Zálohování PET Lahví: Cesta k Efektivnější Recyklaci v České Republice

V České republice se stále více diskutuje o zavedení zálohování PET lahví. Firmy Košík.cz a Mattoni dokonce začaly testovat zálohování PET lahví. Zákazníci si mohou u on-line prodejce zakoupit plastové lahve zálohované částkou tři koruny.

Princip Zálohování

Princip je velmi jednoduchý. Zákazník si na on-line supermarketu objedná konkrétní vratné zálohované lahve Mattoni. Při dalším závozu kurýr nezmačkané prázdné lahve s víčkem a etiketou vyzvedne a zálohy vrátí v podobě zákaznických kreditů na další nákup.

Generální ředitel Košík.cz Tomáš Jeřábek vysvětluje: "Při zavedení vratné zálohy na plně recyklovatelné PET lahve jsme vycházeli z podnětů samotných zákazníků, kteří nás mnohokrát přesvědčovali, že u ekologicky šetrných obalů jim rozhodně nevadí."

Je však důležité zmínit, že vratné nejsou všechny "petky" od Mattoni, ale pouze ty ze speciální edice z 80procentního recyklovatelného PETu.

Podpora Zálohování

Zatím to naznačují jen průzkumy veřejného mínění, objednané ovšem iniciativou Zálohujme, které je Mattoni hlavním členem a která se snaží zálohování plastů v Česku prosadit. Například loňský průzkum agentur Kantar TNS a Ipsos uvedl, že tři čtvrtiny Čechů chtějí zálohovat PET lahve i s vědomím, že by je museli skladovat nezmačkané.

Čtěte také: Definice lesní skládky lahví

Podle členů iniciativy Zálohujme.cz, mezi které patří kromě Mattoni 1873 také třeba pivovar Bernard, Vysoká škola chemicko-technologická či Institut cirkulární ekonomiky, by plošný zálohový systém zvýšil recyklaci obalů z PET a plechovek na 90 procent ze současných 57,5 procenta.

Povinné zálohování PET lahví by podle Kristýny Havligerové z Iniciativy pro zálohování změnilo současný trend neefektivního, neekologického a neekonomického nakládání s nápojovými obaly. Ty se často nevrací do výrobního cyklu, ale končí na skládkách, ve spalovnách či v přírodě.

Zkušenosti ze Slovenska ukazují, že zavedením zálohového systému zmizely volně pohozené PET lahve a obaly od nápojů v přírodě a zvýšila se míra třídění.

Odpůrci Zálohování

Ministerstvo životního prostředí, které je autorem odpadové legislativy, totiž považuje zálohování PET lahví i plechovek za nekoncepční zásah do stávajícího systému třídění odpadů. Ondřej Charvát z tiskového oddělení MŽP uvedl: "Už v současné době vytřídíme 80 procent všech PET lahví uvedených na trh."

Právní analýza, kterou si Mattoni nechala loni zpracovat, ovšem argumentuje tím, že takové řešení je komplikované a nedává ekonomický ani environmentální smysl.

Čtěte také: Více o biologii ochrany přírody

Podle Svazu českých a moravských spotřebitelských družstev by bylo komplikované naučit spotřebitele nosit PET lahve k výkupu do kamenných prodejen. Jiní odpůrci uvedli, že důležitější než zálohový systém na PET lahve je zvýšit recyklaci komunálního odpadu. Ani podle generálního ředitele Ondrášovky Libora Duby zálohování situaci nezlepší.

Proti zavedení zálohového systému se už dříve postavil také Svaz pivovarů a sladoven ČR. Ten vnímá zálohy pro pivovary jako ekonomicky nevýhodné s tím, že by narušily současný recyklační systém. Zastánci zálohování mají zato, že argumentace svazu pivovarů a sladoven je sporná, protože vychází z dat, která nejsou veřejně dostupná a ověřitelná.

Výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka ovšem namítá, že lidé budou moci plastové odpady i nápojové plechovky nadále pohodlně odkládat prakticky na každém rohu. "Sběrných nádob, kam lze odkládat PET lahve a plechovky, máme v České republice již 500 tisíc a stále přibývají. Je jich násobně více, než plánovaných 11 tisíc zálohovacích sběrných míst v obchodech," konstatoval Havelka.

Recyklace v ČR a EU

Současný systém třídění a recyklace PET lahví má k dokonalosti daleko. Každá třetí PET lahev nyní skončí na skládce, ve spalovně nebo dokonce pohozená ve volné přírodě. Podle Evropská směrnice by v roce 2025 mělo být recyklováno 50 procent plastů, 25 procent dřeva, 70 procent skla, 75 procent papíru a lepenky, 70 procent železných kovů a 50 procent hliníku.

Podle mluvčí ministerstva Krejčí se však Česko do budoucna zálohování možná nevyhne, protože bude muset splnit přísné recyklační požadavky Evropské unie. Jak připomněla, výjimku ze zálohování by Česko mohlo dostat v případě, že bychom v roce 2026 dosáhli cíle sběru 80 procent nápojových obalů. „Splnění cíle je pro nás ale v současnosti nereálné, u plechovek je momentální výše sběru pouze 27 procent, u PET lahví je to pak do 75 procent.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Zálohování PET lahví a plechovek má v Česku začít platit podle evropského nařízení nejpozději od roku 2029. Každý obal by měl mít hodnotu čtyř korun. Novela zákona ale zatím čeká na schválení.

Stínový ministr životního prostředí za ANO, poslanec a hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec, jenž seděl v ministerském křesle tohoto resortu již řadu let v předchozích vládách, nevidí budoucnost recyklování plastových lahví až tak tragicky. „Někdy v roce 2027 se dozvíme, jak budeme muset dál pokračovat. Pro občany krach snah o zavedení povinného zálohování tedy znamená, že mohou nadále třídit plasty do barevných kontejnerů, jak jsou již dlouhodobě zvyklí.

Jak správně naložit s PET lahvemi a plechovkami, než začne jejich zálohování?

U PET lahví jsou dvě možnosti, kam se dají odnést. Buď je hodit do žlutého kontejneru, nebo využít zpětný výkup. Ten aktuálně nabízí dva obchodní řetězce dohromady ve 24 pobočkách po Česku. Podle statistik obou řetězců vrací obaly až polovina zákazníků alespoň jednou týdně. Sedm z deseti lidí prý nemá problém lahve a plechovky doma skladovat, dokud je do obchodu nevrátí. Peněžní zálohu ale lidé zatím nedostanou, místo ní můžou využít slevové kupóny na další nákup.

Plechovky můžeme od letošního ledna házet také do žlutých kontejnerů, nebo je stejně jako PET lahve vrátit v těch vybraných prodejnách.

Dopady nezavedení zálohového systému

Pokud by se zálohování nezavedlo českým zákonem, znamenalo by to vyšší náklady pro obce a vyšší poplatky za odpady. Zálohový systém se nicméně osvědčil už v 16 zemích v Evropě a další budou přibývat.

Ročně je v ČR udáno na trh přibližně 820 milionů kusů hliníkových nápojových plechovek. Z tohoto množství se vysbírá pouze 26 %, zbytek končí na skládkách, ve spalovnách nebo jako volně pohozený odpad (tzv. Souhrnná hodnota vyplýtvaného materiálu je v současných cenách 216 mil.

PET lahví se ročně udá na trh cca 1,8 mld. kusů. Současným systémem se do žlutých popelnic vysbírá cca 73 %. Při následném třídění plastového odpadu se ještě přibližně třetina vysbíraných PET lahví „ztratí“ na skládkách nebo jako palivo a ve výsledku jde do recyklace přibližně jen 50 % množství udaného na trh. Souhrnná hodnota vyplýtvaného PET materiálu je v současných cenách 221 mil.

V neposlední řadě by se díky zálohovému systému z PETky i plechovky staly opět PETka a plechovka, protože by dosahovaly potravinářské kvality. Nyní se PET lahve znovu používají maximálně na výrobu mikin a koberečků do aut, nic dalšího z nich vyrobit nejde.

Záloha bude jednotná pro všechny druhy zálohovaných jednorázových obalů - čtyři koruny. Zálohování se týká plastových lahví o objemu 0,1 litru až 3 litry od nealkoholických nápojů a alkoholických nápojů do 15 % alkoholu (tj. V prodejnách potravin a nápojů a na čerpacích stanicích nad 50 m² prodejní plochy.

Bude je možné vrátit i kdekoli jinde v síti sběrných míst a u online prodejců. Dohromady na více než 11 000 místech. Způsob bude podobný jako u zálohovaného skla. Zákazník přinese PETky nebo plechovky do prodejny, na benzínku či jiné sběrné místo. Obaly se vrací včetně etikety, nesešlápnuté, aby bylo možné naskenovat jejich unikátní čárový kód. Poté, co je zákazník odevzdá a získá zpět zálohu, bude možné obaly prostřednictvím automatu slisovat.

Bisfenol A a PET Lahve

Na internetu kolují zprávy o tom, že z PET lahví se do nápojů uvolňuje látka nazývaná bisfenol A a že prý způsobuje rakovinu. Nepravdivá zpráva pravděpodobně vznikla tím, že si lidé popletli dva různé plasty. Bisfenol A se totiž používá k výrobě jiných typů plastů, a to tzv. epoxidových pryskyřic a polykarbonátů. Z nich se látka může v určitém množství uvolňovat. Evropská unie proto například v roce 2011 zakázala prodej kojeneckých láhví, které bisfenol obsahovaly.

Co je vlastně bisfenol A?

Chemická sloučenina, která od poloviny 20. století patří mezi velmi významné komodity v chemickém průmyslu a při výrobě plastů. Za rok se bisfenolu A na světě vyrobí několik miliónů tun. Jako spotřebitelé se s látkou setkáváme nejčastěji v podobě polykarbonátových plastů, ze kterých se vyrábějí například CD a DVD nosiče, lahve na nápoje nebo nádoby na potraviny. Může však být také součástí některých zubních plomb a používá se i k výrobě ochranných laků, kterými se potahují vnitřní povrchy konzerv nebo nápojových plechovek.

Bisfenol A je také součástí povrchové vrstvy termopapírů, které se využívají třeba pro tisk vlakových nebo autobusových jízdenek, palubních vstupenek na letištích, potvrzení v bankomatech nebo účtenek v supermarketech.

Kontaminace prostředí i živých organismů

Z různých typů výrobků se bisfenol A může uvolňovat do prostředí. Odborníci ho nalezli v prachu z domácností, v nápojích a v potravinách, ale také třeba v říční vodě, v sedimentech na dně přehrad nebo v tělech některých živočichů. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) představuje pro člověka konzumace nápojů a potravin hlavní zdroj vystavení bisfenolu A. Provedené průzkumy ukazují, že se v určitém množství nachází v tělech velké většiny lidí.

Výhodou bisfenol A je, že se v těle poměrně rychle mění na biologicky neaktivní metabolit, který je z těla vylučován. Ale vyvíjející se organismus novorozenců a malých dětí nemá schopnost odstranit bisfenol A z těla stejně rychle jako organismus dospělých. To bylo také hlavní důvodem, který vedl k zákazu kojeneckých lahví s bisfenolem A v zemích EU.

Tlusté myši varují

V posledních letech některé vědecké studie prováděné na zvířatech poukázaly na množnost, že vystavení nízkým dávkám bisfenolu A by mohlo hrát roli při vzniku vážných onemocnění, jako jsou obezita, cukrovka nebo rakovina prsu. Například vystavení březích myší bisfenolu A vedlo k velmi nízké porodní hmotnosti mláďat, která ale po narození velmi rychle přibývala na váze a během jediného týdne svou hmotnost zdvojnásobila. Někteří odborníci se proto domnívají, vystavení bisfenolu během vývoje plodu v děloze může zvyšovat riziko obezity v dospělosti. Je také známo, že bisfenol A může v tělech živočichů působit podobně jako ženské pohlavní hormony estrogeny a že může narušovat hormonální rovnováhu v organismu.

Kdy je bisfenol ještě bezpečný? A kdy už ne?

Doposud nepanuje jednoznačná shoda na tom, v jakém množství bisfenol A představuje problém pro lidské zdraví a zda dávky, kterým jsou lidé vystaveni vlivem kontaminace prostředí, už představují problém, či nikoli.

Nejvyšší evropskou autoritou v oblasti chemických látek v souvislosti s potravinami je Evropská agentura pro bezpečnosti potravin (EFSA), která se bisfenolem A zabývala už několikrát. EFSA ve svých stanoviscích uznává skutečnost, že bisfenol A je chemická látka se schopností narušovat funkci hormonů, ale stávající vystavení lidí (včetně malých dětí) bisfenolu A považuje za přijatelné.

Nicméně epidemiologické studie, které upozorňují na možnou souvislost mezi vystavení bisfenolu A a výskytem různých zdravotních problémů jsou EFSA odmítány z principiálních důvodů, neboť neprokazují jednoznačně vztah mezi příčinou a důsledkem. Stanovisko EFSA z roku 2010 také uvádí, že ani její expertní panel nebyl při svém rozhodování jednotný, neboť jeden z jeho členů vyjádřil znepokojení týkající se možných účinků nízkých dávek bisfenolu A.

Co můžete dělat vy aneb Rady k nezaplacení

Účtenky nebo jízdenky na termopapírech oddělte od potravin.

PET a rPET

Polyethylentereftalát, neboli PET oslaví příští rok již 80. narozeniny. A za tu dobu se stal jedním z nejčastěji používaných termoplastů. Když je řeč o PET, nejčastěji si vybavíme PET lahev, ale vyrábí se z něj i fólie a další obaly. Napříč odvětvími je PET velmi vyhledávaným materiálem, a to nejen pro své výrobní vlastnosti, ale i pro jeho recyklovatelnost.

PET k další recyklaci lze získat z několika zdrojů - v ČR jsou to nejčastěji žluté kontejnery a menší nádoby na tříděné plasty, kde PET lahve tvoří asi čtvrtinu obsahu a jsou tak nejčastějším druhem odpadu ve žlutých nádobách. Aktuálně třídí odpady 73 % obyvatel ČR a tímto způsobem se daří z trhu v ČR sebrat více než 80 % použitých PET lahví. Pro sběr plastů je v ČR k dispozici bezmála 200 000 žlutých kontejnerů a menších nádob.

Další variantou, která funguje v některých evropských zemích vedle klasického třídění plastů, je zálohový systém na PET lahve. V ČR se o zálohovém systému mluví především jako o nutném nástroji pro splnění cíle SUP - 90% míra zpětného odběru PET lahví. Jenže se leckdy zapomíná, že tento cíl se netýká jen PET lahví na minerálky, vodu, pivo, ale obecně plastových nápojových lahví (tedy nejen z PET, ale také např. z PE) o objemu až tři litry používaných na pivo, víno, vodu, tekuté občerstvení, šťávy a nektary, instantní nápoje nebo mléko.

Třetí možností, jak získat použité PET lahve zpět, je takzvaná uzavřená smyčka, to je cirkulace PET mezi konkrétním zpracovatelem a jeho konkrétním spotřebitelem.

Recyklace nápojových PET lahví zpět pro styk s potravinami probíhá za nejpřísnějších hygienických podmínek. Principiálně musí technologie PET lahve sesbírané jakýmkoliv procesem rozdrtit, vyčistit a vyrobit granulát, který lze dále zužitkovat. Samotný rPET - recyklovaný PET - však lze využít i pro výrobu obalů, které nejsou určeny pro styk s potravinami, či textilních vláken, hojně se využívá i pro výrobu prvků v automobilovém průmyslu.

Problémem při recyklaci mohou být smršťovací PVC fólie, kterými bývají některé PET lahve obalené.

A jak je to s dalším životem rPET? Má stejné chemické složení jako PET, takže je možné jej recyklovat opakovaně. V budoucnu nás tak možná čeká situace, kdy by některé plastové výrobky mohly obsahovat až 100 % rPET.

S využitím rPETu v plastových výrobcích by měla pomoci i evropská a česká legislativa. Podle Bruselu, resp. podle směrnice o omezení jednorázových plastů (SUP), by teoreticky měla každá petka do roku 2025 obsahovat aspoň 25 % recyklátu. A do roku 2030 ještě o pět procentních bodů více.

Poté jsou manuálně dotříděny PET lahve, které neobsahovaly nápoje, ale byly v nich látky jako např. Lahve se drtí ve vodních drtičích a dvakrát perou v horké vodě. Horká voda je nutná k očištění drti, tzv. vloček, a odstranění zbývajícího lepidla ze štítků.

Stavět z PET Lahví?

Z neradostných počtů, kolik jedna domácnost vyprodukuje ročně plastových lahví, vede jen jedna cesta. Místo depresí je třeba začít přemýšlet nad tím, co by se s PET lahvemi dalo dělat jiného. Co z nich třeba něco postavit? Úplně nová myšlenka to není.

Nápad na zálohování PET-lahví, který by se měl v Česku rozběhnout v polovině roku 2025, tak hned dává o trochu víc smyslu. Protože co jiného s petkami vlastně dělat?

Do stavby domu se jako první (nejspíš) pustili v Nigérii. Ročně tam totiž vyprodukovali 2 miliardy PET-lahví, které tehdy recyklovat neuměli. Tak je pálili anebo vršili na skládkách, aniž by jedno nebo druhé bylo nějak rozumné.

Zmíněny byly i další vlastnosti takových domů. Třeba že jejich tepelně-izolační vlastnosti byly na výši, protože silné zdi a písek uvnitř PET-lahví sloužily jako spolehlivá přepážka. Izolovala dům od slunečního žáru a pomáhala udržovat nízké teploty v interiéru. Jinak ty stavby z plastových lahví v Nigérii vznikaly na betonovém základu, a petky byly plněné prosívaným pískem. Byla to fuška, ale o pracovní sílu tam nouzi nemají.

Prakticky všichni chválí stavby z PET-lahví jako low-cost (nízkonákladové) řešení. Ovšem řešení, které je hodně heavy-time. Nasypat pře-katrovaný suchý písek do petky je práce na minutku, s pěchováním na dvě, tři. Ale ty petky nejprve musíte někde v dostatečném množství sehnat.

S tím, co doma vyprodukujete sami, byste museli stavbu dlouho odkládat. Třeba naše domácnost by na ten nigerijský domeček spořila materiál dvaatřicet let. A to už je snad vážně lepší hypotéka.

Drtivá většina z těch zemí, kde stavět z PET-lahví zkouší, nemá fungující systém sběru a třídění odpadů. A tak je to shánění materiálu opravdu časově náročným počinem. Materiál musíte někde skladovat.

tags: #skladba #pet #lahve

Oblíbené příspěvky:

• Jak třídit odpad v panelovém domě
• Technologie LNT a emise NOx
• Dozor nad živnostenskými odpady
• Dodatečné připojení odpadu
• STK Sadov a emise