Délka života tygra ve volné přírodě a další zajímavosti

Představovat tygra je asi zbytečné. Je největší dnes žijící kočkovitou šelmou a ve svém areálu (žije pouze v Asii) vytváří devět poddruhů lišících se velikostí, zbarvením i znaky na lebce.

Z nich tři jsou pravděpodobně již vyhubeny - tygr turanský na pevnině a tygr balijský a jávský na stejnojmenných indonéských ostrovech. Ostatní jsou v různé míře ohroženy vyhubením. Pouze tygra indického lze dnes v přírodě počítat na tisíce, zbývající poddruhy přežívají v počtech desítek nebo nanejvýš stovek jedinců.

Tygři byli loveni odedávna - pro kožešinu a hlavně pro nejrůznější části těla, které sloužily a slouží k výrobě tradičních léků nebo amuletů. Tygři jsou však způsobem života i silou a obratností pro člověka nesnadnou kořistí, a tak jejich dramatický úbytek nastal až v 19. století, kdy lovci začali používat střelné zbraně.

Tygři jsou samotáři a při toulkách za potravou urazí mnoho kilometrů. Výborně plavou, rádi se koupou a dovedou také šplhat po stromech. Zdánlivě kontrastní a nápadná kresba je ve skutečnosti vynikajícím maskováním, díky němuž tygři splývají s mihotavými stíny ve vysoké trávě, rákosí nebo lesním podrostu.

Tygřice vodí mláďata a pečuje o ně až dva roky.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Tygři v Zoo

V pražské zoo se první tygři objevili už rok po jejím otevření. Byl to kříženec tygra ussurijského a bengálského samec Bengali a samice tygra indického Mitau. Oba pocházeli z Hagenbeckova cirkusu. V roce 1933 se v Praze narodila první dvě tygřata.

Tygr ussurijský

Je největším poddruhem tygra. V naší zoo najdete tyto velké šelmy v samostatné expozici v severní části areálu.

V pražské zoo jsme již odchovali celou řadu mláďat těchto krásných šelem. Vůbec první odchov se podařil v roce 1961 od rodičů Amura a Ťapky, kteří oba přišli z volné přírody. Jednalo se o obrovský úspěch, protože ve volné přírodě tehdy přežívalo posledních několik desítek zvířat a zachování poddruhu pro budoucí generace záviselo právě na odchovech v lidské péči.

Vlastně se dá říct, že dnešní velikost divoké populace je úspěchem - ačkoliv je tygrů ussurijských stále zoufale málo, díky cílené ochraně jejich počty v přírodě utěšeně stoupají.

Tygři sumaterští v brněnské zoo

Tygři sumaterští se prochází výběhem v brněnské zoo jako páni. Sebevědomí si mohou dovolit, protože dobře ví, že stojí na vrcholu potravního žebříčku. Tygr sumaterský je nejmenší existující forma tygra. Přesto samec váží okolo 150 kilogramů.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Jsou to obecně sebevědomá zvířata a nedělá jim problém se vystavovat. „Klidně si lehnou a je jim jedno, že kolem nich chodí davy návštěvníků. Když je srovnáme třeba s levharty, tak ti se v přírodě ukrývají a snaží se být nenápadní.

Podobně jako většina šelem jsou tygři sumaterští nejaktivnější ráno a večer, ale i přes den je mohou návštěvníci sledovat přecházet po výběhu. Páření si zvířata většinou nechávají až skoro na noc, kdy jsou návštěvníci pryč. Jenže do těchto aktivit se brněnští tygři pouští čím dál méně. Samice Satu je totiž na partnery velice náročná.

Už předtím měla čtyři, tento je pátý, a zatím ani jednou mláďata neporodila. „Ona začínala zamlada se zkušenějšími samci, rvala se s nimi a nesnášela je. Možná si vypěstovala jistý odpor. Satu je příliš silná osobnost a jen tak s nějakým partnerem se nespokojí. „Samec musí při páření prokázat sílu. Na odchov mláďat už zahrada pomalu ztrácí naději.

„Dandys je ještě mladý. První týdny oba tygři strávili zvlášť, protože Dandys byl ještě nezralý. „Když jsme je pak dali dohromady, tak to zkoušeli. Jenže, když se to nedařilo, začal ztrácet sebevědomí, tak jsme si museli dávat pozor, aby o něj nepřišel úplně. Když se páru delší dobu nedaří, tak se samec začne tvářit, že tam žádná samice není, nebo se začne chovat jako mládě.

Přesto zoo zatím neuvažuje, že vybíravou samici Satu vymění za nějakou méně náročnou. „Ona má jen jako jedna z šesti v Evropě povoleno se rozmnožovat. Kdybychom získali jinou, velmi pravděpodobně bude mít stop stav," obává se Walter.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

Bezpečnost v blízkosti tygrů

Chovatelé jsou si vědomi, že i když se o tygry starají mnoho let, nejsou to zvířata na mazlení. „Když se člověk dostane do klece s tygrem, dopadá to různě, ale většinou dobře, protože je tygr překvapený. Buď tomu člověku nic neudělá, nebo si s ním bude hrát, a jen trochu ho pocuchá. Ale stávají se i smrtelné případy a předloni to byly dokonce dva.

Zaručený tip, jak tygrovi čelit, nemá. „Říká se, že tygr nezaútočí, když se na něj člověk dívá, a možná na tom něco bude. Domorodci, kteří s tygry žijí ve volné přírodě v Asii, nosí na temeni masky, aby vypadali, že se dívají dozadu.

tags: #délka #života #tygra #ve #volné #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická demokracie: podrobný pohled
• Chlor v přírodě
• Vlastnosti WC Kombi ZETA Jika
• Sortibox 20 l recenze
• Sova v přírodě