Seznam lokalit měření znečištění ovzduší v České republice

05.03.2026

V České republice probíhá rozsáhlý monitoring kvality ovzduší na mnoha lokalitách, s cílem identifikovat zdroje znečištění a posoudit dopady na zdraví obyvatel a ekosystémy.

Projekty a iniciativy zaměřené na monitoring znečištění ovzduší

Řada projektů a iniciativ se zaměřuje na měření a analýzu znečištění ovzduší v různých oblastech České republiky. Jedním z významných projektů je ARAMIS (Integrovaný systém výzkumu, hodnocení a kontroly kvality ovzduší), který komplexně řeší problematiku ochrany ovzduší a související otázky změn klimatu. Hlavním řešitelem projektu je Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), do kterého jsou zapojeny jak rezortní organizace Ministerstva životního prostředí, tak vysoké školy a akademická sféra.

Výzkumné aktivity projektu ARAMIS jsou prioritně zaměřeny na tvorbu, vývoj a aktualizaci nástrojů, metodik a postupů pro hodnocení kvality ovzduší, emisí klasických znečišťujících látek i skleníkových plynů včetně jejich projekcí a kvantifikaci dopadů na zdraví obyvatelstva a ekosystémů, spotřebu energie, ekonomiku a další aspekty života.

Projekt je unikátní mimo jiné také tím, že v rámci jednoho centra jsou společně řešena témata, kterými se v minulosti zabývaly různé instituce v rámci různých projektů.

Výsledky a zjištění z projektů

Na základě odběrů vzorků ovzduší a receptorového matematického modelování byla v rámci dosavadních 5 let řešení projektu získána řada poznatků o příčinách znečištění ovzduší v České republice. Některé z nich se dotýkají široké veřejnosti, protože chování společnosti při vytápění domácností a individuální dopravě má významný dopad na kvalitu ovzduší. Seznámení obyvatelstva s výsledky projektu může přispět ke změně chování lidí ve smyslu zlepšení kvality ovzduší.

Čtěte také: C1 kriticky ohrožené druhy

V rámci projektu ARAMIS vznikl souhrnný dokument, který řeší problematiku měření kvality ovzduší pomocí low-cost senzorů. Tento dokument se nazývá „Doporučení pro nakládání s nízkonákladovými senzory pro monitoring znečištění venkovního ovzduší“ a jeho obsahem jsou nejen známá fakta týkající se senzorových zařízení a důležité otázky, které je vhodné zodpovědět před jejich použitím, ale především také problematika související s kvalitou dat, tedy postupy kontroly dat a doporučení pro jejich využití a celkovou interpretaci.

ČHMÚ se v rámci projektu ARAMIS připojil k měřicí iniciativě spolku Senzorvzduchu z.s., který za finanční podpory Deutsche Umwelthilfe prováděl indikativní měření koncentrací NO2 pomocí nízkonákladových pasivních vzorkovačů Passam ag. Kampaň probíhala celý rok 2024 a zaměřila se na znečištění z dopravy v ulicích a v blízkosti škol Prahy a Ostravy. Průměrné roční koncentrace NO2 naměřené pasivními vzorkovači se od těch naměřených referenční metodou používanou v rámci státního imisního monitoringu lišily o 1,2-9,1 %. Výsledky potvrzují silnou vazbu mezi intenzitou dopravy a koncentrací NO₂, přičemž specifické městské uspořádání a omezená plynulost dopravy může koncentrace dále zhoršovat.

V dubnu 2025 byl v rámci časopisu Atmospheric Chemistry and Physics publikován článek o využití nízkonákladových senzorů pro monitoring kvality ovzduší v rámci projektů TURBAN a ARAMIS (výsledek SS02030031-V83). Článek informuje o průběhu rozsáhlé měřicí kampaně zahrnující speciální meteorologická měření (měření vertikálních profilů větru pomocí Doppler LIDAR a teploty pomocí mikrovlnného radiometru) a měření koncentrací NO2, O3, PM2.5 a PM10 ve vysokém časoprostorovém rozlišení v okolí dopravně zatížených ulic Legerova, Sokolská a jejich okolí.

Lokality měření znečištění ovzduší

Měření kvality ovzduší probíhají v různých lokalitách po celé České republice. Zde jsou některé z nich:

Praha a Ostrava: Zaměření na znečištění z dopravy v ulicích a v blízkosti škol.
Český Těšín a Třinec: Imisní měření pro určení příčiny občasně zvýšených koncentrací oxidu siřičitého.
Ostrava-Radvanice: Dlouhodobě problematická oblast z hlediska hodnocení příčin zdejšího výrazně nadlimitního znečištění ovzduší, především aerosolovými částicemi PM10 a PM2,5 a benzo[a]pyrenem. Měření probíhalo v lokalitách Ostrava-Kunčičky (TOKU), Ostrava-Radvanice, Nad Obcí (TORE) a Ostrava-Bartovice (TOBA).
Studénka (TSTD) a Věřňovice (TVER): Identifikace zdrojů znečišťování ovzduší umístěných v hlavním koridoru regionálních atmosférických přenosů znečištění podél toku Odry.
Broumov: Od 2. 2. 2026 probíhá měsíční monitoring kvality ovzduší, který zkoumá vliv lokálního vytápění domácností na úroveň znečištění ovzduší v obci během topné sezóny. Měření probíhá na pěti různých lokalitách - v blízkosti mateřských školek, v centru obce i v okolní přírodě.
Lázně Jeseník: Automatická měřící stanice ČHMÚ, kde jsou mj. měřeny koncentrace SO2, NO2, polétavého prachu (PM10) a ozonu (O3).

Praha - sledování úrovně znečištění ovzduší

Od ledna roku 2024 probíhá v Praze roční sledování úrovně znečištění ovzduší, na kterém spolupracují Spolek Senzorvzduchu, organizace Deutsche Umwelthilfe a Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Sledování se zaměřuje na koncentrace oxidu dusičitého (NO2), jehož významným zdrojem je silniční doprava. Krátkodobé vystavení oxidu dusičitému může vést k drážděním dýchacích cest, dlouhodobé k rozvoji astmatu a zvýšení náchylnosti k infekcím dýchací soustavy. Na základě průběžných výsledků lze předpokládat překročení jak ročního limitu doporučeného Světovou zdravotnickou organizací (WHO), tak zákonného ročního limitu v případě dopravně zatížených ulic. K překročení ročního limitu doporučeného Světovou zdravotnickou organizací (WHO) ovšem téměř jistě dojde i v případě městských vnitrobloků.

Čtěte také: Seznam ekologických výrobků

Podkrušnohorská pánev

Podkrušnohorská pánev v Ústeckém kraji je oblastí s vysokou koncentrací průmyslové energetiky. Pořád ještě rozhodujícím způsobem zhoršuje kvalitu ovzduší v této oblasti energetika nebo už se situace změnila? Jak významné jsou z tohoto hlediska jiné zdroje znečišťování? Odpověď na tyto a další otázky lze najít v závěrečné zprávě, která byla vypracována v rámci projektu ARAMIS na základě rozsáhlého měření provedeného v roce 2022. Díky němu jsme mohli původ znečištění ovzduší v Podkrušnohorské pánvi rozlišit velmi podrobně. Za pozornost stojí například vyčíslený podíl jemných prachových částic přenášených z jiných států, ať už se jedná o člověkem způsobené znečištění z automobilové a lodní dopravy, přírodní částice saharského písku, půdy z Ukrajinských stepí, nebo mořskou sůl.