Rozmanitost přírody a Charta 77 v Československu

Stále rychlejší rozvoj společnosti ovlivňuje bezprostředně životní prostředí. Jejich další výrobě a používání zanechávají velké množství odpadu. Tyto odčerpané látky se vrací zpět do přírody ve formě odpadu. S tím stoupá i množství odpadu. zpracovávání a ukládání odpadů nebylo dostatečné. Ze státního rozpočtu šla na ochranu životního prostředí jenom velmi nepatrná část.

Nedostavěný gotický chrám v Panenském Týnci byl oficiálně vyhlášen za nejmagičtější místo České republiky.

Z osobních důvodů i kvůli Zbyňkově památce uráží Suzette Hejdovou, manželku nedávno zemřelého básníka a filozofa Zbyňka Hejdy, jak levicově zaměření bývalí disidenti zamlžují různorodost proudů, z nichž byla složená Charta 77, a vykládají český disent převážně jako dílo reformních komunistů, přičemž naprosto pomíjejí důležitou intelektuální i náboženskou rozmanitost tehdejší opozice.

Vliv Charty 77 na ekologické povědomí

Charta 77 patří v českých dějinách k těm zcestovalejším dokumentům. Vznikla v Praze v bytě překladatele Jaroslava Kořána. Její význam podpořila Charta 77 v části dokumentu č. 22, který vydala 27. 11. 1978.

Ekologické hnutí, působící zpočátku v rámci Charty 77, začalo samizdatově vydávat Ekologický bulletin. Stálý okruh spolupracovníků časopisu vytvořili Josef Danisz a Ivan Dejmal. Od roku 1989 vycházel pod názvem Ekomonitor. Vedle nich existovala ještě jiná neoficiální ekologická sdružení, například v Litoměřicích a v Praze, a Děti Země.

Čtěte také: Rozmanitost přírody: Pracovní listy

Tato hnutí se snažila omezit negativní vliv člověka na životní prostředí a posílit ekologické myšlení. Prosazovala dialog a alternativy k problematickým projektům. Členové Charty 77 a ekologičtí aktivisté se sjednotili a demonstrovali například proti plánované výstavbě dálnice přes Křivoklátsko, což by mělo za následek likvidaci rezervace. Dne 4. 2. 1988 vláda od návrhu ustoupila.

Charta 77 se také zaměřovala na problémy jednotlivých oblastí a podávala otevřené dopisy adresované příslušným orgánům a nejčastěji samotné vládě. Takovým dopisem byl např. dopis ze dne 19. 7. 1988 adresovaný Chartou 77 primátorovi Severočeském kraji, který se zabýval řadou problémů týkajících se ekologie krajiny se zaměřením na Severočeský kraj. Další petice a demonstrační projevy následovaly. Vláda však nepřála slyšet názory, které se názorově neshodovaly s tehdejší politikou vlády.

Situace životního prostředí v Československu

Doba od roku 1948 do konce 50. let znamenala narušení ekologické rovnováhy. Devastována byla příroda. Teprve v 70. letech se začaly objevovat informace o tom, že ovzduší je znečištěné a na zemědělských plodinách se projevují materiální škody. Vláda ČSSR věnovala životnímu prostředí jen malou pozornost.

V 6. pětiletce se průměrně snižoval stav znečištění komunálních a průmyslových odpadních vod každým rokem. Vlivem stálého okyselování půdy imisemi a hnojivy vznikla velká nutnost vápnění a používání chemických prostředků proti škůdcům a plevelům na polích. V neposlední řadě má poškození životního prostředí negativní vliv na zdraví člověka.

Informace o životním prostředí byly utajovány a podávaly se nepravdivé zprávy. Teprve v 70. letech začaly pronikat informace o znečištění ovzduší a jeho vlivu na zdraví. Vláda však i nadále věnovala ochraně životního prostředí jen malou pozornost a upřednostňovala hospodářské zájmy.

Čtěte také: Vše o ovoci a zelenině

Kontrola nad vydanými zákony a nařízeními v době socialismu neexistovala. Veškeré finanční plány, které se týkaly ochrany přírody, dohlížela i na výrobu veškerých materiálů. Pokud podnik překročil stanovené normy, problémy stávaly bezvýznamnými. Pokud se problémy staly natolik závažnými, byla mu určena pokuta.

Na ochranu proti vypouštění zplodin do ovzduší zůstával v platnosti zákon č. 35/1967 Sb., který se vztahoval na znečištění kouřem z komína, na znečištění parní trakcí, hořením nebo zapařením dolů a skládek. Existovaly výjimky, které dovolovaly dále vypouštět nečistoty do vody. Účinnost takového postupu byla velmi malá.

Lidé se obávali mluvit o problémech, které se přímo netýkaly jejich osoby. Panovalo hýření přírodními zdroji a nešetrné zacházení s přírodním prostředím. Problémy byly nedořešené a v některých částech území se ekologická situace dostávala do velmi vážné situace.

Jaderná energie a její vliv na životní prostředí

V Československu se v 80. letech budovaly jaderné elektrárny a využívala se vyspělá sovětská technologie. Vláda nezaručovala zveřejňovat informace o množství škodlivin vypouštěných do vzduchu a jak se projevují na zdraví člověka. Údaje o chodu všech elektráren byly utajovány.

Stavba jaderné elektrárny Temelín začala v roce 1986. Na konci 80. let se předpokládalo, že elektrárna bude mít 4 bloky o výkonu 4x 981 MW. V lednu roku 1990 oznámila vláda, že se dokončí pouze dva rozestavěné bloky. I když situace v 90. letech se zlepšila, nebylo vyjasněno, k jakému účelu byly využity některé státní peníze.

Čtěte také: Co je biodiverzita?

Po havárii v Černobylu v roce 1986 se v Československu konala 30. 4. schůze, kde se projednalo, jak bude probíhat monitorování situace. Do 15. 5. denně zasedala a sledovala množství radioaktivity na našem území. Vládní orgány v Československu svolaly na 30. 4. raději nevycházet a zdůrazňovaly se základní hygienické zásady. Skutečné informace o ohrožení člověka byly utajovány.

Ekologické problémy v regionech

V 80. letech došlo k narušení Krušných hor vlivem těžby a průmyslu. Neustálý smogový oblak trápil obyvatele a ve velkých městech se projevoval zejména v zimě. Lidé psali petice, ale situace byla zlehčována a podhodnocena. Vláda zavedla tzv. úplatkářskou politiku, aby udržela lidi v postižených oblastech.

Krkonošský národní park (KRNAP) byl zřízen vládním nařízením č. 46/1963 Sb. a byl v době socialismu jediným národním parkem v ČSR. Vedle toho se však vyskytly ještě jiné problémy jako např. objektu horní stanice lanovky. I přes protesty ochránců životního prostředí se lanovka dostavila podle původního plánu až na vrchol Sněžky.

Ekologická hnutí a samizdat

K šíření informací o životním prostředí přispívaly ekologické bulletiny jako Ekologický bulletin, Ekomonitor, Nika nebo Stres. Důležitou roli hrála skupina TIS - svaz pro ochranu krajiny a přírody. Časopis Nika se dostal pod správu Městského výboru ČSOP v Praze a zpočátku byl pod neustálou kontrolou vyšších orgánů, ale v 80. letech se situace uvolnila.

Ekologická sekce při biologické společnosti ČSAV na podnět československé vlády zhotovila zprávu o životním prostředí, která však nebyla vytištěna a ztratila se. Ekologické otázky v Československu stoupal až do konce roku 1989. V 80. letech byla situace uvolněnější a lidé se mohli dozvědět více informací o životním prostředí.

Dokumentační středisko nezávislé kultury (ČSDS)

ČSDS shromažďovalo svědectví a dokumenty nezávislého myšlení po roce 1948. Vydávalo čtvrtletník Acta určený čtenářům doma i v zahraničí. ČSDS se zabývalo i ekologickými tématy a informovalo o nich ve svých publikacích.

Milovická rezervace velkých kopytníků

Milovická rezervace velkých kopytníků získala prestižní ekologická ocenění za spojení ochrany biologické rozmanitosti s obnovou půdy a ochranou klimatu. Tato rezervace přinesla do české ochrany přírody významnou systémovou změnu, kdy spojuje zlepšení ochrany biologické rozmanitosti s úsporou veřejných financí a zároveň má výrazný pozitivní vliv na klima.

Milovická rezervace získala Cenu Josefa Vavrouška za rok 2018, Cenu SDGs za naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN v České republice a ocenění E.ON Energy Globe. Spolu s filmaři převzala v roce 2019 Cenu prezidenta Ekofilmu na 45. ročníku tohoto nejstaršího mezinárodního filmového festivalu s tematikou životního prostředí v Evropě. V roce 2024 rezervace získala ocenění Hvězda udržitelnosti, ve stejném roce si odnesla první místa z Ekofestivalů v Brně a Českých Budějovicích.

Zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři tím zároveň získali symbolický zlatý hattrick. V Milovicích je vůbec první stádo divokých koní z Exmooru v České republice i celé střední a východní Evropě. Tito koně jsou ohroženi, je jich méně než 1500. Milovičtí zubři pocházejí z několika polských rezervací. Patří k vzácnější a hodnotnější takzvané nížinné neboli bělověžské linii. Jejími zakladateli bylo pouhých sedm zvířat. V současnosti žije na světě zhruba 5500 zubrů.

Cena Josefa Vavrouška je ocenění v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje udílené v České republice každoročně od roku 1996. Cenu založila Nadace Charty 77 a od roku 2004 ji předává Nadace Partnerství. Cenu SDGs uděluje v České republice od roku 2017 Asociace společenské odpovědnosti.

tags: #rozmanitost #prirody #charta #77

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro seniory na pobyty v přírodě
• Cíle ekologické výchovy
• Cíle environmentální výchovy
• Správná popelnice pro vaši rodinu
• Efektivní třídění odpadu