Financování podnikovými dluhopisy se stává stále atraktivnější možností pro firmy, které chtějí získat kapitál bez rozmělnění vlastních finančních zdrojů. Emise dluhopisů a minibondů představuje moderní a flexibilní cestu k financování. Firmy, které mají plán, na který potřebují určitý menší objem kapitálu (obvykle do 25 mil. Kč), typicky v kombinaci s investičním bankovním úvěrem pokrývajících zbylých 70% investice, často využívají emisi dluhopisů.
Hledáte kolaterál (vlastní prostředky obvykle 30%) k bankovnímu úvěru nebo alternativu k celému bankovnímu úvěru (méně časté) anebo chcete získat kapitál pro svůj podnikatelský záměr bez prodeje podílu? Můžete nabízet vlastní dluhopisy. Doporučujeme emisi s ISINem, protože ČNB přiděluje číslo, které zvyšuje kredibilitu a atraktivitu pro investory.
Termín „minibondy“ není právní pojem, ale spíše zavedené označení pro dluhopisy s nižším celkovým objemem emise. Tyto dluhopisy jsou často využívány menšími a středními podniky k financování konkrétních projektů nebo rozvoje. Jejich velkou výhodou je, že se na ně vztahují výjimky z přísné regulace. Díky tomu je proces emise jednodušší, rychlejší a levnější.
Proces emise dluhopisů vyžaduje přípravu s právníkem a dodržení právních předpisů. Obecně lze vydání dluhopisové emise rozdělit do následujících 5 kroků:
Ještě před vydáním dluhopisů je potřeba si stanovit jasné cíle. Zvažte, kolik peněz je potřeba, v jakém čase a na co budou použity. Obecně je doporučováno zjistit si, jak velké budou náklady na obstarávání dluhu - náklady na výnos, náklady na správu dluhopisu, náklady na služby spojené s vydáním emise dluhopisů, náklady na propagaci atd. Emitenti se mohou dostat do záporných čísel s projekty zejména z důvodu vysokých nákladů na obstarávání dluhu.
Čtěte také: Česká klimatická strategie
Samotné zvažování vydání dluhopisové emise spolu s konzultacemi je vůbec prvním krokem v procesu vydání dluhopisové emise. Ještě před rozhodnutím, že společnost vydá dluhopisovou emisi je důležité promyslet jaká společnost bude emisi vydávat (pokud se jedná o skupinu) a zda budou dluhopisy nějak zajištěné, zda chce emitent vydat listinné nebo zaknihované dluhopisy nebo jestli chce dluhopisy nabízet veřejně či neveřejně.
Druhým krokem je rozhodnutí statutárního orgánu emitenta o vydání dluhopisové emise. Důležité je zaměřit se na stanovení a schválení parametrů emise dluhopisů. Je potřeba stanovit:
Poté, co se definují výše uvedené parametry, následuje jejich schválení na zasedání valné hromady, případně schválení učiní jediný společník v její působnosti.
Nejdůležitějším dokumentem, který je potřebný pro vydání veškerých dluhopisů, jsou emisní podmínky. Investor se v nich dozví základní informace o dluhopisech. Tyto podmínky, pokud se jedná o podlimitní emisi, nepotřebují schválení od ČNB na rozdíl např. od emisí vydaných v rámci prospektu, kde je potřeba samotný prospekt nechat schválit.
Samotný obsah emisních podmínek je ovlivněný skutečností, zda budou emitované dluhopisy podlimitní, či zda dluhopisová emise již bude vyžadovat zveřejnění i prospektu k dluhopisům (viz. níže). Před vydáním emise je vhodné dopředu vědět, zda emitent chystá pouze jednorázovou emisi, případně jestli chce vydávat dluhopisy opakovaně. V takovém případě je vhodné od začátku emisi koncipovat jako dluhopisový program a žádat o schválení základního prospektu.
Čtěte také: Výhody recyklace PET
Emisní podmínky musí obsahovat např.:
Podle schválené formy vydání dluhopisů - listinných nebo zaknihovaných, je potřeba navrhnout samotné znění dluhopisů a zadat jejich výrobu v listinné podobě, případně začít jednat o zaknihování dluhopisu. U druhé možnosti je potřeba sjednat s osobou, která vede evidenci příslušnou smlouvu o vedení této evidence.
Pokud se emitent rozhodne vydat větší objem emise a současně ji nabízet veřejnosti, pak bude pravděpodobně potřeba požádat o schválení vypracovaného prospektu Českou národní bankou. Jedná se o informační dokument pro investory. Prospekt není potřeba vytvářet při emisi do objemu 1 mil. eur nebo v případě, že nebude nabízena veřejně (pro méně než 150 osob), určené kvalifikovaným investorům nebo s investicí min. Naopak nevýhodou je vyšší časová i finanční náročnost. Vydání emise s prospektem trvá obvykle déle, a to min. 2-3 měsíce.
Datum pro počátek úpisu emise si určuje sám emitent. Tomu předchází uveřejnění všech dokumentů na internetových stránkách. S investory je uzavírána smlouva o úpisu, v rámci, které se emitent zavazuje umožnit upisovateli upsat a nabýt dané množství upisovaných dluhopisů. Současně by zde měl být závazek emitenta dluhopisy řádně předat a závazek investora řádně uhradit emisní kurs.
V rámci úpisu dluhopisů je možné spolupracovat s manažerem emise, který zajišťuje úpis dluhopisu, tj. nalezne investory, kteří si dluhopis pořídí. Nejčastěji je osobou manažéra obchodník s cennými papíry nebo banka. K propagaci dluhopisů lze však využít i různých dluhopisových platforem.
Čtěte také: Stanoviště Černý Most: Dopravní mapa
Správa emise dluhopisů zahrnuje především vedení seznamu investorů, zasílání fyzických dluhopisů, pravidelné vyplácení výnosů a jejich výpočet, řešení problémů s výplatami, komunikace s investory nebo specifické věci jako je převod dluhopisu na někoho jiného, předčasné výplaty atd.
Správa dluhopisové emise je poměrně náročným procesem, zvlášť pokud se jedná o větší objem emise nebo několik emisí dluhopisů za sebou.
Emise dluhopisů, ačkoliv je skvělým nástrojem, není zcela bez rizika a vyžaduje pečlivou přípravu:
tags: #schema #procesu #emise #dluhopisu