Plasty tvoří nedílnou součást každodenního života většiny z nás. Možná právě teď čtete tento článek v mobilním telefonu, jehož součástky tvoří různé druhy plastů, a zřejmě jej pro jistotu ještě máte v plastovém obalu; dost podobné je to i u počítačů. Je to tak, plasty patří neodmyslitelně k dnešní době a od jejich vynálezu v roce 1831, kdy byl vynalezen styren, „ušly“ dlouho cestu. Primární surovinou pro výrobu plastů je ropa, na jejich výrobu jí ročně připadne cca 8 % celosvětové produkce a spotřeba plastů neustále roste.
Plastový odpad patří mezi nejrozšířenější druhy komunálního i průmyslového odpadu. Zahrnuje obalové materiály, PET lahve, sáčky, fólie, obaly od kosmetiky, technické výlisky a další plastové výrobky. Plastový odpad vzniká prakticky všude - od běžných domácností až po specializované výrobní provozy.
Cesta plastového odpadu má několik základních zastávek: třídění do sběrných nádob, svoz plastů do třídiček, následuje zpracování pro další výrobu a pak výroba nových produktů z recyklovaných plastů. Novodobé systematické třídění plastů, tak jak jej známe dodnes, bylo zahájeno v roce 1997, kdy vstoupil v platnost tehdejší zákon o odpadech.
Ve stejném roce vznikla společnost EKO-KOM, a.s., která zahájila řadu pilotních projektů na ověření různých možností sběru odpadů v obcích, včetně odpadů plastových.
Plastový odpad můžeme třídit do nádob ve veřejně dostupných třídicích hnízdech, obvykle do žlutých kontejnerů nebo nádob se žlutým víkem - barva sběrných nádob se ale může v jednotlivých obcích lišit. Další možností jsou tzv. individuální sběry, kdy mají domácnosti k dispozici plastové „popelnice“ o menším objemu 120 nebo i 240 litrů.
Čtěte také: Rak a jeho klepeta
Plasty jsou velmi vhodnou komoditou také pro sběr do pytlů. Můžeme se setkat také s tzv. multikomoditním tříděním odpadu, při kterém se do jedné nádoby třídí různé druhy odpadu. Jaký odpad se kam v dané obci třídí poradí vždy samolepky, kterými jsou kontejnery označeny. Využívají k tomu speciálně upravená svozová vozidla.
Věděli jste, že všechna vozidla, která převážejí odpady, jsou označena bílou obdélníkovou cedulkou s velkým písmenem „A“? Vytříděné plasty do kontejnerů se po svozu na třídicí linku ještě zbavují hrubých příměsí, následně putují k ručnímu dotřídění.
Pro svoz plastových odpadů se používají vozidla s tzv. lineárním stlačováním - ta odvážejí plasty tříděné do kontejnerů s tzv. horním výsypem. Stlačovací zařízení jednak nabírá odpad z násypné vany, jednak jej zatlačuje do prostoru proti tlaku přední stěny.
Před dalším zpracováním je nutné dotřídění plastových odpadů. Vytříděné plasty putují v třídicí lince na tzv. dotřiďovací pás k ručnímu dotřídění. Každý pracovník dotřiďuje konkrétní druhy plastu, které se pak připraví jako druhotná surovina k expedici zpracovatelům k recyklaci.
Plastový odpad má vysoký potenciál recyklace, ale jen pokud je důsledně tříděn podle typu. Kvalita a druh plastu rozhodují o možnostech recyklace.
Čtěte také: Nakládání s odpadem: sběrné dvory
Mezi nejčastější druhy plastů patří:
Smršťovací PVC fólie (tzv. PET se na dotřiďovací lince roztřídí podle barev a následně jsou slisovány do balíků. Takto upravené se expedují ke zpracovateli, kde se rozdrtí na vločky (tzv. PET flakes), které se následně vyperou ve vodní lázni. PET flakes se zahřejí na teplotu přesahující 200 °C a vytlačí se přes velmi jemné „síto“. Tím dojde k vytvoření vlákna. Následuje proces úpravy vlákna a jeho balení. Takto získané textilie se používají např.
Kromě výroby vláken se používají technologie, které umožňují výrobu nových PET láhví ze starých. K výrobě tzv. preforem se používá určitý podíl vytříděných láhví v podobě speciálně upraveného regranulátu (vhodného pro potravinářské účely) a primární suroviny. Tato technologie funguje i v České republice.
Recyklace nápojových PET láhví zpět pro obaly určené pro styk s potravinami probíhá za nejpřísnějších hygienických podmínek. Sesbírané PET láhve se rozdrtí, vyčistí a vyrobí se z nich granulát, který lze použít pro výrobu potravinářských obalů.
Mohou se k nám vrátit v podobě spacáku, fleecové bundy, nebo třeba potahů v autě. Z plastových tašek, sáčků a fólií se mohou vyrobit např. kvalitní fólie, v případě horší kvality pytle do košů. Směsné plasty lze recyklovat, ale výrobky budou mít určité nedokonalosti (např. menší odolnost, flekatou strukturu apod.). Technologický vývoj ale nespí, a tak jsou i výsledné produkty v čím dál vyšší kvalitě. Ze směsného plastu se vyrábějí např.
Čtěte také: Zapojení dobrovolníků do úklidu České republiky
Takto připravený plastový odpad putuje ke zpracovatelům k recyklaci. Ti si druhotnou surovinu následně upraví pro své potřeby do výroby a mohou tak zcela nebo částečně nahradit primární surovinu, příp. Další možností je fyzikální recyklace plastů, kdy se směs vytříděných plastů nadrtí a za tepla lisuje do připravených forem.
Recyklované plasty se melou na kousky a granulují a vznikají tak malé pecičky granulátu - ty se mohou při výrobě nových produktů z plastů přidávat v různém poměru k primární surovině - tedy ke granulátu z ropy, jako tzv. regranulát.
Plasty se dají recyklovat i chemicky. Pomocí pyrolýzy se odpad rozloží na jednoduché látky (kapalné a plynné uhlovodíky).
Mít odpady na čerpací stanici v pořádku je věda a naučit zákazníky, aby třídili odpady je nadlidský úkol. Vždyť oni potřebují natankovat, vyházet odpadky z auta a jet. A je jim jedno, že do jednoho koše vyhodí kelímky od kávy, sáčky od svačiny, PET lahev, obal od oleje nebo mastný hadr. Jenže vy, jako provozovatel čerpací stanice máte za úkol zajistit, aby všechny tyto odpady byli správně roztříděné a dále se s nimi podle druhu odpadu nakládali.
Jsme rádi, že vám v tomto odvětví můžeme nabídnout pomoc. Jsme odborníci na odpady z čerpacích stanic a podobných provozů. Rádi vám nabídneme kompletní převzetí odpadového hospodářství, počínaje dodáním sběrných nádob, likvidací odpadů a konče evidencí odpadů.
Nyní se podíváme na to, jak celý proces likvidace odpadů z čerpacích stanic funguje.
Máte strach z kontroly? Nemusíte se bát žádné kontroly skrz odpady. Pokud se Vám kontrola ohlásí můžete nás kontaktovat a my se kontroly zúčastníme s vámi. Pokud s námi máte smlouvu a pravidelně probíhá svoz odpadů, možná už víte, že nás ani volat nemusíte. Vše máte vždy v pořádku a při kontrole si s vámi dají kávu a půjdou zase dál. Námi zavedený systém sběru a likvidace odpadů splňuje všechny zákonné požadavky, s vašimi odpady z čerpací stanice je řádně nakládáno.
Vaše čerpací stanice či pumpa se tedy může věnovat čistě svojí činnosti a o odpady se postaráme my.
Možná si říkáte, kolik tato služba stojí. Plastové obaly od olejových marinád, jednorázové kelímky, plynové kartuše nebo obaly opalovacích krémů patří k těm odpadům, které vznikají primárně během letního grilování, pikniků nebo při kempování. Pražské služby přináší sérii tipů, jak tyto odpadní komodity správně likvidovat.
Stále více spotřebitelů se snaží omezit používání jednorázových obalů, kelímků či příborů, nicméně stále existují situace, kdy nelze sáhnout po alternativě. Pak je důležité, aby odpad skončil ve správné popelnici. „Čím více lidí bude přemýšlet nad správnou likvidací odpadu, tím efektivněji může město nakládat s odpadem jako se surovinou, kterou lze opětovně využít a přetavit v další produkt. To je mnohonásobně užitečnější a dlouhodobě udržitelnější než pouhé energetické využití odpadu. Aktuálně testujeme i svoz gastroodpadu.
Tradiční chybou je vyhazování plastových obalů od olejových marinád a v oleji naložených masných produktů určených ke grilování do žlutých kontejnerů na plast. „Olejem silně znečištěné obaly nejsou pro další recyklaci vhodné, proto by správně měly skončit v černé popelnici na směsný odpad. V Praze máme tu výhodu, že následně putují do ZEVO Malešice. Zatímco o vyhození tradičního plastového kelímku do žlutého kontejneru nikdo nepochybuje, u těch papírových už situace tak jednoznačná není. Na kelímku by měl být uveden piktogram, nebo doporučený způsob likvidace.
Absolutně nejhorší jsou ty kelímky, jejichž vnitřek je potažen vrstvou polyethylenu, plastu zajišťujícího voděodolnost ale znemožňující snadnou recyklaci. „Do žlutých kontejnerů tak patří alespoň víčka, která jsou vyráběna z plastu,“ vysvětluje Radim Mana a dodává: “Ideálním řešením je sáhnout po opakovatelně použitelném kelímku. Podobná situace panuje u brček. Těm plastovým téměř odzvonilo, přesto na ně stále můžeme narazit v restauracích a obsahují je i různé party sady hojně nabízené na internetu. „Vhodné je popíjet nápoje pomocí těch opakovaně použitelných a omyvatelných jako jsou nerezová či skleněná. Zajímavou alternativou přestavují brčka bambusová či slámová.
Nejen Praha, ale i další česká města investují do sběru plechovek, konzerv a železných tub a neustálé instalují další a další šedé nádoby určené pro tento odpad. Právě v letních parných měsících roste spotřeba antiperspirantů ve spreji nebo repelentů proti hmyzu, které jsou nedílnou součástí výletů do přírody. Na plynové kartuše se nevztahuje povinnost zpětného odběru, zároveň je nelze opětovně naplnit. A kvůli tomu, že jde o tlakové nádoby je nelze vyhodit ani do kontejnerů na kovový odpad. Nejčastěji doporučovaným způsobem je vyhození prázdné plynové kartuše do popelnice na směsný odpad. „To je samozřejmě špatné doporučení. S prázdnými tlakovými láhvemi od turistických vařičů je potřeba nakládat jako s nebezpečným odpadem.
tags: #sběr #odpadu #pomoc #plastové