Historie sadu Boženy Němcové

06.03.2026

Sad Boženy Němcové je jméno, které nese několik parků v České republice. Tyto parky jsou často spojeny s významnými událostmi a osobnostmi, které ovlivnily život a dílo spisovatelky Boženy Němcové.

Ratibořice - údolí Babiččino

Kotlina ratibořická, známá jako „Babiččino údolí“, je místem, kde Božena Němcová prožila nejkrásnější a nejšťastnější období svého života - zlaté mládí. V létě roku 1821 se Panklovi přestěhovali z Vídně do Ratibořic u České Skalice. Otec Barunčin zastával v zámku službu štolby a matka byla klíčnicí vévodkyně. Byt byl jim vykázán v pop. č. 6 na tak zvaném „Starém bělidle“.

Ratibořice jsou víska severovýchodně od České Skalice, vzdálená od města pouze tři čtvrti hodiny. Zámek, vystavěný na místě celému údolíčku vévodícím, z části dvoupatrová to, velmi úhledná budova, v nynější své podobě pochází ze 17. století. Jako dřívější majetníci, tak i učená Kateřina Zahaňská zvolila si Ratibořice letním sídlem svým. Nyní jsou letním sídlem prince Viléma ze Schaumburku, jehož dcera Charlota jest královnou würtemberskou.

Paní Panklová, zastávajíc v zámku obtížnou službu klíčnice, nemohla se věnovati výchově drahých svých dítek. Z té příčiny naléhala na stařičkou svou matku, Magdalenu Novotnou, aby z Olešnice k ní se přistěhovala a vnoučata vychovávala. Bylo to v létě r. 1825, kdy babička do údolí ratibořického se přestěhovala. Panklovi měli tehdy „čtvero dítek, Barunku, Jana, Viléma a Adélku“.

Ostrava - proměna sadu v centru města

Jedno z nejfrekventovanějších míst v centru Ostravy a současně prostor, kde se po setmění dobrovolně zdrží jen malá část Ostravanů, čeká zásadní proměna. Sad protínají koleje a tramvajová zastávka linek číslo 8 a 14. Je zde také zastávka trolejbusů na ulici Mariánskohorské a zastávka autobusů na Sokolské třídě. Park vznikl v roce 1907. Jeho prostor byl oplocen a opatřen dvěma železnými bránami. Jméno Boženy Němcové nese od roku 1919. V letech 1940 - 1945 byl bezejmenný.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

Podle dendrologů je patro listnatých stromů, které je tvořeno převážně kaštany ve velmi špatném zdravotním stavu. V této etapě je naplánováno odstranění 34 listnatých stromů, některých keřů a invazivních druhů. Velkou proměnou projde především plocha kolem tramvajových zastávek. Kde bude vyšlapaný trávník nahrazen mlatovými povrchy, které ve třetím roce budou doplněny sedacími kameny. V průběhu následujících deseti let plánuje městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz do sadu Boženy Němcové investovat 13,7 milionů korun.

Karviná - zámecký park

V Karviné se nachází park Boženy Němcové, dřívější anglický zámecký park s rozlohou 36 ha. Původní zámecký park byl založen r. 1804 v anglickém slohu po empírové přestavbě zámku Fryštátu. Z doby jeho založení se dochovaly některé stromové aleje a vzácné solitéry. V parku se nachází dětský koutek ve stylu slovanského hradiště a rekreační areál „Loděnice“, kde je možno zapůjčit si loďky na projížďku slepým ramenem řeky Olše.

Ve střední části poblíž bývalých koníren se nachází zookoutek s výběhem pro vysokou zvěř a drobným vodním ptactvem. Nyní tento přírodně krajinářský park prochází již několik let rozsáhlou obnovou, jejíž součástí jsou terénní úpravy, modelace a celková revitalizace zeleně. Rekonstrukcí prošel také Larischův altán a Larischova hrobka. Přibližně polovinou parku protéká malebný potok Mlýnka, který dotváří příjemnou atmosféru tohoto kouzelného zákoutí jinak velmi temperamentního města.

Potomci Boženy Němcové

Potomci Boženy Němcové rozhodně neměli lehký život. Sláva spisovatelky přišla až dlouho po její smrti a tři z jejích dětí se musely životem pořádně protloukat. Nejstarší Hynek se narodil v roce 1838. Přestože byl výtvarně nadaný, svůj talent nestihl rozvinout - zemřel v pouhých patnácti letech roku 1853. Karel se narodil roku 1839 a po smrti staršího bratra musel čelit velkým nárokům své matky. V mládí s ním rodiče měli spoustu trápení, oddával se alkoholu, kuřivu a trpěl konstantním nedostatkem peněz. Postupně se stal učitelem v Táboře, nakonec se vypracoval až na ředitele pražského Zemského pomologického ústavu, který se zabýval studiem ovocných odrůd.

V roce 1841 narozená Theodora, která si nechala říkat prostě Dora, se odmala musela starat o domácnost i hospodaření, v čemž její matka příliš nevynikala. Studovala francouzštinu a pracovala jako učitelka v Táboře a Jičíně. Nejmladší Jaroslav se narodil o rok později než Dora. Stejně jako Hynek měl talent na malování, z finančních důvodů však studia v Mnichově nedokončil. Živil se proto jako soukromý učitel kreslení a fotograf v ruské Oděse. Stejně jako bratr Karel se věnoval i botanice a ve Vinnici (na dnešní střední Ukrajině) založil i výzkumný sad, kde vypěstoval nové druhy jablek, angreštů a dalšího ovoce.

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

Alfred Theodor Němec

Alfred Theodor Němec, vnuk spisovatelky Němcové, přišel na svět 22. března 1883 ve vinohradském bytě porodní báby Gabriely Kubové. Dobový tisk chorobu charakterizuje slovy: "Po 2-5 denní inkubaci dostavuje se bolení hlavy, malátnost, vrhnutí, pak bolení v krku a vysoká horečka. Pavláskovi jistě o nemocného Alfreda pečovali ve dne v noci, přesto chlapec záškrtu 13. prosince 1886 podlehl.