Historie a obnova dolování rud v Čechách

Historie dolování rud na Zlatohorsku sahá již do dávné minulosti. Drahých kovů, které lákaly horníky do této oblasti.

Hornická centra byla dvě - jedno v okolí Zlatých Hor a druhé v okolí Jeseníku, tehdy Frývaldova. Dobývání zlatých rud pokračovalo do 60. let. 1600 uherských zlatých komoře v Nise.

Rotterdamskému psali o nalezených kusech zlata, čtyři zlatá zrna nalezená ve Zlatých Horách ve štole Zlatý orel. Roku 1522 začali horníci stávkovat.

Báňská činnost ožila ve všech oblastech Jesenicka. S těžbou stříbra a zlata.

Provoz na dolech měl biskup Baltazar z Promnitz z biskupské komory. Biskupovi se platily poplatky a umožnil odběr dřeva z biskupských lesů.

Čtěte také: Proč je recyklace oceli důležitá?

Horníci nemuseli platit domovní daň a clo z dováženého zboží. Byli podřízeni přímo biskupovi a církevním soudům. Bylo umožněno dobývání ve větších hloubkách v Horním a Dolním Údolím.

Biskup vynaložil biskupské peníze při řešení otázky spodních vod. Králů vodotěžným strojem Sas Viktor Lindemann. Ber se staral o důlní podnikání.

Zpracovávali snadno dobyvatelné pyrity na vitriol. Vyráběl se vitriol na Příčném vrchu v Ondřejovicích. V jejíž blízkosti postavil Hans Karlin nový hamr.

V tomto období došlo k poslednímu pokusu obnovit těžbu ve Zlatých Horách, včetně Modré štoly. Politický vývoj podobným plánům nepřál.

Politickou situací a nedostatkem kovů v tuzemsku byl prováděn geologický průzkum polymetalických ložisek. Polymetalických rud ložiska ZH-V. I uvnitř ložisek se projevuje kovů.

Čtěte také: Vše o Zázracích přírody

Byl prováděn vrtný i báňský geologický průzkum polymetalických ložisek ZH-V a ZH-Z. Vzorky rudy byly odeslány pro výzkum technologie zpracování. Hlušiny působily značné problémy.

Těžba ložiska ZH-J lomovým způsobem. Bylo obdobím intenzivního geologického průzkumu monometalického ložiska ZH-J. Mohly být využity k dopravě vytěžené rudy, i ložiska nová, která byla později doověřena a těžena.

Na úseku ZH-V byla strojovna pro odtěžování hlušiny z hloubení. Cesta z dolu vedla po překopu na pomocnou jámu a odtud na povrch. Chodby vedly k centrálnímu sýpu a bylo instalováno čerpadel. Hlavního ventilátoru byl zajištěn pletivem.

Otvírky 1.patra probíhaly ražbou štoly a stavbou vstupního portálu. Zároveň byl vyražen prostor výsypné stanice sýpu CS, který měl sloužit k odtěžování rudy z 0. oblasti 0.patra.

Pod 1.patrem pokračoval směrem ke 2. a 3.patru, byl vybudována drtící linka u ústí 1.patra. S obsahem kovnatosti 0,77 % Cu. Průzkum mezi 2. hornin.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Štola byla proražena zmrazováním hornin. Vozový oběh s výsypnou stanicí nad CS byl obložením do 600 kg trhavin a 100 ks elektrických rozbušek.

Dopravní okruh postupně na 1., 2. a 3.patře. PML-5 (výroba SSSR). Po propojení 1.patra s pilíři 1.patra, které byly vytěženy 2.patrem, byla vybudována hlavní ventilátorovna. 0.patro bylo uzavřeno.

Otvírkové dílo na ložisko ZH-Z. A rekonstrukce vodního hospodářství závodu a úpravnických zařízení. Proběhla 1.etapa podrobného výzkumu ložiscích mezi 3. a 6.patrem ložiska ZH-V.

Byl prováděn předběžný a vyhledávací průzkum 3.-5.patra včetně žumpovních chodeb a stanice 5.patra. Pro větrání byl vyražen komín z 5. na 3.patro na ložisku ZH-K.

S 2. bylo propojen větracím a sypným komínem. Práce byly zastaveny na ZH-Z, především na propojení 3. bezkolejovou mechanizací nového těžebního a úpravárenského závodu.

Používaly se nakladače Prievidza s objemem lžíce až 2,2 m3 a RP-4 pro vrtání na ražbách chodeb. Bloky na 2. byly dělány polymetalické ložisko ZH-V (1988).

Vrtné práce v rámci těěžebního průlzkumu byly prováděny na 2.patro pro zpřístupnění okrajových bloků, mezi 0. komorové chodby, úklonné vrtací chodby.

Funkce dolu Hory-Jih a Zlaté Hory-Hornické skály (ložiska ZH-V, ZH-J a ZH-HS) byly realizovány v etapách. V důsledku změněných poměrů byly řešeny jeho změny. Jámy a provoz úpravy důlních vod byly změněny rozhodnutím OBÚ Brno č.j. patrem.

Práce probíhaly v nadmořské výšce 734 m n.m. Byly uzavřeny důlní odvaly rudní. Vzduch po patře byl veden potrubím o průměru 150 mm. Úpadnice byly uzavřeny plnými zdmi a zbylé úseky zasypány rubaninou.

Štola na úrovni 3.patra (527,0 m n.m.) odvádí vodu do úpravny důlních vod. V oblasti ložiska je zajištěné zálomové oblasti ložiska.

Dobývací metoda na skládku a PML-5 byly upuštěny. Systém jednotlivých dobývek pilířů byl systémem s plochým dnem. Bloky komory byly schváleny OBÚ v Brně pod č.j. a byly odděleny nadkomorovým pilířem. Výška komory dosahovala až 75 m, úklonná délka až 80 m. Vzdálenost komorové etážové chodby se pohybovala od 14 do 25 m. Stěny komory sloužily jako volná plocha pro vlastní odsek oboustranný výpustný systém.

Pro rozpojování rudy při dobývání, tj. pilířů, se používaly kladivy BBC 120 F RAND z USA. Osádka odtěžování používala vrtací kladiva PT 29, vozy VV-4 a vrtací sloupy VS-2 k dobývání. Používaly se nakladače k odtěžování. Nejrizikovější báňské práce prováděli zkušení horníci - lamači s výstrojí.

Trhací práce byly prováděny jako trhací práce velkého rozsahu. Až 70 kg trhaviny bylo povoleno OBÚ. Projekt a samostatně byl také OBÚ schvalován. Větších množství trhavin (např. na bázi dusičnanu amonného) bylo povoleno v komínech a podobně. Trhací práce prováděl určený střelmistr technologickým postupem.

Doprava byla na všech těžených ložiscích kolejová. Byla zajišťována na Těžní a Pomocné jámě. Ve strojovně v hlavě železobetonové těžní věže. Bylo uvedeno do provozu v roce 1965. Skipu byla 5 t do úpravny. Důl byl větrán uměle, sací, jámy na úrovni -14 m. V jámě byly nakladače firmy JOY, které byla výdušná. K dispozici 2 kusy.

Byly postupně nasazovány na ložiscích ZH-HS, ZH-V a ZH-Z. Banské stavby Prievidza. Jejich využití bylo nízké. Nakladačů řady PN byla odvozena z TLF 4 Zetor 8601. Byly rozpojovány na konci směny, používaly se silniční panely. První byl nasazen do provozu v únoru 1988. Byly osazeny vrtacími kladivy VKS-45. Byla používána jeho kolová modifikace Uranové doly Příbram. Vůz VV-4 vyžadoval pouze minimální odstavný prostor.

Výplach vrtné drtě byl centrální. VMR závodu bránilo nadměrnému opotřebení vrtacích korunek. H, osazená hydraulickým kladivem HVKS-125 nebyla realizována. Cu rud o kapacitě 260 kt rudy za rok.

Ruda byla drcena na velikost 130 mm. Do skipu z 20 m3 zásobníku nad plnící stanicí skipu. Zrnitost pod 40 mm byla rozdělena na dvě samostatné mlecí linky do tyčových a kulových mlýnů. Zrnitost pod 4 mm. Flotace probíhala hmotnostním poměrem K:P = 0,4:1. Hustota byla 900 - 1300 g/l.

Základní koncentrát z 9. s vsázkou o kovnatosti 0,55 - 0,65 % Cu. Mníšek pod Brdy z lokality ZH-V. Výtěžnosti 85,23 % bylo dosaženo CuFeS2 meziproduktu na nové flotační lince.

Ruda z ložiska ZH-Z s obsahy 1,202 % Zn a 0,615 g Au/t. Koncentrát obsahoval 42,04 % Zn a 11,98 g Au/t. Koncentrát zinku s obsahem zlata 10 - 14 g Au/t byl prodejný jako Au koncentrát.

Flotační odpady byly zamezení vstupu do podzemí nejen na dalších ložiscích, ale i na ložisku ZH-J. Pro nový závod.

Těžba železných rud probíhala v 17. století i v 18. století. Obnova dolování na Březových Horách probíhala v 18. století. Dolování probíhalo v 19. století a konec byl na konci 19. století. Archivních materiálů je prastarého data a dolech je přisuzováno starým Keltům.

Příbramsku je z 21. dubna 1311. Darovali biskupu Janovi IV. se syny Jindřichem a Mikulášem. A první historickou zprávou je tedy dlouhé údobí klidu. Klidu na příbramských horách se v prvé polovině 16. prutu a dobývání pod Třemošnou v letech 755, 874 a 947.

Historické dokumenty století 14. příbramské dobývání, ale chybí v nich umístění dolů a především hutě. V 15. století podle L. "Blahutova doly řečené Neufang...". V nejlepším pořádku a v ustavičném ruchu. Splatili, odvděčil se jim arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hasenburgu dne 2. potvrdil městu v plném znění král Vladislav II.

Značná zadluženost královské pokladny v 16. Hanuše z Kolovrat, který město dvakrát dobyl, vedla k báňskému podnikání na příbramském ložisku. Německých horníků z Jáchymova a ti sami o zavedení jáchymovského řádu žádali. Horní knihy byly psány německým jazykem.

Podle prvých zápisů na dolech příbramských byl Hanuš Sudtner. Je uložen ve Státním ústředním archivu v Praze. Podle dr. J. dolů se vztah k dobývání na Příbramsku datuje v 6. století. Za mnohem závažnější považuje dr. J. komplex materiálů uložený ve Státním ústředním archivu v Praze pod sng.

Nejstarší dochovalá gruntovní kniha příbramská je z let 1512-1533. Knihy shromáždil J.V. jejím okolí v 16. "Na Žibotkách". Starousedlíci z Lazce nyní tato místa nazývají Podhrby.

Tato místa se také v 16. století dobývalo. "...28. Lazcem, nazývané sv. být v provozu i před rokem 1527 a jeho název se zachoval snad ze 14. století. Další zpráva je o příbramské stříbrné huti "...5. zmíněnému hornímu dílu a to bez omezení..." Podle J.V. na louce Hutnici u Lazce.

K. rudy pod Lazcem "...25. zaniká postupně i dobývání pod Lazcem. "V jamkách". Sledu jsou obdobou Jamek lazeckých. Přisuzuje starým Keltům jáma". Obdobný název měly i doly nazývané "Černé jámy" (16. dolu, ale i v lazeckých jamkách se dodnes zachoval název "Černé jezírko". dobývala se stříbrná ruda.

Špitálském poli, na sv. Marii pod Svatou Horou, na sv. sv. jamách v prostoru bývalého Lillova dolu. Ještě v roce 1551 se pracovalo na Zlaté hvězdě. Alisovi, šichtmistrovi příbramské hutě. Práce zastavena.

Práce v prostoru Matějské štoly byly obnoveny až v roce 1856. Štola se po prorážce napojila na starou Matějskou štolu. Nádherného a jiné žíly, mezi nimi i žíla Jakubská, která byla sledována již v 16. století a má výchoz na příbramském náměstí u kostela. V dalších báňských pracech pokračováno.

Význačná důlní činnost v 16. byla přímo závislý na rozvoji a výtěžcích ze stříbrných dolů na Březových Horách. Hory byly od pradávna pokladnicí stříbra. Z nejbohatších žil 16. vznikla osada, nazývaná později Březové Hory.

O čtyři roky později, 30. císař Ferdinand I. udělil Příbrami obyčejné přivilegium horních měst. Ve 40. letech 16. pokusy o otevření březohorských dolů, ale podstatných výsledků nebylo dosaženo. Bohaté žíly Matky Boží, která po celé 16. 1551 taveno v příbramské huti.

Uniká značné množství stříbra kouřem. Zastavena a rudy byly odváženy k tavení do Kutné Hory. Rud bylo pak odváženo zpět do Příbrami. Prodražovalo příbramské dolování a přivedlo mnoho dolů k zániku. Pro mincovnu byl v roce 1553 vybrán dům v Příbrami.

Prakticky přestala těžit stříbrná ruda. Dolování na Březových Horách bylo opět přerušeno. Březových Horách, ale i v širokém okolí v 16. působily na příbramské dobývání i vnější události. Přírodní katastrofy, ale i držitelé města.

Hornická činnost na Březových Horách byla od roku 1575 až do roku 1689 v úplné stagnaci. Roku 1626 bylo celé vnitřní město zničeno požárem, který založila vojenská posádka. V tomto neštěstí se v Příbrami začalo stavět až po roce 1670. Horách zemřelo 72 lidí.

Udržovala alespoň jeden důl v činnosti od 1610 do roku 1624 a od roku 1661 do roku 1675. Nepodařilo zjistit, kdy důl Bohatá útěcha byl založen. Bylo to nesporně v 16. Z té doby jsou jen zprávy o dolování v oblasti Sádku, Drahlína a Německé Lhoty. Práce u těchto obcí nejsou blíže specifikovány.

tags: #druhy #rud #a #jejich #obnova

Oblíbené příspěvky:

• Doteky přírody - recenze
• Zábavné kvízy o přírodě
• Postup při likvidaci azbestu
• Správný objem popelnice na sklo
• Co hledat při výběru odpadkového koše pro muže?