Skladba zeminy pro rajčata Vyškov: Podrobný průzkum a charakteristika krajiny

Bakalářská práce je krajinnou studií povodí Říčky. V práci jsou popsány základní charakteristiky fyzické i sociální sféry. Kladen je také na jejich diferenciaci a rozložení v území.

Území zájmu

Území se nachází na přechodu Drahanské vrchoviny s Dyjsko-svrateckým úvalem. Jak plyne ze zadání, hranice jsou vymezeny rozvodnicí k soutoku s Roketnicí. Říčky se následně vlévá do Svratky, umoří Černého moře.

V této kapitole je popsána fyzickogeografická charakteristika území. Celkový přehled o území a bude se z ní vycházet při rozboru menších celků.

Geologická charakteristika

Území se nachází v oblasti. Jen jeho jižní část přechází do Karpatské předhlubně. Díky přechodu dvojím vrásněním je hornina často značně rozmělněna. Vápencové podloží kladně ovlivňuje množství živin v půdě. krystalické horniny moldanubika. jurských vápenců. krasu byly ve spodním miocénu částečně zaplaveny mořem. vyskytují valouny tmavých jurských rohovců. devonské vápence, část zasahující z Moravského krasu. území vyskytují terciemi spodnobadenské vápnité jíly - "tégly". nalezneme terciemi sedimenty, písky, jíly a kvartérní fluviální sedimenty. částicemi s podílem rozptýleného vápníku, CaCCb. odlučnost.

Geomorfologie

Tab. 2. vrchoviny. tvořený výše zmiňovanými devonskými vápenci. podcelek Konická vrchovina. Zde jsou vápence překryty vrstvou kulmu. vrchovina do zájmového území zasahuje malou částí mezí Líšní a Ochozí. Vývoj této jednotky začíná od ústupu bádenského moře. Průměrná nadmořská výška klesá od severu k jihu. partie pohybují i přes 500 m. pohybuje kolem 230 m nad mořem. SV od Kalečníku, nachází se ve výšce 528 m.n.m.

Čtěte také: Problémy skládky Vyškov

Jeskyně

Nej rozsáhlejší jeskyní je Ochozská. Byla objevena v roce 1831. Celková délka známých chodeb dosahuje 1750 m. zaplavována vodami potoka. Nalezneme zde krápníkovou výzdobu a lustry. jako Labyrint je dosud neprozkoumaná a nebezpečná i pro zkušené speleology. jeskyní je co do délky významná Netopýrka. Nachází se na protější straně údolí. dómem v blízkosti vchodu a následně úzkými chodbami až plazivkami. skokově klesá až do podzemního řečiště Říčky. zvaná Díravice nebo Kostelík). východu až na 12 m šířky a 6 m výšky. v komínu v zadní části jeskyně, a to slabé krápníky o velikosti několika centimetrů.

Klimatické podmínky

Základní vlastnosti podnebí v zájmovém území určuje jeho poloha. 49° s.š. a 16° v.d. s převládajícím západním prouděním. pevniny zde panuje mírně kontinentální klima. v podnebí. I přes to se zde v malém rozsahu vyskytují. a vlivem okolí, jako např. srážkový stín, tepelný ostrov města apod. severu. mírnými svahy. Aktivní povrch je tvořen převážně ornou půdou a zástavbou. mírný vliv tepelného ostrovu města při západním proudění. větší nadmořská výška s vlivem návětrné strany Drahanské vrchoviny. členitý zářezy údolí s vodními toky. loukami a pasekami.

nejjižnější části území. z jihu, a také mírnému tepelnému ostrovu Brna. tak velkou roli. mezi -2 až -3°C, maximum v červenci 18-19°C. Říčky, na severozápadě území. údolích. až -4°C, maximum v červenci 17-18°C. Jak je patrné z průměrných měsíčních teplot, uvedených v tab. v naměřených hodnotách v období od listopadu do března a v červenci kolem 1°C. ostatních měsících je to kolem 2°C. hodnoty. úhrnů srážek za pomoci interpolace izohyet z Atlasu podnebí česka. Dle Obr. dubnu. mírou zalesnění (menší prohřev aktivní vrstvy). způsobená výskytem mrazů v nížinách v okolí Slapanic. dnů, kdy minimální teplota klesne pod 0°C. v celém území v intervalu 10.10.-20.10. území obdobný a to mezi 20.4. a 30.4.

severovýchodní části území. Okolí Šlapánic patří k srážkově nej chudší části. zde pohybují od 20 do 80 mm. 80mm, díky častým konvexním bouřkám. srážek. Průměrné měsíční úhrny srážek se zde pohybují od 30 do 80 mm. Narůstá od února k červenci, a pak znovu klesá. odchylky. celkově menší v letním půlroce. Téměř totožné pak v červenci. můžeme pozorovat v zimním půlroce. 325 mm srážek. Ve vlhčích částech (na severu) 350-400 mm.

okraji zástavby obce Bukovinka. Patrný je zejména nárůst úhrnu srážek v měsících od května do srpna. srpna jsou typické i extrémy úhrnů srážek. 227 mm. Nej sušší měsíce jsou zimní. měsících roku. kdy nespadly žádné srážky. hodnotou 894 mm. Na území Mariánského údolí v úzkém pruhu přechází na 60-80 dní za rok. jeden desetidenní interval.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Klimatické oblasti

a poprvé byla uvedena v roce 1971. v zájmovém území vyskytují 4. Jejich vymezení a odlišnost jsou uvedeny v tab. 6. vymezení v rámci charakterizovaného území v Obr. klasifikace dle dat z roku 1975. Česka, avšak s menším rozlišením.

Hydrologie

Celé zkoumané území spadá, jak už je dáno z jeho vymezení, do povodí Říčky. je součástí povodí Moravy, které spadá do umoří Černého moře. pořadí je 1-15-03-092. Říčka je vodní tok Vl.řádu. výšce 470m a ústí zprava do Litavy u Měnína v nadmořské výšce 185m. . Celková délka toku je 36,5km. propadá pod nádrží Hádek a vyvěrá u Horního mlýna. V podstatě je však zdrojnicí potoka většina území přírodního parku. množstvím pramenů a pramínků krátkých vodních toků. břidlicemi. Její dlouhodobá eroze dala vznik hluboce zaříznutému údolí se strmými svahy. část vody odčerpávána. přirozenost. Kvalita vody je od pramene po Muchovu boudu velmi dobrá. boudy se čistota vody snižuje. dále po toku zvyšuje, v zimě naopak snižuje. znečištění vody přítokem Líšeňského potoka. splaškových vod obce Líšeň odváděna do Líšeňského potoka a následně do Říčky. zmiňovaného roku se kvalita vody Líšeňského potoka zlepšila. odváděna pouze dešťová voda. Splašky jsou odváděny do ČOV Modříce. zlepšení kvality vody je návrat raků do Říčky na sever od Podolí. se situace nevyhovující kanalizační sítě právě řeší přestavbou. v této oblasti částečná revitalizace koryta.

Vodní toky

Zajímavostí povodí Říčky je část toku v krasovém území PR Údolí Říčky. soutok s Hostěnickým a Ochozským potokem. Podzemní řečiště Říčky má charakter puklin jen několik metrů pod povrchem. říčního systému je estavela, ojedinělý krasový jev v České republice. zde propadají vody Říčky a za vysoké zde vyvěrají vody Hostěnického potoka. podpovrchového řečiště je dolní část jeskyně Netopýrka. dvou vyvěračkách severně od Kaprálova mlýna. z 18-ti metrové hloubky. Drastické využití vývěru je známé z 80-tých let 20. vojenského objektu v Kanicích.

Do Říčky se vlévá několik menších toků. Nejvýznamnějšími přítoky jsou Malá Říčka, Hostěnický, Ochozský a Líšeňský potok. jih od Šlapánic se do Říčky vlévá zleva Roketnice. území. Kalečníku. Má přirozený charakter koryta, malý průtok a velkou rychlost toku. ústí zleva přibližně na 3,5-tém kilometru toku. Hostěnický potok pramení SZ od Kalečníku. podzemním řečištěm. Místo propadání bylo v 19. prokopali do komínu Ochozské jeskyně. přesunuly. polohy, protože Ochozská jeskyně byla téměř nepřístupná. Ochozský potok pramení na SV okraji Březiny. Délka toku je asi 8 km. ústí zprava v podzemí krasové části. Potok protéká Březinou a Ochozí. mírně znečištěn odpadními vodami. Líšeňský potok pramení na severu Staré Líšně. Délka je asi 3 km. zprava u Pernikářova mlýna. Samotný pramen má malou vydatnost. z dalších malých pramenů po celé své délce a z dešťové kanalizace. výše, byl potok v minulosti značně znečištěn. byla vybudována v celé Staré Líšni nová kanalizace za 1,25 mld. Bezejmenné přítoky ústí do Říčky v celé délce jejího toku. hustota přítoků klesá od severu k jihu. mají charakter krátkých toků s velkým spádem. podzemních zdrojů.

Vodní nádrže a rybníky

několik menších rybníků. Nej starší vodní nádrží je nádrž Pod Hornekem. v roce 1953 Správou rekreačních lesů města Brna. na stavbě druhé - Pod Hádkem. Ta byla dokončena v roce 1968 a funguje dodnes. v Mariánském údolí, mezi Muchovou boudou a Kadlecovým mlýnem. kontinuálně na sebe a mají nej větší vodní plochy v území. nej severněji - U Muchovy boudy. Nádrž byla dokončena v roce 1962. Hrádkem a U Kadlecova mlýna. následující rok. Hráz nádrže Pod Hrádkem o tří roky později. nádrže byly financovány správou města Brna současně s Cementárnou Mokrá. potrubím odváděna voda k provozním účelům. Menší rybníky nalezneme na čtyřech lokalitách. nad Hostěnicemi. Jejich výskyt je zaznamenán již na I. 1764-1768). Další dvě lokality jsou novější. 2005 soukromý rybník pro sportovní rybaření. založeny dva menší mělké rybníčky na soutocích pramenů. druhý v roce 2006. estetickou. Zde jsou využívány k chovu vodního ptactva. eutrofizací dusíkem ze zvířecích exkrementů.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Prameny a vrty

V zájmovém území se nachází mnoho pramenů podzemní vody. zejména na flyšový charakter kulmu a na styk spraší s podložím. je typický zejména pro PPk Říčky. Zde je 8 pramenů upraveno ve studánky. pramen v zájmovém území je pojmenován Miluška. Říčky. V zájmovém území se nachází 8 hlubinných vrtů pitné vody. podloží krystalinika brněnského masivu. První skupina tří vrtů hlubokých 300-400 m se nachází poblíž Svobodova mlýna. vybudovaná vodárna, která zásobuje pitnou vodou obec Mokrá-Horákov a okolí. čtyř vrtů hlubokých 300-500 m se nachází poblíž rybníku Pod Hornekem. vybudována vodárna, která slouží jako záložní zdroj pitné vody. nachází u hráze v.n. U Muchovy boudy. rozvod podél Říčky v Mariánském údolí. vrtu do lahví.

Půdní typy

Půdou, s největší plochou v území, je kambizem modálni. Líšně. Tato půda je vnáší oblasti málo živná a skeletovitá. využívaná jako orná půda. na vápencové podloží. Převažuje rendzina modálni, t.j. mírou skeletu. na živiny. Hnědozemě j sou vázané na sprašový překryv. a Březina. spraši patří mezi úrodné půdy. Výskyt skeletu je malý. Luvizemě jsou také vázané především na sprašové sedimenty. východních svazích a v území PPk Říčky při úpatí svahů. Černozeme nalezneme pouze v jižní části vymezeného území. celá oblast jejich výskytu využívaná, jak jen je možné, k zemědělské produkci. s procesem oglejenění. A to s výskytem gleje fluvické a kambické. vyskytují mokřady a zamokrené louky. glejová karbonátová.

Bioregiony

Vybrané území je dle Culka (1996) rozděleno na 4 bioregiony. Drahanský bioregion kopíruje oblasti s podložím kulmu. monotónních sedimentech kulmu, u okrajů se sítí údolí. jednotvárný horninový podklad. Biota náleží na našem území do 2. až 5. Na vybrané území zasahuje jeho jižní část. vápencového podloží. Nachází se zde 1. až 4. v.s. Lechovický bioregion (4.1) je součást severopanonské podprovincie. území zasahuje jeho severovýchodní část. štěrkopískovými terasami s pokryvy spraší. Českomoravské vysočiny a částečně severních Alp. severních svazích 2.v.s.bukodubový. V bioregionu výrazně převažuje orná půda (Culek, 1996). pouze jeho severovýchodní část, která je výrazně odlišná od zbytku bioregionu. horninami českého masivu, odhalenými vodní erozí Říčky nebo lokální těžbou. výchozech se nachází stepní a lesní teplomilná vegetace. biodiverzitě typické pro většinu Lechovického bioregionu.

tags: #skladba #zeminy #pro #rajčata #vyskov

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro kempování v Norsku
• Návod na výrobu klimatického krytu
• Co je Obecné Ohrožení?
• Ludgerovice: Svoz bioodpadu – co potřebujete vědět
• Kotel na uhlí 5. třídy