Rozklad ropy v přírodě

7. Slovo "organická" není označením původu paliva, ale jeho složení. Oragnická paliva jsou paliva s vysokým podílem uhlíku nebo vodíku. Tyto paliva mohou být původu fosilního a nebo syntetického, tedy umělého. Jako syntetické palivo v tomto článku vystupuje pouze vodík.

Fosilní paliva jsou zbytky prehistorické biomasy, vyskytují se v pevných, kapalných i plynných formách, obsahují velké množství uhlíku a vodíku, které nejsou chemicky vázány na jiné prvky, a proto mají poměrně velkou výhřevnost. Využívají se převážně jako zdroj energie uvolňované při hoření ve spalovacích motorech a v kotlích (před spalováním předchází úprava surového fosilního paliva).

Za jeden rok (2005) spotřebuje lidská civilizace takové množství fosilních paliv, jaké se tvořilo po dobu 2 miliónů let. Bez fosilních paliv by energie byla mnohem dražší a méně dostupná a dnešní svět by zcela jistě vypadal jinak, než jak jej známe dnes (především z pohledu ceny a množství úsilí vynakládané na získávaní energie pro uspokojování lidských potřeb).

Vznik ropy

Ropa je směsí kapalných i plynných (rozpuštěných) uhlovodíků (sloučeniny typu CxHy) a jiných organických sloučenin. Jedná se o skupinu živičných látek, do které spadá zemní plyn (uhlovodíkový), asfalt a ozokerit (zemní vosk). Při těžbě se dostává do ropy také voda a minerální příměsi. Ropa v malém množství obsahuje i další sloučeniny obsahující kromě vodíku a kyslíku i dusík a síru [12].

Z pohledu stechiometrie složení ropu tvoří kolem 85 % uhlík, kolem 12 % vodík. Složení ropy kolísá podle naleziště. Některé druhy ropy obsahují převážně alkany (parafinické ropy), v jiných převládají cykloalkany (naftenické ropy) nebo aromatické uhlovodíky (aromatické ropy).

Čtěte také: Zahradní potřeby šetrné k přírodě

Vznik ropy není tak jednoznačně popsatelný jako vznik uhlí. Většina ropy má pravděpodobně původ v rozkladu biomasy v blízkosti pobřeží, které později kleslo do větších hloubek.

Těžitelná ložiska ropy se nacházejí na souši i pod hladinou oceánů, viz Obrázek 1124. V prvních fázích otevření nového ložiska je tlak v ložisku obvykle tak vysoký (díky stlačenému zemnímu plynu, které takové ložisko obvykle sdílí), že ropa sama vyteče na povrchu.

Těžba a doprava ropy

Doprava surové ropy na povrch po poklesu tlaku v ložisku se nejčastěji realizuje pomocí dvouventilových pístových pump a okrajově pomocí proudových čerpadel (ejektor umístěný při dně sacího koše - ejektorů může být zapojeno za sebou několik [22]). Gullfaks se nachází 135 km od břehu Norska. Hloubka oceánu v tomto místě je od 100 do 130 m. Jedná se o tři ropné plošiny A, B a C na betonových nohách vysokých až 150 m. Vytěžená ropa je shromažďována v zásobnících blízko plošin odkud se přečerpává do tankerů. Na plošinách také probíhá čištění ropy (od vody a pod.).

"This oil field reached peak production in 2001 at 180,000 barrels per day", což odpovídá přibližně 115 % roční spotřeby ČR (2006). ČR nemá významné zásoby (naleziště) ropy, je nutné ji dovážet. Do ČR se dováží ropa především z Ruska ropovodem Družba. ČR disponuje strategickými zásobníky ropy s devadesáti denní kapacitou (2007). Většina zásobníků je situována v lokalitě Nelahozeves [8].

Využití ropy

Tekuté či polo-tekuté živičné usazeniny byly využívány jako stavební materiály, zdroje světla či farmaceutické produkty již od středověku a to především v jihovýchodní Asii. Ve větším měřítku se ropa a její produkty začaly používat v Americe v průběhu 19. století, díky zahájení hlubinné těžby ropy v roce 1859 [20, s. 180]. Po vytěžení se ropa dále zpracovávala (formou destilace) na různé frakce.

Čtěte také: Likvidace voskového odpadu

Nejdříve se využívaly středně těžké frakce (petrolej) pro spalování a svícení, později lehčí (nafta, benzín) pro pohon motorů s vnitřním spalováním. Ropa, respektive produkty z ní se v průběhu 20. století staly klíčovou surovinou pro petrochemický průmysl.

Ropa kvůli vyšší ceně než ostatních fosilních paliv v energetice nehraje významnou roli (kotle na spalování oleje nebo jiných ropných produktů jsou pouze záložní), ale její spotřeba pro jiné části průmyslu a dopravu je obrovská. V roce 2016 bylo do ČR přivezeno 5324 tis.

Znečištění ropnými látkami a sanace

Ropné látky jsou z hladiny průběžně odebírány. Ropné látky jsou odstranitelné z toku jen velmi obtížně. Ropné látky je nutné vhodným způsobem zneškodnit. Sanace znečištění ropnými látkami má zásadní význam pro úspěšnost likvidace havárie. Znečištění povrchových toků ropnými látkami nepříznivě ovlivňuje průběh samočištění.

Existují různé postupy sanace, například chemické srážení, biologické čištění nebo metody biodegradace. Biodegradační postupy se používají přímo na místě znečištění bez nutnosti výkopových prací. Dále se používají izolační bariéry, které zabrání dalšímu rozšiřování kontaminace. Promývání horninového prostředí vodou je aplikováno celou řadou způsobů, např. přímo do vrtu.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k odpadu

tags: #rozklad #petroleje #v #prirode

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelný život bez odpadu
• Důležité informace o svozu odpadu
• Třídění odpadu Karlovy Vary
• Informace o odpadech pro Vrchlabí
• Černá pohovka z ekologické kůže - recenze