Sběr komunálního odpadu v České republice: Ekonomické ukazatele a trendy

07.12.2025

Systém třídění, recyklace a využití obalových odpadů v ČR funguje už téměř 30 let. Od začátku je založený na spolupráci průmyslu, obcí a měst a Autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a. Ke konci roku 2023 bylo do systému zapojeno 21 301 firem a 6185 obcí a měst. Častým argumentem lidí, kteří nejsou ochotni odpad třídit, je, že tak nečiní kvůli vysokým nákladům, které musí za likvidaci jejich vlastního odpadu ve své obci nebo městě platit. Dobře k tomu poslouží přehled ekonomických ukazatelů v odpadovém hospodářství obcí za rok 2023.

Ten připravuje pravidelně Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM na základě dat z dotazníkového šetření od obcí a měst ČR. Klíčovým zdrojem informací pro sledování trendů v odpadovém hospodářství jsou každoročně vyplňované dotazníky od obcí zapojených do Systému EKO‑KOM. Společnost EKO-KOM každoročně shromažďuje údaje o odpadovém hospodářství obcí prostřednictvím dotazníkového šetření. Společnost EKO‑KOM, a.s. si velmi váží dlouhodobé spolupráce všech zástupců obcí, kteří se na sběru dat aktivně podílejí.

Náklady na odpadové hospodářství

Náklady na odpadové hospodářství obecně závisí na množství a struktuře odpadů, pro které je služba zajišťována, dále pak na rozsahu a způsobu poskytované služby v souladu s legislativními požadavky a v neposlední řadě také na mandatorních výdajích daných legislativou (např. poplatky a daně). Mezi významné vlivy ovlivňující výše uvedené faktory lze zařadit životní úroveň obyvatel v jednotlivých regionech a jejich spotřební vzorce chování, hustotu osídlení, geografické podmínky, dopravní obslužnost území, způsoby sběru a svozu komodit, dostupnost a vybavenost technologií pro nakládání s odpady, konkurenci firem nakládajících s odpady, způsob stanovování ceny za službu a další. Pro hodnocení ekonomických ukazatelů byly vždy použity jen ty formuláře Dotazníků, které byly řádně vyplněné relevantními daty (údaje jsou poskytnuty v požadovaném rozsahu). Celkový vzorek obcí, který byl použit pro hodnocení ekonomických ukazatelů za rok 2024, byl sestaven z 5 897 obcí (tj. 95,1 % všech obcí v ČR) s více než 10,74 mil. obyvatel (tj. cca 99,0 % obyvatel ČR). V následujícím textu jsou prezentovány údaje v rozsahu příspěvků z minulých let, aby byla zachována konzistence sledovaných dat. Prezentovaná data jsou váženým průměrem dané skupiny. Celkové náklady v odpadovém hospodářství jsou vždy součtem všech nákladových položek. Celkové náklady v odpadovém hospodářství jsou součtem všech nákladových položek, které obce v Dotazníku vyplňují.

Jak je vidět v grafu zobrazujícím strukturu celkových nákladů, největší podíl, 48 %, nesou náklady na sběr a svoz směsného komunálního odpadu (v roce 2022 to bylo 49 %). Jak je vidět v následujícím Grafu 1, který zobrazuje strukturu celkových nákladů, největší podíl nesou náklady na sběr a svoz směsného komunálního odpadu (v roce 2024 to bylo 46 %). Následovány jsou náklady na sběr a svoz tříděných odpadů, které tvoří 23 %. Následovány jsou náklady na sběr a svoz tříděných odpadů, které tvoří cca 22 %. Přibližně 16 % z celkových nákladů připadá na ostatní položky, mezi něž zahrnujeme například náklady na provoz sběrného dvora, odklízení černých skládek, úklid litteringu či sběr a svoz nebezpečných odpadů.

Zatímco v roce 2006 platily obce České republiky v oblasti odpadového hospodářství v průměru 698 Kč za jednoho občana, v roce 2023 tato částka činila už 1454 Kč. Následující Graf 2 nabízí zajímavý pohled na vývoj výše celkových nákladů v čase. Zatímco v roce 2006 platily obce České republiky v oblasti odpadového hospodářství v průměru 698 Kč za jednoho občana, v roce 2024 tato částka činila už 1 675 Kč. Průměrné náklady na odpadové hospodářství lze ukázat také podle jednotlivých krajů. Nejvyšší náklady na jednoho obyvatele byly ve Středočeském kraji a v Praze.

Čtěte také: Rak a jeho klepeta

Náklady na tříděný sběr

Náklady na sběr tříděného odpadu tvoří 23 % celkových nákladů a zahrnují sběr a svoz tříděného papíru, plastu, skla, nápojového kartonu a kovu. Jsou součtem nákladů na sběr a svoz tříděného papíru, plastu, skla, nápojového kartonu a kovu. Aktuálně tvoří cca 22 % celkových nákladů. Strmý nárůst v posledních několika letech je způsobený výrazným růstem výtěžnosti tříděného sběru v obcích. Jak je patrné z Grafu 4, v posledních sedmi letech rostou jednotkové náklady přepočtené na obyvatele strměji než v předchozích letech. To je způsobeno především výrazným růstem výtěžnosti tříděného sběru v obcích, především pak prostřednictvím relativně drahých způsobů sběru, jako jsou veřejné nádoby nebo nádoby určené pro jednotlivé domácnosti (tzv. Samotná cena služby (jednotkové náklady přepočtené na tunu sebraného materiálu) nerostla v minulých letech tak prudkým tempem, jak je vidět v Grafu 5.

Zajímavé je také regionální srovnání průměrných nákladů na tříděný sběr podle krajů. V rámci dotazníkového šetření se sledují také náklady na jednotlivé komodity tříděného sběru. Regionální rozdíly jsou uvedeny v mapách s krajskými hodnotami na Obrázku 3-5. Obecně lze vypozorovat, že v průměru jsou náklady na papír a plast vyšší v Čechách než na Moravě. Průměrný náklad pro sběr jedné tuny tříděného odpadu je 6755 Kč, což je proti roku 2022 nárůst o téměř 600 Kč. Nejvyšší náklady na jednu tunu pak vykazovaly tentokrát obce v Plzeňském a Libereckém kraji.

Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu (SKO)

Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu (SKO) tvoří největší složku nákladů obcí s komunálním odpadem. Jedná se o náklady spojené se sběrem a svozem SKO odpadu od občanů včetně vynaložených financí spojených s dalším nakládáním s ním (odstraňování, energetické využití odpadů). Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu (SKO) tvoří největší složku nákladů obcí s komunálním odpadem. Jedná se o náklady spojené se sběrem a svozem směsného komunálního odpadu od občanů, včetně nákladů spojených s dalším nakládáním s ním (odstraňování, energetické využití odpadů).

Jak je patrné z Grafu 8, cena za službu (tedy za jednu tunu sebraného materiálu), roste strměji než náklad přepočtený na obyvatele. Ve srovnání podle jednotlivých krajů nejlépe vychází tentokrát Olomoucký kraj, kde byly náklady na jednu tunu směsného komunálního odpadu necelých 3500 Kč. V průměru přibližně polovinu nákladů na SKO tvoří náklady na jeho odstranění na skládce. V roce 2024 vyšplhala celorepubliková hodnota na 2 253 Kč za tunu odstraněného materiálu, včetně skládkovacích poplatků. Další výraznou položku tvoří náklady na objemný odpad. Jednotková cena za obyvatele vycházela v roce 2024 na 115,6 Kč/ob. Vývoj tohoto ukazatele od roku 2006 je znázorněn v Grafu 10.

Každoroční souhrnný přehled vybraných nákladů je uveden v následující Tabulce 7. Je třeba upozornit, že náklady na sběrné dvory, černé skládky a bioodpady s údržbou zeleně jsou stanoveny pouze pro vzorek obcí s validními daty.

Čtěte také: Nakládání s odpadem: sběrné dvory

Příjmy obcí v odpadovém hospodářství

Kromě nákladů mají obce v oblasti odpadového hospodářství také příjmy. Největším je poplatek od občanů. Kromě nákladů mají obce v oblasti odpadového hospodářství také příjmy. Největším příjmem je poplatek od občanů. Dalšími příjmy mohou být poplatky od rekreantů či majitelů rekreačních objektů v obci, dále od živnostníků zapojených v systému obce. Některé obce také získávají výnosy ze sběru textilu, z prodeje druhotných surovin, dostávají příspěvky od dalších kolektivních systémů (např. za sběr elektrozařízení), přijímají platby jiných obcí za využití sběrného dvora či kompenzační platby za umístění skládky ve svém katastru. Celkem obce získaly v roce 2023 v průměru 965 Kč na obyvatele, z toho příjmy z poplatků od obyvatel činily 691 Kč/ob. Celkem obce získaly v roce 2024 v průměru 1 052 Kč na obyvatele, z toho příjmy z poplatků od obyvatel činily 749 Kč/ob. Celková výše příjmů je ve většině případů nižší než výše nákladů. Obce tedy doplácejí na odpadové hospodářství ze svých rozpočtů. V Tabulce 8 je uveden celkový přehled příjmových položek za rok 2024 dle velikostních skupin obcí.

Legislativní požadavky a cíle

Stávající znění zákona o odpadech obsahuje od svého počátku povinnost pro obce plnit třídící cíle. V letech 2025, 2030 a 2035 musí obce separovat minimálně 60 %, 65 % a 70 % z celkového množství komunálních odpadů.V rámci toho je nezbytné stále zlepšovat třídění všech složek komunálních odpadů (papír, plast, sklo, kov, bioodpad atd.), které se do separace započítávají. Veškeré informace k této problematice je kromě zákona o odpadech možné najít ve vyhlášce o podrobnostech nakládání s odpady, přesněji v § 33 a dalších. Stejně tak tento předpis obsahuje vzorec pro výpočet způsobu plnění cíle, který lze najít v příloze č. 18.

Zároveň je nutné vzít v potaz také návrh evropského nařízení o obalech (k definitivnímu schválení by mělo dojít do konce letošního roku), kde se uvádí, že státy, které nebudou k roku 2026 separovat alespoň 80 % PET lahví a 80 % nápojových plechovek (nikoliv konzerv od potravin a krmiva), budou muset do roku 2029 zavést zálohový systém.

Podle zákona o odpadech musí obce zajistit, aby třídění komunálního odpadu dosáhlo v kalendářním roce 2025 a následujících letech 60 %. Dále pak v roce 2030 a následujících letech bude potřeba třídit 65 %, v kalendářním roce 2035 a následujících letech 70 % z celkového množství komunálních odpadů.

Doporučení pro obce

Pro všechny uvedené separované složky komunálního odpadu mají obce dlouhá léta vytvořen systém, který neustále zdokonalují. Jednou z oblastí, kde však dosahujeme poměrně nízkých hodnot jsou kovy. Sdružení místních samospráv ČR pro obce žádá, aby se v rámci svých odpadových hospodářství zabývali problematikou nastavení systému z pohledu kovových odpadů tak, abychom v dalších letech naplnili požadavky legislativy EU (pokud bude přijata) a také národní legislativy. Jako velmi častý důvod, proč končí tato komodita ve směsném komunálním odpadu, je uváděna nedostatečná hustota sběrné sítě. Od roku 2015, kdy byla obcím stanovena povinnost odděleného sběru také kovové části komunálního odpadu, plní většina obcí tento úkol prostřednictvím jedné sběrné nádoby pro celé území obce, což není, jak již bylo uvedeno, zcela optimální.

Čtěte také: Zapojení dobrovolníků do úklidu České republiky

Je tedy nezbytné uvažovat o možnostech rozšíření počtu sběrných nádob na kov, či využít i tzv. multikomoditní sběr, kdy se do jednoho kontejneru sbírá více komodit. V této souvislosti Vám jistě budou nápomocny Vaše svozové společnosti. Stále větší počet obcí, po dohodě se svozovou společností či třídící linkou, sbírá nápojové plechovky a další kovové obaly ve žlutých kontejnerech spolu s plasty. Pro občany je to velmi jednoduché a výkony sběru rostou. Kovy jsou z podstaty velmi dobře technologicky vytříditelné.