Rohovládova Bělá (do roku 1923 pouze Bělá, německy Biela) je obec v okrese Pardubice v Pardubickém kraji.
Katastr této obce byl osídlen již v době kamenné, ale přímo o její existenci je první zpráva až z roku 1361, což dokládá také prof. Antonín Profous a jeho dílo: "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H".
Původní Bělou tvořila jen pětice dvorů kmetcích (pozdější čp. 8, 9, 13, 23 a 25), mlýn čp. 14 a stará fara čp. 33.
Ves Bělá byla r. 1361 v držení Rohovlada a bratří jeho z Bukovky, od nichž pošel rod Rohovladů z Bělé.
Původně se obec jmenovala Bělá, a to podle světlého zabarvení orné půdy. Při dělení majetku v r. 1375 připadla obec jednomu z nich - Rohovladovi, od roku 1923 tak obec nese název Rohovládova Bělá.
Čtěte také: Důležité informace o měření emisí v Bělé
Roku 1751 vyhořela ves i s dřevěným kostelem a zvonicí. Již tehdy se v obci vyučovalo, a to v čp. 5 baráčníkem Černíkem, později pak v čp. 41 bohdanečským pomocníkem Matějem Kluckým.
V letech 1777-1780 pobyl v obci misionář Jan Brudna, jenž zabavoval a pálil nekatolické knihy a rozdával ty katolické. Jeho nástupce, P. Jan Urbánek, se v roce 1784 stal bělským lokalistou. V lednu 1784 zasáhla obec velká vichřice.
Roku 1787 udeřil blesk do hospody a od ní vyhořela skoro polovina vsi. V roce 1792 byla postavena škola.
Roku 1768 byl přestavěn kostel sv. Petra a Pavla převážně v barokním stylu. První zmínka o škole je z roku 1782. Školní budova byla přestavěna r. 1792 a celková rekonstrukce proběhla v r.
Roku 1804 došlo k výstavbě budovy pro lokalistu, který do té doby žil ve staré faře, využívané bohdanečským farářem jako hospodářské stavení.
Čtěte také: Bělá pod Pradědem: Odpady
2. října 1807 byla lokalie povýšena na farnost (prvofarářem se stal P. Josef Andres, jenž v Rohovládově Bělé působil v letech 1803-1817), v níž se poprvé udělovala svátost sv. biřmování v roce 1811. O 3 roky později vyhořely farní chlévy.
V květnu a červnu a pak v říjnu a listopadu 1815 táhli obcí ruští vojáci, přičemž jeden z posledních hulánů měl zapálit rychtáři Janu Konvalinovi stodolu.
Roku 1854 byla najata nová školní třída v čp. 8. V roce 1876 byla postavena nová jednopatrová školní budova.
13. ledna 1884 byla slavnostně otevřena nová místnost rolnické besedy. O rok později byla ustavena Občanská záložna. Roku 1887 byla povolena zdejší poselková pošta do Bohdanče.
29. prosince 1888 došlo ke vloupání do obchodu Ed. Singera. 3. listopadu 1889 bylo zahájeno vyučování na tamní hospodářské pokračovací škole. 26. prosince 1889 shořela střecha obchodníka S. Steinera.
Čtěte také: Terapie přírodou v okolí Bělé pod Bezdězem
7. na 8. října 1890 zasíhla obec velká vichřice, čehož využili zloději a vloupali se do obchodu Ed. Singera, z něhož odcizili střižní zboží a hotové peníze. Téhož času se začalo ustavovat regulační a meliorační družstvo.
V roce 1892 získala Rohovládova Bělá obvodního lékaře, jímž se stal MUDr. Josef Svoboda. O rok později byl zřízen samostatný poštovní úřad, přičemž prvním poštmistrem byl vlastník hostince Josef Šmíd.
30. července 1895 došlo k řadě škod, jež způsobilo velké krupobití. O 3 roky později byla založena cihelna na jižní straně zdejšího kopce.
9. dubna 1899 navštívil Bělou královéhradecký biskup Msgre. ThDr. Edvard Jan Nepomuk Brynych. Roku 1900 došlo k založení Novákovy cihelny.
30. června 1902 shořela stodola obecního starosty Františka Nováka a v ní uhořel opilý čeledín František Konvalina, jemuž je požár i přisuzován.
V roce 1905 byla zřízena jízdní pošta. Roku 1908 bylo schváleno c. k. ministerstvem kultu a vyučování rozšíření kostela podle návrhu architekta Bohumíra Dvořáka.
Z front 1. světové války se nevrátilo 22 zdejších mužů. 21. ledna 1921 bylo založeno místní sdružení TJ Orel. V roce 1926 bylo zřízeno autobusové spojení s Přeloučí. Roku 1927 byla otevřena nová samostatná telefonní ústředna a veřejná hovorna.
V květnu 1931 si vynutili místní občané zastavení automobilu s prezidentem T. G. Masarykem, který mířil do Pardubic. 17. června 1932 se v obci uskutečnil župní hasičský sjezd.
6. listopadu 1933 vyhořela Novákova cihelna. V roce 1936 bylo postaveno skladiště Hospodářského družstva v Přelouči. Za německé okupace nesla obec pojmenování Biela bei Pschelautsch.
28. října 1946 složila přísahu místní skupina Svazu brannosti, jejímž předsedou byl rotmistr v záloze Otakar Bělský a velitelem podporučík v záloze V. Winkler.
20. srpna 1948 vzniklo Družstvo pro kulturní povznesení venkova v Rohovládové Bělé, jehož prvním předsedou byl rolník Otakar Bělský z čp. 41. O rok později byl upraven místní rybník.
Roku 1955 vzniklo JZD. V roce 1962 proběhla generální oprava ZDŠ.
Roku 1976 byla otevřena nová prodejna smíšeného zboží, o rok později byla otevřena nová moderní školní budova i nová prodejna stavebnin, v roce 1979 byla předána do užívání mateřská škola se 2 třídami pro 60 dětí a roku 1981 nová středisková knihovna.
V roce 1987 bylo otevřeno nové nákupní středisko, v letech 1987-1988 bylo vybudováno malé autobusové nádraží se 2 nástupišti a roku 1990 došlo k dokončení výstavby ČOV. O 4 roky později byla dokončena rekonstrukce staré školní budovy.
27. září 1994 došlo k loupežnému přepadení poštovního úřadu. O rok později byl otevřen obchodní dům Koberce Strnad. V roce 2015 došlo k vybudování dětského hřiště a roku 2017 byla provedena rekonstrukce veřejného osvětlení. V letech 2018-2019 byl vybudován přestupní terminál autobusové dopravy.
Mezi nejvýznamnější místní pamětihodnosti náleží:
Nejvýznamnějšími zdejšími rodáky jsou:
Výraznou místní osobností byl též statkář a obchodník Gustav Geduldiger. Kromě toho zemřel v obci římskokatolický kněz a prozaik P. Antonín Sirůček (14. prosince 1835 Horní Jelení - 31. ledna 1900 Rohovládova Bělá), jenž zde působil jako farář. Za zmínku stojí i místní učitel a spisovatel František Karel Rosůlek, mj.
J. Studánka s údajně léčivou vodou se nachází na kraji lesa, asi půldruhého kilometru jihozápadně od centra obce jménem Rohovládova Bělá v Pardubickém kraji. Síla i léčivé účinky místní vody byly známé v celém kraji.
Pacienty s očními neduhy posílal doktor Svoboda ke studánce v lese, kde si měli oči omývat a zvyšovat tak účinky léčby. Plánoval dokonce v blízkosti tohoto pramene vystavět sanatorium. Pak ho ale nečekaně postihla mozková příhoda, která mu v jakémkoli dalším konání zabránila. A první světová válka pak všechny jeho plány navždy pohřbila.
Pramen v lese nedaleko Rohovládovy Bělé ale stále vyvěrá. Nezamrzá ani v největších mrazech, kdy naopak pára stoupající z vody navozuje kolem celého místa nevšední podívanou. Studánka si udržuje stálou teplotu od osmi do deseti stupňů Celsia. Místní občané navíc vybudovali nad pramenem přístřešek a v těsné blízkosti také kryté posezení. Plechové hrníčky jsou k dispozici každému, kdo žíznivý přijde. Neboť čistá voda rozum nekalí.
Voda z pramene napájí nedaleký rybníček Dereznici, nevelkou, ale o to malebnější vodní plochu. A právě k němu se váže jedna neuvěřitelná příhoda. 1. února 1996 do něj spadl školní cvičný letoun L - 39C. Oběma pilotům, instruktorovi i žákovi, se podařila katapultáž nad obcí Vyšehněvice a havárii přežili.
| Status | Obec |
|---|---|
| Pověřená obec | Lázně Bohdaneč |
| Obec s rozšířenou působností | Pardubice |
| Okres | Pardubice |
| Kraj | Pardubický |
| Počet obyvatel (2025) | 683 |
| Rozloha | 4,43 km² |
| Nadmořská výška | 263 m n. m. |
tags: #rohovladova #bela #priroda #informace