Lubo Kristek: Avantgardní umělec v Podhradí nad Dyjí

Velikán německého a českého avantgardního umění Lubo Kristek se před osmnácti lety vrátil z emigrace a usadil se ve vesničce Podhradí nad Dyjí na Znojemsku.

Životní cesta Luba Kristka

Lubo Kristek se narodil v roce 1943 v Brně, ještě jako mladík však nejen Brno, ale i Československo opustil. Tanky v ulicích při sovětské okupaci v roce 1968 pro něj byly impulsem k emigraci. Ačkoliv měl původně namířeno do vzdálenějších krajin, druhým domovem se mu stalo Německo. „Žil jsem s tehdejší ženou v německém Landsbergu. Nebylo to lehké, asi dva roky jsme bydleli v garáži, žížaly nám lezly až do postele.

Úspěchy v zahraničí

Přestože ho v Německu zpočátku nikdo neznal, postupem let se dokázal vypracovat mezi tamější uměleckou špičku. „Vystavoval jsem a pořádal happeningy snad všude. I když jsem jezdíval na dovolenou, tak to vlastně žádná dovolená nebyla, protože jsem tam vždycky dřel jak kůň. Uznávaný umělec Kristek měl a stále má v Německu velmi dobré postavení.

Ve své umělecké kariéře dosáhl mnoha úspěchů. Jedním z nich byla třeba výstava v Curychu, na které se setkal s proslulým ruským spisovatelem Alexandrem Solženicynem. Na spolupráci s ikonou světového surrealismu Salvadorem Dalím vzpomíná nejen s úctou, ale i s úsměvem. „Já jsem mystik jak trám a ne abych maloval kvítka ve váze. Už Dalí si dělal srandu z Paula Cézanna a jeho zátiší.

Návrat do České republiky

V komunistickém Československu patřil k takzvaně zakázaným umělcům. To se však změnilo, stejně jako režim, v roce 1989. Rok po listopadových událostech se Kristek vrátil ze světa na jižní Moravu. Tentokrát však ne do rodného Brna, ale do vesničky Podhradí nad Dyjí na Znojemsku.

Čtěte také: Školy v přírodě a aktivity

Tvorba a díla

Na přítomnost originálního člověka a umělce ve vesnici upozorňuje třeba kaplička Nymfeum, socha s názvem Kosmicky načasovaná parapyramidální potence či klavírní křídlo přímo na střeše zámečku. Další poklady z Kristkovy dílny mohou zájemci vidět při prohlídkách, kterými provází umělcova přítelkyně a múza Iveta Pavlovičová. Sousedé mají „svého“ umělce rádi. Svérázný výtvarník jim však již nejednou dokázal vyrazit dech.

Kontroverzní happening

Nejvíc pozornosti na sebe strhl nejspíš v roce 2002, kdy při jednom ze svých vystoupení vylezl před šokovanými diváky z útrob zdechlé krávy. Na konci zhruba čtyřicetiminutového nočního dramatického vystoupení desítky herců za zvuků hlasité elektronické hudby přitáhla šestice mužů v černém žebřiňák s páchnoucí zdechlinou krávy. Tři stovky už tak šokovaných diváků za pár okamžiků lapaly po dechu. Z vyvrženého břicha zvířete se totiž vykroutila igelitová mumie, což nebyl nikdo jiný než Lubo Kristek. O happening, který sám autor označuje za jeden z nejtvrdších, se dokonce poté zajímali i policisté a veterináři. Žádný problém nakonec neobjevili.

Umělec se prý nemusel příliš přemáhat, aby do mrtvé krávy vlezl. „Větší problém než si do ní lehnout mi dělá procházka po ulici se spoustou psích hovínek. Potíž byla jen v tom, že mi krávu přivezli přes den a do večera musela přečkat ve stodole. V tom teple se začala kazit a já potom smrděl čtrnáct dní,“ vypráví umělec. To vše podstoupil kvůli tomu, aby svým happeningem upozornil na problémy dnešní společnosti. Podle Kristka je totiž příliš konzumní a vývoj jde špatným směrem.

Konzum a Requiem za mobilní telefony

„Systém je založený na konzumu a přetechnizování. Protest proti přetechnizované společnosti a závislostem, které moderní doba nepozorovaně přináší, je smyslem i jeho probíhajícího projektu Requiem za mobilní telefony.

Glyptotéka a sarkofág

Svérázný umělec se také před třemi lety rozhodl, že obohatí břehy řeky Dyje o svá jedinečná díla. Na různá místa umístil jedenáct asambláží, soch a plastik v hodnotě několika milionů korun. Součástí glyptotéky je i dílo Ptačí poslání na rakouském hradě Hardegg, které Kristek vytvořil jako svůj sarkofág. „Má tři patra.

Čtěte také: Příroda Libá a ubytování

Inspirace a sny

Lidé, kteří se s jeho tvorbou setkají, často nedokáží pochopit, kam na své nápady chodí. Kristkovo vysvětlení přesně zapadá do jeho surrealistického světa. „Vždy jsem vycházel ze snů. V noci jsem snil a přitom skicoval. Před časem jsem ale měl podezření, že vůbec nemohu nebo ne〜umím spát, a lékař mi to potvrdil. Doopravdy nespím, ale v podstatě halucinogenuji. I proto se prý ve svých pětašedesáti letech cítí unavený na velké happeningy.

Čtěte také: Školy v přírodě a očkování dětí

tags: #škola #v #přírodě #Podhradí #nad #Dyjí

Oblíbené příspěvky:

• Materiály pro stavebnictví
• Procesy recyklace plastů
• Česká ochrana přírody
• Význam rčení o léčení
• STK Jablonec