V dnešní době postihují přírodu tragické události. Postupně se snižují početní stavy zvířat, nesčetné druhy zvířat dokonce mizí, a nejinak je tomu u rostlin. S nezadržitelným rozvojem lidské civilizace se podmínky pro život ostatních živočichů na Zemi zhoršují. Díky tomu stovky druhů zvířat člověk vyhubil nebo přivedl na pokraj vyhubení. Zvláště v posledních čtyřech stoletích jejich počet vzrůstá.
Dá se definovat jako rozrůzněnost života. Je to slovo složené ze slov biologie a diverzita a znamená rozmanitost života v přírodě. Slovo biodiverzita vytvořil Walter G. Zabývá se měřením celkového počtu živočišných a rostlinných druhů na Zemi.
Hlavní faktor, který vymírání způsobuje, je primárně činnost člověka. Na jedné straně ohrožujeme biologickou rozmanitost na Zemi a na druhé ji využíváme jako zdroj potravin i surovin pro průmysl. Do původních chráněných území směřuje také čím dál více lidí. Další příčinou je především nekontrolovaný lov. Dále za úbytek zvířat může ničení a změna přirozeného místa výskytu. Pro zvířata jsou prostředí, kde žijí nepostradatelná a jsou na ně úzce vázaná.
„Nadměrný lov je historicky nejstarším projevem převahy člověka nad zvířaty.“ Náš předek zabíjel zvěř jen proto, aby uspokojil svoje základní potřeby. Někdy zabíjel v sebeobraně. „Netrvalo dlouho a z nutnosti se stala marnotratnost.“ Později se lov stal zábavou středověké šlechty a ve velkém byli vybíjeni pratuři, zubři a jiná velká zvěř. Velký zlom přinesl počátek novověku.
Avšak největším současným nebezpečím je pro mnoho zvířat hlad v rozvojových zemích Afriky a Jižní Ameriky. To že strádající domorodci loví a chytají pásovce, lenochody, mravenečníky či opice bez ohledu na to, zda jsou vzácní nebo pod ochranou zákona, je pochopitelné. Vždyť ve Středomoří, zvláště na Maltě a Kypru, se ročně lovilo několik milionů kusů drobných ptáků. To vše jen díky lidské neohleduplnosti a marnotratnosti. Všeobecně znepokojující je i stav rybolovu.
Čtěte také: C1 kriticky ohrožené druhy
Není možné dopodrobna popsat všechny způsoby, jak a přesně čím lidská společnost ohrožuje jednotlivé druhy nebo skupiny živočichů. Počet všech druhů na Zemi není znám, ale odhady se pohybují mezi 10 a 100 miliony. Pouze 1,4 milionu druhů je pojmenováno, vědecky popsáno a zařazeno. K největšímu vymírání druhů dochází v prostředích s největší biodiverzitou. Zejména ve třech ekosystémech. V deštných pralesích, korálových útesech a mokřadech.
Lemuři se ve volné přírodě vyskytují na jediném místě planety - ostrově Madagaskar východně od afrických břehů. Jenže tento prostor je ohrožený mnoha dopady lidské činnosti, takže nová prognóza předpovídá mnoha druhům lemurů v blízké době vyhynutí. Na začátku července zveřejnil Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN ) nový Červený seznam ohrožených druhů. Nyní je v něm 33 druhů lemurů zařazeno do kategorie kriticky ohrožených zvířat a to znamená, že se celá třetina všech druhů lemurů ocitla na hranici vyhynutí. Čím dál rychlejší změny Madagaskaru podle expertů nedávají těmto tvorům velkou naději.
Posun k horšímu ukazovala už loňská aktualizace Červeného seznamu: ta změnila k horšímu status 13 druhů lemurů, a to i těch nejznámějších. Celkem hrozí nebezpečí 103 ze 107 přežívajících druhů lemurů.
Podle nové zprávy je hlavní příčinou vymírání lemurů zejména zánik jejich přirozeného prostředí - to znamená kácení lesů, kde žijí. Zemědělci pomocí kácení i vypalování mění původní husté pralesy na zemědělskou půdu, ale na té už lemuři nenajdou potravu. V posledních letech les mizí také kvůli těžařům, a protože v madagaskarských pralesích přibývá dolů, je zapotřebí stále více stavebního i topného dřeva.
Navíc jsou části ostrova velmi chudé, a proto místní využívají prales také jako zdroj potravy, zejména živočišných bílkovin, které si lidé nejsou schopni opatřit jinak. Lov lemurů je sice na Madagaskaru zakázaný, ale část obyvatel to zejména v odlehlejších oblastech stále porušuje.
Čtěte také: Seznam ekologických výrobků
Podle IUCN by jedním z řešení byl udržitelný ekologický turistický ruch, koronavirová pandemie však něčemu takovému v současné době nepřeje. Na záchraně lemurů pracuje mnoho expertů i neziskových organizací, jejichž úlohu zdůraznil Russ Mittermeier z IUCN. „Situace je pro většinu lemurů velmi závažná, ale je spravedlivé říci, že některé druhy, například lemur severní, by bez pomoci dokonce už vyhynuly.“
Cílem by nyní podle IUCN měla být především koordinovaná ochrana lesů, anebo přinejmenším snaha o zpomalení jejich zániku. Některé studie také upozorňují, že velmi účinným řešením je poskytnout místním lidem peníze, aby nemuseli lesy likvidovat.
Mezinárodní svaz ochrany přírody (anglicky International Union for Conservation of Nature, IUCN) je mezinárodní organizace zaměřená na uchování přírodních zdrojů. Byla založena v roce 1948 a má sídlo ve švýcarském Glandu u Ženevského jezera. IUCN spojuje 83 států, 108 státních institucí, 766 nevládních organizací, 81 mezinárodních organizací a kolem 10 000 odborníků a vědců z celého světa. Posláním IUCN je podporovat a pomáhat společnostem po celém světě v ochraně přírody.
Postupem času bylo zapotřebí sepsat principy ochrany vzácných zvířat, vytvořit jejich kategorizaci a také zjistit a sepsat jejich způsob života, početnost druhu, to jak moc jsou ohrožení a způsoby ochrany. A právě proto byla v roce 1962 sepsána Červená kniha, což byl první seznam s nejvíce ohroženými druhy zvířat. Mezinárodní svaz ochrany přírody je jedna z nejvýznamnějších organizací, která se zabývá ochranou přírody a přírodních zdrojů.
Čtěte také: Ekologie na VŠ
tags: #seznam #ohrožených #druhů #zvířat #v #pralesích