Klasifikace čistoty vody: Kritéria a ekologické aspekty

Voda, chemicky značená jako H2O, se skládá ze dvou molekul vodíku a jedné molekuly kyslíku. Rozlišujeme vodu povrchovou (dešťovou) a pramenitou, čerpanou z podzemních rezervoárů. Obě varianty obsahují různé příměsi ovlivňující jejich vlastnosti a kvalitu, včetně plynů, solí, chemických látek a nečistot. Průmysl využívá především pramenitou vodu ze studní a vrtů, která se filtruje přes geologická podloží, což mění její složení a kvalitu.

Česká republika klade velký důraz na hodnocení stavu povrchových vod. Stav útvarů je hodnocen podle dat z monitoringu státních podniků Povodí a v případě vybraných prioritních látek v biotě rovněž Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Aplikované postupy hodnocení byly stejné jako při předchozím hodnocení stavu za období let 2016-2018, které bylo zapracováno do plánů povodí pro 3. plánovací období.

Legislativní rámec a cíle

Mezi environmentální cíle specifikované Rámcovou směrnicí o vodách (RSV) patří dosažení dobrého stavu vodních útvarů (popř. dobrého potenciálu útvarů silně ovlivněných a umělých). Stavem povrchových vod se podle vodního zákona rozumí obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené ekologickým nebo chemickým stavem - podle toho, který je horší.

Dobrý chemický stav povrchových vod znamená, že koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality (NEK). Normou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Ekologický stav vyjadřuje kvalitu struktury a funkce vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody. Hodnotí se porovnáním současného stavu s blízkými přírodními nebo referenčními podmínkami. Hodnoceny jsou biologické, hydromorfologické, chemické (specifické znečišťující látky) a fyzikálně-chemické složky kvality.

Hodnocení stavu vodních útvarů je nedílnou součástí plánů povodí podle RSV, jež se zpracovávají v šestiletých cyklech. Výsledky hodnocení jsou zásadním podkladem pro návrh programu opatření na zlepšení stavu vod.

Čtěte také: Ekologické stavby v ČR

Metodologie hodnocení

Pro samotné řešení byly použity metodické postupy a oficiální metodiky schválené Odborem ochrany vod MŽP pro 3. plánovací období (2015-2021). Chemický i ekologický stav/potenciál byl vyhodnocen podle reálně naměřených dat v reprezentativních monitorovacích místech útvarů povrchových vod. Hodnocení jednotlivých prioritních látek (chemický stav) a specifických znečišťujících látek (ekologický stav/potenciál) bylo provedeno samostatně po jednotlivých letech 2019, 2020 a 2021 a agregováno do konečných výstupů za celé tříletí. Výsledné hodnocení určil nejhorší rok hodnoceného období.

Všeobecné fyzikálně-chemické ukazatele ekologického stavu/potenciálu byly hodnoceny za celé tříletí. Výsledné hodnocení chemického a ekologického stavu/potenciálu bylo vztaženo na celý vodní útvar, k němuž se reprezentativní monitorovací místo vztahuje. Vymezení vodních útvarů, jejich kategorie a hydromorfologický charakter (tj. rozdělení na přirozené, silně ovlivněné a umělé vodní útvary) odpovídalo třetímu plánovacímu období. V systému vyhodnocení stavu povrchových vod byl v souladu s požadavky relevantních legislativních předpisů na úrovni ČR i EU vždy dodržen princip „one out - all out“.

Výsledky hodnocení za období let 2019-2021 byly následně porovnány s výsledky hodnocení za období 2016-2018. Porovnáno bylo jak hodnocení chemického a ekologického stavu/potenciálu jednotlivých vodních útvarů, tak vyhodnocení jednotlivých chemických a fyzikálně-chemických ukazatelů.

Výsledky hodnocení chemického stavu (2019-2021)

V období 2019-2021 byl dobrý chemický stav dosažen u 285 útvarů (u 270 útvarů v kategorii „řeka“ a 15 v kategorii „jezero“), 644 útvarů bylo klasifikováno v kategorii „nedosažení dobrého stavu“ (639 v kategorii „řeka“ a pět v kategorii „jezero“), u 189 útvarů byl chemický stav vyhodnocen jako neznámý (u 136 útvarů kategorie „řeka“ a 53 útvarů v kategorii „jezero“).

Z porovnání vyhodnocení chemického stavu za období 2019-2021 s vyhodnocením za období 2016-2018 je patrné mírné zvýšení celkového podílu útvarů klasifikovaných v kategorii „nedosažení dobrého stavu“ (o 8 % útvarů) oproti předchozímu období let 2016-2018, což způsobují polyaromatické uhlovodíky (převážně benzo[ghi]perylen a benzo[k]fluoranten). U útvarů kategorie „jezero“ je patrné zvýšení podílu útvarů v neznámém chemickém stavu způsobené snížením rozsahu monitoringu prioritních látek.

Čtěte také: Více o Hvězdičkové Klasifikaci Odpadu

Mezi problémové látky patří zejména polyaromatické uhlovodíky. U látek hodnocených v matrici „biota“ nejsou NEK plněny, zejména u rtuti a bromovaného difenyletheru. U obou látek není NEK dlouhodobě plněna v žádném z profilů sledování.

Tabulka 1: Porovnání vyhodnocení chemického stavu (řeky)

Tabulka 2: Porovnání vyhodnocení chemického stavu (jezera)

Výsledky hodnocení ekologického stavu/potenciálu (2019-2021)

V období let 2019-2021 byl dobrý ekologický stav nebo dobrý a lepší potenciál dosažen u 83 útvarů (u 77 útvarů v kategorii „řeka“ a u šesti v kategorii „jezero“), střední stav/potenciál byl klasifikován u 633 útvarů (u 600 útvarů v kategorii „řeka“ a 33 útvarů v kategorii „jezero“), poškozený stav/potenciál byl klasifikován u 246 útvarů (u 234 útvarů v kategorii „řeka“ a 12 v kategorii „jezero“), zničený stav/potenciál byl klasifikován u 153 útvarů (u 134 útvarů v kategorii „řeka“ a 19 v kategorii „jezero“) a neznámý stav/potenciál byl klasifikován u tří útvarů (všechny v kategorii „jezero“). Velmi dobrý stav nebyl dosažen u žádného vodního útvaru.

Z porovnání vyhodnocení ekologického stavu/potenciálu stavu za období let 2019-2021 s vyhodnocením za období 2016-2018 jsou patrné jen velmi mírné změny mezi tříletími hodnocení. U útvarů kategorie „jezero“ je patrné mírné zvýšení podílu útvarů v neznámém stavu/potenciálu způsobené snížením rozsahu monitoringu.

Výsledný ekologický stav nebo potenciál nejvíce ovlivňuje hodnocení všeobecných fyzikálně-chemických složek (téměř 86 % útvarů nedosahuje dobrý stav/potenciál) a biologických složek (72 % útvarů je v horším než dobrém stavu/potenciálu).

Tabulka 3: Porovnání vyhodnocení ekologického stavu/potenciálu (řeky)

Tabulka 4: Porovnání vyhodnocení ekologického stavu/potenciálu (jezera)

Specifické znečišťující látky a fyzikálně-chemické ukazatele

Nejčastějším důvodem pro nevycházející ekologický stav/potenciál jsou všeobecné fyzikálně-chemické ukazatele - fosfor celkový, fosfor fosforečnanový, dusík dusičnanový (platí jen pro útvary kategorie „řeka“), nasycení vody kyslíkem, biochemická spotřeba kyslíku pětidenní, dusík amoniakální (platí jen pro útvary kategorie „řeka“), teplota vody a reakce vody. Největší rozdíly mezi současným (2019-2021) a minulým (2016-2018) tříletím lze v případě řek zjistit u nasycení vody kyslíkem (zlepšení o 7 procentních bodů z podílu klasifikovaných útvarů) a u teploty vody (o 5 procentních bodů z podílu klasifikovaných útvarů).

Čtěte také: Klimatické oblasti podle Quitta

Největší rozdíly pro specifické znečišťující látky byly zaznamenány pro halogeny adsorbovatelné organicky vázané (AOX) - zlepšení o 12,3 procentních bodů. Naopak největší zhoršení bylo u metolachloru a jeho metabolitů - o 11,5 procentních bodů.

Tabulka 5: Největší rozdíly u prioritních látek

Tabulka 6: Největší rozdíly u fyzikálně-chemických ukazatelů (řeky)

Tabulka 7: Největší rozdíly u specifických znečišťujících látek

Ostatní faktory ovlivňující kvalitu vody

Kromě výše uvedených faktorů ovlivňují kvalitu vody i další látky a jevy, které se do vody dostávají z různých zdrojů. Patří sem:

• Tvrdost vody: Obsah vápníku a hořčíku má vliv na tvorbu vodního kamene a chuťové vlastnosti vody.
• Dusičnany a dusitany: Jejich přítomnost indikuje bakteriologické znečištění.
• Reakce vody (pH): Výkyvy od neutrálního stavu naznačují zatížení vody různými nečistotami.
• Železo a mangan: Způsobují chuťové závady a zabarvení vody.
• Amoniak: Indikuje fekální znečištění.
• Chloridy: Mohou být indikátory fekálního znečištění.
• Oxidovatelnost: Znak znečištění vody organickými látkami.
• Fosfáty: Patří mezi indikátory fekálního znečištění.
• Vodivost: Slouží k posouzení mineralizace vody.

Zelené veřejné zakázky (GPP)

Zelenými veřejnými nákupy (GPP) lze zmenšit přímé negativní dopady na životní prostředí, snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelné energie, snižovat množství odpadu a také podpořit ekologizaci trhu či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií. Zadávaní zelených veřejných zakázek („GPP“ - green public procurement) je důležitý nástroj ke dosahování cílů environmentálních politik souvisejících se změnou klimatu, racionálním a šetrným využívaním přírodních zdrojů a udržitelnou spotřebou a výrobou.

Tabulka 8: Typy zelených kritérií

tags: #klasifikace #čistoty #vody #ekologie #kritéria

Oblíbené příspěvky:

• Přehled postupů měření emisí
• Knihy a ekologie
• Průvodce vnímáním bytostí přírody
• Příčiny a řešení syndromu nezdravých budov
• Význam Recyklačních Značek