Problémy s přírodou v Rumunsku: Odlesňování, desertifikace a ochrana pralesů

Rumunsko, země s bohatou přírodou, čelí v posledních letech závažným problémům v oblasti životního prostředí. Mezi nejpalčivější patří masivní odlesňování, rozšiřování pouští a nedostatečná ochrana pralesů.

Odlesňování a jeho dopady

Lesnatost Rumunska se pohybuje kolem 26,7 %, což je pod evropským průměrem. Důvodem je masivní odlesňování, které vede k erozi půdy. Rozsáhlé oblasti na jihu Rumunska se postupně proměňují v poušť. Kácení lesů obnažilo vrstvu písku, která se pomalu rozpíná. Zemědělci si stěžují na nedostatek vláhy a nízké zisky z polí. Ochránci přírody volají po opětovném vysázení lesních porostů, které by zpátky mohlo přivést rozmanitost živočichů a přispět k obnově ekosystému.

Na jihu Rumunska se dřív rozkládaly lesy. Tehdejší komunistický režim je v 70. letech vykácel a vystavěl obrovský zavlažovací systém. Později se ale ukázalo, že zavlažovací systém je drahý a vysoce neefektivní. Po převratu ho úřady z většiny přestaly využívat a zastavily údržbu.

Podle Cipriana Galusci z Greenpeace se vědci shodují, že k úspěšnému zadržení vody v krajině, je třeba, aby dané území bylo pokryté lesy alespoň z 15 procent. Podle středního scénáře bude za 30 let suchem a desertifikací ohrožený celý jihozápad země, včetně hlavního města.

Pralesy: Poklad Rumunska v ohrožení

Co se týče rozlohy pralesů, patří Rumunsko mezi nejvýznamnější v Evropě. Podle odhadů odborníků se zde nachází až ⅔ člověkem nenarušených lesů celé Evropské unie. Povětšinou jde o smrkovo-bukovo-jedlové a smrkové horské pralesy ve východních a jižních Karpatech. Podle mapování "Pin Matra", jehož výsledky byly publikovány v roce 2005, může být v Rumunsku stále až 218 tisíc hektarů pralesů a starých lesů.

Čtěte také: Krásy Transylvánie

V červenci 2017 bylo více než 24 tisíc ha starých bukových lesů a pralesů v Rumunsku zahrnuto do mezinárodní sítě lokalit "Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy" při UNESCO, protože představují "výjimečné přírodní hodnoty". V ochranných pásmech a na okrajích těchto lokalit však nadále pokračuje těžba.

Destrukce pokračuje i v současnosti, přestože stále platí lesní zákon z roku 2008, který v pralesích a zachovalých přírodních lesích těžbu zakazuje. Také ministerská vyhláška č. 3397/2012 zakazuje těžbu v pralesích, které byly identifikovány v rámci projektu "Pin Matra", avšak ze strany vlastníků a obhospodařovatelů lesů panuje obecně velká ignorace.

Národní katalog pralesů

Nadějným krokem pro dosažení úspěšné ochrany bylo v roce 2015 nastartování tvorby "Národního katalogu pralesů", který by se měl stát celonárodní databází pralesních lokalit s ochranářskými důsledky. Avšak do března 2018 bylo v tomto katalogu zahrnuto jen kolem 20 tisíc ha pralesů. Stát zatím na mapování a zařazení pralesů do katalogu nevyhranil žádné zdroje a v současnosti je realizováno převážně neziskovými organizacemi, které tyto činnosti financují z vlastních projektů. Nejvýznamnější mapovatelem je WWF, který publikuje průběžné výsledky mapování. Dalším mapovatelem je nezávislý německý projekt financovaný z nadace DBU, který vede prof.

Zařazení do katalogu vyžaduje publikování odborných studií, které dokazují, že vymapované lesy splňují kritéria definovaná ministerským nařízením č. 2525/2016. Kamenem úrazu je, že pro samotnou ochranu se vyžaduje i souhlas majitele, takže pokud majitel se zařazením nesouhlasí, nemůže být prales oficiálně chráněn. Tyto průtahy a problémy umožňují další postupnou těžbu pralesů na mnoha lokalitách.

Podle rumunské pobočky organizace Greenpeace zmizí každý den v Rumunsku devět hektarů pralesa.

Čtěte také: Nera a další rumunské toky pro vodáky

Pokud vláda Rumunska nezačne podporovat výzkumné aktivity vědců a nevládních organizací, kompletní zmapování státu bude trvat ještě několik desetiletí.

Nelegální těžba dřeva

Pokud se zaměříme na čísla, podle rumunské vlády a aktivistických skupin zde bylo od pádu komunismu do roku 2011 nelegálně vytěženo více než 80 milionů kubíků dřeva, což je téměř čtvrtina celkového objemu vytěženého dřeva v tomto období. Podle satelitních snímků zmizelo v tomto období téměř 280 tisíc hektarů lesa, z nichž byla více než polovina součástí národních parků či jinak chráněných území.

Americká nezisková organizace Environmental Investigation Agency (EIA), jež se nelegální těžbou v Rumunsku od roku 2013 zabývá, odhalila, že hlavní podíl viny nese především rakouská firma Holzindustrie Schweighofer, jež je jedna z největších zpracovatelů dřeva v Evropě. Ačkoliv tato firma ve svém prohlášení z roku 2015 odmítla veškerá obvinění, která dokonce označila za falešná a vykonstruovaná na základě nepravdivých a nepodložených informací, pracovníkům organizace EIA se v přestrojení za obchodníky a za pomocí skryté kamery podařilo získat záběry, na nichž je evidentní, že zástupci rakouské firmy nemají s odkupem nelegálního dřeva sebemenší problém.

Co se právní ochrany týče, důležité je zmínit, že ačkoliv v posledních letech přišly ze strany vlády jisté patřičné kroky, které by situaci mohly zlepšit, v praxi jsou stejně ignorovány. Takovým příkladem může být nařízení z roku 2008, na základě kterého by měly být všechny potencionální pralesy chráněny ještě předtím, než získají oficiálně status chráněné oblasti.

V letošním roce jsme se také mohli seznámit s informací, že na základě práce organizace EIA byla firmě Holzindustrie Schweighofer dočasně pozastavena certifikace systémem FSC (Forest Stewardship Council), stejně tak, jako auditnímu orgánu Quality Austria, jež měl proti nezákonnému konání rakouské firmy zasáhnout.

Čtěte také: Pravidla pro kempování v Rumunsku

V Rumunsku se rozprostírají jedny z největších pralesů v Evropě, ale rychle mizí. V říjnu tu přišli o život dva lesníci, když se snažili les ochránit před nelegálními těžaři.

V Rumunsku je v podstatě dřevařská mafie. Mafie, která obchoduje s nelegálním dřevem.

Biodiverzita a lov

Bezmála polovinu plochy Rumunska (47 %) tvoří přírodní a přírodě blízké ekosystémy. Plná čtvrtina země je pokryta lesy a polovina z nich zůstává lidmi prakticky nedotčena. Díky tomu má Rumunsko jeden z nejrozsáhlejších areálů neporušeného lesa v Evropě a není divu, že panenská netknutost flóry nahrává bohatství živočišných druhů. Žije zde 60 % všech evropských hnědých medvědů a 40 % evropské vlčí populace. K tomu je třeba přičíst bezmála 400 druhů dalších savců, množství ptáků, plazů a obojživelníků.

Transylvánie je také zemí vysokých hor s dokonalými turistickými a lyžařskými stezkami, s vesničkami, kde jako by se zastavil čas, v tomto koutku světa „se zemědělskými zámky“, je to také - zvláště na podzim - Mekka pro ty myslivce, které vzrušují nebezpečné výpravy. Organizují se zde lovy na největší šelmy žijící v Evropě: vlky, rysy a medvědy.

V Rumunsku, díky své geografické poloze, je příroda divoká a nebezpečná. Nepřístupný terén Karpat vytváří ideální podmínky pro život velkých predátorů. Koneckonců, polovina rozlohy lesů Karpat připadá právě na Rumunsko. Nepřekvapují proto jejich počty: medvědů se odhaduje na téměř 5000, vlků na 2500 a rysů na 1800 kusů. Všechny tyto druhy žijí ve volnosti, bez zásahu člověka v přirozeném prostředí. Ačkoli rumunské Karpaty představují pouze 1,4 % evropských lesů na západ od Ruska, žije v oblasti 50 % populace medvědů, 35 % vlků a 30 % rysů.

Fakt, že 50 % rozlohy lesů Karpat, ve své přirozené podobě, připadá na Rumunsko, podstatnou měrou zvyšuje biodiverzitu.

Napomáhá tomu i ta skutečnost, že Vědecká Dozorčí Rada Unie se rozhodla zrušit zákaz dovozu trofejí medvědů hnědých ulovených v Rumunsku do zemí EU. Toto rozhodnutí skýtá evropským myslivcům možnost lovu největší evropské šelmy.

Závěr

Rumunsko se potýká s vážnými environmentálními problémy, které vyžadují okamžitou a efektivní řešení. Ochrana pralesů, boj proti nelegální těžbě dřeva a obnova zdevastované krajiny jsou klíčové pro zachování přírodního bohatství této země pro budoucí generace.

tags: #Rumunsko #problémy #příroda

Oblíbené příspěvky:

• Složení a Využití Jemně Disperzního Odpadu
• Budoucnost odpadového hospodářství
• Recyklace ve Francii
• Co je skleníkový efekt?
• Ohrožený lenochod tříprstý