Obecné ohrožení z nedbalosti: Analýza případu a související právní aspekty

Obecné ohrožení je závažný trestný čin, který může mít dalekosáhlé následky. V českém právním řádu je tato problematika upravena v trestním zákoníku, konkrétně v ustanoveních § 272 a § 273.

Definice a právní rámec obecného ohrožení

Obecné ohrožení podle § 272-273 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, je trestný čin, jehož se dopustí pachatel, který úmyslně (§ 272) nebo z nedbalosti (§ 273) vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že způsobí požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil, nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání (obecné nebezpečí), případně obecné nebezpečí zvýší anebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění.

Přečinu obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo z nedbalosti způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo kdo z nedbalosti takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění.

Zákonným znakem přečinu obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 tr. zákoníku je existence obecného nebezpečí, jež je charakterizováno jako stav, při němž nastává větší nebo menší pravděpodobnost vzniku vážné poruchy, která pro svou povahu, rozsah a intenzitu znamená nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví více osob nebo nebezpečí škody velkého rozsahu na cizím majetku, a to konkrétním jednáním stanoveným v § 273 odst. 1 tr. zákoníku.

Je třeba zdůraznit, že k naplnění znaků skutkové podstaty zmíněného přečinu nestačí jakékoli jednání, jímž může být lidem způsobena smrt nebo těžká újma na zdraví nebo na cizím majetku škoda velkého rozsahu, ale musí jít o jednání obecně nebezpečné, z něhož bezprostředně hrozí obecně nebezpečné následky, přičemž je typické přiblížení se k poruše (konkrétní nebezpečí), a dále určitá živelnost a neovladatelnost průběhu událostí, při nichž porucha často závisí na nahodilých, tj. vlivu pachatele se vymykajících událostech.

Čtěte také: Právní aspekty obecného ohrožení

Nestačí tedy, když pachatelovým jednáním byla vytvořena pouze taková situace, z níž by obecně nebezpečný následek za určitých okolností a splnění ještě dalších podmínek teprve mohl vzniknout.

Příklad z praxe: Selhání autobusu v tunelu

V posuzované věci spatřovaly rozhodující soudy nižších stupňů dle učiněných skutkových zjištění obecné nebezpečí v tom, že autobus selhal v tunelu, za hustého provozu, v době odpolední špičky se silným provozem kamionů, na vozovce se třemi jízdními pruhy, přičemž autobus přestal být ovladatelný, neboť došlo k výpadku pohonu a brzd, nesvítil a začal samovolně couvat z kopce.

Nelze odhlédnout ani od situace, že autobus se opřel o zeď tunelu, o níž se 14 metrů odíral při couvání, utrhl výstražná světla tunelu a došlo k obnažení elektroinstalace, která přišla do přímého kontaktu s karoserií autobusu. Z vozidla rovněž vyteklo palivo na vozovku a vytvořila se tak 13 metrů dlouhá kaluž.

Hlavní příčinou nehody byl špatný technický stav vozidla, zejména jeho brzdové soustavy, jak vyplývá z obsahu znaleckého posudku z oboru silniční dopravy. Znalec vyloučil, že by vozidlo před jízdou bylo ve vyhovujícím technickém stavu a že by k celé sérii dalších nastavších závad mohlo dojít samovolně a náhle. Autobus byl dle jeho zjištění dlouhodobě ve špatném technickém stavu a rovněž po delší dobu postrádal jakoukoli údržbu.

Bylo tak mimo pochybnost zjištěno, že obviněný o vozidlo, jež provozoval a které bylo v provozu 25 let, nepečoval, nestaral se jeho řádnou údržbu a že ve stavu, v jakém se nalézalo, nebylo naprosto vhodné k přepravě osob v provozu na pozemních komunikacích, čehož si obviněný musel být vědom. Za tento stav obviněný nesl odpovědnost podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) zákona č.

Čtěte také: Ohrožení na závodech

Nejvyšší soud za zjištěného stavu nenabyl pochybností o tom, že výše popsané okolnosti týkající se technického stavu autobusu a konkrétní situace, která při jízdě tímto vozidlem za jeho obsazení 43 osobami nastala, byli cestující autobusu vydáni nebezpečí, které předpokládá a definuje ustanovení § 273 tr. zákoníku.

Obviněný svým jednáním vyvolal pro osoby, které jízdu předmětným autobusem absolvovaly, takový stupeň rizika a ohrožení, které lze plně přirovnat k jiným nebezpečím (výbuch, požár, povodeň), přičemž stejnému nebezpečí vydal i ostatní účastníky silničního provozu, jedoucích ve vozidlech za ním, kteří náhlé a nekontrolované couvání autobusu v tunelu, zničení elektroinstalace tunelu a existenci obrovské kaluže na vozovce v tunelu, vzniklé v důsledku vylití paliva, nemohli ani v nejmenším předpokládat.

Nadto obviněný uvedený čin spáchal v souvislosti s porušením důležité povinnosti, která mu jako provozovateli vozidla vyplývala ze zákona, tj. zabezpečit řádný technický stav vozidla k provozu na pozemních komunikacích, sledovat jeho technickou způsobilost, podrobovat se pravidelným technickým prohlídkám a zjištěné závady odstraňovat, aniž v době jejich existence...

Obecné ohrožení a bezpečnost práce a požární ochrany

Položme si otázku, jak se může obecné ohrožení dotýkat oblasti bezpečnosti práce a požární ochrany. Doposud jsme měli možnost registrovat zejména trestné činy z hlediska obecného ohrožení např. u výbuchů veřejného plynového potrubí nebo skladů munice, u požárů výškových budov, nebo úniku nebezpečných chemikálií.

Doba se však mění, a Česká republika postupně vědomě či nevědomě přebírá britský model trestní odpovědnosti „bezpečnostního experta“ za dokonalé zajištění BOZP a PO. K informování o možnosti trestní odpovědnosti z trestného činu či přečinu obecného ohrožení z nedbalosti OZO v PR (a dalších - koordinátorů BOZP na staveništi, manažerů BOZP, pracovníků QHSE) a OZO v PO (techniků PO) nás vedou zkušenosti při vypracovávání znaleckých posudků zejména pro Službu kriminální policie a vyšetřování v posledních letech.

Čtěte také: Zajišťování ochrany přírody

Pravdou je, že pro získání odborné způsobilosti v prevenci rizik či požární ochraně nejsou nastaveny nijak složité požadavky a nároky a může tuto činnost vykonávat zjednodušeně řečeno „každý“. Mírné zpřísnění přináší aktualizovaný zákon č. 309/2006 Sb., který umožní zkoušku koordinátorovi BOZP na staveništi jen s minimálně středoškolským vzděláním technického směru.

Hodně je toho špatného v naší republice v oborech bezpečnosti práce a požární ochrany. Čas na změny byl dostatečný, ale stát, i přes neustálé podněty a připomínky ze strany odborné veřejnosti, a dané sliby, že stav zlepší, nekoná.

Povinnost oznámit a překazit trestný čin

Právní úprava povinnosti týkající se trestných činů jiných osob vychází ze snahy potlačovat zločinnost a bojovat s kriminalitou. Trestné činy, které se již staly a u kterých je povinnost je oznámit. Trestné činy, které trvají nebo se připravují a u kterých je povinnost je překazit. Na tomto místě upozorním na jeden z častých omylů, kdy v praxi není dostatečně rozlišována povinnost oznámit a povinnost překazit, přičemž ve skutečnosti je to významný rozdíl, se značným dopadem pro oběti.

Povinnost oznámit trestný čin

Povinnost oznámit trestný čin má v souladu s § 368 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“) ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že někdo spáchal některý z vymezených trestných činů. Povinnost nastupuje v případě spáchaných trestných činů, kdy jednání již netrvá. Povinnost oznámit trestný čin je jedním z průlomů do povinnosti mlčenlivosti, je tak nutno trestné činy dle § 368 TZ oznamovat i v případě zákonné mlčenlivosti, čehož si nejsou všechny příslušné profese vždy vědomy.

Povinnost zahrnuje oznámení trestného činu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, a to bez odkladu, tedy při nejbližší možné příležitosti. V praxi může být složité posouzení toho, zda bylo zjištění dosaženo „hodnověrným způsobem“. Toto je nutné posuzovat podle okolností daného případu. U vlastního pozorování je možno vycházet z pozorovaného děje, či přímo vnímaných skutečností.

Trestný čin neoznámení trestného činu musí být spáchán ve formě úmyslu, a to i ve formě nepřímého úmyslu, kdy pachatel věděl, že má oznámit, a byl s tím srozuměn. Naopak trestní odpovědnost nenastupuje v případě nedbalosti, ať již v případě vědomé nedbalosti, kdy pachatel věděl, že by měl oznámit, ale spoléhal bez přiměřených důvodů na to, že nemusí, nebo v případě nevědomé nedbalosti, kdy pachatel nevěděl, že by měl oznámit, ač to vědět mohl a měl.

V § 368 odst. 1 TZ je obsažen souhrnný výčet trestných činů, které je povinnost oznámit. Tento seznam se mění a je obsáhlý, takže by bylo velmi obtížné si jej pamatovat. V případě pochybností je nejlepší se podívat na aktuální znění § 368 odst. 1 TZ.

Povinnost překazit trestný čin

Povinnost překazit trestný čin má v souladu s § 367 TZ ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že někdo připravuje nebo páchá některý z vymezených trestných činů. I zde platí, že povinnost překazit trestný čin je jedním z průlomů do povinnosti mlčenlivosti a je tak povinné překazit trestné činy uvedené v § 367 odst. 1 TZ i v případě zákonné mlčenlivosti.

Povinnost překazit je možné splnit více způsoby. Nejčastějším a obvykle nejjednodušším způsobem je včasné oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu. Není nutné, aby šlo o věcně a místně příslušný orgán, může jít o orgán v jiném místě, např. s ohledem na dostupnost. V některých případech ale může být povinnost překazit splněna i jiným jednáním, které je způsobilé zabránit spáchání, dokončení nebo jeho další trestného činu (např.

Na tomto místě je nutné upozornit, že pokud je u trestného činu povinnost oznámit i překazit (tj. Za situace, kdy jednání pachatele probíhá nebo hrozí v budoucnu, je možno zabránit škodlivému následku, nebo jej zmírnit.

Ohledně výčtu trestných činů, který se týká povinnost překazit platí totéž, co výše - je obtížné si je pamatovat. Při potřebě je tak vhodné zkontrolovat příslušné ustanovení, v tomto případě § 367 odst. 1 TZ. Pro získání představy i zde uvádím skupiny trestných činů a v rámci nich jejich výčet (či shrnující popis), tento výčet byl v oblasti trestných činu v sexuální oblasti značně rozšířen novelou trestního zákoníku.

• Trestné činy proti svobodě: obchodování s lidmi, zbavení osobní svobody, zavlečení (kvalifikovaná podoba odst. 2 a 3), loupež, braní rukojmí, vydírání(kvalifikovaná podoba odst. 3 a 4), neoprávněnénakládání s osobními údaji(kvalifikovaná podoba odst.
• Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: násilí proti orgánu veřejné moci(kvalifikovaná podoba odst. 3 a 4), násilí proti úřední osobě(kvalifikovaná podoba odst. 3 a 4), přijetí úplatku a podplacení, násilné překročení státní hranice (kvalifikovaná podoba odst. 2 a 3), organizování a umožnění nedovolené překročení státní hranice (kvalifikovaná podoba odst.

Nepřekažení není trestné, pokud by osoba překažením uvedla v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání sebe nebo osobu blízkou a dále v případě, že by osoba nemohla trestný čin překazit bez značných nesnází (např. limitující podmínky kvůli zdravotnímu stavu, absence prostředků k zákroku). Odborná literatura zmiňuje, že trestnost by neměla nastat při neúspěšné snaze překazit (např.

U trestu za nepřekažení trestného činu platí totéž, co výše u neoznámení, tedy odnětí svobody až na tři léta (mírnější u trestných činů s mírnějším trestem). Osobně mám za to, že by u nepřekažení trestného činu měla být vyšší trestní sazba, neboť jde o jednání s výrazně vyšší společenskou škodlivostí.

Jak je z výše uvedeného patrné, v případě zjištění o trestné činnosti je třeba pečlivě rozlišovat jednotlivé kategorie trestných činů a podle toho volit odpovídající postup. Osoba bez zákonné povinnosti mlčenlivosti má tuto otázku jednodušší v případě, že chce trestný čin oznámit, neboť tomuto jejímu postupu samozřejmě nestojí nic v cestě. Jiná je však situace u osoby, která zákonnou povinnost mlčenlivosti má a musí tedy zvažovat, zda je tato prolomena či nikoli.

Pád lanovky na Ještěd: Případ obecného ohrožení z nedbalosti

Policie ukončila vyšetřování pádu lanovky na Ještěd. Navrhla obžalovat tři lidi a jednu právnickou osobu z přečinu obecného ohrožení z nedbalosti, řekl náměstek okresní státní zástupkyně Kamil Látr. Všem obviněným hrozí trest od tří do deseti let vězení. Tragická nehoda se na visuté lanovce v Liberci stala v říjnu 2021, při pádu jedné z kabin zemřel průvodčí.

České dráhy (ČD), které lanovku dřív vlastnily, s obviněním nesouhlasí a jsou připraveny se proti němu bránit, zopakoval mluvčí ČD Petr Šťáhlavský dřívější vyjádření dopravce.

„Policejní orgán skončil vyšetřování a 13. února podal návrh na podání obžaloby,“ uvedl Látr. Všem obviněným hrozí trest od tří do deseti let vězení. Státní zástupce předpokládá, že o návrhu policie podat obžalobu k soudu rozhodne do dvou měsíců.

Původně kriminalisté v roce 2023 obvinili z obecného ohrožení z nedbalosti čtyři lidi a České dráhy, coby tehdejšího vlastníka lanovky. Stíhání jedné fyzické osoby státní zástupce už dříve zastavil. Proti stíhání si podaly stížnost i České dráhy. Napoprvé uspěly, ale po obnovení jejich trestního stíhání druhou stížnost státní zástupce zamítl. Dopravce již dříve uvedl, že případ dál komentovat nechce.

„K probíhajícímu trestnímu řízení se až do jeho ukončení nebudeme vyjadřovat. Nicméně můžeme zopakovat naše stanovisko z minulosti, že s obviněním nesouhlasíme a jsme připraveni se proti němu v dalších fázích řízení bránit, pokud se nerozhodneme pro jiný procesní postup,“ sdělil Šťáhlavský.

Policie všechny obviněné viní z toho, že porušili důležitou povinnost vyplývající z jejich zaměstnání, povolání, postavení, funkce nebo uložené podle zákona.

Zjištění Drážní inspekce

Při havárii v říjnu 2021 spadla po přetržení tažného lana jedna ze dvou kabin visuté lanovky a zemřel průvodčí. K prasknutí lana podle Drážní inspekce přispěla koroze jednotlivých drátů lana. V kabině pro pětatřicet lidí byl průvodčí sám, spadla s ním ze zhruba třicetimetrové výšky. Třinácti cestujícím v druhé kabině se nic nestalo, zůstala viset na nosném laně patnáct metrů nad zemí. Průvodčí aktivoval ručně záchrannou brzdu a zastavil kabinu, která po přetržení tažného lana prudce sjížděla zpátky k dolní stanici. Z kabiny pak museli cestující vyprostit hasiči.

Podle závěrečné zprávy Drážní inspekce bezprostřední příčinou tragického pádu kabiny lanovky po přetržení tažného lana bylo, že lanová dráha byla provozována bez prvků zajišťujících automatickou aktivaci brzdy. V minulosti byly totiž v rozporu s právními předpisy, normami a technickou dokumentací dráhy neoprávněně odstraněny. Průvodčí nebyl ručně schopen vozovou brzdu aktivovat kvůli silám, které na kabinu působily.

Od tragické nehody je lanovka mimo provoz. Od Českých drah ji odkoupil Liberec. Město chystá výstavbu nové lanové dráhy, s jiným systémem a prodloužením trasy ke konečné tramvaje v Horním Hanychově.

Příslušnost soudů a státních zastupitelství

Místní příslušnost se tak řídí podle § 18 tr. ř. Věcná příslušnost je upravena § 16 tr. ř. obecně tak, že řízení v prvním stupni koná, jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, okresní soud a tím také okresní státní zastupitelství. je Úřad evropského veřejného žalobce. Věcná příslušnost vrchního státního zastupitelství pro přípravné řízení trestní je vymezena v § 15 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli. Vrchní státní zastupitelství je příslušné pro některé hospodářské a finanční trestné činy se škodou přesahující 150 milionů Kč, , trestné činy proti míru a válečné trestné činy, teroristické trestné činy a další.

tags: #obecne #ohrozeni #obtzaloba

Oblíbené příspěvky:

• Využití kompostu
• Odpad z potravinářských provozů: statistiky
• Seznam znečišťujících látek
• Průvodce výběrem dotykových košů
• 70. a 80. léta v Československu: Životní prostředí