Muzeum lidových staveb v Kouřimi: Informace a zajímavosti

18.04.2026

Muzeum lidových staveb či jednoduše skanzen Kouřim se nachází ve stejnojmenném obci ve středních Čechách, přibližně 35 km východně od Prahy mezi hlavními tahy na Kolín a Kutnou Horu.

Muzeum lidových staveb v Kouřimi nabízí nadregionální expozici, ojedinělou v našich končinách. Ve skanzenu tak můžete porovnat lidové stavitelské památky ze středních, východních i severních Čech z období od 17. do 19. století.

Historie Muzea lidových staveb v Kouřimi

Historie Muzea lidových staveb v Kouřimi se začíná psát na přelomu 60. a 70. let 20. století, kdy byl v souvislosti s výstavbou vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce řešen problém záchrany některých lidových staveb z obcí, které měly být zatopeny vodou.

Bylo zvažováno několik variant řešení, například využití v té době již fungujícího skanzenu v Přerově nad Labem, nakonec však zvítězila myšlenka zřízení zcela nového skanzenu v Kouřimi, pro které byla vybrána lokalita o výměře téměř 5 ha jihozápadně od města.

První koncepce uvažovala se zřízením záchranného skanzenu stavebních památek lidové architektury z Posázaví, středního Povltaví a Podblanicka. V roce 1970 byly do areálu přeneseny první trámy stodoly z Durdic (která je tak nejstarší nejen historicky, ale také jako exponát ve skanzenu) a v roce 1976 byl skanzen otevřen veřejnosti.

Čtěte také: Oslavy Velikonoc v skanzenu

Krátce po otevření byl přepracován původní záměr záchranného skanzenu na megalomanskou expozici s daleko širším záběrem (která se nakonec ukázala být nereálná) jako „Muzeum české vesnice“ s expozicí, podávající přehled lidových stavitelských technik v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Hlavním cílem měla být přímá konfrontace různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století.

V letech 1976-90 byly postaveny první objekty, skanzen byl oplocen a menší investice směřovaly i do vylepšení jeho technické základny a do údržby stávajících staveb a volných ploch.

Ačkoliv počátkem 90. let 20. století došlo k další dílčí úpravě koncepce na výběrový skanzen základních regionálních typů lidové architektury, k žádnému rozšíření nebo změnám nedošlo, neboť jeho další rozvoj byl v letech 1992 - 2012 paralyzován 20 let trvajícím restitučním sporem o většinu pozemků muzea.

Jako náhradní řešení, které mělo eliminovat nemožnost jakéhokoliv stavebního rozvoje po dobu restitučního sporu, bylo zvoleno pořádání četných národopisně zaměřených doprovodných programů, které v 90. letech 20. století získaly u veřejnosti značnou oblibu.

V roce 2012 se konečně podařilo ukončit spor mezi Středočeským krajem a rodinou Lonských o pozemky v muzejním areálu (pozemky sice byly vydány restituentům, ale byla uzavřena smlouva pro jejich využívání pro potřebu skanzenu na celou dobu jeho existence).

Čtěte také: Expozice Valašského muzea v přírodě

Díky tomu bylo možno konečně zahájit nový rozvoj muzea, přičemž byla přepracována původní koncepce "Muzea české vesnice" tak, že se nově bude skanzen orientovat na památky lidové architektury z oblasti středních, východních a severních Čech.

Autorem odborného a koncepčního řešení a hybným motorem celé dostvby byl ředitel Regionálního muzea v Kolíně Vladimír Rišlink a autorkou celkového architektonického konceptu přestavby architektka Irena Hrabincová.

V rámci nové koncepce jsou prezentovány dějiny českého venkova od raného novověku do počátku 20. století z nejrůznějších úhlů pohledu, včetně jejich sociálních a regionálních specifik. Památky lidové architektury byly nově uskupeny (stávající v několika případech přemístěny na nové místo) do logických celků usedlostí ze jmenovaných regionů se snahou vytvořit co nejvěrohodnější prostředí, v němž se nacházely na svém původním místě.

V rámci první etapy dostavby muzea v letech 2014-15 bylo vybudováno několik nových objektů, stávající objekty byly postupně restaurovány do podoby, která více odpovídá jejich původnímu vzhledu, přičemž byly odstraňovány nevhodné stavební úpravy z minulosti. Asfaltové komunikace byly v roce 2016 nahrazeny sítí nově vedených cest, zhotovených tradičními technologiemi, užívanými na venkově do počátku 20. století. V roce 2020 byla postavena výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého.

V roce 2023 proběhla projektová dokumentace druhé etapy výstavby za 6,7 milionů korun, v rámci druhé etapy (plánovaný rozpočet je 150 - 200 milionů korun) bude vybudován nový vstupní objekt do muzea, znovu postaveny dům ze Starostína, dům vrchnostenské zprávy "Laubovna" z Amalína u Křivoklátu, chalupa z Měníku u Nového Bydžova, špýchar z Martinic u Votic a zvonice z Mečeříže.

Čtěte také: Unikátní skanzen v Zubrnicích

Expozice a objekty ve skanzenu

Dnešní areál Kouřimského skanzenu zahrnuje 14 větších obytných a hospodářských objektů a další drobnější památky. Téměř všechny objekty jsou vybaveny interiérovými expozicemi, které návštěvníkům přibližují venkovský styl života minulých století.

Ve skanzenu se tč. nachází čtrnáct velkých staveb a stovky dalších exponátů, mezi kterými zaujímají výjimečné postavení dvě unikátní a jedny z nejstarších dochovaných hospodářských staveb z Čech - stodola z Durdic a stodola ze Želejova.

Nejpočetnějším souborem jsou pak obytné domy z celé zájmové oblasti skanzenu, a to chalupa s roubeným špýcharem z Budče, statek z Týřovic, rychta z Bradlecké Lhoty, dům z Jílového u Děčína, usedlost "Šperkovna" ze Strašic a usedlost ze středního Polabí.

Doplňky tvoří drobné stavby hospodářského charakteru, a to špýchar z Hrádku, špýchar z Budče, špýchar z Kornatic, kovárna ze Starého Bydžova, rumpálová studna z Kozojed u Ratají nad Sázavou, dřevěná pístová pumpa ze Zalán u Rožmitálu pod Třemšínem a včelín.

Celý areál je doplněn drobnými památkami sakrálního charakteru, kterými jsou boží muka sv. Prokopa z Kostelce nad Černými lesy, obecní zvonička z Býchor, socha sv. Donáta ze Svatbína, mariánský sloup z Konárovic, volná kopie dřevěného kříže s plechovým Kristovým tělem z Němčic a kaplička sv. Jana Nepomuckého se sousoším z Tismic.

K realizaci je připravena řada dalších staveb v rámci dostavby skanzenu: kostel sv. Jana Křtitele z Dolních Kralovic (okres Benešov), vodní mlýn z Tismic a brána z Tismic (okres Kolín), hospodářská budova z Kosmonos (okres Mladá Boleslav), dům vrchnostenské zprávy "Laubovna" z Amalína (okres Rakovník), rychta z Kamenice (okres Rychnov nad Kněžnou), dům ze Starostína (okres Náchod), usedlost z Chedrbí (okres Kutná Hora), chalupa z Nové Starosti (okres Liberec), chalupa z Měníku (okres Hradec Králové), větrný mlýn z Borovnice (okres Trutnov), špýchar z Martinic u Votic (okres Benešov), zvonice z Mečeříže (okres Mladá Boleslav) a kaplička P. Marie ze Svobody nad Úpou (okres Turnov).

Mezi nejcennější stavby patří:

Mohutná devítiboká stodola z Durdic s doškovou střechou
Vzácná polygonální stodola z roku 1684
Dvanáctiboká stodola ze Želejova
Rychta z Bradlecké Lhoty s cenným souborem nábytku z přelomu 18. a 19. století
Usedlost "Šperkovna" ze Strašic
Chalupa s roubeným špýcharem z Budče
Kovárna ze Starého Bydžova

Národopisné pořady a film

Kromě expozic je Muzeum lidových staveb v Kouřimi vyhlášené také svými národopisnými pořady, které prezentují nejvýznamnější tradiční svátky v historické podobě.

Kouřimský skanzen jste mohli zahlédnout i ve filmech - natáčelo se zde Peklo s princeznou, Nesmrtelná teta, Jak si zasloužit princeznu, Tajemství staré bambitky a mnoho dalších filmových a seriálových děl.

Praktické informace pro návštěvníky

Muzeum lidových staveb v Kouřimi je součástí Regionálního muzea v Kolíně, zřizovaného Středočeským krajem, a je členem Českého svazu muzeí v přírodě.

Přímo ke skanzenu se dá dojet autem, před skanzenem je parkoviště. Nebo můžeme jet autobusem či vlakem do Kouřimi a pak kousek pěšky, cestou se projdeme hezkým historickým městem, skanzen se nachází na jeho okraji.

Najíst se můžeme přímo ve skanzenu, v jedné chalupě je HOSPODA "Na Hrázce". Když je hezky, dá se sedět a najíst se i venku před touto hospodou.

Je možné si zde zakoupit i turistickou známku.

V blízkosti areálu skanzenu se nachází neplacené parkoviště.