Zelený Dvůr a Ekologie v České Republice

Kolektivní systémy REMA oceňují obce zapojené do celorepublikových projektů Zelená obec a Sběrný dvůr, které vloni prostřednictvím sběrné sítě REMA odevzdaly nejvíce vysloužilých elektrozařízení.

Nejlépe si vedl stejně jako loni Středočeský kraj, kde občané v obou projektech odevzdali přes 272 tun elektroodpadu. V přepočtu na obyvatele obsadila nejvyšší příčku moravskoslezská obec Staré Heřminovy - každý její obyvatel odevzdal v průměru 45 kilogramů.

Pro porovnání, podle nejčerstvějších dat Ministerstva životního prostředí ČR předal v rámci zpětného odběru za rok 2019 každý občan v ČR průměrně 9,5 kilogramu odpadního elektra.

„Rok 2020 byl pro společnosti REMA z pohledu sběru odpadního elektrozařízení významným. Přestože do našich aktivit zasáhla pandemie, Češi prostřednictvím sběrné sítě REMA odevzdali 22,1 tisíce tun odpadních elektrozařízení. Oproti roku 2019 jde o šestiprocentní nárůst,“ uvedl David Vandrovec, generální ředitel společností REMA, s tím, že velký podíl na úspěchu mají právě obce zapojené do projektů Zelená obec a Sběrný dvůr.

Ty nejlepší z každého kraje obdržely jako ocenění za svoje úsilí certifikát. „Za dobrými výsledky vzájemné spolupráce stojí dlouhodobá motivace obcí a jejich občanů ke sběru vysloužilých elektrozařízení na místech, kde je to pro ně smysluplné, a tak, aby to pro ně bylo jednoduché, pohodlné a efektivní,“ hodnotí dále Vandrovec.

Čtěte také: Umístění kontejnerů Ludgeřovice

Dodává, že jen tímto způsobem lze při nakládání s vysloužilými spotřebiči efektivně zajistit, aby se poté, co doslouží, posouvaly v rámci cirkulární ekonomiky dál k opětovnému použití, recyklaci a dalšímu materiálovému využití. A to vše v souladu s hierarchií nakládání s odpady a ochranou životního prostředí.

„Bez našich partnerů, mezi které patří právě i Zelené obce a Sběrné dvory, bychom uváděných výsledků nemohli dosahovat. Proto jim patří velký dík,“ zdůrazňuje.

V projektu Zelená obec v roce 2020 vůbec nejvíce elektroodpadu, více jak 16 tun, vysbírala obec Libhošť z Moravskoslezského kraje. Druhou nejúspěšnější byla obec Tmaň ze Středočeského kraje s více jak 14 tunami odevzdaných vysloužilých elektrozařízení. Třetí příčka připadá obci Skalice z Jihočeského kraje s 9 tunami.

Recyklací odevzdaného elektrozařízení tyto obce společně přispěly ke zlepšení životního prostředí snížením produkce CO2 ekv. o bezmála 27 tun. Takové množství uhlíku by muselo absorbovat a přeměnit na kyslík téměř 896 stromů.

Při přepočtu svezeného elektroodpadu na jednoho obyvatele si v rámci projektu Zelená obec nejlépe vedla obec Přebuz z Karlovarského kraje s 29 kilogramy na obyvatele.

Čtěte také: Podmínky Provozu Skládek

V projektu Sběrný dvůr v loňském roce nejvíce bodovala obec Dolní Lutyně z Moravskoslezského kraje s bezmála 27 tunami odevzdaných starých elektrozařízení, dále obec Radim ze Středočeského kraje s množstvím 25 tun. Dvojici doplňuje město Loděnice ze Středočeského kraje, jemuž s necelými 21 tunami svezeného elektroodpadu připadá třetí příčka.

Recyklací odevzdaného elektrozařízení tyto obce společně přispěly ke zlepšení životního prostředí snížením produkce CO2 ekv. o více než 49 tun, což by muselo absorbovat a přeměnit na kyslík 1 623 stromů.

Kromě sběru elektroodpadu a recyklace je důležité i třídění odpadů. Třídění odpadů a jejich recyklace šetří přírodní zdroje surovin a energie. Výroba 1 tuny papíru ze sběrového papíru může ušetřit až dva vzrostlé stromy.

Třídění ukládá zákon o odpadech a nakonec poplatek za odpad se stanovuje podle nákladů na netříděný odpad. Tedy čím více odpadu vytřídíme, o to více bychom mohli ušetřit na poplatku za odpad.

Obec získává nárok na odměnu za zajišťování zpětného odběru a následného využití odpadů z obalů. Výše odměny je závislá zejména na množství vytříděných odpadů, její výše roste spolu s účinností systému sběru. Odměna pomáhá snižovat náklady spojené s provozem systému sběru využitelných složek komunálních odpadů. Čím více odpadů tedy vytřídíme, tím více peněz dostaneme zpátky.

Čtěte také: Odpad na osobu: Česká republika

Pokud si koupíte obal, na kterém je značka ZELENÝ BOD znamená to, že výrobce zaplatil za jeho recyklaci. Takže, až vypijete limonádu nebo dojíte sušenky, odhoďte jejich obaly do barevného kontejneru!

Prosíme dodržujte pokyny při třídění odpadů. Nežádoucí příměsi znehodnocují vytříděnou surovinu, která pak nemůže být recyklována a odváží se na skládku.

Nově je umístěn červený kontejner na drobný kovový odpad (plechovky, nádoby od sprejů, atd.).

Sběr nebezpečného, kovového a velkoobjemového odpadu je zajišťován 2x ročně:

Evropská unie dlouhodobě podporuje akumulaci energie jako důležitý nástroj dekarbonizace unijní energetiky, průmyslu a dopravy. Větší využití akumulace podpořili poslanci Evropského parlamentu již v polovině letošního roku, když Evropskou komisi vyzvali k ještě větší podpoře akumulace při transformaci evropské energetiky v nízkouhlíkovou.

Baterie mají zásadní význam pro cíle Zelené dohody pro Evropu. Podle nedávno představeného nařízení Evropské komise baterie, které budou udržitelnější a co nejekologičtější po celou dobu svého životního cyklu, přispějí k ambici nulového znečištění, která je v dohodě stanovena.

Pravidla budou platit pro všechny typy baterií - těch používaných v energetice, elektromobilitě i v přenosných zařízeních. Výroba bateriových systémů má mít podle předpisu Komise co nejmenší dopad na životní prostředí. Cenné suroviny jako lithium, nikl, kobalt nebo olovo se budou vracet zpět do hospodářství.

Míra recyklace malých přenosných baterií by měla stoupnout ze současných 45 na 65 procent v roce 2024 a následně dále růst.

Technologie 2ndLifeBatteries umožňuje dále využívat použité baterie z elektromobilů ve stacionárních instalacích. Baterie, jejíž kapacita klesla třeba na 70 procent, už by limitovala majitele v dojezdu jeho elektromobilu, ale například pro potřeby stabilizace elektrizační soustavy či využití pro provoz výrobního podniku, se jedná o skvělé a hlavně udržitelné řešení.

Díky novým normám udržitelnosti pro baterie a kompletnímu cyklu recyklace tak Evropská unie podpoří ekologickou transformaci na celém světě. Existence právní jistoty navíc uvolní rozsáhlé investice a zvýší se výrobní kapacita pro inovativní a udržitelné baterie v Evropě i jinde, aby bylo možné reagovat na rychle rostoucí trh.

Biosférická rezervace UNESCO vždy umožňovala koexistenci kultury (civilizace) a přírody. Ramsarská úmluva z roku 1971 je v Čechách zaměřená na ochranu šumavských rašelinišť. Evropská úmluva o krajině z roku 2004 je zaměřena také na ochranu krajiny jako celku.

Natura 2000 „obohatila“ ochranu přírody o myšlenkový projekt zaměřený na ochranu biodiverzity (biologické rozrůzněnosti). Tento hypotetický konstrukt zjednodušeně řečeno - počítá s tím, že když vyhlásíme chráněné oblasti, automaticky v nich přežijí nebo se dokonce usadí chráněné druhy.

V praxi jsou pak uváděna omezení za účelem ochrany biotopu a v něm žijících druhů, která je nutno respektovat. Rolník nesmí pást krávy, hnojit, hlučet, síct (právě v době, kdy se obvykle seče). Nesmí postavit jedinou boudu bez toho, že by byl posouzen její vliv na životní prostředí. A co víc, tyto aktivity jsou zakázány na jeho vlastním pozemku.

V roce 2008 proběhlo hodnocení Natury 2000 a jejího vlivu na biodiverzitu. Bylo zjištěno, že biodiverzita nadále klesá. Zjištěný pokles samozřejmě vedl k zostření ochranářských strategií, k dalšímu vyhlašování evropsky významných lokalit a ptačích oblastí.

Tvoří-li tato území více než třetinu rozlohy státu (Slovensko), je zřejmé, že může dojít k ochromení ekonomiky. Finance, potřebné k uvedení těchto environmentálních předpokladů do praxe, musí někdo uvolnit a někdo jiný čerpat.

Nestátní neziskové organizace (NNO) nevytvářejí zisk, který by mohli přerozdělit mezi své členy. Zahrnují občanská sdružení, nadace, obecně prospěšné společnosti, nadační fondy. Především počet občanských sdružení roste jak houby po dešti. Zatímco v roce 1990 jich v ČR působilo 3880, v roce 2010 již 71 000. Jejich aktivity musejí být samozřejmě dotovány.

Zdroj dotací je doslova nevyčerpatelný: města, kraje, ministerstva, dotace EU a její operační programy, nadace, nadační fondy, právnické i fyzické osoby. I v čerpání dotací je český člověk nepřekonatelný. Na tentýž program dokáže finančně vyčerpat mnohé donátory. A to jen proto, že dotační politika státu mu tyto možnosti poskytuje.

Ministerstvo životního prostředí v souhrnné zprávě uvádí: „Hnutí Duha obdrželo od roku 2000 do roku 2010 celkem 12,4 milionu Kč., Hnutí Duha Olomouc 2,4 mil.Kč a Hnutí Duha Brno 148 tis.Kč. Celkem tedy 15 milionů Kč. Pro příští léta mají v pokračujících projektech včetně operačního programu Životní prostředí už dnes přislíbeno celkem 10,5 mil. Kč. Z toho na pět projektů vydal rozhodnutí v letech 2008-2009 ministr Bursík, na 3 projekty ministryně Bízková a na jeden projekt z listopadu 2010 ministr Drobil.“

Ministryni životního prostředí Rut Bízkové na podporu tří projektů pro Hnutí Duha ve funkci ministryně stačily necelé tři měsíce. Jedním z nejvýznamnějších dotačních titulů Hnutí Duha jsou granty a dotace na práci s turisty v Národním parku Šumava. Na sumě 2 854 251,- Kč věnované na tuto činnost v letech 2006-2009 se podílejí jednak nadace, jednak Ministerstvo životního prostřední a Státní fond životního prostředí.

Je evidentní, že nadace nevědí o podpoře státu a stát zase o podpoře nadací. Jde o peníze doslova vyhozené oknem. Dále je zřejmé, že tyto finance vysoce převýšily náklady spojené s každoroční dezinformační kampaní Hnutí Duha u Pramenů Vltavy. Ani Hnutí Duha by zřejmě nedokázalo objasnit, kde skončila podstatná část těchto peněz.

Přerozdělování financí pro NNO je v Čechách dovedeno k dokonalosti. Nadace čerpají dotace ze státních financí, operačních programů EU, pak je dále přerozdělují mezi občanská sdružení. Současně jednotlivé nadace podporují i samy sebe, jak tomu bylo například v roce 2009 u Nadace České spořitelny. Nadaci Partnerství přiřkla 1,5 milionu Kč, Nadaci Via 1 milion Kč.

Do těchto finančních toků vstupují dále významné podniky: Skanska, Phillip Morris, nadační fondy, jednotlivci - ať už jako právnické nebo fyzické osoby. Ze zahraničí přitékají finance od mateřských organizací.

V letech 2006-2009 získala od jednotlivých ministerstev Nadace VIA 6 470 000,-, Nadace Partnerství 10 915 140,-Kč a Nadace rozvoje občanské společnosti 472 163 840 Kč (zdroj CEDR). Posledně jmenovaná dále přerozděluje finance z Norských fondů a finance z programu česko-švýcarské spolupráce. Všechny tři jmenované nadace obdržely za tato léta celkem půl miliardy.

Borcem v získávání dotací a grantů mezi nestátními neziskovými organizacemi je Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Zaštítěn je křídly IUCN, výkonným ředitelem Liborem Ambrozkem a dalšími známými osobnostmi (Miko, Dolejský, Mlčoch, Pelc, Moldan).

Kromě Ústředního výkonného výboru existuje dalších 343 základních organizací ČSOP. Celý systém silně připomíná pavouka stranických buněk předrevoluční Komunistické strany Československa. Dotace může čerpat každá základní organizace.

V letech 2006-2009 získala prostřednictvím ministerstev Ústřední výkonná rada ČSOP 62 195 000,- Kč. Její základní organizace ZO ČSOP Vlašim 17 387 000,- Kč a ZO ČSOP Veronica 35 769 000,- Kč.

ČSOP 44/03 Novohradka získala na dostavbu záchranné stanice živočichů a ekocentra Pasíčka 17 530,- Kč, dalších 3 349 000,- Kč na environmentální (ekologickou) výchovu. ČSOP Vlašim prostaví při rekonstrukci stanice pro zraněné živočichy 54 160 000,- Kč.

Všechny základní organizace ČSOP obdržely mnohamilionové zdroje také od nadací. Na záchranné stanice pro živočichy plynou dotace, které jsou již těžko pochopitelné. Za stejné sumy by bylo možné postavit či opravit mnoho domovů důchodců nebo jiných sociálních zařízení.

Není možné hodnotit úroveň či množství odvedené práce jednotlivých neziskových organizací. Cílem přehledu je poukázat na „spolupráci“ Hnutí Duha a dalších ekologických NNO s čelnými současnými i bývalými politiky země. Hnutí Duha obdrželo maximum financí od vlád, v nichž MŽP bylo obsazeno ministry ze Strany zelených.

Výkonným ředitelem ČSOP je bývalý ministr MŽP Libor Ambrozek, za něhož byla nastartována ekologická apokalypsa na Šumavě.

Financování nestátních neziskových organizací je zcela neprůhledné. Na stejnou činnost čerpají obvykle z mnoha zdrojů. Systém dotací je nečitelný a umožňuje tunelování veřejných financí.

Podivné jsou i ochranářské praktiky Natury 2000. Evropská komise (EU) je závislá na práci nestátních neziskových organizací. Právě ve spolupráci s NNO vznikají Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti. I pro NNO jde o činnost velmi výhodnou.

Zajímavou práci zde nalézají velmi zkušení a kvalitní botanici a jiní přírodovědní pracovníci. Vyhlašování chráněných území je nákladnou operací, o jejímž pozitivním vlivu na biodiverzitu lze pochybovat. Negativní vlivy na ekonomiku jednotlivých zemí jsou naopak zřejmé.

Nelze přesně rozlišit, co je skutečnou vůlí a co již devastujícím záměrem Evropské komise.

Nestátní neziskové organizace by měly rozvíjet občanskou společnost a občanské aktivity této země. Mnohé NNO svoje poslání naplňují beze zbytku.

Semináře, kurzy, školení (2026)

• 4.3. Praha 2-denní kurz: Chemická legislativa + bezpečnostní list
• 4.3. Praha Chemická legislativa v praxi: povinnosti uživatelů, výrobců, dovozců a distributorů CHLS
• 5.3. Praha BEZPEČNOSTNÍ LIST: sestavování a kontrola BL, odborná způsobilost
• 11.3. on-line OVZDUŠÍ: povinnosti, změny legislativy, ISPOP, hlášení SPE a poplatky, IRZ
• 12.3. Praha Legislativa životního prostředí v kostce
• 13.3. Praha Ekologická újma: hodnocení rizik + Prevence závažných havárií: posouzení objektu + hlášení do IRZ
• 18.3. Brno Podnikový ekolog (2-denní kurz)
• 25.3. Praha Změny v legislativě životního prostředí: novinky v podnikové ekologii 2026

Přemysl Čech loni získal od Prahy do pronájmu 316 hektarů orné půdy, na nichž musí hospodařit ekologicky. Některé ale byly tak zaplevelené, že chtěl využít možnosti posledního chemického postřiku.

tags: #zelený #dvůr #a #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Analýza trojského koně v emisích
• Rubio Monocoat Oil Plus 2C a EC1 PLUS
• Rozměry a Montáž Kolen na Vodovodní Odpad
• Semináře pro školy
• Znečištění životního prostředí