Růže bedrníkolistá: stanoviště a pěstování

Růže bedrníkolistá (Rosa pimpinellifolia), syn. Rosa spinosissima, Rosa myriacantha, je kvetoucí keř z čeledi Rosaceae - růžovité, rodu Rosa. Jde o botanický druh, který je domácí téměř v celé Evropě, v jihozápadní Asii a západní Sibiři. U nás patří k silně ohroženým druhům. Ve volné přírodě se vyskytuje v teplejších vinařských oblastech.

Popis a charakteristika

Růže bedrníkolistá vykvétá během května až června jednoduchými květy bílé barvy se žlutým středem, které mívají někdy nádech do žluta nebo do růžova. Vytváří 1 metr vysoký keř se silnými výhony, přičemž značně roste do šířky. Větve jsou hustě ostnaté s tenkými ostny. Listy jsou zelené, po okrajích pilovité, liché, péřovitě složené. Velmi zajímavě zbarvené jsou šípky, mají černo-fialovou barvu.

Jedná se o nízký prutnatý keř dosahující maximálně 1 m výšky, nejčastěji však dorůstá výšky okolo 50 cm (v závislosti na stanovišti). Nejčastěji tvoří polykormony spojené podzemními výběžky. Kvete bíle, výjimečně růžově, od května do června. Kulovité šípky jsou černofialové, na vzpřímených, holých nebo žláznatých stopkách.

Tento opadavý keř je charakteristický extrémně hustými trny pokrývajícími větve, často až do země. Vytváří nízké, rozložité porosty. Květy jsou obvykle jednoduché, bílé, krémové až světle růžové, vonné a objevují se časně na jaře. Po odkvětu tvoří kulaté plody, šípky, které dozrávají do tmavě fialové až černé barvy.

Rozšíření a stanoviště

Celkové rozšíření zahrnuje severozápadní, střední a jižní Evropu, jihozápadní Asii a západní Sibiř. V České republice druh vytváří dvě oddělené arely. První je omezená na centrální část Labského středohoří, kde se růže bedrníkolistá vyskytuje velmi vzácně na několika málo lokalitách. Druhá oblast leží v Panonském termofytiku s občasným přesahem do sousedních (chladnějších) oblastí. Zde se místy vyskytuje vzácně až roztroušeně.

Čtěte také: Tajemství černé růže

Růže bedrníkovitá pochází z Evropy, roste na jihovýchodním pobřeží Islandu a ve Velké Británii na březích. Od střední Evropy dále k východu vyhledává suchá a teplá stanoviště (v České republice roste např. na jižní Moravě). Roste i v jihozápadní Asii, na západní Sibiři a pravděpodobně i dále na východ, kde je hodnocena již na úrovni vnitrodruhových taxonů.

Jedná se o výrazně světlomilnou (heliofilní) a teplomilnou rostlinu, která vyhledává otevřená a plně osluněná stanoviště, jako jsou skalní stepi, suché pastviny, výslunné kamenité stráně, okraje světlých lesů (především teplomilných doubrav) a písčiny. Vůbec nesnáší zastínění. Roste na mělkých, suchých až vysýchavých, skeletovitých a živinami chudých půdách. Je to typický kalcifyt, což znamená, že striktně preferuje půdy s vysokým obsahem vápníku, tedy bazické až neutrální.

Pěstování růže bedrníkolisté

Růže bedrníkolistá, tak jako ostatní růže, má v oblibě především slunná místa bez přímého úpalu. Na půdu není náročná, stačí jí jakákoliv zahradní zemina, která je mírně vlhká, s dostatkem živin a vápníku. Při výsadbě je vhodné dát do jámy kompost a během roku ji přihnojte hnojivem pro růže. Letní řez nepotřebuje, v zimě ji budou zdobit šípky. Vyžaduje občasné zmlazení, čímž upravíte tvar keře a prodloužíte její věk. Odstraňte poškozené, suché, staré a mrtvé dřevo. Okolí růže je vhodné nastlat kůrou, čímž se zvýší podíl vzduchu v půdě.

Růže vyžadují dostatek světla a tepla, ne však úpal, polohu chráněnou před větrem a výživnou půdu. Nesnášejí stín, studené a uléhavé půdy, vyžadují půdu hlinitou nebo lépe hlinitopísčitou.

Původní, botanické růže (i přírodní kříženec stolístka) jsou na pěstování nenáročné. Dobře pokvetou na slunném místě, v humózní, propustné půdě hnojené kompostem. Snadno se množí řízkováním nebo dělením. Sazenice vysazujeme na vzdálenost jednoho metru, o 5 cm hlouběji, než rostly ve školce. Půdu kolem sazenic bychom neměli nechávat obnaženou, slunci a větru vystavenou - mulčování chrání jak její úrodnost, tak kořeny rostlin. Řez nutně nevyžadují, ale pokud výhony po odkvětu o třetinu zkrátíme, budou keře košatější. Zjara je můžeme zmladit hlubokým řezem, jinak stačí odstranit suché a přestárlé výhony.

Čtěte také: Královna starých růží: Cardinal Richelieu

Rozmnožování

Růže bedrníkolistá se velmi dobře množí. Rozmnožování růží je lépe přenechat odborníkům. Tím nejsnadnějším je řízkování. U růží jsou pro něj nejvhodnější tzv. bylinné až polovyzrálé stonkové řízky, odebírané asi v polovině června. Zakořenění podpoří stimulátor AS -1. Je dobré si pořídit malou množárnu, kde je možné regulovat teplotu a vlhkost. Řízkovanec sice možná zakoření i pod sklenicí na záhonu, ale není to jisté a je to pro něj velká zátěž.

Náročnější metodou je očkování růží, které se provádí od poloviny července do poloviny srpna.

Využití v zahradě

Růže bedrníkolistá se nejvíce hodí do přírodně koncipovaných zahrad. Využití najde v městské zeleni nebo v parcích. Uplatní se jako solitér uprostřed trávníku nebo i ve skupinové výsadbě. Vhodná je do kombinace s různými dřevinami, například s tavolníkem (Spiraea), vajgélií (Weigela) nebo s pustorylem (Philadelphus). Vynikne vysazena před vysoké stromy a jehličnany. Může vytvořit volně rostoucí živý plot vysazena v řadě za sebou.

Využití a léčivé účinky

V léčitelství se historicky i v současnosti sbírají její plody (šípky), které jsou mimořádným zdrojem vitamínu C a používají se k přípravě čajů na posílení imunity, při nachlazení a k prevenci infekcí. V gastronomii jsou zralé, tmavě fialové až černé šípky jedlé, avšak před konzumací je nutné odstranit dráždivé chloupky a semena; zpracovávají se na marmelády, sirupy, vína či kompoty. Květní plátky se mohou kandovat nebo použít k aromatizaci cukru.

Klíčovými obsaženými látkami v plodech jsou především vysoké koncentrace vitamínu C (kyselina askorbová), dále vitamíny skupiny B, vitamín K, P (rutin), karotenoidy (např. lykopen, beta-karoten), flavonoidy, třísloviny, pektiny a ovocné kyseliny. Květní lístky obsahují vonné silice (geraniol, nerol, citronelol). Semena uvnitř šípků jsou bohatá na mastný olej s vysokým obsahem esenciálních nenasycených mastných kyselin (např. kyselina linolová a linolenová).

Čtěte také: Lze kompostovat větve z růží?

Ochrana

V České republice patří mezi zvláště chráněné druhy rostlin a je zařazena do kategorie „silně ohrožený druh“ (§2) dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., což znamená, že je zakázáno ji trhat, vykopávat, poškozovat nebo jinak rušit v jejím přirozeném vývoji. V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je vedena v kategorii „ohrožený“ (C3).

tags: #růže #bedrníkolistá #stanoviště #pěstování

Oblíbené příspěvky:

• Bezpečnostní rizika v USA
• Egypt a české vesnice: Odpady
• Návod na instalaci myčky
• Třídění odpadu
• Odpad Uherské Hradiště - kde najít kontejnery