Snižování emisí NOx pomocí technologie Lean NOx Trap

V automobilovém průmyslu se setkáváme s různými technologiemi, které mají za cíl snižovat emise škodlivých látek z výfukových plynů. Jednou z nich je i technologie Lean NOx Trap (LNT) katalyzátoru, která se využívá u méně výkonných a obecně menších vozů s dieselovými motory.

AdBlue a selektivní katalytická redukce (SCR)

AdBlue je obchodní název kapalného aditiva, které se používá v naftových automobilech jako nezbytná složka pro redukci škodlivých emisí oxidů dusíku. Z hlediska chemického se jedná o vysoce čistý vodný roztok syntetické močoviny, konkrétně se skládá z 32,5 % z technicky čisté močoviny a ze 67,5 % demineralizované vody.

Toto kapalné aditivum využívá technologii selektivní katalytické redukce (SCR). Ta je schopna snížit emise výfukových plynů vznětových motorů na úroveň norem Euro IV a vyšších. Jde o jednu ze dvou v současnosti dostupných technologií.

Její princip je prakticky velmi jednoduchý: AdBlue se vstřikuje do výfukové trubky, která se nachází před katalyzátorem SCR a za motorem. V tomto katalyzátoru se močovina v AdBlue změní na čpavek. Ten reaguje na povrchu katalyzátoru s oxidy dusíku ve výfukových plynech.

Problémy s oxidy dusíku

V principu tkví problém hlavně v tom, že oxid dusíku poměrně ochotně reaguje se vzdušnou vlhkostí. Tím se vytváří kyselina dusitá a dusičná, což poznáte i podle zápachu, který je pro naftové motory poměrně typický. Oxid dusnatý reaguje se vzdušným kyslíkem, čímž dále dochází k vytvoření ozonu neboli O3, který negativně působí na buněčné membrány.

Čtěte také: Emise a jejich redukce

Pozornost veřejnosti se na tuto otázku upřela výrazněji zejména po tzv. „aféře Dieselgate“. To vedlo ke zpřísnění emisních limitů i k tomu, že se změnila metodika měření. Tyto aktuální limity stanovují odlišné mezní hodnoty oxidů dusíku. Normy platí od 1. 9. 2015.

Lean NOx Trap (LNT)

AdBlue nicméně není striktně vyžadováno u všech dieselových motorů. Méně výkonné a obecně menší vozy využívají systém suchého LNT katalyzátoru (Lean NOx Trap).

Doplňování AdBlue

Původně se přitom počítalo s tím, že doplňování bude mít na starosti servis. To se nicméně neujalo a povinnost tak čeká přímo na řidiče. Míst, kde lze načerpat AdBlue přímo ze stojanu, zvolna přibývá. V současnosti však již můžete aktuální informace dohledat též s pomocí mapy. V Česku si můžete pořídit příslušné balení AdBlue například u čerpacích stanic Shell.

Co se týče technických parametrů, automobil musí být vybaven vyhřívanou nádrží a dvoucestným vstřikovacím ventilem na AdBlue. Jak často na vás čeká povinnost tankovat? V průměru spotřebujete kolem 1,5 až 2 litrů na 1 000 km. Do určité míry můžete svým chováním ovlivnit spotřebu sami.

Co se týče přímo samotného tankování, záleží hlavně na tom, kde je umístěna nádrž pro AdBlue. To se však liší podle konkrétní značky i modelu vozu. Nádrž na AdBlue poměrně spolehlivě poznáte podle charakteristického modrého víčka.

Čtěte také: Efektivní metody pro snížení emisí zážehových motorů

Běžně vám jediná nádrž vydrží na 6000 až 12 000 km. Například vozy Volkswagen tak činí už v okamžiku, kdy vám v nádrži zbývá kapalina na dalších cca 2 400 km. AdBlue totiž krystalizuje a vytváří poměrně agresivní prostředí, není tak možné jeho hladinu měřit přesněji plovákem. Využívá se pouze orientační ultrazvukové čidlo.

Problémy s AdBlue

Používání AdBlue však není zcela bez potíží. Obvykle motoristé vědí, že pokud jim AdBlue dojde, další nastartování vozu se zablokuje. To se tak vůbec o doplnění malého množství AdBlue jednoduše nemusí dozvědět.

Pozor také na klasickou chybu, AdBlue se nikdy nemíchá s naftou. Mohlo by dojít k poškození systému SCR, což pochopitelně obnáší také finančně značně náročnou opravu.

Aby selektivní katalytická redukce fungovala tak, jak je žádoucí, vyžaduje to několik základních podmínek. Například se tak prostým opotřebením, ale i přehřátím může zničit vstřikovač, což se navíc velmi špatně diagnostikuje. Pokud se však močovina rozpráší špatně, usadí se na stěnách potrubí a v konečném důsledku tak ucpe výfuk. A to je jen jeden z možných problémů.

K poměrně často tradovaným mýtům však naopak patří to, že používání AdBlue škodí motoru nebo i to, že celá technologie zvyšuje náklady na provoz vašeho vozidla. Naopak zavedení AdBlue přineslo pokles reálné spotřeby naftových motorů.

Čtěte také: Analýza plánu snižování emisí

První vozy trpěly i tím, že otvor pro plnění se nacházel v kufru. To bylo vrcholně nepraktické, nicméně dnes už výrobci počítají s uživatelsky komfortním řešením, kdy si AdBlue natankujete. Nemusíte se proto jednoznačně bát toho, že se vám močovina ve voze rozlije, což vygeneruje neodstranitelný zápach.

Pokud se vám podaří potřísnit lak automobilu, je vhodné kapalinu co nejrychleji opláchnout. Totéž platí, pokud si pořídíte AdBlue v kanystru a při přepravě se vám kapalina přeci jen rozlije po zavazadlovém prostoru. Vhodné je interiér vozu opláchnout a případné zbytky vysát. AdBlue může vykrystalizovat.

Co se týče působení na oči a pokožku, může být kapalina AdBlue dráždivá. Vhodné je při manipulaci s ní proto používat rukavice a vyvarovat se možného vdechnutí. V případě vdechnutí je vhodné odvést postiženou osobu na čerstvý vzduch. Dojde-li k podráždění kůže, stačí postižené místo omýt vodou a mýdlem.

tags: #snižování #emisí #lean #NOx #trap #princip

Oblíbené příspěvky:

• Aktivní letní tábory
• Příroda v létě pro děti: vzdělávací zdroje
• Postup ekologické likvidace vozidla
• Synthos Kralupy a životní prostředí
• Bezdotykové odpadkové koše