Rysy ekologické legislativy v České republice

Rys ostrovid v minulosti obýval většinu území naší republiky, dnes je druhem ohroženým. Znamená to velkou ztrátu pro ekosystémy, neboť rys v nich hraje velkou roli. Živí se lesními kopytníky, jako jsou například srnci, čímž reguluje populaci těchto zvířat, a přispívá k obnově lesa. Srnci totiž okusem poškozují mladé stromky.

V posledních letech se počet rysů v České republice mírně zvyšuje. Rysům se však nedaří rozšířit do dalších vhodných biotopů a trvale se vyskytují jen v jihozápadních Čechách a na moravsko-slovenském pohraničí. Již více než dvacet let jim v šíření brání zejména fragmentace krajiny a nelegální lov. Zdá se, že řešení jsou tudíž nasnadě: v dopravních plánech zohledňovat znalosti o migračních cestách rysů, vzdělávat myslivce o roli rysa v ekosystémech a bojovat proti trofejovému lovu. Daří se je prosazovat do praxe?

V současné době se na území České republiky nachází část česko-bavorsko-rakouské (BBA) populace, a to v jihozápadních Čechách, a také okraj karpatské populace, a sice v oblasti Moravskoslezských Beskyd a Javorníků. BBA populace vznikla vypuštěním rysů odchycených na Slovensku. Reintrodukce se konala ve dvou vlnách v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století v Bavorském lese a na Šumavě. Ke konci devadesátých let početnost této populace dosáhla 100-150 dospělých jedinců, poté však klesla téměř na polovinu. V současné době opět mírně roste. Potvrzují to studie mezinárodního projektu 3Lynx, jehož se zúčastnily organizace a státní orgány z Česka, Německa, Rakouska, Itálie a Slovenska.

V Moravskoslezských Beskydech i v Jeseníkách se rysové usadili v osmdesátých letech. Šlo o příchozí jedince ze Slovenska, kde tehdy rysí populace rostla. Společně s polskou populací se dá hovořit o několika stovkách dospělých jedinců. Rysové z obou populací se však nešíří do dalších vhodných biotopů, kterých je u nás dostatek. Například se jen sporadicky objevují v Krkonoších, Českém Švýcarsku, Brdech, Moravském krasu, Slavkovském lese nebo Krušných horách.

Nelegální lov a jeho dopad na populace rysů

Jednou z příčin tohoto stavu je i nelegální lov. V sezóně 2018-2019 studie projektu 3Lynx evidovala v areálu výskytu BBA populace dva takové případy. Zároveň z neznámého důvodu z území zmizelo dalších třináct dospělých rysů, kteří se na něm vyskytovali v předchozí sezóně 2017-2018. Studie totiž pracovala s dospělými rysy, kteří jsou méně náchylní k migraci. Nešlo ani o staré jedince, u nichž by do úvahy přicházelo přirozené úmrtí. Navíc výzkumy jiných evropských populací ukazují, že přirozenou smrtí meziročně zemře jen zhruba 1,5 procenta populace.

Čtěte také: Rysy afrických kultur a ekologie

Ztráta rysů na jihovýchodě Moravy je vzhledem k nízké početnosti této populace ještě citlivější. Pytláci zde smrtelně zranili rysa v létě 2020. Devítiletý rys Olda byl v květnu 2020 nalezen v Javorníkách v zuboženém stavu. Zraněním způsobeným střelnou zbraní bohužel podlehl. Závažnost problému nelegálního lovu potvrzuje i výzkum Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a České zemědělské univerzity v Praze z roku 2015, který se mimo jiné zaměřil na myslivce zejména z jihovýchodních Čech. Patnáct procent z těchto myslivců sdělilo, že jednou či několikrát zabili rysa, a skoro polovina zná případy nelegálního lovu rysa.

Podle strategie ochrany BBA populace projektu 3Lynx je potřeba řešení daného problému zakládat právě na spolupráci s myslivci a na budování důvěrného vztahu mezi všemi klíčovými aktéry, k nimž vedle myslivců patří orgány státní správy, neziskové environmentální organizace a lesníci. Tito aktéři by se mezi sebou měli setkávat a vyměňovat si informace. Daří se tyto záměry provádět v praxi?

Tereza Mináriková z organizace ALKA Wildlife sděluje, že se zapojení myslivců a lesníků do monitoringu rysů v oblasti BBA praktikuje již léta. I když se podle Minárikové tolerance vůči rysovi díky těmto aktivitám zvyšuje, nemyslí si, že by se tím podařilo odradit konkrétního pytláka od nelegálního lovu. „V poslední době to vypadá, že se rysi nelegálně loví spíš pro trofej a také pro zážitek a adrenalin než z obavy, že vyhubí všechny srnky. Přestože je nelegální lov jedním z hlavních důvodů úmrtí rysů v Česku, policii se doposud nepodařilo chytit žádného pachatele tohoto činu.

Podle Josefy Volfové z Hnutí DUHA případy zabití rysů často šetří místní policie, která nemá s danou problematikou dostatek zkušeností. Může nastat i konflikt zájmů. Rysice Laura, jejíž tělo našel chatař na podzim 2018, poblíž Lysé hory, zahynula na následky střelného zranění. Podle Volfové by pomohlo, kdyby policie více spolupracovala s experty. V úvahu přichází založení nadoborové expertní skupiny, která by se zúčastnila vyšetřování. Také je potřeba přesně stanovit, jak postupovat při nalezení mrtvé či zraněné šelmy. V současné době potřebné protokoly postupu chybějí.

Fragmentace krajiny a její vliv na populace rysů

Mladí rysové většinou nezůstávají v teritoriu rodičů, ale hledají své vlastní. Pro tento účel podnikají dlouhé cesty, při nichž se mohou vzdálit od domova až na několik stovek kilometrů. Rysové jsou přitom velmi citliví na fragmentaci krajiny a snaží se vyhýbat nejen silnicím a lidským sídlům, ale také otevřené zemědělské krajině. Z tohoto hlediska je česká krajina velmi problematická. Monitoring projektu 3Lynx ukázal, že v sezóně 2018-2019 čtyři rysové z BBA populace zemřeli pod koly aut. Mrtvý rys na dálnici D1 u Brna v prosinci 2020 byl vyfocen ve fotopastech v Bílých Karpatech a Beskydech.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Podle Jarmily Krojerové z Ústavu obratlovců biologie Akademie věd ČR je fragmentace v této části Česka problematická i proto, že se v posledních letech množí počet případů šíření rysů z Karpat. Úmrtím rysů na dálnicích pomáhají předcházet ekodukty, ať již nad, či pod úrovní komunikace. Kvalitní ekodukty však chybějí například v Jablunkovském průsmyku, na dálnici D47 v Moravské bráně, na velmi problematické dálnici D1 kolem Brna nebo na Vysočině. Při umisťování ekoduktů je přitom důležité dbát na doporučení expertů či na relevantní data o migračních koridorech rysů a jiných velkých savců. Řešení problému fragmentace krajiny vyžaduje systematický přístup.

Fragmentace krajiny komplikuje výměnu jedinců mezi jednotlivými populacemi, kvůli čemuž může nastat takzvaná inbrední deprese. Vyvolává ji rozmnožování příbuzných jedinců, což v důsledku projevu škodlivých mutací vede k poklesu zdraví a životaschopnosti populace. Podle Krojerové současné genetické analýzy ukazují, že genetická variabilita BBA populace je nízká, a to i v porovnání s dalšími evropskými populacemi. Zooložka se zároveň domnívá, že inbrední deprese zatím nepředstavuje pro danou populaci akutní hrozbu, a to i díky růstu její početnosti v posledních letech.

Za řešení tohoto problému zooložka považuje propojení BBA populace s dalšími populacemi. Další možnost, jak areál BBA geneticky rozrůznit, spočívá ve vypouštění rysích sirotků zachráněných a odchovaných v jiných oblastech Evropy. Krojerová však upozorňuje, že takový zákrok vyžaduje velké množství povolení a komplikuje jej řada legislativních překážek. Navíc by podle ní ke genetickému oživení populace stačilo, kdyby se přechod do tohoto teritoria povedl z času na čas několika málo jedincům, a proto bychom měli preferovat přirozené rozptýlení.

Aby měli rysové tendenci dispergovat, musí být naplněné jejich jádrové oblasti. Pokud v těchto oblastech jsou kvůli pytláctví nebo střetům s dopravními prostředky pořád volná teritoria, nemají jedinci proč migrovat někam do neznáma.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

tags: #rysy #ekologicke #legislativy

Oblíbené příspěvky:

• Kalkulačka CO2
• Co je svázaná produkce emisí?
• Pobřežní zóny: Ekologie a charakteristika
• Vánoční svoz odpadu v Českých Budějovicích
• Recyklace plastů a správné třídění