Rozdíl mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím

Množí se tu na Ekolistu diskuse, které že to zemědělství je lepší a prospěšnější. Nejprve definice: Ekologické zemědělství je v ČR zemědělstvím podle zákonné úpravy. Sice existuje i samostatný zákon o zemědělství, který ale tak úplně zemědělství neřeší.

Konvenční, respektive ostatní zemědělství v ČR se řídí mnohými legislativními předpisy, ovšem platí, že co není legislativou zakázáno, to se smí. A dokonce můžete být zemědělský podnikatel a nevlastnit žádnou půdu, ale musíte umět česky, což zkontrolují na úřadě s rozšířenou působností.

Přínosy obou systémů zemědělství

Které to zemědělství je pro nás přínosnější? Záleží na úhlu pohledu. Konvenční zemědělství zajišťuje produkci potravinářských surovin pro většinu obyvatel na území ČR a také pro obyvatele okolních zemí, protože se velká část produkce vyváží, většinově i jen jako surovina (pšenice, syrové mléko, zástavová selata a skot, a další).

Také zajišťuje péči o krajinu, v rozsahu toho povinného, co se musí, co je dáno legislativou. Zemědělský půdní fond představuje 53,3 % rozlohy státu, na jednoho obyvatele připadá 0,39 ha zemědělské půdy (Zelená zpráva 2018, MZe). Když k tomu připočteme ještě 33,8 % lesních pozemků, máme republiku skoro kompletní.

Někteří menší zemědělci jsou i majitelé lesů a je dobře, že máme i zákon o ochraně přírody a krajiny, který stanoví, že se přes cizí pozemky smíme pohybovat. Není to tak samozřejmé právo, jak by se mohlo zdát, podívejte do Anglie nebo do Polska.

Čtěte také: Porovnání aktivity a emise

Ekologické zemědělství je praktikováno na 11,3 % zemědělské půdy (2018), převážně v hornatých oblastech a většinu obhospodařované půdy (83 %) v ekologickém zemědělství tvoří louky a pastviny. Také zajišťuje péči o krajinu a svým pojetím je spíše neinvazivní a nekonfliktní. Vytváří představu ráje, ve kterém bychom chtěli žít.

Konvenční zemědělství pro mnoho lidí představuje spíše škůdce. Může za to laický pohled na zemědělskou výrobu, kdy sice všichni chceme levné a zdravé potraviny, ale jak to ti zemědělci a potravináři dělají, že máme stále plné regály obchodů s potravinami, se už moc nezajímáme. Častěji přejímáme názory druhých, než bychom se jeli podívat na venkov.

Zemědělství je totiž pravděpodobně nejregulovanějším a nejkontrolovatelnějším odvětvím českého hospodářství. Věděli jste například, že zemědělec musí evidovat všechno, co na svých polích udělá? Od přípravy půdy, setí, přes aplikaci hnojiv (minerálních i organických) a pesticidů, všechno musí být a je evidováno. Zejména kvůli dotacím do zemědělství. A že existují Zásady správné zemědělské praxe a povinnosti na hospodaření, které zahrnují 94 kontrolních otázek!

Dotace a udržitelnost

Dotace do zemědělství zajišťují přijatelné ceny potravin. A jsou vypláceny i konvenčním, i ekologickým zemědělcům. Všichni, kdo splňují podmínky, mají na zemědělské dotace nárok. I ti, co v potu tváře orají, i Ti, co jen na kopcích své krávy pasou. Dotace na 1 ha je v základu stejná, máme jednotnou platbu na plochu. A pokud chcete trochu víc, musíte se činit. A vymyslet, jak na ty nejvyšší dotace dosáhnout.

Zemědělství nám tedy zajišťuje naši potravu, pečuje o krajinu, o půdu, ovlivňuje kvalitu vody i vzduchu. Všichni bychom chtěli, aby to tak bylo i nadále, proto se mluví o udržitelnosti zemědělství. Ano, zemědělství má být především udržitelné. Abychom stále měli ty potraviny, nejlépe domácího původu (tuzemského) i domácího původu (protože známe svého farmáře, toho, kdo je s láskou pro nás vypěstoval, vychoval a zpracoval).

Čtěte také: Regionální klima na Madagaskaru

Jenže mladí lidé mají jiné preference, než pracovat na čerstvém vzduchu, od rána do večera, a často i v noci, když je příznivé počasí. Přitom by ten model byl úžasný. Menší farmy, kde znáte svého zemědělce, od kterého koupíte většinu surovin a zpracovaných potravin. Prostě ráj. Ráj na Zemi. Ale lidi nejsou. Takže dochází ke koncentraci. A k soustřeďování výrobních kapacit. Lidi prostě nejsou.

A udržitelné zemědělství? Zemědělství, ve kterém chce někdo pracovat, přiměřeně zelené, ale také ziskové. Neziskové aktivity provozují jen blázni a snílci.

Pesticidy a Evropská Zelená dohoda

Jedním z cílů evropské Zelené dohody je rozšířit ekologické zemědělství na 25 % zemědělské půdy a do roku 2030 snížit používání pesticidů a riziko jejich užívání na polovinu. V rámci faktické kontroly byly analyzovány rozdíly mezi 256 pesticidními účinnými látkami povolenými pouze v konvenčním zemědělství a 134 látkami povolenými také v ekologickém zemědělství z hlediska jejich nebezpečnosti a rizik, jakož i četnosti jejich používání.

Upozornění na možné poškození nenarozeného dítěte, podezření na karcinogenitu nebo akutní smrtelné účinky bylo nalezeno u 16 % pesticidů používaných v konvenčním zemědělství, ale u žádného z pesticidů schválených pro ekologické použití. Tyto organismy tvoří 56 % pesticidů schválených v ekologickém zemědělství. Jsou to přirození obyvatelé půdy, nemají proto vlastnosti nebezpečných látek. Dalších 19 % ekologických pesticidů je od počátku klasifikováno jako „účinné látky s nízkým rizikem“ (např. prášek do pečiva, fosforečnan železitý) nebo jsou schváleny jako základní látky (např.

Jan Plagge, prezident IFOAM Organics Europe, dodává: „Nyní je jasné, že syntetické účinné látky povolené v konvenčním zemědělství jsou mnohem nebezpečnější a problematičtější než přírodní účinné látky schválené v ekologickém zemědělství. „Proto se na přibližně 90 % zemědělské půdy (zejména orné půdě) nepoužívají vůbec žádné pesticidy, a to ani přírodní látky,“ pokračuje Plagge. „Nicméně pokud se škůdci vymknou kontrole, je druhou možností ekologických zemědělců použití užitečného hmyzu, mikroorganismů, feromonů nebo detergentů.

Čtěte také: Český právní řád: ekologická škoda

Jennifer Lewisová, výkonná ředitelka Mezinárodní asociace výrobců biologických produktů (IBMA), upozorňuje na obrovský potenciál přírodních přípravků a metod ochrany plodin, které jsou již dnes k dispozici, a to jak pro konvenční, tak pro ekologické zemědělce: „Je třeba urychlit schvalovací proces biologické ochrany, aby tyto produkty byly dostupné všem zemědělcům v Evropě.

Lili Baloghová, prezidentka organizace Agroecology Europe a farmářka, zdůrazňuje: „Pro zavedení odolných agroekologických potravinových systémů v Evropě - a nejen v ní - je zásadní realizace strategie od zemědělce ke spotřebiteli a strategie pro biologickou rozmanitost s jejími cíli v oblasti snižování pesticidů. Cílem zemědělství by vždy měla být kromě zajištění potravin, krmiv a paliva také co největší podpora biologické rozmanitosti a souvisejících ekosystémových služeb, aby se používání externích vstupů stalo nadbytečným. Díky preventivním a přírodním opatřením v ochraně plodin, jako je např.

Dopady na zdraví a životní prostředí

Faktů pro a proti prospěšnosti ekologického zemědělství (dále jen EZ) pro naše zdraví je mnoho a kvůli dlouhodobému lobby se zdá, že není možné s jistotou říci, zdali jsou bio výrobky lepší pro naše tělo či nikoliv (4). Podle Šarapatky a spol. (22) mají bio produkty z hlediska technologické jakosti obvykle vyšší množství sušiny a tím i obsahy některých složek, jako jsou vitaminy a minerály. Zároveň jsou díky tomu navíc lépe skladovatelné. Složení živin se ale dle jiného zdroje (6) při porovnání konvenčních a potravin EZ liší jen minimálně.

Co se týče nutričního významu, uvádí se, že bio mléčné výrobky a maso mají vyšší obsah omega-3 mastných kyselin, než je tomu u produktů konvenčního zemědělství. Díky pastvě se nám zároveň dostane přirozeného přijmu vitaminu B12 (19). Ten je běžně v konvenčním velkochovu nutné dodávat jako doplněk stravy do krmiva dobytka (23). Britská studie (40) zmiňuje vyšší obsah antioxidantů. Důvodem je podle autorů způsob, jakým jsou bio produkty pěstovány. Obsah fenolů a polyfenolů, pomocí nichž se rostliny mohou částečně bránit proti škůdcům a zotavovat se z jejich poškození, je podle studie vyšší v produktech EZ, protože v KZ jsou pro hubení škůdců používány pesticidy, takže rostliny nejsou nuceny tyto lidem prospěšné látky vytvářet ve stejné míře.

Dle Šarapatky a spol. (22) jsou biopotraviny pro tělo prospěšnější každopádně. Uvádí, že zlepšují zdravotní stav populace. Tento aspekt podle něj není dostatečně doceněn z důvodu obavy státu, aby nebyla zpochybněna kvalita a bezpečnost konvenčních potravin. Prospěšnost produktu zdravé půdy, o kterou je pečováno, zmiňuje i agrární analytik Petr Havel (31), který říká: “Chléb už není to, co býval, prostě proto, že pšenice (žito, ječmen, oves) už v sobě nemají spektrum látek, které mívaly.

Díky mnoha nařízením jsou bio potraviny bez anorganických hnojiv, která pozbývají schopnost se rozpadat v přírodě. Tato konvenční hnojiva sice poskytují větší úrodu, ale neobohacují půdu o skutečně potřebné látky (celou problematiku nedostatečné výživy půdy najdete ve 4. části) (27). Pokud jde o lidské zdraví, jsou účinky chemických hnojiv závažné, a to jak přímo, tak svými nepřímými účinky souvisejícími se snížením hustoty živin v konzumovaných rostlinách.

Používané dusičnany v reakci s dalšími látkami mohou například způsobovat poškození DNA, oxidační stres (29). Dále je prokázána spojitost s vývojem ADHD a to již za použití malého množství přípravku na rostlinu (5,12). Další obavy vyvolává běžné a preventivní používání antibiotik v KZ. Přemíra jejich využívání je klíčovým faktorem následné rezistence člověka vůči nim (6). V EZ se hospodářským zvířatům nesmí podávat za účelem stimulace růstu nebo produkce. Jediný případ, kdy mohou být použita, je pro záchranu zdraví zvířete, pokud byly vyčerpány jiné alternativy. Následně po určenou dobu jakýkoliv produkt pocházející z tohoto zvířete nesmí být označen jako produkt EZ.

Dalším, často využívaným kontroverzním pomocníkem v KZ, jsou hormony podávané pro chov zvířat. Využívané hormony, stejně tak jako pesticidy, jsou považovány za potenciální endokrinní disruptory. Jde tedy o substance s významnou schopností narušení hormonálních funkcí (8). Nepřetržité vystavení malému množství hormonů je spojováno se zvýšeným výskytem a vývojem rakoviny, sexuálních dysfunkcí, zvětšování rozdílu poměru mezi muži a ženami (7), s poruchami plodnosti, vývojovými vadami a možné podpory vzniku endometriózy (15). Vodní i pozemní ekosystémy tak mohou být postiženy maskulinizací samic a feminizací samců, může se měnit poměr pohlaví, docházet k intersexualitě (hermafroditismu) a ke snížení plodnosti u ryb (24). Tyto vlivy přispívají k mizení populací.

Konvenční pesticidy, tedy látky určené k tlumení chorob rostlin, hubení plevelů a živočišných škůdců, představují potenciální nebezpečí člověku, dalším živočišným formám a životnímu prostředí (14). Mnoho zdrojů uvádí důsledky využívání těchto pesticidů v podobě snižování inteligence, imunity a reprodukční abnormality. U farmářů jsou popisovány problémy v rámci nervové soustavy, je zmiňována kardiotoxicita a symptomy jako jsou bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, únava, podráždění kůže nebo očí (8).

Posledními využívanými praktikami KZ je ozařování a genetická modifikace. V první části byly pesticidy popsány primárně z pohledu škodlivosti na zdraví organismů. Začátek problémů je ale vhodnější hledat v dopadech těchto prostředků na životní prostředí, ve kterém organismy žijí.

Pesticidy i jiné problematické látky jako konvenční hnojiva se mohou dostávat do vod a tedy do míst přístupných člověku i dalším organismům. Buď k tomu dochází z nedbalosti (25), úletem, smyvem nebo prosáknutím, kdy je rostlina nevyužije v přemíře, nebo je nezpracuje půdní mikrobiom. Úhyn mikroorganismů v půdě má následně dopad na úrodnost zeminy (více informací o dopadu chemie na půdní edafon obsahuje část 3 tohoto článku).

Brajesh Singha a spol. (31) tvrdí: „Pokud dojde ke snížení schopnosti půdních bakterií rozkládat pesticidy, zvýší se ohrožení všech necílových organismů, včetně člověka, které mohou být těmito nebezpečnými látkami intoxikovány. Snadno intoxikovány tedy mohou být vody, půda i vzduch. Pesticidy a syntetická hnojiva mohou snadno zasahovat necílové organismy a znečišťovat i tam, kde nebyly přímo aplikovány. Ztrátovost aplikované chemikálie může představovat 2-25% a ta se může v závislosti na okolních podmínkách šířit na vzdálenost několika metrů až několika set kilometrů. Odpaření pesticidu do ovzduší po aplikaci se pohybuje mezi 80-90% několik dní po aplikaci (11). Přestože jsou výzkumy na toto téma omezenější, studie popisují konzistentní nálezy pesticidových reziduí v ovzduší.

Syntetická hnojiva znečišťují planetu stejně jako pesticidy. Způsobují úhyny mořských organismů, fauny i flory na souši a mohou zároveň představovat hrozbu lokálním obyvatelům (33). Zatímco je pozornost kvůli množství emisí věnována ostatním průmyslům, je v konvenčním zemědělství hojně využíván oxid dusičitý, který je 300x potentnější, než oxid uhličitý (34).

Půda a biodiverzita

Jeden z hlavních cílů ekologického zemědělství je udržení kvalitní půdy. Půda se v tomto systému ozdravuje a vyživuje. Dle slov ekologického zemědělce Petra Weidenthalera (18): “Na rozdíl od konvenčního zemědělství je do ní přidáván život.”. Vysoký obsah organické hmoty, který je v EZ do zeminy dodáván, znamená půdu zdravou a úrodnou, která zadržuje vodu a obsahuje potřebné živiny pro rostliny. Ekologický zemědělec je na zdraví půdy závislý. Čím kvalitnější zemina, tím větší výnos. V KZ je závislost na zdravé půdě rapidně menší, protože jsou živiny plodinám dodávány formou anorganických hnojiv. Při nešetrném zacházení s půdou to konvenční zemědělec může “dohnat jinde” (19).

Jenže používaná minerální hnojiva neobsahují žádné energeticky bohaté vazby pro půdní mikroorganismy a tak půdní biota mizí. Konvenční zemědělství zapříčiňuje narušení koloběhu mrtvé organické hmoty, jež se půdní organismy živí a následně uvolňují živiny do půdy. Pokud do země dodáme pouze minerální hnojiva, začne docházet k totální degradaci půdní struktury. Pokud nemají mikroorganismy výživu, požírají samy sebe navzájem nebo se jejich potravou stane humus, tedy dlouhodobě stabilizovaná půdní organická hmota, které je jen omezené množství. Je navíc úložištěm uhlíku, který pak začne být uvolňován do ovzduší stejně tak, jak se to děje např.

V důsledku nezdravé půdy dochází mimo jiné k erozi, kterou v roce 2016 bylo ohroženo 67% zeminy (30). Zejména za posledních 30 let se degradace půdy vlivem vodní eroze velmi výrazně zrychlila. Hlavním důvodem je zejména snaha o dosahování větších výnosů na stejné ploše půdy a nedostatečné střídání plodin (37). Dopady splavování či jiná forma přesunu chemických látek z polí pryč jsou jak neekologické, tak neekonomické (30) a nadměrným množstvím živin z konvenčních hnojiv a agrochemií jsou zanášeny řeky, nádrže a jiné vodní ekosystémy (37). Eroze poškozuje ale i soukromé a obecní majetky (37).

Příčinami větrné eroze jsou zejména nadměrná velikost pozemků s jedním druhem plodiny, chybějící větrolamy, aleje, remízky apod. EZ svými praktikami erozi dokáže předcházet. Jedním z hlavních cílů EZ je podpora biodiverzity, s níž souvisí podpora kvality půdy, protože i v půdě je pro její vývoj potřebná rozmanitost organismů - o diverzitu živých systémů je nutno pečovat jak pod zemí, tak nad zemí a ve vodě.

Především má velký vliv na stabilitu přírody, na které závisí ostatní organismy a my jako lidé (20). V druhé řadě diverzifikované a vyvážené přírodní prostředí lahodí našim očím a má pozitivní dopad na naši psychiku. Ekologické zemědělství podporuje biodiverzitu zařazováním pestrých osevních postupů a budováním remízků, které slouží jako útočiště pro živočichy. Tím jsou zároveň k pěstování využívány menší plochy než v KZ. Přestože je už i v KZ velikosti plochy limitována, v EZ jsou pole stále o mnoho menší (1, 3). I když se situace pěstování na polích konvenčního zemědělství zlepšuje (1), ekologicky obhospodařovaná krajina je stále pro volně žijící druhy stále výhodnějším domovem. Jejich počet je na evropských polích EZ o 50 % vyšší než v případě KZ (38).

Průmyslové zemědělství poškozuje přírodní stanoviště zvířat a rostlin, a tak vede k úbytku rozmanitosti. V okolí ekologických farem se oproti konvenčním nachází o 34 % více druhů zvířat a rostlin. Vzhledem k tomu, že je EZ hospodařením udržitelným, nesetkáme se u výroby bioproduktů ani s praktikami jako je kácení pralesů pro tvorbu plochy plodinám nebo dobytku. EZ půdu bez náhrady nevyčerpává, takže tvorba nových polí s cílem nalezení úrodnější půdy, není potřeba. Nákup konvenčních výrobků obsahujících např. palmový olej, je z environmentálního, i etického hlediska neschůdný.

Ekologické zemědělství se vyznačuje vyšší potřebou lidské práce a je vhodné pro okrajové výrobní oblasti a menší rodinné podniky. To znamená odmítnutí minerálních hnojiv a pesticidů, kterými KZ disponuje a které jsou hlavním důvodem jeho energetické a surovinové náročnosti. Ekologické zemědělství zároveň chrání zdroje podzemní vody a snižuje znečištění vody povrchové. Voda je klíčovým zdrojem pro lidstvo a je důležité, aby její ochrana byla prioritou. Využitelnost vody je navíc v EZ větší. Zdravější půda, která je k tomuto zemědělství rovnítkem, totiž vodu lépe zadržuje a přispívá k ochraně lidského zdraví (2).

Pokud chce člověk pracovat v zemědělství, může si snadno vybrat to běžnější, tedy konvenční. Pokud se člověk rozhodne hospodařit ekologicky, je odhodlán jít méně jednoduchou cestou, protože v ní vidí smysl. Snaha dělat věci, které nám dávají smysl, nás motivuje je dělat dobře. Díky této vnitřní motivaci může být i plnění podmínek EZ důslednější. Podle některých farmářů, zásobujících naši prodejnu, bývá důvodů ekologického hospodaření mnoho, nikdy však zisk. Jde o rozvoj jak ekonomický, tak sociální i o uspokojení z práce (22).

Snižováním počtu původních odrůd tím, že nepodporujeme jejich existenci a místo toho modifikujeme odrůdy, které mohou být velmi neodolné, přicházíme o genetickou diverzitu. Samotné snížení biodiverzity znamená nestálost ekosystémů a ohrožuje poskytování ekosystémových služeb, na kterých je člověk zcela závislý. Za každé třetí sousto vděčíme opylovačům (13). Opylovači jsou tedy pro náš život vskutku důležití.

Živočichy, které řadíme do této kategorie, nejsou jen včely. Co se týče hmyzu, spadají do této skupiny i čmeláci a jiní blanokřídlí jako lumci, dále někteří dvoukřídlí jako mouchy, komáři a ovádi (opylování se týká samců). Dalším opylujícím hmyzem jsou motýli a někteří brouci. Hmyz vytváří největší skupinu opylovačů.

Některé pesticidy ale opylovače zabíjí a bez nich by lidská rasa ani pozemské ekosystémy nepřežily. Díky opylovačům je umožněno hmyzosnubným rostlinám rozmnožení. Stejně tak jako stromy, i rostliny jsou zásobárnou oxidu uhličitého, který jinak odchází do atmosféry, kterou pomáhá ohřívat. Mimo to kvetoucí rostliny pomáhají čistit vodu a předcházejí erozi díky jejich kořenové základně, která drží půdu, dále pak listům, které pomáhají rozprostřít proud vody, který padá na zem. Vodní cyklus je závislý na rostlinách, které navrací vodu zpět do atmosféry a rostliny jsou zase závislé na opylovačích.

Plané rostliny využíváme v lékařství a dnes, již bohužel vzácněji, i jako barviva. Rozmnožovat se potřebují i zemědělské plodiny, kterými se živíme. Bez opylovačů bychom měli přístup jen k minimu potravin. Jednou z možností, jak zabránit vymírání opylovačů a naopak je podpořit, je nakupování bio produktů a pěstování vlastních plodin.

Někdo si volí produkty EZ pro zdravější krajinu a životní prostředí celkově či lepší podmínky pro zvířata. Někdo ale volí bio pro své vlastní zdraví nebo výjimečnou chuť. Dle Washingtonského výzkumu obsahují biopotraviny více antioxidantů a to je důvod odlišné chuti, vůně i pocitu, který zůstává po jídle či nápoji v ústech (tzv. mouthfeel) (40). Rozdíl poznáme nejčastěji například u mléka, másla nebo jablek.

Kvalita se na chuti odráží, což si můžeme vyzkoušet u domácích či opravdových farmářských výrobků. Důkazem mohou být pokusy s potkany, kteří intuitivně preferovali ekologicky vyprodukované krmivo, tento jev je známý i z polních pokusů, ve kterých divoká zvěř nejčastěji spásala porosty nehnojené a neošetřené pesticidy (22). Tento fakt bohužel platí jak pro pro zemědělce, tak následně i pro zákazníka.

Avšak je dobré vědět, co vyšší cena výrobku obnáší a jakou moc konečný spotřebitel má. Nákupem bio produktů je podporována jednak udržitelnější krajina a životní prostředí a jednak zdraví spotřebitele a zdravý trh. Ekologičtí zemědělci většinou bývají menšími hospodáři, jejichž podporou je zároveň podpořen i trh s dokonalou konkurencí. EZ je dle Petra Konvaliny (19) systémem s menšími výnosy z důvodu menší produkce, a i to je důvodem vyšší ceny produktů.

Budoucnost zemědělství

Co hrozí, pokud nebudeme nadále o půdu pečovat? Pokud konvenční zemědělství bude pokračovat tak, jako doteď, pocítí to každý z nás. Slovy Josefa Stehlíka (31) “Za prvé zažijeme extrémnější klimatické projevy. Jakýkoliv prudký déšť nám udělá povodeň a naopak delší, nikterak nestandardní výpadek srážek zase pocítíme jako sucho. Za druhé půda ztratí schopnost plodit, nebude na ní možné vyprodukovat dostatek potravinových plodin. Zatím jsme v přebytku, ale to dlouho nemusí platit. Navíc v zemědělství je velmi vysoká konkurence, takže pokud bude půda plodit málo, zemědělci budou muset požadovat vyšší cenu, kterou jim ale nikdo nedá. Ve výsledku přestanou pěstovat. Potravinová soběstačnost bude klesat. Bude míň zvířat, rostlin, protože nebudou mít pestré prostředí, aby měly podmínky k životu. Souvisí to naprosto se vším. Neúrodná a zničená půda “Nebezpeč...

Ekologické smíšené podniky s chovem dojnic tak mají v porovnání s ekologickými podniky s produkcí tržních plodin výrazně vyšší výnosy a odběry dusíku a podle toho i nižší zůstatky dusíku a vyšší eficienci dusíku.

Na druhé straně dochází při chovu dojnic k významným emisím skleníkových plynů, které v rostlinné produkci nejsou. Chov dojnic však přispívá k efektivnímu využívání a zachování trvalých travních porostů; travní porosty ukládají více uhlíku než orná půda. Chov dojnic má navíc důležitou funkci v podnikovém koloběhu živin - je zdrojem humusu a živin pro půdu a rostliny a navíc zásadním způsobem přispívá k zachování půdní úrodnosti.

V rozhovoru s vedoucími podniků jsme proto hledali příčiny nadměrně zvýšených emisí v daných podnicích a vyvozovali z nich optimalizační strategie. Zemědělci by se rozhodně měli vyvarovat dlouhodobě negativní bilance dusíku, fosforu a humusu.

V současnosti se ekologicky hospodaří zhruba na 16 procentech zemědělské půdy v Česku. Podle Záhory je pomyslná daň za to, že jim půdní organismy umožňují získat z půdy optimální skladbu živin. Pokud ale zemědělec používá dusíkatá hnojiva, může rostlina svou daň obejít a vše investovat do nadzemní biomasy, čímž na první pohled ve výnosu předhoní sousední ekologické políčko. Pěstovat na dluh se ale samozřejmě nedá do nekonečna. Dnes jsme se dostali na jednu třetinu dřívějších zásob organické hmoty v půdě,“ upozorňuje Záhora.

„Evropská pole v konvenčním zemědělství nenabízí rostlinám potřebný podíl stopových prvků, což se projevuje mimo jiné na ztrátě jejich odolnosti vůči klimatickým faktorům a nejrůznějším škůdcům. V počátečním období s menší produkcí, kdy by mělo dojít k zotavení půdy, by podle vědce měl zemědělcům pomocnou ruku podat stát. Tím není myšlena pomoc finanční, ta je určitým způsobem řešena již dnes, ale hlavně pomoc se zajištěním kvalitního poradenství (důležitá je role zemědělských univerzit) a pomoc s vybudováním sdílených středisek specializované zemědělské techniky a sítě skladů zralého a kvalitního kompostu.

tags: #rozdíl #mezi #konvenčním #a #ekologickým #zemědělstvím

Oblíbené příspěvky:

• Znečištění oceánů a Česká republika
• Jak prodávat fotografie přírody?
• Nejekologičtější země
• Význam barev v přírodě
• Znečištění vodních děl v ČR