V Ústí nad Labem a okolí se nachází řada přírodních zajímavostí a probíhá zde mnoho aktivit zaměřených na ochranu přírody. Od unikátních skalních stěn po záchranné programy pro ohrožené druhy, tato oblast nabízí bohaté možnosti pro milovníky přírody a ochránce životního prostředí.
Organizace The Kukang Rescue Program se od roku 2014 věnuje boji proti ilegálnímu obchodu s divokými zvířaty a ochraně outloňů na Sumatře. Zcela klíčovou roli nejen při jeho vzniku, ale i v průběhu dalších let a při mnoha aktivitách na ochranu přírody hrála a stále hraje podpora zoologických zahrad. Tím je ochrana ohrožených druhů zvířat nejen jejich chovem v lidské péči (ex situ), ale také přímo v místech jejich přirozeného výskytu (in situ).
Záchranný program Kukang (The Kukang Rescue Program) začal psát svůj příběh v roce 2014. Čerstvý absolvent České zemědělské univerzity v Praze a nyní ředitel Kukang programu František Příbrský se tehdy rozhodl založit na severu indonéského ostrova Sumatra doposud chybějící záchranné a rehabilitační centrum pro outloně - ohrožené a chráněné poloopice, které se kvůli své roztomilosti stávají častým předmětem pytláctví a nelegálního obchodu pro trh s domácími mazlíčky. A to i navzdory skutečnosti, že jsou jedinými jedovatými primáty světa.
Na tom, že se plány na vznik záchranného programu pro outloně staly skutečností, měla již v počátku zásluhu Zoo Ostrava, která Františka Příbrského zaměstnala jako terénního zoologa působícího v Indonésii, pomohla financovat vznik samotného centra, a stala se tak hlavním partnerem programu. Hned v začátcích se po bok Zoo Ostrava jakožto druhý hlavní partner přidala i Zoo Olomouc, která jako svou terénní zooložku zaměstnala Lucii Čižmářovou, koordinátorku veterinární péče a welfare Kukang programu.
S rozvíjejícími se aktivitami programu se postupně během let podařilo navázat spolupráci s dalšími váženými partnery z řad českých i zahraničních moderních zoologických zahrad - jmenovitě se Zoo Hodonín, Zoo Na Hrádečku, polskou Zoo Wroclaw, německou NaturZoo Rheine, nizozemskou Ouwehands Zoo a zcela nově se započala spolupráce se Zoo Praha, konkrétně na ochraně luskounů. Program je také součástí „In-situ plánu na ochranu poloopic“ skupiny odborníků pro poloopice (Prosimian TAG) spadající pod Evropskou asociaci zoologických zahrad a akvárií (EAZA), a je podporován i Světovou asociací zoologických zahrad a akvárií (WAZA).
Čtěte také: Ochrana přírody ve Žďáru
„Bez důvěry a finanční i morální podpory těchto zoo by chod a rozvoj záchranného programu Kukang byl mnohem složitější, ne-li nemožný,“ oceňuje partnerství zoologických zahrad Jennie Natalia Simanjuntak, ředitelka nadace PASAL Foundation, která zaštiťuje aktivity Kukang programu na Sumatře.
Svým partnerstvím všechny tyto zoo společně přispívají k jednotné chovatelské a ochranářské strategii moderních zoologických zahrad, jejichž filozofií je ochrana druhů nejen v lidské péči, tzn. ex situ, ale také v místě jejich přirozeného výskytu, tj. in situ.
Klíčový význam zoologických zahrad v ochraně druhů naší planety je nezpochybnitelný, jak v říjnu 2019 oficiálně deklaroval i Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve své Výzvě z Abú Dhabí k celosvětové ochraně druhů. V ní experti vyzývají k naléhavému a efektivnímu řešení bezprecedentního, nadále neudržitelného a neustále rostoucího dopadu lidské činnosti na divoce žijící druhy - a nosným tématem se stala právě potřeba spolupráce se zoologickými zahradami.
Podle té se od roku 1993 podařilo úspěšně zabránit vyhubení 48 druhů savců a ptáků, přičemž záchranné chovné programy v zoologických zahradách a řízené navracení druhů zpět do volné přírody patří mezi hlavní opatření, díky nimž tato záchrana byla možná. Podpora terénní ochrany přírody je pak dalším, neméně důležitým aspektem přínosu zoologických zahrad v záchraně biologické rozmanitosti.
„Zoologické zahrady dnešní doby již mají dostatek znalostí, a hlavně i prostředků k tomu, aby mohly efektivně chránit druhy živočichů po celém světě. Jedním z dalších konkrétních příkladů toho, jak se záchrannému programu Kukang podařilo propojit české i zahraniční zoologické zahrady ve prospěch společné podpory ochrany přírody, je kampaň Ukradená divočina informující o nelegálním obchodu se zvířaty v Evropě, potažmo v Česku.
Čtěte také: Organon a aristotelská filosofie
Kampaň původně vznikla ve spolupráci organizace The Kukang Rescue Program se Zoo Ostrava, ale od roku 2018 se k ní připojilo a výstavu jejích osvětových fotografií si ve svém areálu nainstalovalo již 16 českých a slovenských zoo, německá Kölner Zoo, estonská Zoo Tallinn a přibývají další. „Zoologické zahrady navštíví každý rok miliony lidí, díky čemuž slouží jako ideální vzdělávací instituce.
Duchovním otcem této kampaně stejně jako hlavním strůjcem partnerství zoo a záchranného programu Kukang již v roce 2014 byl nedávno zesnulý ředitel Zoo Ostrava Petr Čolas, velký ochránce přírody a vizionář, který dlouhé roky usiloval o to, aby se (nejen) ostravská zoo stala přední ochranářskou institucí podporující terénní projekty v různých koutech světa.
„Všem partnerským zoologickým zahradám patří za jejich partnerství a podporu záchranného programu Kukang naše upřímná vděčnost a velké poděkování. Aktivity a úspěchy, kterých se nám za těch 6 let podařilo dosáhnout, byly možné právě díky nim. Myslím, že všichni můžeme být na naše moderní zoologické zahrady právem hrdí, protože nejenže představují kriticky důležité genové banky pro zachování mnohých druhů, ale stávají se také stále významnějšími institucemi ochrany přírody, které pomáhají přežít ohroženým druhům zvířat po celém světě.
Kampaň„I Am Not Your Toy!“ (v překladu „Nejsem tvoje hračka!“), další aktivita záchranného programu The Kukang Rescue Program, je zaměřena proti popularizaci outloňů jako domácích mazlíčků na internetu. K tomu dochází nejčastěji pomocí „roztomilých“ videí na serveru YouTube a sdílením videí a fotografií na sociálních sítích.
Bylo již dokázáno, že tato videa mají přímý vliv na ilegální obchod s outloni, tj. podporují ho. Cílem kampaně je informovat o reálném pozadí těchto videí.
Čtěte také: Vybavení pro ochranu přírody
V návaznosti na Světový den luskounů čeští ochránci přírody oficiálně představují nový záchranný program na ochranu těchto unikátních a ohrožených šupinatých savců na indonéském ostrově Sumatra. Kvůli poptávce po údajně léčivých či magických účincích šupin luskounů a jejich mase jsou v současnosti luskouni nejpašovanějšími savci světa.
Nově spuštěný záchranný program Trenggiling Conservation Program se na Sumatře zaměřuje na původní a dnes již kriticky ohrožený druh - luskouna ostrovního. Na ostrově spolupracuje s místními lidmi a buduje specializované záchranné a rehabilitační centrum.
Luskouni jsou v mnoha ohledech zcela unikátní. Představují evolučně jedinečnou, starobylou skupinu bezzubých savců příbuzných šelmám, kteří se specializují na pojídání mravenců a termitů. Bezpochyby nezaměnitelní jsou však pro svůj vzhled připomínající šišku - jako jediní savci na planetě mají totiž tělo pokryté šupinami. Ačkoliv jsou tyto šupiny stejně jako třeba chlupy, kopyta či drápy jiných živočichů tvořeny keratinem, především právě kvůli nim se luskouni ocitli na pokraji vyhubení.
Některé tradiční asijské a africké kultury totiž věří v jejich údajné léčivé či magické účinky. Přestože léčebný účinek nebyl vědecky potvrzen, obdobně jako třeba u nosorožčích rohů, lidé věří, že prášek z luskouních šupin léčí kožní a pohlavní nemoci, podporují krevní oběh a laktaci, léčí otoky, astma, abscesy, revma, artritidu atd. Kromě toho jsou však luskouni loveni i pro maso, které je v Asii považováno za luxusní delikatesu, symbol bohatství a vyššího společenského postavení, v Africe pak představuje především základní zdroj bílkovin jako tzv. bushmeat („maso z lesa“).
V reakci na kritickou situaci luskounů proto nyní vznikl nový záchranný program na ochranu těchto unikátních savců na Sumatře v Indonésii nazvaný Trenggiling Conservation Program (trenggiling je indonéský výraz pro luskouna). Program zaštiťuje indonéská nadace PASAL Foundation, kterou v roce 2017 založili čeští ochránci přírody. Ti se nyní společně se svými indonéskými kolegy začali zaměřovat na kriticky ohroženého luskouna ostrovního (Manis javanica), který se na Sumatře přirozeně vyskytuje.
V Indonésii je absolutně chráněným druhem, za jehož držení, zabití či obchodování hrozí trest až 5 let odnětí svobody a pokuta v přepočtu až 150 000 Kč. I přesto je podle odhadů mezinárodní organizace TRAFFIC, zabývající se odhalováním nelegálního obchodu s chráněnými druhy, v Indonésii každý rok upytlačeno až 10 tisíc těchto luskounů.
Cílem programu je proto snížit ilegální obchod s těmito luskouny a úbytek jejich populací ve volné přírodě. „Urgentní potřeba zvyšovat globální povědomí o velmi vážné situaci luskounů a hledat funkční řešení rezonuje celou ochranářskou komunitou napříč naší planetou. O tom svědčí i velký dosah Světového dne luskounů, který se koná každoročně třetí sobotu v únoru. Symbolicky krátce po jeho konání jsme se proto rozhodli oficiálně představit náš nový záchranný program Trenggiling veřejnosti.
Mezi hlavní aktivity programu patří osvěta a vzdělávání místních obyvatel, spolupráce s místními lidmi na přímé ochraně luskounů. „Snažíme se vzdělávat místní lidi o životě a ohrožení luskounů a mj. také o postizích, které jim hrozí za porušení zákona - tedy za lov, prodej či nákup luskounů a jejich šupin. V rámci práce s komunitami ale také zaměstnáváme bývalé lovce luskounů jako naše terénní asistenty. Ti díky tomu přestali luskouny a další ohrožená zvířata lovit, a naopak se stali jejich zapálenými ochránci. Tento způsob zapojování místních obyvatel je opravdu velmi efektivním nástrojem ochrany přírody,“ popisuje ředitel záchranného programu Trenggiling a koordinátor mezinárodních in situ projektů Zoo Ostrava František Příbrský.
Kromě toho na severu ostrova probíhá výstavba specializovaného záchranného a rehabilitačního centra pro luskouny, které je první svého druhu na Sumatře. „V centru bude luskounům zabaveným indonéskými úřady z černého trhu poskytnuta veškerá potřebná veterinární péče, neboť přeživší pašovaní luskouni často bývají ve velmi zuboženém stavu. Překupníci se totiž neostýchají tato bezbranná zvířata násilně 'vykrmit' sádrou, aby je pak díky jejich vyšší váze prodali za vyšší cenu. To je pro mnoho z nich fatální. Luskouni v centru projdou nezbytnou karanténou a rehabilitačním procesem, jehož vyústěním by v ideálním případě mělo být vypuštění zotavených jedinců zpět do volné přírody.
Hlavními partnery programu na ochranu luskounů Trenggiling Conservation Program jsou Zoo Praha, Zoo Ostrava a Zoo Olomouc. „Podpory těchto předních českých zoologických zahrad si nesmírně vážíme.
Všech 8 asijských a afrických druhů luskounů je na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN (Mezinárodní svaz ochrany přírody) zařazeno mezi ohrožené druhy. Jelikož spadají do Přílohy I CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin), je jakýkoliv mezinárodní obchod s luskouny či částmi jejich těl zakázán. I přesto však bylo podle odhadů za posledních 10 let uloveno přes milion luskounů. Největší část obchodu s nimi probíhá v Asii, konkrétně v Číně, Vietnamu, Malajsii a Hong Kongu.
tags: #ochránci #přírody #ústí #nad #labem #aktivity