Sběr plastových odpadků v přírodě: Dopad na životní prostředí

17.03.2026

Znečištění světových oceánů odpadky představuje značný a naléhavý problém. Federální agentura pro životní prostředí odhaduje, že ve světových oceánech se nachází 100 až 142 milionů tun odpadu, přičemž každý rok přibývá až deset milionů tun. Obecně se předpokládá, že přibližně 70 % odpadu klesá na mořské dno, zatímco zbytek se vyplavuje na pláže nebo plave na vodní hladině.

Kombinace proudění a větrů způsobuje, že se odpadky shromažďují na určitých místech. Jedním z nejznámějších nahromadění je Velká tichomořská odpadková skvrna. Zabírá plochu 1,6 milionu kilometrů čtverečních, což je čtyřapůlkrát více než rozloha Německa.

Iniciativy pro sběr odpadu

Nevládní organizace One Earth-One Ocean a COMPED se aktivně angažují v řešení tohoto problému prostřednictvím odstraňování odpadků z kambodžských vod. Na březích Mekongu se pomalu sunuje loď na sběr odpadu nazvaná SeeHamster. Tento malý katamarán se snaží prorazit si cestu mezi vodními rostlinami, mezi tím málem, co je z nich možno rozeznat.

Avšak místo přírodní krásy se zde otevírá pohled na zbytky igelitových tašek, odhozené plastové láhve, plechovky od nápojů, obaly rychlého občerstvení a podobné produkty umělé výroby, které sahají tak daleko, jak oko dohlédne. Na palubě otevřeného člunu s žlutými odpadkovými koši zavěšenými na zábradlí se šestičlenná posádka pustila do důležité mise. Pět mužů a jedna žena spojili své síly v rámci projektu úklidu horkých míst, který vznikl díky partnerství mezi organizacemi One Earth-One Ocean (OEOO) a Kambodžskou organizací pro vzdělávání a nakládání s odpady (COMPED).

Výzkum provedený OEOO ukázal, že řeka Mekong patří mezi deset nejvíce znečištěných řek plastovým odpadem, který nakonec končí v oceánech. Proti této skutečnosti bojuje nyní celkem čtyři brigády na sběr odpadu, které jsou výsledkem spolupráce mezi OEOO a COMPED. S příchodem června 2022 se dokonce ve městě Phnompenh připojila další brigáda, která vznikla s podporou společnosti Kärcher.

Čtěte také: Druhy pytlů na sběr odpadu

Zakladatel COMPED, Detlef Gutjahr, vysvětluje, že potřeba této další brigády vznikla kvůli enormnímu množství odpadu: "V Phnompenhu byla stávající brigáda zcela přetížená objemem sbíraného odpadu. Měli jsme tolik míst, která jsme chtěli vyčistit, ale nestačili jsme to stíhat."

Manažer týmu COMPED, Chau Kim Heng, dodává: "Je to nesmírně důležité. Náš flexibilní tým na úklid horkých míst se věnuje odstraňování plastového odpadu z řeky Mekong - vyjíždí tam, kde je zapotřebí. Na poloostrově Kah Krabay, což znamená "ostrov vodních buvolů", mezi řekami Mekong a Bassac, zřídily organizace OEOO a COMPED novou stanici pro mobilní hot spot tým."

Díky tomu mají občané Phnompenhu také možnost říci: "V této malé vesnici na Mekongu nebo v této čtvrti Phnompenhu jsou odpadky, pomozte nám, prosím!"," vysvětluje Detlef Gutjahr, zakladatel společnosti COMPED.

Brigáda pro horká místa je nasazována nejméně čtyři dny v týdnu. Většinou se skládá ze šesti stálých pracovníků; při obzvláště velkém množství odpadu občas zasáhne někdo z jiného týmu. Kromě ekologického hlediska je toto stálé zaměstnání ústředním bodem spolupráce mezi OEOO a COMPED v Kambodži, jak vysvětluje Gutjahr: "Na skládkách se setkáváte s těmi nejchudšími z chudých. Potřebují mít možnost vybudovat si budoucnost mimo smetiště. Díky spolupráci s OEOO jsme měli možnost převést lidi do trvalého zaměstnání s měsíčním příjmem." Jeden tým stojí necelých 37 000 eur ročně.

SeeHamster je pro dnešek plně obsazen, ale tým má stále co dělat: Opět naplnili nespočet pytlů odpadky, v průměru 100 až 150 za den.

Čtěte také: Chcete být fit a zároveň chránit přírodu? Zkuste plogging!

Zpracování sesbíraného odpadu

Zde tým shromažďuje, váží, pere, suší a třídí veškerý odpad, který sbírá na lodích, jako je SeeHamster, a také na nákladním autě. Uvnitř nově vybudovaného recyklačního zařízení na stanici hot spot v Kah Krabay zaměstnanci odborně třídí odpad do různých kategorií k dalšímu zpracování: Recyklovatelný plastový odpad, nerecyklovatelný plastový odpad, ostatní recyklovatelný a nerecyklovatelný odpad, kompostovatelný odpad. Ten je následně recyklován, kompostován nebo ukládán na skládku.

Plastový odpad pak putuje do sídla společnosti COMPED na druhé straně řeky Bassac. Zde zaměstnanci lisují nerecyklovatelný plastový odpad do kompaktních balíků o hmotnosti 30 až 35 kg. Nyní již není odpadem, ale zdrojem energie. Protože vše, co nelze recyklovat, využívá společnost Chip Mong Ecocycle Company k výrobě energie, vysvětluje Gutjahr: "Tepelná recyklace probíhá v cementárně. Během jednoho měsíce se najde využití pro zhruba deset tun plastového odpadu, který shromáždily čtyři týmy OEOO a COMPED, a zabrání se tak tomu, aby skončil v našich oceánech.

Zakladatel OEOO Günther Bonin říká: "Když si uvědomíte, že například řeka Jang-c'-ťiang spláchne do asijských vod každý rok více než 100 000 tun odpadu a One Earth-One Ocean odstraní během pěti let 1000 tun, připadá vám to jako kapka v moři. Ale vše, co děláme, je dobré, protože i s relativně malým finančním vkladem můžeme vyčistit hodně.

Organizace zapojené do boje proti znečištění

Sdružení One Earth-One Ocean založil Günther Bonin v roce 2011. Jeho cílem je zbavit vody po celém světě plastového odpadu, ropy a dalších škodlivých látek. Sdružení se na národní i mezinárodní úrovni zabývá také výzkumem, vzděláváním a dokumentací na téma znečištění vod. Sdružení je řízeno ze svého sídla v německém Mnichově, ale má také pobočky v Kielu (Německo), Battambangu (Kambodža), Rio de Janeiru (Brazílie) a Manile (Filipíny). Vedle dlouhodobých projektů v Kambodži, Brazílii, Indonésii, Egyptě, Ugandě a na Filipínách organizuje sdružení také čisticí kampaně po celém světě. Společnost Kärcher spolupracuje s OEOO na čištění pobřeží Severního a Baltského moře v Německu od roku 2019.

Nezávislá organizace pro pomoc Kambodžské organizaci pro vzdělávání a nakládání s odpady COMPED vznikla z Durynsko-kambodžské společnosti, která byla založena v roce 2000. Kořeny tohoto sdružení sahají do 80. let 20. století, kdy Durynsko a Kambodžu spojovala socialistická solidarita. COMPED založili tři Kambodžané, kteří získali vzdělání v Německu, se záměrem usnadnit práci Durynsko-kambodžské společnosti přímo v Kambodži.

Čtěte také: Práce na festivalech: Úklidové brigády

Evropská směrnice o omezení plastů na jedno použití

Dne 28.5. vydala Evropská komise novou směrnici týkající se omezení plastu na jedno použití. Hlavním důvodem vydání směrnice je stále narůstající problém znečištění oceánů, jehož jsou právě jednorázové plasty velkou součástí. Směrnice se zaměřuje na deset specifických produktů, které spolu se ztracenými sítěmi na lov ryb tvoří až 70 % odpadu v mořích a na pobřeží. Jednotlivá opatření se liší podle konkrétního výrobku, jedná se buď o omezení výroby anebo přímo o zákaz produktů, které mají dostupnou a finančně příznivou alternativu. Navazuje tak na zpoplatnění igelitových sáčků v obchodech, díky kterému klesla míra jejich používání o 72 %. Během veřejných konzultací se 95 % respondentů shodlo na tom, že je nezbytné otázku plastů na jedno použití co nejrychleji řešit. Celkem 79 % uvedlo, že účinnosti těchto opatření lze dosáhnout pouze na úrovni EU. Jako nutná vidí tato opatření také většina výrobců (70 %) a značek (80 %).

Opatření se týkají: Plastové vatové tyčinky do uší, příbory, talíře, brčka, míchátka a tyčky k balonkům. Nápojové obaly bude možné uvést na trh pouze v případě, že budou mít připevněná víčka. Omezení používání jednorázových plastových kelímků a krabiček na potraviny. Výrobci by se měli ještě více podílet na nákladech spojených s nakládáním s odpady a úklidem přírody a moří.

Výrobci nádob na potraviny, sáčků a obalů (např. od bramborových lupínků a cukrovinek), nápojových obalů a kelímků, tabákových výrobků s filtry (např. Například o negativním dopadu odhazování odpadků (zejména plastů na jedno použití a rybářských sítí) do přírody, možných znovupoužitelných alternativách, popř.

Na první pohled může tato směrnice někomu připadat jako soupis zákazů a nařízení, je ale možné ji vnímat jako příležitost, a to zejména pro evropské podnikatele. Většina výše zmíněných plastových výrobků se totiž dnes vyrábí v Číně a upřednostňování výrobků z udržitelnějších materiálů tak dává šanci vzniku lokální výroby.

Komisař pro zaměstnanost, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen říká: „Plasty na jedno použití nejsou tou nejudržitelnější ani nejekonomičtější volbou a tento návrh pomůže byznysu i spotřebitelům v přechodu k udržitelnějším výrobkům. Je to příležitost, aby se Evropa stala průkopníkem v tomto směru.“ Další příležitost vidí Katainen také ve větší míře recyklace materiálů, jako je například polyethylenftalát (PET). „Cíle pro zvýšený sběr plastových nápojových obalů poskytnou dostatečný přísun suroviny vhodné pro recyklaci“.

Plasty jsou zkrátka v Evropě velké téma, ať už v rámci akčního balíčku pro cirkulární ekonomiku, „Plastic strategy“ z ledna 2018 anebo právě aktuálního návrhu na zákaz a omezení plastů na jedno použití. V případě nápojových obalů tak zatím může PET zůstat tou nejlepší variantou, zvlášť pokud se ho vysbírá, a následně i recykluje oněch zmíněných 90 %. Evropská komise každopádně vidí v navržených opatřeních velkou příležitost.

Nové technologie a řešení

V dnešní době je eliminace plastových odpadů klíčovým tématem a hledají se nové a inovativní způsoby, které by pomohly nacházet nová řešení. Nejnovějším slibným směrem v boji proti nežádoucímu působení plastových odpadů jsou výzkumy zaměřené na mikroorganismy, které dokáží rozkládat plasty. Nedávný objev švýcarských vědců našel bakterie, které jsou schopny za normálních podmínek rozkládat plasty.

„Studie prokázala, že nové mikrobiální druhy nalezené v alpských a arktických půdách dokázaly rozkládat biologicky rozložitelné plasty při teplotě patnáct stupňů Celsia,“ konstatoval hlavní autor švýcarské studie (zdroje pod článkem) Joel Rüthi.

Jednou z klíčových oblastí boje proti zamoření planety plastovým odpadem je eliminace plastového odpadu v oceánech. Celkem ve světových oceánech totiž plavou stovky tun plastů a ty zde způsobují vážné problémy pro mořský ekosystém a následně pak pro celou planetu.

Boyan Slat, mladý holandský vynálezce, vymyslel systém, který zachytává plasty v mořích a oceánech, a to od rybářských sítí vážících tunu až po mikroplasty. Využívá k tomu obří plovoucí bariéry zachycující plastový odpad všeho druhu.

Dalším způsobem, jak eliminovat plastový odpad, je hledání náhrady za plastové materiály. Ideálně se nabízejí například sklo, hliník a papír, které jsou často považovány za vhodné alternativy k plastu. Například londýnský start-up NotPla využívá mořské řasy k výrobě biologicky odbouratelných alternativ obalů. NotPla nedávno zahájila zkoušky v Chile a Ghaně.

Samostatným problémem jsou pak jednorázové plasty. Najít například náhradu za plastové jednorázové nádobí je relativně snadné, i když dražší a nese to s sebou řadu provozních problémů. Neřeší to ale problém odpadu a nadměrnou spotřebu původních zdrojů.

Cílem je podpora všeho, co je opakovaně použitelné, vratných obalů. Recyklace plastů a jejich použití v další výrobě představuje klíčový krok v omezování negativního vlivu plastů na Zemi. Recyklace plastů a využívání k další výrobě pomáhá snižovat zátěž na životní prostředí a zároveň využívá efektivněji zdroje.

Osobní příspěvek k čistotě pláží

Pláže jsou pro mnoho z nás synonymem pro relaxaci, zábavu a odpočinek. Bohužel, na některých místech může být realita velmi odlišná. Mnoho pláží je znečištěno námi produkovaným odpadem a toto znečištění se každým rokem zhoršuje. Je to problém, kterému čelíme již nějakou dobu, a to navzdory úsilí mnoha organizací a vlád po celém světě.

Odpad se na plážích může vyskytnout z mnoha různých důvodů, například po přílivu nebo dešti, které přinášejí odpadky z okolí. Další příčinou může být nezodpovědné chování samotných návštěvníků pláže, kteří po sobě zanechávají odpad přímo na písku a neuklidí jej po sobě.

Odpad na plážích má vliv na naše zdraví, životní prostředí a ekonomiku. Kromě toho, že může být škodlivé pro zdraví lidí, kteří se koupou v znečištěné vodě, může také mít negativní vliv na faunu a flóru, a tedy na celý ekosystém pláže. Plasty, sklo a další odpadky, které jsou na těchto místech běžné, mohou být pro živočichy nebezpečné a mohou je zahubit. Navíc, pokud jsou pláže silně znečištěné, není možné se na nich bezpečně koupat ani surfovat, v nejhorších případech hrozí i poranění návštěvníků pláže o odpad.

Je to na nás a našich drobných, ale velmi důležitých aktivitách, které děláme každý den, abychom tomuto stále rostoucímu problému zabránili.

Jeden z hlavních způsobů, jak pomoci tomu, aby naše pláže zůstaly čisté, je to co můžeme my sami ovlivnit, a to každý den. Jak to udělat? Můžeme začít uvědoměním, že budeme mít na paměti dopady našich aktivit na životní prostředí, a snažit se minimalizovat svojí stopu, co v přírodě zanecháme. Jedna z prvních věcí, kterou můžeme změnit je nezahazovat odpadky mimo odpadkové koše, a to ani mimo pláže. Další věcí, kterou můžeme relativně snadno změnit, je například že začneme používat recyklovaný papír, nebo budeme obezřetní při nakupování výrobků, které jsou baleny v plastových obalech.

Jedním z hlavních zdrojů odpadu na plážích jsou jednorázové plastové výrobky. Tyto výrobky jsou určeny na jedno použití a jsou často vyrobeny z materiálů, jako je polyetylen a polypropylen.

Jak zredukovat množství jednorázových plastových výrobků:

Koupit si vlastní láhev na vodu a zapomenout na používání plastových lahví.
Používat vlastní látkové sáčky na nákupy, aby se minimalizovala spotřeba plastových sáčků.
Začít používat znovupoužitelné kelímky na kávu, místo jednorázových kelímků z kaváren.

Stejně tak jako můžeme zapracovat na změně našich každodenních návyků s používáním jednorázových produktů, musíme si také uvědomit následky našich aktivity na dovolených a cestách. Jedna z nejjednodušších věcí, co můžeme udělat, je bedlivě sledovat, co po sobě zanecháváme na pláži, poctivě používat odpadkové koše na odpadky a nikdy nezanechávat odpadky na písku nebo v moři.

Je důležité si uvědomit, že k vyřešení tohoto problému je dlouhá cesta. My sami celý problém nevyřešíme, ale můžeme přispět k jeho řešení, a je jen na nás jak moc. Jedna z dalších možností, jak pomoci zredukovat množství odpadu v přírodě jsou různé iniciativy, které se soustředí na úklidy a redukování odpadu, který je v přírodě, ať už na plážích, nebo v parcích, u silnic, či v lese. Když se jedná o udržitelnost, každý krok je přínosem.

Znečištění přírody naším odpadem je vážným problémem, který má negativní dopad na přírodu a naše zdraví. Je tedy důležité si uvědomit, že jsme všichni zodpovědní za udržování pláží či našeho okolí jako celku. Malé kroky, které každý z nás udělá, mohou vést k velkým změnám. Je důležité spolupracovat a nebýt lhostejní. Je čas převzít zodpovědnost a spolupracovat na udržitelnější budoucnosti.

Plasty a moře: fakta a čísla

Velké množství plastového odpadu či odpadků s podílem plastů končí bohužel právě v oceánech. Pokud by současné tempo znečištění moří a oceánů pokračovalo, bude do roku 2050 v oceánech co do hmotnosti více plastů než ryb. Znečištění na plážích je jen špičkou ledovce. Obrovské množství plastů se skrývá spíše pod hladinou.

Znečištění oceánů plasty je globální problém, který ovlivňuje nejen mořské ekosystémy, negativní dopady má také na lidstvo a životní prostředí. Každoročně končí v oceánech miliony tun plastového odpadu, což ohrožuje mořské živočichy, narušuje ekosystémy a má vliv i na lidi - nejnovější výzkumy hovoří o mikroplastech v lidských orgánech a tkáních. Ačkoli se zdá, že problém znečištění moří a oceánů se týká hlavně přímořských států, i země bez přístupu k moři mohou hrát klíčovou roli v řešení této krize.

Přestože vnitrozemské státy nemají přímý přístup k oceánům, plastový odpad z jejich území může do moří doputovat řekami. Odpad z našich ulic se může vodou dostat do moří a způsobovat znečištění a kontaminaci vody. Odpad na zem nepatří a měli bychom ho třídit. Mezi hlavní toky, které celosvětově přispívají k znečištění světových oceánů plastem, patří řeka Mekong.

Plastový odpad je tedy problém, který nezná hranice. Ať už mají země přímý přístup k mořím, nebo ne, mohou přispět ke globálnímu řešení prostřednictvím udržitelnějšího zacházení s plasty, recyklací plastového odpadu i používáním alternativních materiálů a postupů (např. chemická recyklace plastů). Většina odpadu z plastů (asi 79 %) končí buď na skládkách odpadu, nebo v přírodě, zbývajících 12 % je spalováno.

I když se recyklace plastů v některých zemích (Švédsko a Německo) zlepšuje, celosvětově zůstává poměrně nízká kvůli různým překážkám.

Mikroplasty jsou poslední dobou čím dál častěji zmiňovaným termínem. Jsou o to nebezpečnější, o co jsou menší - tyto malé plastové částice jsou menší než 5 milimetrů!

Mikroplasty se dnes nacházejí nejen v mořských plodech, ale i v pitné vodě, v tkáních živočichů i lidí a i ve vzduchu. Mikroplasty jsou všude - a dostávají se i do lidského těla! Jak? Mikroplasty byly nalezeny v dešťové vodě na místech, kde bychom to neočekávali - například v odlehlých oblastech, jako je Národní park Rocky Mountains v USA, nebo dokonce na Antarktidě. To ukazuje, jak rozšířené je znečištění mikroplasty. A důležité je nezapomínat, že plasty a mikroplasty mnohdy obsahují i produkty, u kterých nás to na první pohled nenapadne - třeba takové cigarety, resp. cigaretové filtry. Právě nedopalky patří mezi nejčastěji pohozený odpad a málokdo tuší, jak negativní mají dopad.

Doba rozkladu je přibližně 15 let, po celou dobu se z nich ale uvolňují mikroplasty, dehet a další škodlivé látky - proto bychom odpad nikdy neměli pohazovat, ale vždy bychom jej měli vytřídit. Jen tak umožníme jeho efektivní využití recyklací, příp.

Plasty v oceánech v čele s mikroplasty nejsou lokálním, ale globálním problémem, který je potřeba neprodleně řešit. Každý z nás může mnohdy ovlivnit používání plastových výrobků…Budeme pít vodu z opakovaně použitelné kovové láhve, nebo z jednorázové petky? Budu si nosit obědy v jídlonosičích, nebo v polystyrenových krabičkách? Dám si kafe do opakovaně použitelného termohrnku, nebo do jednorázového plastového kelímku?