Při povodňových situacích může dojít k ohrožení objektů srážkami, zpětným vzdutím, splachy z polí i nefunkční kanalizací. Řada ohrožených objektů leží v oblastech u vodních toků bez vyhlášeného záplavového území, případně je ohrožována přívalovými povodněmi.
Místní části Jeseník nad Odrou a Polouvsí ohrožuje rozvodnění říčky Luhy, jejíž vodoteč prochází středem obou částí obce. Největší ohrožení je podél toku Luhy, do vzdálenosti cca 80 m. Při zvednutí hladiny Luhy hrozí vniknutí vody do RD, případně zemědělských usedlostí.
Největší ohrožení obce představují přívalové deště v povodí Odry. Na území obce Jeseník nad Odrou je při povodni ohrožováno zhruba 129 budov, které trvale obývá zhruba 405 obyvatel, z toho 88 patří do rizikové skupiny (starší 70 let, osoby ZTP). Tato hodnota se ale bude v průběhu dalších let měnit, a to například v souvislosti s demografickým vývojem obce. Tyto objekty je nutno varovat, případně evakuovat.
Na území SO ORP Jeseník je ohrožováno povodní zhruba 1 499 budov. Tato hodnota se může v průběhu dalších let měnit, a to především s demografickým vývojem obcí.
V záplavovém území vodních toků v katastru obce se nenachází žádné ohrožující objekty, které by mohly být při povodni zdrojem ohrožení. V záplavovém území vodních toků na území SO ORP se nachází objekty, které by mohly být při povodni zdrojem ohrožení. Ohrožené » a ohrožující » objekty (agregované) v povodňovém plánu obce. Ohrožené » a ohrožující » objekty (agregované) v povodňovém plánu SO ORP.
Čtěte také: C1 kriticky ohrožené druhy
V celém řešeném úseku se vyskytuje 26 mostů a 50 lávek, které v naprosté většině nesplňují normové převýšení nad Q100. V tomto úseku se kapacita koryta pohybuje v rozmezí Q5 - Q10. V obci Hukovice se kapacita koryta pohybuje kolem Q10. Nad mostem bývalé železniční vlečky ve Vidnavě (km 2,918) je koryto kapacitní asi na průtok Q10. Od Q20 dochází k vybřežování a vytváření rozlehlé vodní zdrže na PB. Území vodní zdrže je nezastavěné, zemědělsky využívané. Úsek nad ČOV pod Vidnavou je oboustranně vybřežován průtokem menším než Q20.
Publikace je věnována průmyslovému dědictví spojenému s textilní výrobou v regionu Šumperska a Jesenicka. Zdejší textilní průmysl představoval dominantní složku hospodářského života severní Moravy a severozápadního českého Slezska. Přírodní a klimatické podmínky vytvářely vhodné prostředí především pro pěstování lnu, na které navázalo jeho další zpracování. Na konci 18. století se v regionu začala zpracovávat také bavlna a po roce 1850 se rozšířilo tkaní hedvábných a polohedvábných látek.
Úvodní kapitoly se zabývají historickým vývojem v oblasti převažující lnářské a hedvábnické výroby, přičemž pozornost je soustředěna zejména na období 19. a první poloviny 20. století, tedy na dobu rozmachu průmyslové výroby a největšího stavebního rozvoje zdejších textilních podniků. Na historické pasáže navazuje přehled významných podnikatelů a firem. Výběr zastoupených subjektů se odvíjí především od jejich důležitosti v dějinách zdejší textilní výroby, od význačného postavení v rámci stavebního vývoje nebo od památkových hodnot dochovaných areálů.
V samostatné kapitole je stručně představena technologie zpracování lnu, hedvábí a bavlny, jež má čtenáři pomoci udělat si základní představu o tom, jaké procesy v místních přádelnách, tkalcovnách a úpravnách probíhaly. Stěžejní kapitola se věnuje stavebnímu vývoji textilních provozů. Vybrány a blíže představeny jsou ty existující areály, jež jsou významné pro své hodnoty historické, typologické, architektonické nebo technické. Jejich stavební vývoj je mimo archivní plány nebo současné fotografie ilustrován také početnými kresebnými rekonstrukcemi.
G.A. Ed. Schmieder a spol. I. S. (dříve Aug. Staré Město, G. A. Sudkov, I. Šumperk, Mechanická přádelna lnu v Šumperku, později Ed. Šumperk, Ed. Šumperk, Ed. Šumperk, Schmieder a spol., později Em.
Čtěte také: Seznam ekologických výrobků
Čtěte také: Ekologie na VŠ
tags: #seznam #ohrožených #budov #Jeseník