Prevence Záškoláctví Dětí na Školách v Přírodě

Záškoláctví je obecně známý fenomén na školách, který mívá nejrůznější příčiny. Většinou se definuje jako úmyslné zameškávání školního vyučování. Žák se z vlastní vůle, bez vědomí rodičů vyhýbá pobytu ve škole. Z hlediska školství je za záškoláctví považována neomluvená absence žáka základní či střední školy ve škole. Jedná se o přestupek, kterým žák úmyslně zanedbává školní docházku.

Je chápáno jako porušení školního řádu (pravidel stanovených školou), o záškoláctví hovoří zákon o sociálně-právní ochraně dětí (§ 6, písm c) a současně jde i o porušení školského zákona, který vymezuje povinnou školní docházku (§ 36 až § 43). Z obou vymezení je patrný rozdíl, který zároveň poukazuje ke křehkosti tématu chození za školu. Je tedy třeba rozlišovat případy, kdy dítě jednou „jde za školu“ a jeho motivací může být třeba chuť to vyzkoušet a kdy se to opakuje pravidelně a stává se to jakýmsi zvykem.

Ze definice záškoláctví bychom mohli mít pocit, že dítě, které chodí za školu, vždy trpí psychickou poruchou nebo je ve škole výrazně neúspěšné a neumí navazovat vztahy s vrstevníky. Ale pozor, takhle to vůbec být nemusí. Za školu může chodit i dítě, na kterém byste to na první, a možná ani na druhý pohled nepoznali. Může mít doma veškerou péči, může mít ve škole kamarády a dobrý prospěch. Přesto se mu v hlavě mohou točit myšlenky a emoce, které ho dovedou až k tomu, že se škole vyhýbá.

Příčiny Záškoláctví

O záškoláctví toho bylo již napsáno hodně, a to z mnoha různých úhlů pohledu. Záškoláctví se v literatuře označuje jako projev asociálního chování, jako porucha chování únikového typu. O poruše chování mluvíme však pouze tehdy, pokud chování přetrvává alespoň půl roku. Únikový typ chování znamená, že jde v podstatě o obranný mechanismus, kterým se dítě chrání a vyhýbá se zdroji úzkosti, konfliktů, trestů a podobně.

Z obecnějšího pohledu záškoláctví znamená výraz nespokojenosti dítěte, a to ve velmi širokém pojetí. Záleží samozřejmě na věku, intuitivně chápeme, že je něco jiného, když jde za školu osmileté dítě a když patnáctileté. U dospívajících dětí to můžeme vnímat jako snahu o autonomii a popírání pravidel, která nastavili dospělí, zejména rodiče a učitelé. Neexistuje univerzální odpověď, jasné ale je, že dítě se chová tak, jak z nějakého důvodu potřebuje, aby udrželo svou integritu, vnitřní stabilitu.

Čtěte také: O projektu Klokánek

Níže jsou uvedeny některé z hlavních příčin záškoláctví:

1. Problémy spojené se školou:
   • Subjektivně vnímané vysoké požadavky a nároky na dítě z hlediska školních povinností.
   • Snížené rozumové nadání, které má za následek obtížnější zvládání školních povinností.
   • Specifické poruchy školních dovedností (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie a jiné) a poruchy pozornosti.
   • Negativní vztah ke škole založený na neurotizaci dítěte, úzkosti a obavách.
2. Dysfunkční vztahy v rodině:
   • Nezájem rodičů o dítě a jeho školní i osobní prospěch, zanedbávání dítěte.
   • Přehnaná péče o dítě a kladení příliš vysokých nároků na školní výsledky.
   • Nízká hodnota vzdělání v žebříčku hodnot rodiny.
3. Nevhodný způsob trávení volného času:
   • Negativní vliv vrstevníků v partě.
   • Závislostní chování projevující se zneužíváním drog a sháněním peněz na ně.
   • Chudoba dítěte nebo rodiny způsobující obstarávání peněz nelegálním způsobem.
4. Osobní problémy a psychická nepohoda dítěte:
   • Starost o vlastní zdraví nebo zdraví blízkých.
   • Konflikty v rodině, neshody se sourozenci, konflikty s kamarády.
   • Psychické poruchy, disharmonický vývoj osobnosti a tendence k sebedestruktivnímu jednání.
   • Trauma, které způsobilo zvýšenou úzkostnost, strachy, nejistotu, potíže v kontaktu s vrstevníky.
   • Omezené sociální kompetence dítěte.
5. Intenzivní věnování se sportu nebo uměleckému oboru:
   • Škola není pro dítě důležitá, nepovažuje za nutné, aby se učilo.
6. Specifika dítěte:
   • Dítě se snadněji může stát terčem posměchu, může mít problémy vydržet sedět, může pociťovat větší dyskomfort.
   • Může prožívat stud před ostatními a strach ze zesměšnění, a to výrazně více než ostatní děti.

Rizika Záškoláctví

Může se stát, že pokud bude dítě chodit za školu dlouhodobě a nebude se to řešit, začnou se u něj rozvíjet tendence k delikventnímu chování, dítě může postupně ztrácet respekt k jakýmkoli pravidlům a autoritám. To může v budoucnu znamenat rozvoj některého ze sociálně patologických jevů (závislosti, prostituce, bezdomovectví, vandalismu, chronické nezaměstnanosti atd.).

Praktické Rady pro Rodiče a Učitele

Dle našeho názoru platí, že (motivovaný) rodič je vždy největší odborník na své dítě a z toho také plyne, že může nejlépe pochopit jeho chování. Podstatné je zkusit dítě chápat a podat mu pomocnou ruku spíše než ho kritizovat a trestat.

• Věnujte pozornost i drobnostem a dítěti naslouchejte. Podstatné je věnovat pozornost i drobnostem a dítěti naslouchat.
• Komunikujte s dítětem. Pokud se objeví, je třeba s dítětem více mluvit, ptát se ho, co mu dělá starosti, co ho těší, z čeho má strach, zajímat se o jeho volný čas i školu více než dosud.
• Buďte oporou. Nachází-li se dítě nebo vaše rodina v některé ze zmíněných situací, je dobré věnovat dítěti zvýšenou pozornost, ptát se ho na jeho pocity, na školu, kamarády, volný čas, být mu oporou, ujistit ho, že se na vás může kdykoli s čímkoli obrátit.
• Spolupracujte se školou. Dobrý vztah s učitelem a zájem o dítě, jeho školní prospěch a chování je dobrou prevencí záškoláctví a zároveň základem pro jeho vyřešení, pokud k němu dojde.
• Nastavte pravidla a podmínky kontroly školní docházky. Při zjištění záškoláctví je důležité si říct, co dítě dělá v době, kterou má být ve škole. Dítě by mělo cítit, že mu jeho záškoláctví nebudete automaticky omlouvat, stal by se z toho nepříjemný zvyk, který by ze všeho nejvíce tížil vás. Dohodněte si pravidla, za jakých je možné znovu si vzájemně věřit. Tato pravidla ovšem musí dodržovat nejen dítě, i vy byste se jimi měli řídit.
• Snažte se na konkrétním postupu domluvit s druhým rodičem, aby bylo řešení situace efektivní, měli byste být ve shodě a přistupovat k problému jednotně.
• Nikdy své rozpory s učitelem neřešte před dítětem nebo přes něj, mluvte vždy přímo s učitelem. Před dítětem nikdy nemluvte o škole negativně, i když je jasné, že někdy se to nabízí. Prostě mu problém vysvětlete tak, aby zůstala zachovaná autorita učitele a zároveň...

Školy v Přírodě a Bezpečnost

Blíží se konec školního roku a s ním i různé školy v přírodě, školní zájezdy nebo výlety. Základem právní úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a žáků ve školách je § 29 školského zákona, zákon o ochraně veřejného zdraví, který upravuje pravidla pro zotavovací akce a školy v přírodě z hlediska ochrany zdraví, a stále platný Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT z roku 2005.

Nejdůležitější osobou vztahující se k mimoškolním akcím pořádaným školou je ředitel školy, jehož minimální povinnosti stanovuje § 164 školského zákona. Ředitel školy vydá školní řád, který upravuje podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců a podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků.

Čtěte také: Fond ohrožených dětí a Klokánek

V zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, § 8 je definována škola v přírodě a zotavovací akce. Školou v přírodě se rozumí zotavovací pobyt bez přerušení vzdělávání dětí mateřské školy nebo žáků základní školy, který organizuje mateřská nebo základní škola. Zotavovací akcí je organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit zdraví dětí, zvýšit jejich tělesnou zdatnost, popřípadě i získat specifické znalosti nebo dovednosti.

Pořádající osoba nebo škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů, je povinna jeden měsíc před zahájením této akce ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví náležitosti uvedené v § 8 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. Zákon o ochraně veřejného zdraví také stanoví podmínky zdravotní způsobilosti dítěte nebo žáka, který se účastní mimoškolní akce.

Z § 11 zákona č. 258/2000 Sb. vyplývá, že musí být zdravotník v případě zotavovací akce a školy (školky) v přírodě na dobu delší než 5 dní.

Školní výlety (resp. exkurze) se tradičně považují za mimoškolní akci, prostřednictvím které se zajišťuje vlastní výchova a vzdělávání. Odsud plyne, že školní výlety musí být zařazeny do školního vzdělávacího programu a jejich obsah musí školnímu vzdělávacímu programu odpovídat (§ 3 odst. V průběhu školního výletu se uskutečňuje jak vlastní výchova a vzdělávání, tak činnosti související s výchovou a vzděláváním (např. doprava na místo výletu, ubytování). (čl. 10 odst. 4). Stejnou povinnost ukládá všem základním školám ustanovení § 3 odst. 3 vyhlášky č.

Škola zajišťuje BOZ po celou dobu výletu. V této souvislosti je nutné jednoznačně určit, kdy a kde výlet začíná, kdy a kde výlet končí. Zajištění BOZ žáků a odpovědnost za případnou újmu na zdraví, resp. škodu na majetku žáků, nelze v době „rozchodu“ přenést na zákonné zástupce žáků. Jak již bylo uvedeno, BOZ je zajištěna zejména ve formě dohledu. K zajištění BOZ dětí, žáků a studentů patří i dobře vybavená lékárnička, která je na výletě k dispozici. Vybavení lékárničky bude odpovídat požadavkům daným přílohou č. 4 vyhlášky č.

Čtěte také: Dětské ekologické aktivity

V závislosti na náročnosti výletu je vhodné, aby škola děti, žáky nebo studenty proti těmto rizikům (nebezpečím) pojistila. Smlouva o ubytování (podle nového občanského zákoníku smlouva o přechodném nájmu) se uzavírá v souladu s ustanoveními § 2326 až 2331 zákona č. Smlouva o ubytování nemá předepsanou písemnou formu. Může být sjednána i ústně.

Podle § 6 odst. 5 vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, při akcích konaných mimo školu nebo školské zařízení, kdy místem pro shromáždění žáků není škola nebo školské zařízení, začíná dohled nejpozději 15 minut před dobou shromáždění na určeném místě. Po skončení akce dohled končí na předem určeném místě a v předem stanoveném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce se oznámí nejméně jeden den před konáním akce zákonným zástupcům žáků. Dohled může vykonávat vedle pedagogického pracovníka i jiný zletilý zaměstnanec školy nebo školského zařízení, jestliže byl o výkonu tohoto dohledu řádně poučen. O tomto poučení se provede záznam.

Podle § 29 odst. 3 školského zákona školy a školská zařízení jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb, a vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Podrobnosti stanovuje vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění vyhl.

Úrazem žáků je úraz, který se stal žákům při vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Podle § 391 odst. 2 zákoníku práce za škodu, která vznikla žákům základních škol a základních uměleckých škol při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá právnická osoba vykonávající činnost dané školy. Tedy i na výletech, zájezdech, sportovních a turistických kurzech apod., i v případě, že děti dostanou na výletě rozchod. Vedoucí zaměstnanec školy, jemuž se úraz žáka ohlásí, zajistí, aby byly objektivně zjištěny a případně odstraněny příčiny úrazu. Školy odpovídají v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy žákům za škodu, která jim vznikla v důsledku úrazu. Způsob a rozsah náhrady škody projedná škola se zákonnými zástupci žáka nebo se zletilým žákem.

tags: #rozchod #deti #na #škole #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Složky komunálního odpadu
• Dluhopisy v ČR: Emisní podmínky
• Singing Rock: Výbava pro horolezce a pracovníky ve výškách
• Určování pohlaví prostředím
• Ostrov Margarita: Perla Karibiku