Recyklace PET lahví v České republice: Postup, výhody a budoucnost

Nápoje v plastových lahvích a plechovkách kupuje téměř každý. Stejně tak je v Česku většina třídí a vyhazuje do žlutých, případně šedých popelnic.

Nový systém zálohování PET lahví

Vláda chystá nový systém, plastové a kovové obaly od nápojů se budou vracet stejně jako sklo. Přestože se proti řešení ozývá kritika odpůrců, fungovat má už za dva roky. Česko se připojí k zálohování, které využívá už 13 zemí Evropské unie, například Německo, Slovensko nebo Chorvatsko.

Novinka má pomoci v několika ohledech. Členské státy se dohodly na zálohový systém přejít, pokud do roku 2026 nebudou schopné vytřídit 90 procent nápojových obalů. V prvé řadě splnit závazky k Evropské unii. Česko nyní zvládá asi 80 procent, zálohování by podle Hladíka mělo limit naplnit do roku 2029.

Je červenec 2025 a v sídlištním bytě se právě uklízí po oslavě. PET lahve od limonád i plechovky od piva by ještě před měsícem domácí sešlápli a vyhodili do žlutého kontejneru a šedé popelnice na kovové obaly. Teď je vezmou do obchodu, ke stejnému automatu, kde vrací sklo. Za čtyři petky a stejný počet plechovek dostanou lístek v hodnotě 40 korun, automat jim vrací částku, kterou při nákupu zaplatili jako zálohu.

Podle kódů na obalech automat rozezná, o jaký materiál jde, a pošle ho do lisu, který nahradí sešlapávání. Zmačkané lahve pak odjedou do třídicího a recyklačního centra, kde se z nich vyrobí recyklát a následně další PET lahev. Právě tak by měl podle vládních plánů fungovat systém, který nahradí dnešní recyklaci lahví a plechovek.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Současný stav recyklace PET lahví

V současné době jsou PET lahve nejcennější součástí plastového odpadu. Monopol na sběr do žlutých kontejnerů má podnik Eko-Kom, plasty z nich svážejí a třídí odpadové firmy. Materiál získaný z lahví se pak dále prodává. Kromě nápojářů o něj mají zájem především firmy dodávající plastové díly pro automobilový průmysl, žádaný je také pro výplně bund či spacáků.

Přestože Eko-Kom z recyklačního řetězce PET lahví vypadne, podle mluvčí Lucie Müllerové by to fungování firmy nemělo ohrozit. "Systém třídění odpadu a jeho financování je po dvou dekádách rozvoje natolik robustní, že přes místní přechodné problémy bude spolehlivě fungovat dál.

Od února si vracení zálohovaných plastových lahví mohou lidé vyzkoušet v některých prodejnách Lidl a Kaufland. Strojů, které odběr zálohovaných PET lahví zajistí, by mělo být v Česku zhruba 11 tisíc. Povinně je budou muset mít všechny prodejny nad 50 metrů čtverečních včetně čerpacích stanic.

Systém bude mít na starosti nově vytvořená instituce zvaná operátor, kterou pod dohledem ministerstva životního prostředí vytvoří dovozci, výrobci a prodejci plastových obalů. Náklady na zavedení zálohovacího systému by měli pokrýt výrobci, kteří dnes posílají poplatky Eko-Komu. Provoz pomohou zajišťovat peníze z nevybraných záloh.

Výše zálohy, kterou zákazníci zaplatí za každou lahev, zatím není jasná. Pokud operátor splní cíl sběru pro daný rok, peníze z nevybraných záloh se rozdělí. Patnáct procent dostanou obce, 85 procent operátor. Na odpadové a oběhové hospodářství má připravené peníze i stát.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Aby bylo možné se zálohováním plošně začít, bude nutné změnit zákon. Ministerstvo životního prostředí příslušný návrh chystá, do sněmovny ho chce poslat ještě letos. Velké obchodní řetězce a nápojářské firmy změnu podporují, proti jsou zástupci jiných odvětví.

"Třídění odpadu je v Česku na vysoké úrovni, lidé vytřídí zhruba osm z deseti PET lahví. Ty jsou zároveň jednou z mála složek plastového odpadu, které lze zpeněžit," připomněl místopředseda Sdružení místních samospráv Oldřich Vávra. Ministr Hladík ale tvrdí, že obce budou naopak v plusu. "Budou moci získat peníze přímo ze zálohového systému.

Proces recyklace PET lahví

Problematika recyklace odpadů vychází z konkrétních požadavků veřejného sektoru a celosvětového zájmu spojeného se zlepšováním životních podmínek a s ochranou životního prostředí. Současný stav třídění odpadů nejen v ČR je nastaven tak, že občané v běžných domácnostech separují základní čtyři složky odpadů, kterými jsou komunální odpad, sklo, papír a plasty.

Plastový odpad má obecně vysoký recyklační potenciál a předpokládá se, že plasty končící ve žlutých kontejnerech jsou v maximální míře zpětně využívány. Bohužel, realita je mnohdy jiná a tento druhu odpadu je v ČR recyklován jen omezeně a poměrná část tohoto „tříděného“ plastového odpadu končí na skládkách komunálního odpadu nebo ve spalovnách. Důvodem tohoto neutěšeného stavu je nestejnorodost plastového materiálu jednotlivých kusů plastového odpadu (například běžné PET lahve jsou běžně složeny až ze tří druhů plastů).

Technologie recyklace

Samotná technologie se skládá z dělícího zařízení, které PET lahev rozdrtí na menší části, dle konstrukčního uspořádání nožových disků. Vstupní prostor nad dělícím zařízením určeným pro vložení PET lahve, je opatřen bezpečnostním systémem, který předchází vzniku zranění obsluhy. Spodní část skartovacího zařízení je tvořena karuselovým pořadačem s minimálně čtyřmi zásobníky na barevné PET flakes. Každý z těchto zásobníků je určen pro jiný barevný odstín PET lahve.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Pohonem drtícího mechanismu je dvojice DC elektromotorů včetně převodovky, zajišťující potřebný drtící výkon. Znatelnou výhodu tohoto zařízení představuje jeho subtilní konstrukce (vůči průmyslově využívaným zařízením), dále vysoká míra bezpečnosti zařízení, design vhodný pro drobného spotřebitele např. domácnost a nízká energetické náročnosti provozu.

Zálohování vs. Vratné lahve

V Česku sílí debata o zálohování nápojových obalů, jako jsou PET lahve a plechovky. Narozdíl od vratných skleněných lahví však nejde o jejich vymývání a znovuplnění, ale o recyklaci plastového nebo hliníkového materiálu a použití recyklátu k výrobě nových lahví.

Zálohování PET lahví a plechovek funguje jinak než systém vratných lahví především od piva, který je v českých obchodech běžný. Vratné skleněné lahve jsou opakovaně plnitelné, a proto se vrací výrobci, který je vymyje a následně znovu použije.

Na celém zálohovém systému je důležité, že z lahve nebo plechovky vzniká opět nápojový obal. Jde o uzavření materiálové smyčky tzv. bottle-to-bottle (česky z lahve do lahve), což je kýžený princip cirkulární ekonomiky. Dostanou-li se PET lahve do žlutého kontejneru, může z nich také vzniknout nový nápojový obal.

Zpracování PET vloček

Do tříděného odpadu se vyhazují různé plastové obaly. Skupiny materiálů se následně zpracují - u PET lahví to znamená drcení na jemné vločky tzv. PET flakes, které se opakovaně čistí a vysouší a poté regranulují. Jen ten nejkvalitnější recyklát může být použitý pro výrobu potravinářských obalů.

Lidé v Česku jsou zvyklí obaly třídit - patří v rámci Evropy na přední příčky. Do žlutých popelnic vrátí 70 % plastových obalů uvedených na trh. A podstatnou část tvoří právě PET lahve - hovoří se až o 80 %. Daří se jich však recyklovat (a to do různých aplikací) zhruba 57 %. Po zavedení zálohového systému by toto číslo mohlo překročit až 90 %. Tak to funguje např. v Německu, Švédsku či Chorvatsku.

„I když v Česku dokážeme PET sbírat, tak tříděním a recyklací se dostává spíše do oděvů, pásek, koberečků v automobilovém průmyslu, do pneumatik apod. Ale nedostáváme ho tam, kde máme nastavená pravidla pro cirkulární ekonomiku, tzn. recyklace z lahve do lahve. Situace je podle něj ještě složitější pro firmy, které vyrábí a využívají recyklovaný PET pro přímý styk s potravinami.

Proč nejsou tyto argumenty dostatečnými pro zavedení zálohování v Česku? Ministerstvo životního prostředí je vidí především v ohrožení stávajícího systému třídění odpadů, které stojí většinou právě na PET lahvích. Mohla by tak klesnout vůle třídit jiné plasty a s existenčními problémy by se potýkali jejich zpracovatelé. Plasty, jako jsou polypropylenové nebo polyetylenové lahve od kosmetiky nebo potravin, různé kelímky a vaničky na mlékárenské zboží apod. přitom tvoří nezanedbatelnou část plastových obalů.

Mezi další předpokládané komplikace zálohování patří nakládání s nesešlápnutými PET lahvemi s víčkem, jak doma u spotřebitelů, tak v menších obchodech. V současnosti je v Česku zálohování PET lahví možné na dobrovolné bázi. Touto cestou se vydala třeba společnost Košík.cz s Mattoni 1873. Podle mluvčí výrobce minerálních vod, který patří mezi zakládající členy Iniciativy pro zálohování, je ale nutná celoplošná úprava. „V současnosti totiž platíme také autorizované obalové společnosti, protože nám legislativa jinou možnost nedává. Opakované použití materiálu pro stejný účel v uzavřeném cyklu je podle iniciativy přitom nejlepší cestou, jak minimalizovat jeho dopad na životní prostředí.

Iniciativy a kampaně

• Zálohujme - skupina firem, institucí a neziskovek, které podporují zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovky v České republice.
• Iniciativa pro zálohování - sdružení výrobců nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj, kteří se v Česku snaží prosadit zálohování PET lahví a plechovek.
• REplastuj - edukativní kampaň společnosti ALPLA, která upozorňuje na fakta o plastech, jejich recyklaci a a správné ekologické využití.

Materiálová a chemická recyklace

V Evropě je nejčastějším produktem recyklace plastů nový PET, který slouží pro výrobu lahví a vláken. Významná část odpadního PET je navíc chemicky recyklována opět na suroviny pro výrobu nového PET. Díky tomu, že je PET snadno dostupný a lze jej jednoduše separovat od ostatních upotřebených obalů, se z recyklovaného PET stala hodnotná druhotná surovina. Jeho recyklaci rozlišujeme na materiálovou a chemickou.

Pro materiálovou recyklaci odpadního PET z lahví na materiál pro opětovnou výrobu lahví je v Evropě využíváno několik postupů, které jsou souhrnně označovány jako B2B technologie (bottle-to-bottle). Všechny tyto postupy jsou založeny na důkladném vyčištění suroviny (PET-flakes) a jejím následném zpracování v tavenině tak, aby nedocházelo ke štěpení řetězců PET.

Zde je nezbytné zmínit, že PET na výrobu lahví musí mít poměrně vysokou střední molární hmotnost, tedy dlouhé řetězce, aby z něho vůbec šly použitelné lahve vyrobit. Materiálová recyklace umožňuje nejúčinnější využití surovinového a energetického vkladu do panenského polymerního materiálu. Je založena na dodávce tepelné a mechanické energie a případně additiv nutných pro přetvoření odpadní suroviny na nový materiál s mechanickými i estetickými vlastnostmi blízkými panenskému polymeru.

Společným problémem všech postupů B2B jsou vysoké nároky na čistotu vstupní suroviny a třídění použitých lahví podle barev. Prakticky jsou technologiemi B2B zpracovávány jen čiré bezbarvé lahve.

Výsledným produktem všech těchto postupů je granulát pro vstřikování preforem, ze kterých se pak vyfukují lahve. Pro zpracování recyklátu PET technologickými postupy výroby vláken není nutné, aby vstupní surovina byla ve formě granulátu. Plně postačující formou suroviny je vytříděná a dobře vypraná drť odpadního PET.

Chemická recyklace využívá odpadní PET pouze jeho surovinový vklad. PET může být rozložen postupy využívajícími hydrolýzu, alkoholýzu nebo glykolýzu. Produkty chemické recyklace jsou vždy suroviny pro výrobu nového PET.

Největší množství recyklátu PET je však zpracováno na technické textilie, zvláště pak na netkané textilie a na vláknité výplně nacházející poměrně široké uplatnění jako čalounický materiál. Tyto výrobky se v široké míře uplatňují ve vnitřní výbavě automobilů.

Určitý podíl recyklátů je spotřebován též na výrobu „pásků“ pro technické tkaniny, koberce a provaznické výrobky. Tento způsob zpracování vyžaduje surovinu o vyšší střední molární hmotnosti.

Společnost ICI vyvinula postup zpracování recyklátu PET z lahví na folie chráněné pod známkou ECO(tm). Tyto folie jsou určeny pro výrobu tepelně tvářených obalů a některé typy jsou certifikovány i pro přímý kontakt s potravinami.

Folie pro určené pro výrobu potravinářských obalů jsou rovněž vyráběny třívrstvou koextruzí, kde obě vnější vrstvy folie jsou z panenského PET, vnitřní je z recyklátu.

Výhody recyklace a využití recyklátu

Plast se v dnešní době řadí mezi jeden z nejpoužívanějších materiálů. Většina lahví se vyrábí právě z něj a tyto nádoby jsou všude kolem nás. Proto je důležité jejich správné a důsledné třídění a následná recyklace. PET lahve nebo také lidově řečeno PETky jsou zásadním prvkem potravinářského průmyslu. Nejvíce jsou zastoupeny v oblasti výroby nápojů. Zkratka PET je označením pro plast polyethylentereftalát a jeho výhodou je, že je snadno recyklovatelný. Víčka PET lahví jsou vyrobeny z materiálu HD-PE, což je polyethylen s vysokou hustotou.

Proces recyklace PET lahví začíná v domácnostech, kde se vytřídí od ostatního odpadu a dále vhodí do žlutého kontejneru určeného na plast. Průměrná vzdálenost od domova k nejbližším nádobám na tříděný odpad se každý rok zkracuje. PET lahve by se měly před vhozením do kontejneru sešlápnout a ponechat na nich i šroubovací uzávěr. Uzavření víčkem zajistí trvalé zmenšení objemu PET lahví. A tím se sníží také počet potřebných svozů tříděného odpadu.

Na třídící lince se na pás vysype vytřídění odpad, který pracovníci dotřídí podle druhů materiálů a plastový odpad oddělí od nežádoucích složek. Každý druh materiálu vyžaduje rozdílnou technologii zpracování a má jiné možnosti využití. V České republice se aktuálně nejvíce vytřizují PET lahve, pěnový polystyren, plastové fólie a duté obaly z tvrdého plastu (např. obaly od kosmetiky a čistících prostředků nebo kelímky od jogurtů).

PET obaly, průhledné fólie a pevné duté plasty se rozdrtí na malé PET vločky nebo tzv. PET flakes, které se následně zbaví nečistot praním ve vodě. Proprané PET vločky se roztaví podle druhů nebo se vytvoří směs. Vznikne polotovar vtlačovaný do kovových forem, který dále míří ke svým odběratelům. Někteří odběratelé ale kupují ještě nezpracované PET vločky.

Recyklace PET lahví pro výrobu obalů pro styk s potravinami a nápoji probíhá za nejpřísnějších hygienických podmínek. Výroba nových PET lahví ze starých se nazývá Bottle-To-Bottle recyklace. Podmínkou pro vstupní PET materiál je jeho vysoká jakost a čistota. Ze staré PET lahve vznikne regranulát, ze kterého se následně vyfoukne nová PET lahev.

A co se týká plastových fólií, i ty se namelou a rozdrtí na granule. Z recyklovaných PET lahví se nejčastěji vyrábějí nové. Další využití recyklovaných PET lahví je ale mnohem širší a stále běžnější. Čím dál více oblíbené jsou PET designové dekorace, módní doplňky a oblečení. Textilní vlákno se vyrábí z roztříděného, namletého vyčištěného a vysušeného PET materiálu. Tento materiál je pak roztaven a rozvlákněn. Z PET lahví se rovněž vyrábí například spací pytle, koberce, květináče, plastové kádě a sudy, oplocení a lavičky.

Kroky recyklace PET lahví

Recyklace PET lahví hraje klíčovou roli při snižování plastového odpadu a ochraně životního prostředí. Lidé běžně používají PET (polyethylentereftalát) pro výrobu lahví na nápoje, což z něj činí jeden z nejrozšířenějších plastů. Recyklace PET lahví vyžaduje precizní technologické postupy a důkladnou kontrolu kvality, aby proces fungoval efektivně.

1. Sběr a třídění: Recyklace začíná tím, že odkládáme PET lahve do žlutých kontejnerů nebo sběrných dvorů. Dále se lahve ve speciálních zařízeních třídí pomocí pokročilých technologií. Metoda infračervené spektroskopie efektivně identifikuje a odděluje PET lahve od jiných plastů, jako jsou PVC nebo HDPE.
2. Čištění: Po vytřídění pracovníci PET lahve důkladně čistí. Proces zahrnuje několik kroků, při nichž odstraňují etikety a víčka vyrobená z jiných materiálů. Lahve se poté perou v teplé vodě s detergenty, aby se odstranily zbytky nápojů a jiné nečistoty.
3. Drcení a granulace: Čisté lahve se drtí na malé kousky, které se nazývají vločky.
4. Další čištění a sušení: Vločky procházejí dalším čištěním, které zahrnuje chemické ošetření. Tento krok pomáhá odstranit zbytkové nečistoty a barviva, které by mohly ovlivnit kvalitu recyklovaného materiálu.
5. Extruze a peletizace: Suché vločky jsou zahřívány na vysoké teploty a procházejí extruzním procesem, který je přemění na malé pelety. Během extruze se materiál homogenizuje a zajišťuje se, že pelety mají konzistentní vlastnosti.
6. Výroba nových produktů: Recyklované pelety se používají k výrobě nových PET lahví nebo jiných produktů. Proces zahrnuje tavení pelet a jejich formování do preforem, které se následně vyfukují do tvaru lahve.

Výhody recyklace PET lahví

Recyklace PET lahví přináší řadu výhod. Především pomáhá snižovat množství odpadu, který končí na skládkách, a tím chrání životní prostředí. Proces recyklace také šetří energii, protože výroba recyklovaného PET vyžaduje méně energie než výroba nového plastu z ropy.

Využití recyklovaného PET

Recyklace PETek nachází široké uplatnění v různých průmyslových odvětvích. V textilním průmyslu se z něj vyrábějí polyesterová vlákna, která se používají pro výrobu oblečení a domácích textilií.

Závěr

Celkově recyklace PET lahví představuje významný krok směrem k udržitelnosti a ochraně přírodních zdrojů. PET lahve a plasty na bázi PET patří mezi nejjednodušeji vytříditelné a nejvíce recyklovatelné položky z celkového objemu plastového odpadu. Díky svým vlastnostem představují cenný materiál, který je dlouhodobě žádaný ve výrobním průmyslu. Vysoká kvalita výsledného recyklátu je zajišťována moderními technologickými procesy.

Proces třídění a mytí

PET lahve jsou v České republice primárně sbírány spolu s dalšími plastovými odpady prostřednictvím žlutých kontejnerů na tříděný odpad a sběrných dvorů. V rámci multikomoditního sběru lze v některých regionech spolu s plasty vhazovat do žlutých kontejnerů i plechovky, či tetrapak. Tento materiál je následně převážen do třídícího zařízení, kde jsou frakce odděleny tříděním.

V rámci třídícího zařízení jsou roztříděny jednotlivé komodity. Plastový odpad se následně roztřídí na specifické skupiny plastů, aby se zabránilo křížové kontaminaci různými druhy plastů. To může probíhat jak ručně, tak strojově. Některá třídící zařízení používají automatizované technologie, jako jsou skenery, které opticky snímají odražené záření, což umožňuje rozlišení plastů podle jejich chemického složení. Stejně tak bývají třídící linky vybaveny robotickými rameny nebo pneumatickými tryskami, které rychle a efektivně oddělují z pásu jednotlivé materiály.

Obvykle se třídí PET (polyethylentereftalát), HDPE (vysokohustotní polyethylen), LDPE (nízkohustotní polyetylen), PP (polypropylen), PS (polystyren), PVC (polyvinylchlorid). Odstraňují se kontaminanty, jako jsou kovové části a jiné typy plastů. Lahve jsou tříděny podle barvy a typu materiálu.

Při mytí PET vloček v procesu recyklace se často používají různé roztoky pro odstranění olejů, lepidel a jiných nečistot, které mohou být přítomny po prvním mycím procesu. Mytí se může provádět v několika fázích s různými teplotami a pH, aby se zajistilo maximální odstranění nečistot.

Extruze a peletizace

Vločky se zahřívají a extrudují do podoby malých pelet, které jsou poté ochlazeny a ztvrdnou. Proces extruze a peletizace PET vloček obvykle vyžaduje zahřátí materiálu na teplotu v rozmezí 260 °C až 280 °C, což odpovídá teplotě tání PET. Tato teplota může být různá v závislosti na specifickém typu PET a na případném přídavku dalších materiálů (aditiv) pro zlepšení vlastností, takže specifické nastavení teploty se může lišit. Technici pracující s tímto zařízením se řídí předepsanými parametry pro zpracování, které jsou optimalizovány pro daný typ a kvalitu plastu a pro požadované vlastnosti konečného produktu.

Výroba nových PET lahví

Takto připravený PET je vhodný například pro výrobu nových PET lahví. Materiál splňuje standardy pro konktakt s potravinami a nezáleží na tom, zda byl sebrán z barevných kontejnerů, nebo ze zálohového systému. Z hlediska životního prostředí nezáleží na tom, co se z recyklovaného materiálu vyrobí. Tak jako tak se ušetří primární materiál. Pokud se vyrobí PET lahev, pak se bunda nebo součást auta vyrobí z primárního materiálu. A naopak, pokud se z recyklátu vyrobí bunda nebo část auta, pak se PET lahev vyrobí z primárního materiálu.

Při výrobním procesu vyfukování (tvarování) PET preform do PET lahví se preformy nejprve ohřejí, takže jsou dostatečně měkké pro formování. Teplota pro ohřev preform se typicky pohybuje mezi 90 °C a 120 °C. Po ohřátí se preformy umístí do výfukové formy a narazí se do nich stlačený vzduch, který preformy rozfoukne do požadovaného tvaru PET lahve. Tohle je zjednodušené schéma, protože reálné procesy mohou zahrnovat další kroky v závislosti na specifickém zařízení nebo používaných technologiích.

tags: #recyklace #PET #lahví #postup

Oblíbené příspěvky:

• Recenze: Martin Fadrný a EPS
• Příčiny a řešení kondenzace z krbu
• Odnášení zbytků večeře a zvěř
• Udržitelnost a Kinder Pinguì
• Děti a kafilerní odpad