Seznam silně ohrožených zvířat v ČR a jejich ochrana

Zvláštní ochrana druhů vychází z páté části zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Definuje ji jako ochranu druhů rostlin a živočichů, které jsou v našich podmínkách ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné. Takové druhy jsou vyhlášeny za zvláště chráněné.

Výčet takto chráněných druhů je uveden v příloze II. a III. vyhlášky č. 395/1992 Sb. V aktuální podobě seznam obsahuje 532 druhů rostlin včetně hub a 309 druhů živočichů. Od roku 1992 byl tento seznam aktualizován pouze dílčím způsobem v rámci implementace evropských směrnic a v současné době vyžaduje celkovou revizi.

Ochrana zvláště chráněných druhů

Podobně jako u ptačích druhů je u zvláště chráněných druhů chráněný každý jedinec ve všech jeho vývojových stádiích, chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat či usmrcovat a dále provádět veškeré aktivity související s jejich komerčním využíváním.

Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimy užívaná sídla. V případě zvláště chráněných druhů rostlin je zakázán jejich sběr, trhání, vykopávání, poškozování, ničení nebo jiné rušení ve vývoji vč. držení, pěstování, dopravování a komerční využívání těchto rostlin. Z uvedených zákazů lze v konkrétních případech povolit výjimku.

Rozdíly v ochraně ohrožených druhů rostlin a živočichů

U kategorie ohrožených druhů je rozdíl, zda se jedná o rostliny nebo živočichy. Pro ohrožené druhy rostlin platí, že nájemci a vlastníci mohou prolomit výše uvedené zakázané činnosti v souvislosti s běžným obhospodařováním svých pozemků bez nutnosti dalšího povolení, blíže viz § 49 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Čtěte také: C1 kriticky ohrožené druhy

U ohrožených druhů živočichů je situace odlišná (§ 50 zákona). V případě zásahu do přirozeného vývoje těchto živočichů je při činnostech souvisejících s běžným obhospodařováním nemovitostí nebo jiného majetku nezbytné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody.

Zákon o ochraně přírody a krajiny dále upravuje podmínky držení, chovu, pěstování, prodeje, výměny nebo nabízení za účelem prodeje nebo výměny nebo zpracování zvláště chráněných druhů. Každý, kdo tímto způsobem nakládá se zvláště chráněným jedincem, musí být schopen prokázat jeho legální původ. Upravena je také povinnost evidence zvláště chráněných druhů živočichů chovaných v lidské péči.

Snahy o aktualizaci seznamu zvláště chráněných druhů

Ochrana planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (tzv. obecná ochrana) i vybraných, ohrožených a vzácných druhů (zvláštní druhová ochrana) byla ve své době relativně moderním způsobem nastavena zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen ZOPK), byť z části vycházela z předchozí úpravy v zák. č. 40/1956 Sb.

Na zákonnou ochranu navazovalo stanovení seznamu ZCHD, který je součástí vyhlášky č. 395/1992 Sb. (příloha č. II a III) a aktuálně čítá 846 taxonů. Principy druhové ochrany stanovené zákonem ani seznam ZCHD se za více než 25 let významněji nezměnily.

V rámci ZOPK bylo, přes řadu dílčích změn, zásadní pouze doplnění ustanovení souvisejících s transpozicí evropských předpisů v oblasti ochrany přírody v roce 2004 - zakotvení obecné ochrany ptáků a úpravy ustanovení týkajících se ZCHD. Ze stejných důvodů byl upraven také seznam ZCHD v roce 2005, resp. 2006 (novelizační vyhláška č. 175/2006 Sb.).

Čtěte také: Seznam ekologických výrobků

Poslední změnou pak bylo vyřazení kormorána velkého ze seznamu ZCHD, ke kterému došlo v roce 2013. Přesto nebo právě proto existuje již dlouho snaha aktualizovat seznam ZCHD tak, aby reflektoval změny, k nimž z hlediska stavu jednotlivých druhů i celkového poznání dochází.

První kroky ve vztahu k aktualizaci seznamu ZCHD začaly okolo roku 2000 spolu s přípravou ČR na vstup do EU a analýzou nezbytných transpozičních změn v návaznosti na předpisy EU v oblasti ochrany přírody, tedy směrnici 92/43/EHS „o stanovištích“ a směrnici 79/409/EHS „o ptácích“.

V té době byla připravována tzv. velká novela ZOPK, která zahrnovala výrazné změny v oblasti zákonné ochrany zvláště chráněných druhů. V návaznosti na to Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) připravovala podklady pro novou vyhlášku, včetně seznamu zvláště chráněných druhů v členění podle připravované zákonné úpravy.

V rámci příprav oslovila odborníky na jednotlivé skupiny druhů (včetně specialistů na mechy a lišejníky, které dosud chráněny nebyly) a v konzultaci s nimi byla zahájena tvorba nového seznamu. S ohledem na vývoj jednání k transpozici předpisů EU však byly nakonec navrhované úpravy ZOPK (viz zákon č. 218/2004 Sb.) i rozsah změn vyhlášky č. 395/1992 Sb., resp. seznamu ZCHD, omezeny.

Součástí novelizační vyhlášky č. 175/2006 Sb. bylo proto pouze doplnění druhů vyžadujících tzv. přísnou ochranu podle směrnice 92/43/EHS „o stanovištích“, tedy doplnění druhů uvedených v příloze IV směrnice, jejichž zvláštní ochrana dosud nebyla v ČR zajištěna.

Čtěte také: Ekologie na VŠ

S ohledem na požadavky směrnice (formulaci zákazů a především podmínek pro povolení výjimek podle čl. 16 směrnice) bylo možné tyto druhy zařadit jen do kategorie kriticky nebo silně ohrožených. U zbývající kategorie „ohrožených“ druhů nebyly požadavky směrnice dostatečně zajištěny při postupu podle § 49 odst. 2 a § 50 odst. 3 ZOPK.

Kromě nově doplňovaných druhů proto byla část druhů přeřazena z kategorie ohrožených do vyšší kategorie (např. zvonek český, křeček polní a další). Zohledněny byly částečně i faktické trendy vývoje populací a míry ohrožení jednotlivých druhů, např. bobr byl přeřazen z kategorie kriticky ohrožených druhů mezi silně ohrožené (kategorie „ohrožené“ byla a stále je s ohledem na výše zmíněný limit pro „směrnicové“ druhy nevyužitelná) nebo tchoř stepní z kategorie ohrožených druhů mezi kriticky ohrožené.

Zajištění rozsáhlejší aktualizace seznamu ZCHD, která by odrážela vývoj stavu všech druhů, bylo tedy nadále potřebné řešit. Proto souběžně se zpracováním transpozičních úprav seznamu ZCHD, resp. návrhu vyhlášky č. 175/2006 Sb., pokračovala AOPK ČR v přípravě návrhu celkové aktualizace (se zohledněním výsledné podoby ZOPK po novelizaci v roce 2004).

V průběhu roku 2005 AOPK ČR, na základě zadání MŽP, navrhla úpravu dosavadního přístupu s cílem maximálně využít tehdy relativně aktuálních červených seznamů (ČS cévnatých rostlin 2000, ČS obratlovců 2003 a další) a zahájila přípravu podkladů pro jednotlivé skupiny druhů.

Snahou při tom bylo proces přípravy seznamu a výběr druhů co nejvíce objektivizovat s předpokladem, že takový přístup usnadní budoucí projednávání aktualizovaného seznamu ZCHD s ostatními resorty a dalšími subjekty. Navržena byla kritéria hodnocení a výběru druhů, v nichž mělo zásadní postavení zařazení druhu do červeného seznamu.

Vzhledem k potřebě další prioritizace a hlavně zajištění efektivity zákonné ochrany (která formulací ochranných podmínek, resp. zákazů v § 49 a 50 ZOPK reflektuje jen část ohrožujících faktorů) byla stanovena doplňková kritéria, jako je míra fyzického ohrožení jedinců (sběrem či lovem v přírodě atp.), zranitelnosti a ohrožení biotopů druhu či geografický význam druhu (endemity, relikty) atp., přičemž formulace těchto kritérií odpovídala specifikům každé z posuzovaných skupin druhů.

Do přípravy návrhů byli opět zapojeni odborníci na jednotlivé taxonomické skupiny, kteří se podíleli přímo nebo v rámci konzultací a pracovních jednání na vymezení kritérií, celkovém hodnocení druhů i finální podobě návrhu seznamu ZCHD. V průběhu roku 2005 tak byl, jako modelový příklad, připraven návrh aktualizace seznamu pro skupinu obratlovců a dále revidovány dříve rozpracované návrhy pro mechorosty, lišejníky a houby.

Připravené návrhy seznamu (obratlovců, bezcévných rostlin a hub) byly v průběhu let 2005 a 2006 představeny zástupcům akademických pracovišť, nevládních organizací a dalších stakeholderů, a to nejen v oblasti ochrany přírody (např. LČR). Zároveň bylo v souladu s požadavky klíčového ustanovení § 55 odst. 2 ZOPK, které požaduje dosažení dohody mezi MŽP a Ministerstvem zemědělství (MZe) na vyhlášení (znění) seznamu ZCHD, zahájeno mezirezortní jednání.

Jednání však ukázala, že i přes výše zmíněnou snahu o objektivizaci přístupu k návrhu seznamu ZCHD, považuje MZe a další subjekty za klíčová jiná východiska a jiné údaje o stavu jednotlivých druhů (hlavně v případě šelem, dravců atp.). Odlišný pohled také přetrvával (z předchozích jednání k novele ZOPK) i v interpretaci požadavků směrnic a způsobu jejich transpozice, tedy zejména v otázkách, co vyplývá z požadavku „přísné ochrany“ dle směrnice 92/43/EHS „o stanovištích“ a jak je tím např. limitováno zařazení jednotlivých druhů do kategorií ochrany (viz výše).

Počátkem roku 2006 Evropská komise (EK) informovala ČR o nedostatcích v oblasti transpozice směrnic v rámci ZOPK a záměru zahájit infringementové řízení. V červnu 2006 pak EK skutečně zaslala tzv. formální upozornění jako první krok v rámci řízení o porušení Smlouvy o založení Evropského společenství.

To vedlo k zahájení prací na nápravě, tedy návrhu změn těch ustanovení ZOPK, které EK identifikovala jako sporné. Tyto změny se týkaly také ustanovení v oblasti druhové ochrany, zvažovány byly opět varianty výraznějších změn a s ohledem na to byla přerušena další jednání a práce na aktualizaci seznamu ZCHD.

Výsledné změny ZOPK byly po dlouhé době přípravy a projednávání přijaty až v závěru roku 2009 novelizačním zákonem č. 349/2009 Sb. K další přípravě aktualizace se vrátila AOPK ČR po dohodě s MŽP v roce 2011, přičemž základem byl návrh zpracovaný v předchozím období (po roce 2005).

Kritéria a návrhy byly revidovány a konzultovány s odborníky na dané skupiny z akademické sféry i z praxe tak, aby byly zohledněny recentní informace o stavu a trendech u jednotlivých druhů. Výsledný návrh seznamu ZCHD obsahoval více než 1500 taxonů, přičemž zahrnoval nově i druhy ze skupin mechorostů a lišejníků.

Ve vazbě na již uvedený § 55 odst. 2 ZOPK bylo znovu zahájeno projednávání návrhu s MZe. To si opětovně vyžádalo detailní doplnění biologických, ekologických i geografických podkladů ke všem taxonům a striktně se vymezilo vůči několika konkrétním druhům.

K požadovanému doplnění bylo nutné u řady skupin druhů získat výrazně podrobnější data. Část potřebných údajů (pro mechorosty, houby, noční motýly a další) byla MŽP zadána jako tzv. výzkumná potřeba do Programu Beta Technologické agentury ČR a data tak byla doplněna během let 2015 a 2016 v rámci projektů realizovaných jednotlivými univerzitami a výzkumnými ústavy.

Souběžně byl v tomto období celkový návrh seznamu revidován s cílem omezit jeho rozsah a více zohlednit význam deštníkových druhů, důvodem pro to byla efektivita využití seznamu v praxi. Pro účely dalších jednání AOPK ČR připravila v průběhu roku 2017 soubor „karet“ jednotlivých druhů shrnujících dostupné informace k jejich ohrožení a ochraně.

Obecně je potřebné reagovat na celoplošné faktory ohrožení a změny, kdy často již nejde jen o ohrožení jednotlivých druhů, ale významný pokles početnosti a rozšíření u celých skupin (opylovači, obojživelníci, ptáci zemědělské krajiny a další), zásadní roli by tak měla převzít, dnes jen velmi omezeně fungující, obecná ochrana krajiny a přírodních stanovišť (sensu lato).

Důraz na ochranu biotopů je samozřejmě potřebné zvýšit i v případě vzácných a ohrožených druhů, resp. je potřebné lépe rozlišovat přístup při ochraně a managementu podle jejich biologie, nároků a hlavních ohrožujících faktorů. Pokud jde o samotný ZOPK, potřeba změn nastavení zákonné ochrany ohrožených i běžných druhů a podmínek pro ně byla v předchozích letech opakovaně diskutována.

Změna seznamů ZCHD, které budou podloženy vyhodnocením míry aktuálního ohrožení, tedy červenými seznamy, by se měla odvíjet od tohoto kroku. Vyhodnocení a návrh změny ZOPK musí reflektovat jak věcné, odborné potřeby druhové ochrany, tak zároveň řešit i procesní a jiné problémy. I to ale má samozřejmě řadu vnějších limitů, jak společenských (odlišné představy o tom, jak ZOPK změnit), tak i legislativních.

Zkušenosti z posledních, resp. všech novel ZOPK, však ukazují, že výsledek nelze příliš předjímat a snaha o změnu nemusí dospět k úspěšnému cíli. V nacházejících měsících bude zahájena diskuze se zástupci odborné sféry a s dalšími relevantními partnery k možným změnám v systému druhové ochrany.

Na základě zadání Ministerstva životního prostředí vytvořila Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR návrh seznamu zvláště chráněných druhů pro potřebu novelizace Vyhlášky č. 395/1992 Sb. (dále jen vyhláška). Status „zvláště chráněný druh“ vyplývá ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (ZOPK).

Takto mohou být vymezeny druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné. ZOPK pro ně stanovuje stupně ohrožení a definuje základní ochranné podmínky rozdílně pro rostliny a živočichy a rozdílně též pro stupně ohrožení.

ZOPK tedy u vybraných druhů stanovuje především pasivní formu ochrany. Ukládá, co se nesmí, ale nestanovuje povinnost péče a údržby lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů. Aktivním zákonným nástrojem jsou záchranné programy, které v případě druhů ohrožených vyhynutím zajišťují komplex činností směřujících ke snížení stupně jejich ohrožení.

Všechny tyto skutečnosti, tzn. jak přímé ohrožení druhů záměrnou činností člověka, tak i potřeba speciální péče, bylo nutné při aktualizaci seznamu zvláště chráněných druhů brát v potaz. Seznam konkrétních druhů je uveden ve vyhlášce a byl tam již zanesen při jejím vzniku v roce 1992.

Od té doby byl aktualizován pouze jednou v souvislosti se zařazením druhů přílohy č. IV Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, do kategorií kriticky a silně ohrožené.

Aktualizace seznamu byla připravována již v předchozích letech, ucelený návrh s více než 1 500 položkami byl ale vytvořen až v průběhu roku 2010 a následně odeslán na Ministerstvo životního prostředí. Je zřejmé, že návrh bude dále diskutován v širokém spektru zainteresovaných subjektů a jeho konečná podoba bude ještě spojena s velkým objemem práce.

Návrhy v oblasti ochrany obratlovců

Novela seznamu zvláště chráněných obratlovců byla připravována již v letech 2005-2007, a to včetně její prezentace odborné veřejnosti a zapracování připomínek. V roce 2010 AOPK ČR provedla revizi seznamu formou menších úprav a doplnění kritérií a novou oponenturou vybranými odborníky na jednotlivé skupiny.

Výchozím kritériem bylo zařazení druhů do červených seznamů ČR (dále též ČS), konkrétně byly bodově hodnoceny pouze druhy zařazené do kategorií zranitelný (VU), ohrožený (EN) a kriticky ohrožený (CR). V odůvodněných případech se však na seznam dostaly i druhy, které nejsou v těchto třech kategoriích či nejsou v ČS zařazeny (v ČS nejsou např. posuzovány nehnízdící migrující druhy ptáků na území ČR).

Na seznam proto byli zařazeni například orel skalní (Aquila chrysaetos), orlovec říční (Pandion haliaetus) či dřemlík tundrový (Falco columbarius) a také někteří obojživelníci a plazi, kteří jsou v ČS zařazeni do nižších kategorií. Červený seznam obojživelníků a plazů z roku 2003 (Plesník et al. 2003) již v řadě případů neodráží skutečnou míru ohrožení druhů.

Zohledněna byla i míra ohroženosti bio­topu druhů, a také zda jsou druhy přímo fyzicky ohrožovány člověkem a zda jsou předmětem manipulací, např. zda jsou druhy předmětem chovu v zajetí a hrozí jejich odchyt z volné přírody. Doplněno bylo kritérium odrážející vývoj početnosti druhu v ČR.

Na základě výsledného bodového zisku byly druhy rozřazeny do jednotlivých kategorií ohrožený (O), silně ohrožený (SO) a kriticky ohrožený (KO). V případě potřeby došlo na základě expertního posouzení k přesunu druhů mezi kategoriemi. Na seznamy byly dále automaticky zařazeny druhy z přílohy č. IV Směrnice Rady 92/43/EHS a druhy přílohy č. II Bernské úmluvy.

Zařazení některých druhů do těchto příloh nemusí odrážet míru jejich ohrožení na území České republiky, ale vyplývá ze závazku ČR Evropským společenstvím. Na seznam se tak dostaly druhy, které by za normálních okolností nemusely být zvláště chráněné, například křeček polní (Cricetus cricetus) nebo investory oblíbená ještěrka obecná (Lacerta agilis).

Z tabulky 1 vyplývá, že ve srovnání s vyhláškou z roku 1992 nedošlo k výrazným změnám v počtu zařazených druhů obratlovců; došlo spíše k dílčím přesunům mezi kategoriemi a bylo vyškrtnuto či naopak nově zařazeno několik málo druhů.

Na seznam se tak nově dostal například losos obecný (Salmo salar), orel královský (Aquila heliaca) či čolek dravý (Triturus carnifex). Zařazen byl také skokan hnědý (Rana temporaria), jediná původně nechráněná žába: v jeho případě ukazují výsledky mapování výrazný pokles početnosti, a je tak v současné době ohroženější než některé jiné druhy již chráněných žab.

Některé druhy ze stávající vyhlášky na­opak zařazeny do seznamu nebyly, například proto, že došlo ke stabilizaci populace daného druhu na území ČR, nebo se jedná o druhy, které jsou na našem území dlouhodobě vymizelé, či o druhy naprosto závislé na doplňování jedinců člověkem. Z ryb nebyl nově zařazen například mník jednovousý (Lota lota), ze savců plch velký (Glis glis), veverka obecná (Sciurus vulgaris) či rejsek horský (Sorex alpinus).

U ptáků byla proto navržena na vyškrtnutí řada druhů, u kterých je jejich ochrana dostatečně zajištěna prostřednictvím výše zmíněné obecné ochrany. Konkrétně nebyl do nového seznamu zařazen například kormorán velký (Phalacrocorax carbo), neboť se jedná o druh vyskytující se na území ČR v hojném počtu, se stabilizovanými hnízdními populacemi.

tags: #seznam #silně #ohrožených #zvířat #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Definice ekologické stability
• Ekologické tapety
• Efektivní metody čištění koberců
• Ekologie a budoucnost
• Problém vesmírného smetí