Skladování palivového dřeva je důležité pro jeho efektivní a bezpečné využití. Správně skladované dřevo zajišťuje vyšší výhřevnost a menší množství kouře při spalování. Skladování dřeva není žádný problém a nemusíme z toho mít žádné obavy. Stačí pouze uchránit dřevo od vlhkosti.
Palivové dřevo by mělo být skladováno na suchém místě s dobrou cirkulací vzduchu. Ideální je přístřešek nebo kryté místo, které chrání dřevo před deštěm a sněhem, ale zároveň umožňuje volné proudění vzduchu.
Nejlepší co můžeme při skladování dřeva udělat, je skladovat ho na vzduchu a ochránit ho proti dešti zakrytím. V tomto případě vydrží i několik let. Výjimkou jsou však dřeva (například bříza), kterým skladování moc neprospívá, z důvodu, že ztrácejí na kvalitě.
Velikost prostoru, kde budeme dřevo skladovat, musí odpovídat našim potřebám. Každý spálí jiné množství dřeva. Pokud si jen přitápíme v krbu či krbových kamnech, mnoho dřeva nepotřebujeme, naopak starý kotel dřeva spolyká až neuvěřitelně mnoho.
Jelikož máme skladovat dřevo ideálně až tři roky proschlé, vezměme roční potřebu, vynásobme ji třemi a máme výsledné číslo. Samozřejmě můžeme postavit zastřešený dřevník, kam dřevo vyskládáme, ovšem právě dřevník může vypadat různě. Navíc je třeba přihlédnout k faktu, že je vždy lepší místo pro uložení dřeva realizovat na míru konkrétním potřebám.
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Aby navíc dřevo správně prosychalo, musíme zajistit dostatečnou cirkulaci vzduchu, nejlépe pak ze všech stran. Dřevo navíc nesmí být uložené přímo na trávníku či na hlíně. Podlahu však není nutné budovat, stačí na plochu položit třeba staré palety a nebo dostatečně široké kuláče, hranoly, překlady, pražce, cihly v řadách apod. Mezi dřevem a zemí je třeba nechat cca 15 až 20 cm volného prostoru.
Pokud použijeme jako podklad dřevo (třeba palety), je dobré strhnout travní drn a vykopat alespoň cca 15 cm hlubokou jámu, kterou vysypeme štěrkem. Prodloužíme tak životnost palet a pod dřevem nebude zůstávat vlhkost - prosákne štěrkem. Ten má navíc i dobrou akumulaci tepla a proto i rychleji proschne.
Již jsme řekli, že zásadní je střecha dřevníku, ale můžeme si též pomoci z boků vyztužením například kari sítěmi, pletivem, dřevěnou opěrnou konstrukcí (např. trelážemi), čímž zajistíme dřevo proti sesuvu. Kdo ale umí dřevo dobře vyskládat, snadno postaví hromadu vysokou třeba až 3 metry, aniž by riziko sesunutí vůbec hrozilo. Je také třeba nechat trochu prostoru mezi střechou a dřevem, dýchat musí i střecha.
Vhodně též lze využít přesah střechy domu, pod který dřevo uskladníme. Kdo má stodolu, využije pak k uskladnění dřeva právě ji. K zakrytí dřeva shora se příliš nedoporučuje plachta, jelikož se pod ní sráží vlhkost, ovšem pokud vytvoříme jednoduchou konstrukci, na kterou plachtu ukotvíme, neměl by to být problém. Kolik řad dřeva vyskládat, to již záleží na každém a na možnosti místa k uskladnění. Zpravidla se však staví hranice tak vysoká, abychom mohli dřevo odshora snadno sejmout.
Záleží i na orientaci dřevníku, pokud je orientován na jih, dřevo prosychá lépe, důležitý je také obvyklý směr dopadu deště. Záleží však i na druhu dřeva, déle schne dřevo tvrdé než měkké. A nakonec záleží i na době, kdy stromy kácíme, pokud již začnou na jaře natahovat mízu, bude z pařezu nich po poražení stromu u některých dřevin voda doslova vytékat proudem (např. oblíbená bříza).
Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?
Rychleji bude dřevo vysychat, pokud jej budeme skladovat naštípané. Použít můžeme kalač, klíny (kovové či plastové) a sekeru, ale též štípačku. Například tvrdé dřevo (buk, dub, javor, jasan, …) se štípe mnohem lépe než sukovité dřevo měkké (smrk, borovice, topol, jedle, …).
Každé dřevo se liší svou strukturou, pevností a dalšími vlastnostmi. Třeba v krbu a krbových kamnech topíme především tvrdým dřevem včetně dřeva z ovocných stromů. Kdo však rád udí, moc dobře ví, že právě „ovocné“ dřevo musíme uskladnit právě pro tento účel, stejně jako dřevo bukové. Tvrdé dřevo hoří pomaleji a zanechává velké množství žhavých uhlíků. Proto nás zahřívá dlouhou dobu. Měkké dřevo je pro změnu ideální k roztopení. Jinak ale hoří příliš rychle, je z něj více odpadu a uhlíky při hoření vystřelují kvůli vysokému obsahu pryskyřice.
Při skladování dřeva je potřeba vzít v potaz nejen ochranu před vlhkostí, ale také prostorové možnosti vaší zahrady. Dřevo se dá skládat na několik způsobů a vejde se i na vaší zahradu.
Na skladování řeziva budete potřebovat víc, než jen sucho. Řezivo se skládá na vyvýšeném základu, který musí být vodorovný. Skládejte ho maximálně úhledně. Křivě naskládané řezivo se časem pokroutí, i když je chráněno před vlhkostí.
Jako základ pod hromadu skvěle poslouží masivní dřevěné latě, které mezi sebou mají minimální mezeru, aby se řezivo časem neprohnulo, ale zároveň hromadou cirkuloval vzduch. Latě se pokládají vždy hoblovanou stranou nahoru. Nejlepší je skladovat řezivo například ve stodole, kde se k němu nedostane vlhkost ani zespodu.
Čtěte také: Český poplatek za dřevo
Pokud musíte řezivo uskladnit venku, svrchu se přikrývá plachtou, ale po stranách se nechává dýchat, aby na dřevu nevznikla plíseň. Plachta se pokládá tak, aby se na ní nezadržovala voda. Průměrně řezivo vysychá zhruba rok podle typu dřeviny. V průběhu vysychání je potřeba ho kontrolovat a v případě plísně nebo pohybu latí včas zasáhnout.
Ideální skladování KVH hranolů (konstrukční vysušené hoblované dřevo) je klíčové pro zachování jejich kvality a zabránění deformacím či degradaci materiálu. Zde jsou hlavní zásady správného skladování:
Pokud hledáte suché palivové dřevo, existuje mnoho dodavatelů, kteří nabízejí různé druhy dřeva upravené na potřebnou velikost. Pro truhláře jsou k dispozici různé druhy kvalitního dřeva - například ořech, jasan nebo také třešeň.
Aby bylo dřevo připravené k montáži dřevostavby, je vhodné ho nejdříve nechat důkladně proschnout. Mohlo by se totiž stát, že by konstrukce, která při vysychání mění svůj objem, poškodila okolní prvky konstrukce. Proto se dřevěné prvky skládají do tzv. hrání. Vytvoří se na rovném terénu patky z cihel, či jiného pevného materiálu a na ně se začnou jednotlivé profily skládat, a zároveň prokládat pravidelně lištami tzv. špánky, aby dřevo kvalitně větralo.
Správné skladování palivového dřeva, dřevěných pelet a dřevěných briket je pro zachování kvality a optimální spalování paliva naprosto klíčové. Hlavním nebezpečím je provlhnutí. Vlhké dřevo (s podílem vody nad 20 % hmotnosti) má výrazně nižší výhřevnost než dřevo suché - při jeho spalování se totiž značná část energie spotřebuje na odpaření přebytečné vody, místo aby se využila k vytápění vašeho domova. Vlhkost také podporuje růst plísní a hub, které dřevěnou hmotu rozkládají a výrazně snižují jeho kvalitu.
Pro dosažení optimální vlhkosti (15-20 %) uložte dřevo do suchého a větraného prostoru chráněného před deštěm, sněhem a přímým slunečním zářením. Teplota by se měla pohybovat mezi 15 a 25 °C. Bez dostatečné cirkulace se uskladněná polena neobejdou - vzduch brání růstu plísní a urychluje odvod vlhkosti. Proto dřevo nikdy neukládejte přímo na zem či na plachtu nebo těsně ke zdi. Ideální je stojan (dřevník) nebo hrubý rošt (viz níže) s paletou, umožňující proudění vzduchu ze všech stran.
tags: #skladování #dřeva #na #stavbě