Saturejka zahradní: Pěstování a využití této aromatické byliny

Saturejka zahradní (Satureja hortensis) je jednoletá bylina, dorůstající výšky až 30 cm. Je žláznatě pýřitá s keřovitě rozvětvenou lodyhou. Její kořen je dřevnatý a listy jsou zhruba 3 cm dlouhé a řapíkaté. Ve volné přírodě v České republice neroste, pěstuje se pouze v zahradách.

Blízká příbuzná, saturejka horská (Satureja montana), je trvalkou. Byť vydrží mráz, je třeba ji na zimu v našich podmínkách uklízet, či zakrývat.

Popis a výskyt

Saturejka zahradní je jednoletá bylina až 30 cm vysoká, žláznatě pýřitá s lodyhou keřovitě rozvětvenou. Kořen je dřevnatý. Listy zhruba 3 cm dlouhé, řapíkaté. Ve volné přírodě u nás neroste, pěstuje se jen v zahradách.

Saturejka horská

Blízká příbuzná saturejka horská je trvalkou. Byť vydrží mráz, je třeba ji na zimu v našich podmínkách uklízet, či zakrývat, je teplomilná.

Saturejka horská (latinsky Satureja montana) je hustě olistěný polokeř, kompaktní, aromatický, vysoký do 0,5 metru. Stonky jsou tupě čtyřhranné až téměř oblé. Listy jsou hustě nahloučené, celokrajné, kopinaté, lesklé, lysé s výraznými siličnými žlázkami, a ostře zakončenou špičkou.

Čtěte také: Stanování na divoko: co je legální?

Termín kvetení je červen až červenec. Koruny květů jsou bílé, fialově tečkované, růžové nebo světle fialové, 6-14 mm dlouhé. Květy jsou uspořádané v lichopřeslenu.

Pěstování saturejky

Saturejku lze snadno pěstovat na zahrádce nebo i v truhlíku v bytě za oknem, jde o relativně nenáročnou bylinu. Nejlépe se jí daří v slunném a teplém prostředí, proto je ideální vysazovat ji v průběhu jara, abyste ji mohli v době květu, tj. cca od července do září, sklízet.

V teplých oblastech lze saturejku vysévat přímo do řádků asi 40-45 cm vzdálených, do plných řádků širokých výsevem kolem 70-100 g semene na ar. V jednom gramu je 1200-2500 semen. Vyséváme ve druhé polovině dubna nebo začátkem května (začátkem března).

Jinak v běžných oblastech se obvykle předpěstovávají sazenice výsevem 20 g semen pro předpěstování sazenic na plochu 1 aru. Vysévá se již v únoru nebo březnu do pařeniště, bedniček nebo na výsevný záhon, případně zpočátku krytý igelitovou fólií. Hustší výsev můžeme přepikírovat na vzdálenost 3×3 cm, abychom získali silné sazenice a vyrovnanou sadbu. Před výsadbou je nutné rostlinky otužovat.

Po přejití období mrazů - po 15. květnu - můžeme sazenice vysadit hnízdovitě do sponu 40-50 cm (40×40 cm). Po vysázení pouze udržujeme kulturu v bezplevelném stavu pletím a okopáváním, při čtvercovém sponu je snažší plečkování. Saturejka má ráda hluboké půdy, hlinitopísčité, zásobené humusem a vápníkem. Nesmí se hnojit slamnatým hnojem. Je dost citlivá při vzcházení na sucho. Nevhodné jsou půdy zamokřené, jílovité, mazlavé. Ve vhodných půdách je velmi odolná vůči mrazu.

Čtěte také: Tipy pro kempování v Evropě

Výsev

• Předpěstujeme od března do dubna.
• Sazeničky přesuneme ven v květnu.

Sběr a úprava

Pro okamžitou spotřebu můžeme kdykoliv po dosažení rozumné velikosti odstřihnout kousek natě. Na sušení nať sbíráme v době květu. Suší se ve stínu na dostatečně provzdušněném místě, ideálně naskládaná v jedné vrstvě nebo zavěšená do menších svazků.

Pokud se pěstuje pro čerstvou nať jako zelené koření, sklízíme už od květnového termínu. Čím častěji sklízíme, tím víc saturejka obrůstá a kvalita je lepší. Poslední sklizeň provádíme v polovině září, aby nevymrzala. Sušíme přirozeným nebo umělým teplem do 40 °C.

Nať se ihned suší na dobře větraných místech ve stínu, v tenkých vrstvách (8-15 cm) na papírech nebo v menších svazcích (pokud umělou teplotou, ne vyšší než 30-35°C), bez obracení, aby se neodrolily listy s květy. Poměr seschnutí je asi 4:1 (ztráta na hmotnosti asi 75%). Správně usušená droga má původní barvu mateřské rostliny. Droga patří do dobře uzavřených skleněnných nebo plechových nádob, chráněná před světlem.

Účinné látky a užití

Saturejka je perfektním kořením, ale také léčivkou. Obsahuje silice, třísloviny a vitamin C. Upravuje nadýmání a zabraňuje tvorbě plynů. Povzbuzuje chuť k jídlu a čaj ulevuje žaludku. Slouží jako náhražka pepře, nedráždí sliznici. Působí protizánětlivě. Napomáhá odkašlávání díky přítomnosti silice. V neposlední řadě pak pomáhá při léčbě vysokého tlaku a u diabetiků se doporučuje k tišení žízně. Zevně ji lze užívat k hojení ran. Dříve se v lidovém léčitelství také doporučovala nosit ve váčku na krku, protože má prý schopnost posilovat mysl.

Použití je shodné jako u saturejky zahradní - zevní i vnitřní jako antiseptikum, má protizánětlivé účinky, napomáhá odkašlávání (expektorans), působí proti nadýmání (karminativum) a průjmům (antidiarhoikum), zlepšuje vylučování žluči a zažívání (stomachikum).

Čtěte také: Tipy pro kempování v přírodě

Usušená nebo čerstvá nať a listy jako nálev, jako koření čerstvá, sušená i mražená nať.

Vnitřní užití

Saturejka se ve většině indikací nepodává samostatně, častěji se ordinuje v kombinaci s účinnějšími drogami. Chceme-li zesílit desinfekční a antibiotický účinek, mícháme ji s jinými siličnatými drogami. V jiných případech volíme spíše kombinace bez vonných silic, aby čaj nebyl příliš aromatický. Při léčbě vysokého krevního tlaku kombinujeme saturejku nejčastěji s květem hlohu a s natí meduňky, případně se jmelím. V této indikaci se jako nejvhodnější léková forma osvědčila tinktura.

Na přípravu záparu pro tlumení pocitu žízně u diabetiků se používá průměrná jednotlivá dávka 1,5 g, nebo 1-3 kávové lžičky naťové drogy na 1 šálek vroucí vody, zapařit a nechat 15 minut přikryté stát: pijí se 2-3 šálky denně. Střední jednotlivá dávka na zápar je podle německého lékopisu 1,5 g naťové drogy.

Při lehčích střevních potížích a průjmech se užívá 3% zápar (1 lžička drogy na šálek. Pijí se opět 2-3 šálky denně.

Často se ordinují i vyšší dávky, například Infusum Herbae saturejae (10 g, ev. 1 polévková lžíce drogy na 1 sklenici vody), který se jako karminatívum a stomachikum užívá 2-3x denně po 1/4 sklenice (0,5-1 dl) alespoň 30 minut před jídlem.

Zevní užití

Na aromatické koupele se připravuje asi půl litru 15% záparu do jedné koupele.

Zajímavosti

Někdy je též nazývána rostlinou lásky, má i afrodiziakální účinky. Řekové ji zasvětili bohu Dionýsovi a Římané Bakchovi, tedy bohu vína a volných mravů.

Chemické složení

Nať obsahuje hlavně silici (0,3-4%), která se často izoluje - Oleum saturejae. Hlavní složky silice představují karvakrol, p-cymol, borneol, cineol, tujon, pineny, myrcen, terpinen, karyofylen, kadinen - nejvíce bývá karvakrolu (30%) a cymolu (asi 20%).

Složení a užívání

Saturejka je původem z jihovýchodní Evropy. U nás je často pěstována, většinou jako koření. Drogu lze podávat samostatně, ale hlavně ve směsích. Podávání drogy nemá žádné nežádoucí účinky. Do směsí kombinujeme saturejku nejčastěji s květem hlohu a s natí meduňky, případně se jmelím.

• Užívání: 2 čajové lžičky přelít 3 dcl vařící vody, vyluhovat 15 min.

Pěstování:

Obecně: V Evropě se pěstují dva druhy saturejky, a to saturejka zahradní - Satureja hortensis L., jednoletá a saturejka zimní - Satureja montana L., vytrvalá. U nás se však pěstuje jen saturejka zahradní. Je to jednoletá rostlina. Na ŠS v Libochovicích se s velkým úspěchem šlechtí saturejka vytrvalá, o kterou je velký zájem v Německu, Holandsku a Švýcarsku.

Poloha, podnebí, půda: Saturejka zahradní je zvyklá na dobré zahradní půdy a teplé, chráněné polohy v teplých a středně teplých oblastech. Způsob pěstování je závislý na roční sumě teplot. Saturejka má ráda hluboké půdy, hlinitopísčité, zásobené humusem a vápníkem. Nesmí se hnojit slamnatým hnojem. Je dost citlivá při vzcházení na sucho. Nevhodné jsou půdy zamokřené, jílovité, mazlavé. Ve vhodných půdách je velmi odolná vůči mrazu.

Domácí pěstování: Jednoletá rostlina vysoká 20-30 cm. Potřebuje kyprou, lehkou půdu a málo vody. U nás se pěstuje odrůda „Pikanta“ s nedřevnatějícími stonky a krátkými články stonků mezi listy. Poněkud drsnější chuť má víceletá saturejka horská (Satureja montana) dosahující výšky asi 35 cm. Semena saturejky zahradní se vysévají začátkem dubna do pěstebních misek na povrch půdy. K vyklíčení potřebují světlo. Od poloviny května je možno vysévat přímo na záhon. Malé rostlinky jednoťte na vzdálenost 25 cm. Potřebuje hodně slunce a kyprou, živnou půdu. Saturejka horská vyžaduje štěrkovitou půdu a slunce. Nesnáší přemokření.

Doba sběru + sbíraná část: Předmětem sběru je kvetoucí nadzemní část (nať), která se na počátku kvetení 2x do roka (jakmile je alespoň 30 cm vysoká a je v plném květu), podobně jako u majoránky (v červenci-srpnu) odřezává nebo kosí srpem asi 5 cm (8-10 cm) nad zemí, tj. bez spodních částí rostliny, aby ještě mohla saturejka obrazit. Ze zbytků natí znovu vyrůstají výhonky vhodné pro sběr. Sklízíme za suchého počasí po přejití ranní rosy. Čerstvé výhonky a listy se sklízí průběžně. K sušení odstřihujte špičky výhonků před rozkvětem, tehdy obsahují nejvíce aromatických látek.

Zpracování + uchovávání: Nať se ihned suší na dobře větraných místech ve stínu, v tenkých vrstvách (8-15 cm) na papírech nebo v menších svazcích (pokud umělou teplotou, ne vyšší než 30-35°C), bez obracení (podle pramenu 83. každý den obracíme, pak si nať zachová světle zelenou barvu), aby se neodrolily listy s květy. Poměr seschnutí je asi 4:1 (ztráta na hmotnosti asi 75%). Správně usušená droga má původní barvu mateřské rostliny. Droga patří do dobře uzavřených skleněnných nebo plechových nádob, chráněná před světlem.

tags: #saturejka #volne #prirode #vyskyt

Oblíbené příspěvky:

• Klimatické změny Země - podrobná studie
• Ochrana přírody v Kyrgyzstánu
• Environmentální dokumenty ČR
• Úprava fotografií přírody
• Tipy pro výběr odpadkového koše