014 bylo v zemích OECD v provozu přibližně 750 000 průmyslových robotů. Více než dvě třetiny z nich byly umístěny ve čtyřech zemích: Japonsku, Spojených státech, Koreji a Německu. Snížení rizika úrazů při manipulaci s materiály a výrobky (břemeny).

Složité a síťově propojené systémy budou pro zajištění bezpečnosti při vzájemné komunikaci (zejména člověk - stroj - člověk) vyžadovat naprostou shodu povelů a instrukcí (přesně, srozumitelně, výstižně, jednoznačně). Inspirace a zkušenosti lze čerpat z velínů chemických provozů, řízení letového provozu apod. Významnou kapitolou v této oblasti je zajištění ochrany před kolapsem systémů - kyberbezpečnost, a to nejen při ochraně zneužití (hackerské útoky), ale také při možných nenadálých přírodních událostech.

V souvislosti s digitalizací a nástupem konceptu Práce 4.0 bude třeba přehodnotit současné nastavení podmínek práce a vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Digitalizace a automatizace přispívají k polarizaci trhu práce spočívající v přibývání pracovních míst s vysokými a nízkými výdělky a úbytku pracovních míst v prostředních příjmových kategoriích. Na druhé straně digitalizace může přinést možnost zapojení dosud znevýhodněných skupin na trhu práce.

Nové pracovní příležitosti přináší a bude přinášet ekonomika platforem zprostředkovávajících práci (on-demand economy, gig-economy). Bude tak docházet k rozšiřování atypických forem práce. Platformy přispívají k nárůstu volnějších individuálních forem práce a mohou vést k vyšší prekarizaci práce. Mohou zhoršovat platové i pracovní podmínky pracovníků a stírat hranice mezi pracovním a domácím prostředím.

Mařík: „Já si myslím, že Česká republika je poměrně dobře připravená ve srovnání s dalšími státy Evropské unie. Je to dáno tím, že jsme nejen těsně napojeni na německou ekonomiku, ale máme i blízkou kulturu a obdobné technické myšlení. Dlouhodobě navíc s Německem v tomto oboru spolupracujeme. Národní iniciativa Průmysl 4.0 má ukázat, kam směřuje perspektiva integrálního propojování komunikace a virtuálního světa, výroby a obchodu, a měla by sjednotit politiky jednotlivých resortů tak, aby společnost na to byla skutečně připravena.“

Chmelař ve studii Dopady digitalizace na trh práce v ČR a EU uvádí: „Ač je digitalizace činitelem destrukce pracovních míst skrze substituci kapitálem, tento fyzický kapitál je vytvářen jinými profesemi, přičemž vznikají nová pracovní místa vázaná na vznik a obsluhu dané technologie. Kromě těchto pozitivních dopadů (které studie kvantifikuje) dochází rovněž k návratu ušetřených nákladů jako zdrojů investic, zdanění (a následná vládní spotřeba) či individuální spotřeby kapitálových výnosů.

Robotizace v Praxi: Příklad z Brna

Výzkumníci z Vysokého učení technického v Brně sestavili robotický systém pro přípravu vzorků s biologickým rizikem například od pacientů s podezřením na onemocnění covidem-19. Laborant pouze založí zkumavku do držáku, ostatní už zpracuje robot. Systém čeká na první zkušební nasazení v některém zdravotnickém zařízení.

„Impulsem ke zrychlenému vývoji systému byla pandemie koronaviru. Chtěli jsme přispět také něčím jiným než šitím roušek,“ uvedli výzkumníci. Jedním z možných využití robotického pracoviště je příprava vzorků od pacientů s podezřením na onemocnění covidem-19. Přístroj identifikuje vzorek, vyjme zátku, pipetou odebere tekutinu a přenese ji do mikrozkumavky nebo jamky v kazetě pro osm až 96 vzorků.

„Tímto způsobem je připravena dávka vzorků určených k dalšímu zpracování, kterým je separace nukleové kyseliny a vlastní PCR test. Laborant celý proces sleduje a ovládá přes aplikaci instalovanou například v tabletu nebo smartphonu,“ vysvětlil ředitel Ústavu automatizace a informatiky Fakulty strojního inženýrství VUT Radomil Matoušek. Výhodou robota je také vysoká přesnost a schopnost pracovat s různými typy a velikostmi zkumavek. Pracovní protokol lze precizně naprogramovat a přizpůsobovat.

Robotické pracoviště vzniklo z podnětu Fakultní nemocnice Brno, kde se v počátcích koronavirové pandemie obávali zahlcení testovacích kapacit. Laboranti tam denně aktuálně zpracují na sto padesát vzorků s podezřením na koronavirus. „Pracují od brzkých ranních hodin do pozdních večerních hodin na dvě směny, protože vzorky přicházejí v průběhu celého dne,“ řekla koordinátorka testování FN Brno Martina Lengerová.

Výzkumníci během pár týdnů stihli to, co běžně trvá půlrok i rok. Nyní hledají pro systém nejlepší využití. Kromě práce se vzorky na covid-19 připadá v úvahu i manipulace s cytostatiky, tedy léčivy s nezanedbatelnou toxicitou.

„Momentálně jednáme s laboratořemi Fakultní nemocnice Brno, Masarykovým onkologickým ústavem a laboratoří CEITEC Masarykovy univerzity. Pro pilotní implementaci zvolíme variantu, která bude časově efektivní a bude reálně využitelná i do budoucna,“ uzavřel Radomil Matoušek.

tags: #robotsystem #obnovitelne #zdroje #vyuziti

Oblíbené příspěvky:

• Právní rámec ekologických událostí
• Nelegální skládky
• Hry pro mládež s ekologickou tématikou
• Praktický průvodce skladováním tříděného odpadu
• Komplexní řešení pro nakládání s odpady