Škola v přírodě: Historie, význam a současnost

Škola v přírodě je zotavovací pobyt dětí z mateřských a základních škol ve zdravotně příznivém prostředí, který se koná v rámci vyučování.

Tento vzdělávací model má tři významy: zdravotní (pobyt v přírodě, na čerstvém vzduchu, zlepšení fyzické kondice), vzdělávací a výchovný.

Historie školy v přírodě

Zmínky o vyučování v přírodě se objevují na počátku 20. století. Cílem bylo přispět k zlepšení zdravotního stavu dětí.

V roce 1904 v paláci Charlottenburg u Berlína založil doktor Bernhard Bendix tzv. tříměsíční školu Die Waldschule (lesní škola). Stála na okraji jehličnatého lesa.

Žáci kromě klasické výuky měli čas k odpočinku, hrám, stravování, procházkám, zpívání a cvičení. Děti se vracely domů v 7 večer.

Čtěte také: Školy v přírodě a aktivity

Vybírali je lékaři podle zdravotního stavu, zaměřovali se na děti s tuberkulózou a epilepsií. Pobyt v přírodě měl na děti pozitivní dopad.

Na základě publikovaných výsledků se tento model rozšířil i v dalších evropských státech. Později byly školy v přírodě zřizovány v parcích či sadech.

První francouzská škola v přírodě vznikla v roce 1907 v Lyonu jako tzv. škola na volném vzduchu pro děti s tuberkulózou. Děti zde pobývaly tři měsíce.

V roce 1913 se tisk zmiňuje o Dětské kolonii v Nancy. Vyučovalo se tu pouze jednu hodinu, zbylý čas byl věnován hrám, vycházkám a ručním pracím.

V Paříži následně vznikly na hradbách tzv. vzduchové lázně se školním útulkem. Po vyučování zde mohly pobývat i těhotné ženy a matky s dětmi.

Čtěte také: Příroda Libá a ubytování

V Rakousku v roce 1918 byla zřízena železniční linka, která dopravovala vídeňské děti do lesní školy, kde mezi vyučovacími hodinami cvičily a po obědě chodily na procházky či se účastnily divadel a kurzů ručních prací.

Tento vyučovací model se do českých zemí dostal na počátku 20. století z Dánska a Německa. Zpočátku chodili žáci měšťanských škol do přírody za výukou pouze některých předmětů.

Od poloviny 20. století o tento způsob vzdělávání začal být větší zájem. V roce 1923 olomoucký ředitel školy F. Hrušák přemístil měšťanskou školu do provizorní budovy, která stála na okraji lesa u Domštátu.

Kladl se zde důraz na rekreaci a tělovýchovu a pracovní činnosti. Školu finančně podporovali rodiče i podnikatelé z okolí.

Od roku 1924 se v létě na Žižkově, kde se vyskytovala tuberkulóza, pořádaly tzv. třídy na vzduchu. O přestávkách mezi hodinami probíhala tělesná a dechová cvičení, která připravoval lékař.

Čtěte také: Školy v přírodě a očkování dětí

Žáci se zde i stravovali. Za nepříznivého počasí výuka probíhala pod stanem. Později byla v Purkrabském háji nad Divokou Šárkou zřízena lesní škola, kde výuka probíhala jako letní internát.

Ve 20. letech 20. století byla kvůli chybějícím financím Praha jediným velkým evropských městem, které nemělo školy v přírodě. Eduard Štorch zřídil na Libeňském ostrově v roce 1926 Dětskou farmu pro žáky z městských škol.

Od roku 1948 se v Československu konaly vícedenní pobyty dětí mimo domov. Cílem bylo zlepšení zdravotního stavu a posílení fyzické kondice především dětí ve velkých městech se znečištěným ovzduším.

Pobyt zpočátku trval čtyři týdny, časem byl zkrácen na tři. Výuka za příznivého počasí probíhala venku, při špatném ve třídách.

Nejvíce času bylo věnováno tělesné výchově na čerstvém vzduchu.

Škola v přírodě dnes

Milevsko - Školám v přírodě přeje i 21. století, ačkoli jsou od obdobných aktivit druhé poloviny minulého století značně odlišné. Z třítýdenních pobytů se staly kratší výjezdy, děti se na škole v přírodě méně učí, zato jejich rodiče platí více než v minulosti. Zájem však neupadá, některá rekreační střediska musí před prázdninami pohostit i několik škol naráz.

Obvykle v současnosti trvá škola v přírodě týden. Děti tráví hodně času venku, je-li to možné, pobývají pod širým nebem i při výuce.

„Když pršelo, tak jsme s nimi udělali hodinku v jídelně, ale jinak se učí tímhle způsobem,“ říká učitel příbramské základní školy, která vyjela na rekreaci k Milevsku.

Výuka potom je hravá a názorná - děti tak v „hodině“ dějepisu zakoušejí například život pravěkých lidí.

Školy v přírodě se tak výrazně liší od obdobných akcí v minulosti.

Rekreační pobyty za městem zkoušely už prvorepublikové školy, pravidlem se však staly školy v přírodě až zhruba od 60. let minulého století.

Zprvu byly určeny zejména dětem z oblastí zasažených smogem, například Ostravska, Mostecka nebo Prahy.

Právní aspekty a organizace školy v přírodě

Na veřejné i neveřejné školy se totožným způsobem vztahují podmínky organizace, zajištění a činnosti školy v přírodě v oblasti pedagogické (soulad se školním vzdělávacím programem), BOZ a hygienických požadavků.

Odlišnosti neveřejných škol se týkají některých aspektů pracovněprávních vztahů (např. ).

Školu v přírodě je nutné zajistit v souladu s novelizovaným zněním vyhlášky č. 106/2001 Sb., které je účinné od 1. 1.

BOZ dětí a žáků v mnohém závisí na dodržování hygienických požadavků kladených na školu v přírodě.

BOZ dětí a žáků škola zajišťuje zejména formou dohledu.

Škola jako právnická osoba zajišťuje školu v přírodě i tím, že s provozovatelem určitého objektu, dopravcem atd. uzavírá dodavatelské smlouvy.

Uvedené dodavatelské smlouvy uzavřené 1. 1.

Jestliže škola uzavře k zajištění školy v přírodě nevýhodnou dodavatelskou smlouvu, je touto smlouvou vázána.

Případným nežádoucím komplikacím (kvalita ubytování neodpovídá představám školy; pozdní ubytování žáků; fakturování částky odpovídající počtu účastníků uvedenému v objednávce, nikoli počtu žáků, kteří se školy v přírodě skutečně zúčastnili; účtování storno poplatků, penále atd.) je možné předejít tím, že bude náležitá pozornost věnována vlastní smlouvě.

Není např. vhodné, aby škola zaslala provozovateli objektu pouze objednávku, ve které nejsou vymezeny všechny požadavky kladené na poskytované služby (např. ).

Hygienické požadavky na školu v přírodě jsou dány zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, a vyhláškou č.

Zákon o ochraně veřejného zdraví školu v přírodě nedefinuje.

Podmínky účasti dětí ve škole v přírodě (§ 9); přitom je nutné upozornit na skutečnost, že lékařský posudek podle ustanovení § 9 odst.

Stanovisko (Mimosoudní) veřejného ochránce práv - ombudsmana Nepřijetí žákyně osvobozené z tělesné výchovy k účasti na poznávacím zájezdu ze dne 28. března 2011, sp. ], tj. podmínky účasti fyzických osob činných při škole v přírodě, tj. povinnost základní a mateřské školy, které vysílají děti na školu v přírodě, a pořádající osoby (§ 11), pořádající osobou je osoba, která přijala děti na zotavovací akci (§ 8 odst.

Vyhláška č. 106/2001 Sb. byla novelizována vyhláškou č. Novelizované znění vyhlášky nabylo účinnosti 1. 1.

• přílohu č.
• přílohu č.
• přílohu č.

Bezpečnost a ochrana zdraví (dále jen BOZ) dětí a žáků v průběhu školy v přírodě je povinně zajišťována v souladu s ustanovením § 29 odst. 2 školského zákona.

Jako právnická osoba a také škola jako právnická osoba nese případnou odpovědnost za škodu způsobenou na zdraví dítěte nebo žáka; avšak za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a školském zařízení odpovídá ředitel školy a školského zařízení [§ 164 odst. 1 písm.

Jak již bylo uvedeno výše, ve škole v přírodě se zajišťuje vzdělávání a činnosti související s výchovou a vzděláváním. Z uvedeného úhlu pohledu mají činnosti realizované ve škole v přírodě odpovídat školnímu vzdělávacímu programu.

Zařazení školy v přírodě do jednotlivých ročníků, časové vymezení, organizační formy (vyučovací hodina nebo jiné organizační formy) atd.

Jako vzdělávání a činnosti související s výchovou a vzděláváním probíhajícím mimo budovu a areál školy, akce konaná mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání; jednoduše řečeno - jako akce, pobyt, při kterém se děti nebo žáci vzdělávají a při které škola nad nimi zajišťuje soustavný dohled; v tomto smyslu škola v přírodě není výslovně uvedena ve školském zákoně; je jednou z organizačních forem, kterou se zajišťuje vzdělávání a činnosti související s výchovou a vzděláváním (stejně jako např.

(zejména školský zákon, zákon o ochraně veřejného zdraví a vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti) se stejnou měrou vztahují jak na veřejné školy, tak na školy církevní a soukromé.

(§ 117 a násl. školského zákona, § 10 vyhlášky č. Text směrnice, který je přístupný např. zaměstnancům školy jsou trvale přístupné informace o tom, jaká práce je v rámci školy v přírodě vykonávána, za jakých podmínek; dále o tom, jaký je stanovený postup v případě možných neplánovaných událostí (např.

Legislativa

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 13 písm. a) zákona České národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, a podle § 45 odst. 2 zákona České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona České národní rady č.

(1) Výjezdy dětí a žáků1) (dále jen "žáci") do škol v přírodě2) lze uskutečnit v průběhu celého školního roku, a to nejvýše dvakrát ročně.

tags: #škola #v #přírodě #od #kdy

Oblíbené příspěvky:

• Star Wars: Klonové války
• Ekologické důsledky těžby písku
• Svoz komunálního odpadu Králův Dvůr
• Informace o studiu na Fakultě veterinární hygieny a ekologie
• Příroda a zajímavosti Gdaňsku