Rozvojová pomoc Africe v kontextu klimatických změn

06.12.2025

Témata migrace a klimatické krize jsou podle analýzy politologů Ivana Krasteva a Marka Leonarda vedle stavu ekonomiky nebo války na Ukrajině jedněmi z hlavních štěpících linií před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu. V rámci předvolebních kampaní i debat je tendence k těmto fenoménům zaujímat jednoznačná stanoviska a tematizovat je jako oddělené problémy. Pohled do zemí, které jsou postiženy rekordními teplotami, suchem a extrémními výkyvy počasí ale ukazuje, že jde o jevy silně propojené.

Klimatické změny a konflikty v Africkém rohu

Nejaktuálněji se to projevuje v Africkém rohu, kde se rekordní výkyvy počasí odehrávají souběžně s mnoha etnickými konflikty, jejichž smutným vyústěním byla i krvavá občanská válka v Tigraji. V severním regionu Etiopie se odehrál jeden z nejkrvavějších konfliktů poslední doby. V letech 2020 až 2022 tigrajští povstalci bojovali proti federálním etiopským silám a vojskům sousední Eritrey. Podle odhadů Africké unie v důsledku konfliktu zemřelo nejméně 600 tisíc lidí.

Francouzský deník Le Monde v nedávné reportáži popsal, jak jsou dopady extrémního sucha zneužívány a jak se stal hladomor v Tigraji politickým nástrojem centrální etiopské vlády. Otázka ozbrojených konfliktů je problematikou klimatických změn i migrace rovněž úzce ovlivněna.

Rozhovor s experty

O zmíněných jevech jsme hovořili s afrikanistou Janem Záhoříkem a geologem Kryštofem Vernerem, který vede několik unikátních rozvojových projektů, včetně vytváření geologických map etiopských regionů. Oba experti v afrických zemích dlouhodobě působí a mají silné vazby zejména na region Afrického rohu. Jan Záhořík se dlouhodobě zabývá tématy československo-afrických vztahů, evropským kolonialismem a konflikty v Africe. Kryštof Verner pak problematikou geologických rizik, jako jsou sesuvy či eroze zemědělské půdy nebo negativními dopady těžby nerostů na životní prostředí.

Současná situace v Etiopii a Africkém rohu

Od října 2020 Etiopii a celý Africký roh sužuje nejhorší sucho za posledních čtyřicet let. V kombinaci s dalšími globálními problémy v oblasti propukla potravinová krize a riziko hladomoru pro miliony lidí. Nedostatek srážek, jejich nepravidelná distribuce nebo naopak enormní srážkové úhrny mají v Etiopii okamžitý negativní dopad na zemědělství, chov dobytka a tím i na místní obyvatelstvo.

Čtěte také: Studium Mezinárodního rozvoje a environmentu a jeho dopad na kariéru

S ohledem na omezenou ekonomickou sílu Etiopie a extrémně podfinancovaný státní aparát nedokáže země tyto negativní faktory efektivně řešit a poskytnout rychlou a cílenou podporu tam, kde je to životně důležité. Problémem je také nedostatečná infrastruktura nebo to, že pomoc zkrátka přijde pozdě. Lidé v postižených oblastech jsou pak víceméně odkázáni sami na sebe. Obyvatelstvo se snaží na tyto podmínky mentálně adaptovat a maximálně se přizpůsobit. Místní lidé jsou zvyklí žít v opravdu drsných, permanentně život ohrožujících podmínkách… Etiopie je a bude závislá na zdrojích podzemní vody.

Problém nedostatku srážek a od toho se odvíjející nemožnosti intenzivní zemědělské činnosti, souvisí také s masivním odlesňováním, které probíhá v celé oblasti tzv. Sahelu (tedy například Mali nebo Nigeru). Důsledkem je rozšiřování pouště a suché půdy, která po čase přestává být úrodnou. Zároveň to způsobuje problém s nezadržováním vody v krajině a neustálé ustupování podzemních vod. Takže je to otázka i toho, jak člověk nakládá s krajinou.

Například Madagaskar je typickým příkladem toho jak to nedělat - tedy naprosto nekontrolovatelného odlesňování. Můžeme zde narazit na všechny negativní důsledky - eroze půdy, zavalování vesnic, hroucení celé krajiny. Tyto klimatické jevy pak vyvolávají i společenské změny - ať už v podobě konfliktů, prohlubování chudoby nebo migrace. Vzhledem ke křehkosti mnoha států a jejich obrovské rozloze nejsou často místní vlády schopny tyto problémy komplexně řešit.

Tento proces funguje jako spirála. Máme výrazně rostoucí populaci a s tím spojené zvyšující se požadavky na využívání přírodních zdrojů, které mají své limity. K tomuto faktoru se přidává značná destrukce přírodních zdrojů, například eroze kvalitní zemědělské půdy, kontaminace pitné vody a podobně. Nedostatek přírodních zdrojů nebo jejich snížená dostupnost či horší kvalita vyvolávají nespokojenost a jsou zdrojem často již otevřených konfliktů.

Těžba surovin a její dopady

Těžba surovin v mnoha oblastech Afriky je nelegální, a tudíž ji provází únik financí, což ve finále oslabuje tamní ekonomiky a nepřispívá to k obecnému blahu. Kvůli odlesnění a klimatické změně původní úrodná půda podléhá rychlé erozi - na mnoha místech došlo k její úplné a nenávratné destrukci. Tento jev dále násobí nešetrná pastva dobytka, který spásá rostliny a ničí kořenový systém. Půda na těchto územích přestává poskytovat elementární obživu. Místní obyvatelstvo pak často nemá na vybranou a dochází k masivní migraci.

Čtěte také: Mezinárodní Rozvojová a Environmentální Studia

V současné době vidíme iniciativy, které se s tím snaží něco dělat. Například etiopský premiér Abyi Ahmeda po nástupu do úřadu vyhlásil program na zalesnění Etiopie v podobě vysazení čtyř miliard stromů. Podobná iniciativa proběhla už před několika lety v Mali a Nigeru. Tyto závazky nejsou jen nějaká prázdná gesta - je to zásadní otázka přežití.

Je třeba si uvědomit, že všechny africké země, zejména ty v Sahelu, mají velmi mladou populaci. To znamená, že populační růst bude ještě několik let pokračovat. V kombinaci s odlesňováním a čím dál méně úrodnou půdou to pak může vést k hrozivým následkům. Pokud nevezmeme v potaz širší souvislosti klimatu, půdy, zemědělství a nakládání s přírodou, můžeme se dočkat apokalyptických scénářů.

Role Evropské unie a rozvojové pomoci

V zájmu evropských zemí by měla být intenzivnější spolupráce právě s africkými zeměmi v této oblasti na řešení krize. Kdokoli, kdo někdy strávil nějaký čas v Africe, si nemohl nevšimnout hrozivých důsledků sucha, odlesňování a nedostatku podzemních vod. Myslím si ale, že stále není pozdě a je možné tuto situaci řešit adekvátní a komplexní politikou. Ta by se měla zabývat jak problematikou zalesňování, tak udržitelné urbanizace.

Africké země se proto budou stále více urbanizovat a industrializovat, bez čehož nelze dosáhnout rozvoje. To by ale mělo probíhat tak, aby to bylo přijatelné jak pro přírodu a kulturní krajinu, tak i pro stát a společnost. Jde o výrazné společenské změny, při kterých je nutné myslet i na sociální smír. Problém má celou řadu dimenzí, které vyžadují mnoho chytrých řešení na poli různých disciplín. A bude nutné je realizovat v rozmezí několika dekád.

V České republice se problémy afrického kontinentu často zdají jako vzdálená záležitost, která se nás netýká. Není to ale úplně pravda, jedná se o spojité nádoby. Nesoulad v jiné části světa vždy dříve nebo později negativně ovlivní i nás. Nemůžeme samozřejmě spasit svět, nicméně úměrně našim možnostem je třeba učinit maximum. Jsem rád, že Česká republika formou rozvojové pomoci tak činí. Tato pomoc je nyní velmi cílená a efektivní v sektorech bilaterální a humanitární pomoci.

Čtěte také: Podrobnosti o studiu na UPOL

Byť jsem jinak k rozvojové pomoci vcelku kritický, existují sektory, kde vidím její přínos: vzdělávání, věda, výzkum, zdravotnictví. Musí být ale cílená, což je v tomto případě splněno. Důležitá věc v otázce rozvojové pomoci je nejen praktická stránka realizace, ale vůbec celá filozofie české rozvojové pomoci. Nesmírně důležitá je složka udržitelného vzdělávání, což bývá nedílnou součástí rozvojových projektů. To je skutečná investice do budoucnosti, kdy s postupem času v mnoha zemích vznikla vrstva kompetentních, vzdělaných lidí, kteří jsou schopni odbornost předávat dál. V případě našich projektů v Etiopii na to klademe velký důraz.

Klimatická krize a konflikty

Když se bavíme o konfliktech v Etiopii, nemusí to být jen ty takzvaně etnické. Důležité jsou konflikty právě ve vztahu k půdě a přírodním zdrojům obecně, což přesně pozorujeme v oblasti Sahelu. V těchto zemích jsou stále častější konflikty ohledně půdy. Většina populace jsou zemědělci, pastevci nebo „agropastevci“. Konflikty narůstají v reakci na to, že té úrodné půdy je méně a méně. To znamená, že zemědělci se posouvají do teritoria, které obvykle obývají pastevci a naopak.

Tyto konfliktní zájmy v souvislosti s úbytkem úrodné půdy pak vedou k různým sporům, které mohou gradovat. Státy jsou někde více, někde méně schopné tyto konflikty řešit. Někde to pak samozřejmě může působit jako rozbuška pro nějaké rozsáhlejší konflikty, které už mohou mít etnický, náboženský nebo jiný charakter. Bezesporu klimatická změna a otázka úrodnosti půdy má konfliktní potenciál. Koneckonců o 21. století se hovoří jako o století, kdy hlavním zdrojem válek bude boj o vodu. Není to tedy ropa nebo nějaké další nerostné suroviny, ale naopak ty nejzákladnější suroviny, bez nichž nemůžeme žít - voda a půda. A právě Sahel vzhledem k tomu, že pravidelných srážek je zde méně a méně a lidí více a více, je křehký a náchylný ke konfliktům.

Vnitřní migrace a klimatická změna

Uvnitř Afriky a jednotlivých států je vnitřní migrace venkov-město stále daleko větším fenoménem než migrace mezinárodní. Všechny ty země, o kterých se tu bavíme, typicky v regionu Sahelu, mají vysoké procento venkovského obyvatelstva. To souvisí s klimatickou změnou, v jejímž důsledku lidé čelí nedostatku vody, úbytku úrodné půdy, a tím pádem nedostatku potravin. Když pole plodí méně pšenice nebo kukuřice, ale lidí je více, logicky pak dochází k tomu, že ti lidé nebo části rodin se stěhují do měst, kde doufají v lepší živobytí. K tomu pak ale často nedochází, protože města na takové množství lidí nejsou uzpůsobena a životní podmínky tam jsou mnohdy neutěšené. Ve městech jsou totiž daleko více než na venkově rozevřeny sociální nůžky, takže člověk je konfrontován s mnoha protiklady - s obrovským bohatstvím i masivní chudobou.

Charita Česká republika a pomoc v Etiopii

Na Etiopii, stejně jako na mnoho dalších zemí v subsaharské Africe, drasticky dopadá změna klimatu, která mimo jiné znemožňuje místním obyvatelům přístup k čisté vodě. V etiopském regionu Abela Abaya musí místní cestovat šest hodin, aby zajistili vodu pro své domácnosti. Charita Česká republika pomáhá lidem na jihu Etiopie získat lepší přístup k pitné vodě a zároveň zvyšuje jejich klimatickou odolnost.

Člověk v tísni a jeho aktivity v Africe

Člověk v tísni působí v Africe již 20 let. Díky našim dárcům a partnerům jsme za tu dobu pomohli statisícům lidí, ať už v důsledku ozbrojených konfliktů nebo přírodních katastrof, podpořili jsme je v cestě za vzděláním a zlepšili jsme jejich životní situaci. Jako Člověk v tísni působíme v Africe ve čtyřech zemích - Angole, DR Kongo, Etiopii a Zambii, kde se naše pomoc soustřeďuje na přístup k nezávadné vodě, vzdělávání, podporu zemědělství a udržitelného rozvoje nebo třeba boj s podvýživou.

Doporučení pro COP30

Klíčová doporučení pro COP30:

Zvýšit financování adaptace na změnu klimatu, zejména pro nejméně rozvinuté země a zranitelné státy.
Podporovat lokálně vedenou a inkluzivní adaptaci.
Zavést klimatickou odolnost do humanitárních, mírových a rozvojových programů.
Investovat do dat, včasného varování a komunitních systémů.